Vážený pane doktore,

jak už jsem Vám napsal, tahle debata není příliš smysluplná, neboť se mi zdá zjevné, že jste transformaci hodnot na výrobní ceny (řečeno marxistickou terminologií) nepochopil a veškěrá moje nemalá snaha věc vysvětlit se patrně minula účinkem.

Tady nejde o nějaké oponování Vašim názorům.
Existují tvrzení, která buď přímo vyplývají z všeobecně akceptovaných postulátů nebo jsou natolik jasná a bezproblémová, že neposkytují žádný prostor pro názorovou pluralitu - buď je mužete chápat (a mít "pravdu") nebo je nechápat (a mýlit se).
To je i tento případ, Vy tu věc prostě nechápete a moje role může spočívat maximálně tak v pokusu Vám to vysvětlit - pokud ovšem příčinou není nějaký blok, který Vám brání z ideologických důvodů věc pochopit nebo dokonce neochota přiznat omyl.

Po velmi dlouhé diskusi Vy klidně zase napíšete: "Cenové protipóly hodnotových rovnic by měly vyhlížet v takovém případě takto: ([c1x + v1y + s1z) = (c1x + c2x + c3x)" - i když jsem Vám jasně a výslovně napsal, že rovnice (c1x + v1y + s1z) žádný "cenový protipól" NENÍ a že je to rovnice-fantom, který nic reálného (ani v "realitě" teorie hodnoty) nezobrazuje. Nepochopení tohoto faktu se vleče celým Vašim textem.

"Cenový protipól" MUSÍ - zdůrazňuji MUSÍ - zahrnout skutečnost, že celková vyprodukovaná nadhodnota ve všech odvětvích se rozdělí tím zpúsobem, aby v každém odvětví vyšla stejná (všeobecná) míra zisku.
Výraz (z*s1) představuje nadhodnotu, vyprodukovanou v odvětví I, vyjádřenou v cenách. NENÍ to "masa" (v terminologii marxistické literatury) zisku, vyjádřená v cenách, vyprodukovaná v odvětví I. "Masa zisku" v odvětví se obecně nerovná tam vyprodukované nadhodnotě, dokonce na ni ani přímo nezávisí (přímo závisí na všeobecné míře zisku a zálohovaném kapitálu v daném odvětví).
A právě tuto "masu zisku" musíte přičíst ke konstantnímu a variablinímu kapitálu, abyste získal Váš "cenový protipól" celkové produkce odvětví ve výrobních cenách.
Bortkiewiczův (transformační) koeficient, jak jej definuje, není nic jiného, než průměrný poměr mezi cenami a hodnotami za odvětví - distribuci zisku neřeší, to je zase jiná záležitost. Jasné ?
Podle mne je to zcela jasné a nedovedu pochopit, co se Vám na tom stále nezdá.

Jestli máte i nadále problém s rovnicemi prof.Bortkiewicze, tak ještě poslední pokus Vám věc vysvětlit, aniž bych ovšem věřil tomu, že bude úspěšný:

Máme ona tři odvětví a prostou reprodukci, popsanou rovnicemi:
(1) c1 + v1 + s1 = c1 + c2 + c3
(2) c2 + v2 + s2 = v1 + v2 + v3
(3) c3 + v3 + s3 = s1 + s2 + s3

Pro potřeby svého výpočtu zavádí prof.Bortkiewicz "transformační" koeficienty x,y a z, které definuje jako průměrné poměry mezi cenami a hodnotami v odvětví I,II a III.

Zaměříme na odvětví III:

V hodnotovém vyjádření je celková produkce tohoto odvětví rovna
(4) s1 + s2 + s3 = S
Celkovou cenu tohoto odvětví můžeme s použitím výše uvedeného koeficientu zapsat jako
(5) z*(s1 + s2 + s3) = z*S

Obdobné rovnice můžeme zapsat i pro odvětví I a II.

