Naše hluboká a trvalá neporozumění v názorovém sporu s váženým panem Kobou plynou možná z toho, že máme coby textové předlohy odlišné verze Bortkiewiczova výkladu postupu algebraického řešení „transformačního problému“. Vážený pan Koba zajisté ovládá anglický jazyk mnohem lépe než moje maličkost, a proto zřejmě vycházel z anglické verze Bortkiewiczovy kritické studie o nedostatcích Marxova řešení otázek přeměny hodnot na výrobní ceny. Já vycházím z překladu docenta Formánka, na jehož druhé stránce Bortkiewicz uvádí hodnotové rovnice prosté reprodukce ve tvaru: [(c1 + (1 + r)v1 = (c1 + c2 + c3)]; [(c2 + (1 + r)v2 = (v1 + v2 + v3)]; [(c3 + (1 + r)v3 = (s1 + s2 + s3)], kdy (r = s1/v1 = s2/v2 = s3/v3) a (r) je míra nadhodnoty, která je stejná ve všech odvětvích. Z toho plyne, že hodnotové rovnice lze přepsat do podoby: [(c1 + v1 + s1) = (c1 + c2 + c3)]; [(c2 + v2 + s2) = (v1 + v2 + v3]; [(c3 + v3 + s3) = (s1 + s2 + s3)].
Cenovým protipólem (protějškem) těchto hodnotových rovnic má dle Bortkiewicze být soustava rovnic v podobě: [(1 + p)(c1x + v1y) = x(c1 + c2 + c3)]; [(1 + p)(c2x + v2y) = y(v1 + v2 + v3)]; [(1 + p)(c3x + v3y) = z(s1 + s2 + s3)], kdy (p) je míra zisku stejná pro všechna odvětví. Levé strany cenových rovnic nabývají po roznásobení tvaru: (c1x + v1y + s1z); (c2x + v2y + s2z); (c3x + v3y + s3z), jelikož [p = s1z/(c1x + v1y) = s2z/(c2x + v2y) = s3z/ (c3x + v3y) = Sz/(Cx + Vy)]. Žádné hvězdičky, které by označovaly nějaké „fantomy“ či „přízraky“ se ve Formánkově překladu neobjevují a Bortkiewicz se o nich také ani jediným slovem nezmiňuje.
Mělo by tedy platit, že [(c1x + v1y + s1z) = x(c1 + c2 + c3)]; [(c2x + v2y + s2z) = y(v1 + v2 + v3)]; [(c3x + v3y + s3z) = z(s1 + s2 + s3)]. Znovu si ale připomeňme, že [(c1 + c2 + c3) = (c1 + v1 + s1)]; [(v1 + v2 + v3) = c2 + v2 + s2)]; [(s1 + s2 + s3) = (c3 + v3 + s3)], z čehož, jak se alespoň zdá, plyne, že (c1x + v1y) se nerovná (c1x + v1x) a (s1z) se nerovná (s1x), pokud (x ≠ y ≠ z ≠ x). Podobně se (c2x + v2y) patrně nerovná (c2y + v2y) a (s2z) se zřejmě nerovná (s2y). A stejně tak není možné klást za těchto předpokladů rovnítko mezi (c3x + v3y) a (c3z + v3z), i když (s3z) se zajisté rovná (s3z). To vše značně problematizuje i odvození rovnic [σ(x + f1y) = g1x], [σ(x + f2y) = g2y] a [σ(x + f3y) = g3], které se pro profesora matematiky na berlínské univerzitě mohly alespoň v jednom speciálním případě stát východiskem k sestavení kvadratické rovnice pro výpočet téže míry zisku pro všechna odvětví (p), s jejíž pomocí pak lze spočítat i číselnou velikost modifikačních cenových koeficientů (x) a (y).
Zmíněné nerovnice by opět nabyly formy rovnic, pokud (x = y = z), což v nejjednodušším případě nastává, když (x = y = z = 1), čímž by se Bortkiewiczovo algebraické řešení přibližovalo pojetí Marxovu, v němž [(Cx + Vy + Sz) = (C + V + S)]. Bortkiewiczova algebraická metoda by se však v takových podmínkách musela vzdát svého základního předpokladu, jímž jsou rozdílně veliké masy živé a zvěcnělé práce, které se v systému jednoduché reprodukce vkládají i v odlišných vzájemných poměrech do jednotlivých odvětví.
Současně lze ovšem prokázat – kupříkladu na Bortkiewiczově prvním a základním příkladě –, že ve zvláštním případě, kdy (x ≠ 1), (y ≠ 1) a (x ≠ y), ale (z = 1) a v cenových protějšcích hodnotových rovnic vstupují do jednotlivých odvětví vyprodukované masy nadhodnot v cenově modifikované podobě (s1z1z), (s2z2z) a (s3z3z), pak uvedené rovnosti platí, takže například [(c1x + v1y + s1z1z) = (c1x + v1x + s1x)], což svědčí o tom, že se alespoň v tomto zvláštním případě Bortkiewiczovi podařilo vtipně zkonstruovat soustavu tří rovnic se šesti neznámými, která je přesto řešitelná. Algebraickou metodu ovšem nutno v souladu s tímto cílem modifikovat nikoli v „kobovském“, leč v marxistickém smyslu, když pochopíme, že vyrobené masy nadhodnot se v jednotlivých odvětvích přetvářejí na součást výrobních cen v procesu vyrovnávání ziskových měr pomocí cenových modifikačních a distribučních koeficientů (z1, z2 a z3), takže se v rozdílných produkčních sférách uchovává ekonomická rovnováha mezi rozdílnými produkčními sférami, sestavujícími dohromady proces jednoduché reprodukce, a zároveň na celospolečenské úrovni vzniklá nerovnost (Cx + Vy + Sz) ≠ (C + V + S) zahrnuje rovnost mezi masami zisků vymodelovanými podle vzoru stejné míry zisku a masami nadhodnot (Sz = S), což je pozůstatek marxistické pracovní teorie hodnoty, jejž Bortkiewiczova algebraická metoda uchovala. Již několikrát jsme konstatovali, že algebraická metoda vstoupila předpokladem, že (z = 1) a (Sz = S) do oblasti konkrétní totožnosti a konkrétní rozdílnosti (čili konkrétní rovnosti a konkrétní nerovnosti), v níž se suma nadhodnot sice rovná sumě zisků vyrovnaných podle téže míry zisku, nerovnají se však velikosti jednotlivých hodnotových a cenových položek, které tuto rovnost celkových sum vytvářejí, rovnají se velikosti celků, nerovnají se však velikosti částí, které tyto celky tvoří.
Již je mi známo, že vážený pan Koba vynalezl svérázné filosofické učení, v němž je možné aplikovat Leninovo vymezení hmoty na berkeleyovského boha, neboť Lenin touto definicí údajně vytvořil „kult svaté hmoty“. Nyní se mi počíná zdáti, že vážený pan Koba vynalezl též i veskrze zvláštní nauku matematickou, v níž se kupříkladu (c2x) rovná (c2y), přestože (x ≠ y), nebo je alespoň ochoten a schopen hájit takové půvabné algebraické mystifikace v cimrmanovském stylu až do hrdel a statků. Jinak přeji váženému panu Kobovi upřímně a z celého srdce klidné a spokojené prožití letošních Vánočních svátků, a aby jej nejmilostivější bůh i s jeho milovanými algebraickými fantomy, s jejichž pomocí hájí Bortkiewiczovu algebraickou metodu, co nejdéle v pevném tělesném i duševním zdraví zůstaviti ráčil.