Rovnice (5) představuje celkový objem odvětví III v cenách. Podle teorie má dojít k ustavení všeobecné míry zisku (označíme "p") a tento celkový objem se má rozdělit mezi kapitalisty v poměru jimi zálohovaného kapitálu.
Prof.Bortkiewicz uvádí podmínku obrátky kapitálu jeden rok, takže celkové masy zisků kapitalisů v cenách pro odvětví I,II a III jsou:
(6) p*(x*c1 + y*v1)
(7) p*(x*c2 + y*v2)
(8) p*(x*c3 + y*v3)

Když sečteme výrazy (6),(7) a (8), musí se rovnat pravé nebo levé straně rovnice (5), neboť část zisku se nemůže někam ztratit ani vzniknout z ničeho.
Symbolicky zapsáno tedy musí platit:
(9) p*(x*c1 + y*v1) + p*(x*c2 + y*v2) + p*(x*c3 + y*v3) = z*S

Stejně tak si můžeme zapsat v symbolickém tvaru "cenové protipóly" pro řešený systém prosté reprodukce:
(10) x*c1 + y*v1 + p*(x*c1 + y*v1) = (1 + p)*(x*c1 + y*v1) = x*(c1 + c2 + c3)
(11) x*c2 + y*v2 + p*(x*c2 + y*v2) = (1 + p)*(x*c2 + y*v2) = y*(v1 + v2 + v3)
(12) x*c3 + y*v3 + p*(x*c3 + y*v3) = (1 + p)*(x*c3 + y*v3) = z*(s1 + s2 + s3)

Čili jak vidíte, byla provedena analýza úlohy a výsledkem jsou rovnice prof.Bortkiewicze. Nikde není žádný podezřelý trik, celý postup je podle mne zcela jasný a bezproblémový.
Všeobecnou míru zisku (p) teorie předpokládá a žádné jiné veličiny kromě x,y a z už nebylo nutno zavádět. Jelikož rovnice (9) je lineární kombinací rovnic (10),(11) a (12), máme tři rovnice a čtyři neznámé, jak se s tím popasovat je další věc. Např.dle prof.Kříže jsou ceny jen relativně známé faktory a některé z nich je možno přiřadit vhodnou hodnotu, což Bortkiewicz učinil (z=1), byť s podle mne problematickým zdůvodněním.

Pokud Vás interesují čísla, která jste nevhodně označil jako z1,z2 a z3 (nevhodně, protože označení evokuje podobnost s "transformačními koeficienty"), můžete si je dodatečně vypočítat, nikdo Vám nebrání. K řešení transformace nejsou ovšem zapotřebí, jak je snad jasně vidět z výše uvedeného odvození, kde se vůbec nevyskytují.

Obecně bychom mohli říci, že při matematickém modelování libovolných problémů pochopitelně lze po libosti definovat různé veličiny (jako třeba Vaše čísla z1,z2 a z3), ale to neznamená, že každá takto nadefinovaná veličina má nějaký věcný smysl nebo je nějak užitečná při řešení problému a že musí figurovat coby proměnná v soustavě rovnic, použitých při řešení (tak jako Vaše čísla z1,z2 a z3, která pro řešení transformačního problému nejsou zapotřebí).

Výběr vhodných proměnných a sestavení rovnic je záležitostí věcného pochopení podstaty řešeného problému a elementární intuice pro jeho formulaci formou symbolických zápisů.

Takže, abych to shnul a zopakoval, Vaše "veličiny" z1,z2 a z3 pro samotné řešení transformačního problému zapotřebí nejsou a pokud chcete, můžete si je vypočítat dodatečně.
Tohle byste ovšem měl, podle mne, vidět takříkajíc "na první pohled". Jestli Vám to není jasné ani po několikaměsíční diskusi, tak na tyhle věci asi nemáte, jak se říká, "buňky" a doporučil bych Vám věnovat se nějakému tématu, které Vám více sedí.

Jak sám vidíte (nebo byste měl vidět), celá věc je poměrně jednoduchá a jasná a profesor Bortkiewicz nedělá nic nepochopitelného ani principiálně chybného.
Neměl byste ho tedy urážet a přirovnávat k Cimrmanovi, zejména pak ne poté, co jste napsal, jak říkáte, "slova klasika": čemu se to vlastně smějete, dámy a pánové? Své vlastní hlouposti se smějete!

Pokud nedůvěřujete tomu, co jsem napsal, žádná jiná reakce na Váš text nepřišla a správnost Vašeho textu Vám není lhostejná, požádejte o "recenzi" někoho ze svých známých.
Nemusí to být žádný špičkový ekonom, pro pochopení článku prof.Bortkiewicze plně postačují elementární znalosti středoškolské matematiky a základních pojmů marxistické teorie hodnoty.