Pane Hellere, ještě Vám odpovím, i když už asi nastal čas debatu pomalu ukončit - sám píšete, že opakuji stále totéž, i když jsem v posledním příspěvku položil další argumenty. Já se přiznám, že i já mám pocit, že se opakujete - no ono asi každá debata mezi lidmi s odlišným pohledem na nějaký problém a s jiným způsobem uvažování nakonec vyústí do slepé uličky dvou paralelních monologů.
S věcí to nesouvisí, ale jen tak na okraj: Aristotelovu logiku akceptovat musíte, i když možná neuvědoměle. Jinak byste ani např.z premis "Všichni lidé jsou smrtelní" a "Pepa je člověk" nedokázal odvodit závěr "Pepa je smrtelný". Aristotelovu logiku používáte v podstatě pokaždé, když něco vyvozujete pomocí "zdravého rozumu". V těchto případech by Vám byla dialektika, s prominutím, na prd...
Jistě pochopíte, že by není účelné texty příliš natahovat a nemohu tedy rozebírat každou Vaši větu. Úplně ke všemu se prostě vyjadřovat nemohu. Není třeba za tím hledat nějaké kličkování a sofistiky.
Ovšem v souvislosti s Vaší odpovědí se nám tu vynořil určitý další rozpor: Vy i pan Neužil za jakýsi prototyp "kognitáře" považujete programátora a když jsem Vám namítl, že většina programátorů nic neobjevuje ani nevynalézá, tak jste napsal, že to "není ještě ten pravý kognitariát".
No pokud má být kognitariát jen nějaký geniální supervědec, tak jak velké procento obyvatelstva si myslíte, že by bylo schopno takovou práci dělat ? Tak jako převážná většina lidí nikdy nebude hrát na housle jako Paganini ani kdyby se pos..li, tak ani z většiny lidí nikdy nebudou geniální fyzikové jako Einstein. S tím nic nenaděláte.
Potom by ovšem tenhle Váš "pravý kognitariát" byla de facto intelektuální elita a to je o důvod více pochybovat o jejich zájmu na socialismu.
No a teď k tomu zisku:
Už v mém prvním příspěvku je uvedeno, cituji: "To by snad bylo možné jen v případě monopolu (např.se někdy píše o přirozeném monopolu na trhu operačních systémů). Ovšem nezdá se, že by monopol byl nějak principiálně svázán zrovna se znalostní ekonomikou."
Neboli sám připouštím, že firma může mít mimořádný zisk z důvodu monopolu, ovšem tvrdím, že monopol není specifika znalostní ekonomiky.
Pokud Vy pod pojmem "kognitariátní zisk" rozumíte pouhý monopolní zisk z důvodu tzv.intelektuálního vlastnictví, pak proti tomu naprosto nic nemám.
Nezdálo se mi jen jeho zdůvodnění v textu pana Neužila, kdy jsem jej (připouštím můj možný omyl) považoval za důsledek jakési zvláštní schopnosti kognitariátu produkovat jakousi extra nadhodnotu. Pokud za tím není nic jiného, než schopnost produkovat zboží, které je předmětem monopolu, pak jsme si to vyjasnili a z má strany už žádná námitka.
Snad bych si jen dovolil podotknout, že proti tomuto monopolu nejsou jen nějací levicoví radikálové, nýbrž i důslední liberálové, a to jak leví, tak praví. Pokud tomu nevěříte, přesvědčte se zde: https://www.mises.cz/literatura/obzaloba-dusevniho-vlastnictvi-30.aspx . Zkráceně si tu argumentaci můžete přečíst zde: https://www.libinst.cz/clanky-a-komentare/2401-novy-pohled-na-dusevni-vlastnictvi/
A patrně víte, že proti tomuto monopolu aktivně vystupuje i část "kognitariátu" a považují ho za brzdu inovací. Proto se také pirátské strany těší jisté podpoře právě části počítačových odborníků.
Pokud se Vám zdá tvrzení o intelektuálním vlastnictví jako o brzdě inovací paradoxní, pak zkuste sledovat právě v poslední době hojné patentové a autorskoprávní soudní spory o různé "převratné" vynálezy typu zaoblených rohů u mobilního telefonu nebo způsobu odemykání obrazovky.
A možná jste také něco slyšel o tzv. patentových trollech. To jsou firmy, které skupují různé patenty a jedinou jejich podnikatelskou činností je vymáhat soudně nebo hrozbou soudních sporů "výpalné" od firem, které na rozdíl od nich skutečně něco produkují.
V souvislosti s patenty jako brzdou inovací se také občas uvádí historický příklad parního stroje, kdy velký nárůst jejich výkonu a technické úrovně nastal až po vypršení patentové ochrany.
Jste také nepochybně informován o hnutí open source neboli otevřeného zdrojového kódu, které je dílem části počítačových odborníků a které stojí za operačním systémem GNU/Linux a celou řadou počítačových programů, které můžete získat zcela zdarma, a to včetně zdrojových kódů. Hnutí vychází z liberálních pozic a jeho duchovní otec Richard Stallman o svobodném softwaru říká, že ho máme chápat jako svobodu slova, nikoli jako pivo zdarma.
Je to možná překvapivé, ale i na otevřeném kódu lze vybudovat business.
Např.firma Red Hat, která produkuje stejnojmennou distribuci GNU/Linuxu, má pobočku v Brně a nedávno proběhla tiskem zpráva, že otevírá v Brně další budovu a bude rozšiřovat vývojové centrum o 350 zaměstnanců.
Co myslíte, pane Hellere, produkují zaměstnanci této firmy také "kognitariátní" zisk, když zdrojové kódy jejich hlavního produktu (linuxové distribuce RedHat) jsou k dispozici a je z nich možno naprosto legálně udělat distribuci odvozenou a tu pak poskytovat podle libosti zdarma dále, což se také skutečně děje ? Hovořit v tomto případě o nějakém monopolu by asi bylo dost problematické.
No a nabízí se také otázka, zda máte pravdu, když píšete, že "...ve skutečné znalostní ekonomice bude tento druh monopolu tím hlavním a převládajícím.".
Co když to bude právě Váš oblíbený počítačový kognitariát, který se proti intelektuálnímu vlastnictví (z liberálních pozic) vzbouří a vynutí si jeho zrušení nebo alepoň omezení ?
Přečtěte si třeba tento článek o mladém vědci, který byl obviněn z nelegálního stahování vědeckých článků a spáchal sebevraždu: https://technet.idnes.cz/aaron-schwarz-0dr-/sw_internet.aspx?c=A130114_152733_sw_internet_mla .
Mohl byste mi, prosím, objasnit, co by případný zánik ochrany intelektuálního vlastnictví udělal s Vaší vizí ?
Pikettyho jsem nečetl, pouze nějaké recenze. Ale co jsem vyrozuměl je, že kniha obsahuje hodně empirického materiálu a už jen tím je zřejmě velmi přínosná.
A nezlobte se, pane Hellere, ale Vaše tvrzení o nemožnosti publikovat nemohu akceptovat. To mohlo platit v minulosti, ale internet je tady už dost dlouho a stejně tak možnost distribuovat obsah v elektronické formě. Pokud chcete mířit na mladou generaci, tak ta už stejně papírové noviny skoro nečte a na internetu můžete agitovat a přesvědčovat až do alelujá a to zcela zdarma. Omezuje Vás jen čas, který jste ochoten tomu věnovat.
O elektronických čtečkách jste jistě slyšel a knihu v elektronické podobě si můžete rovněž zdarma vydat samizdatem v podstatě i bez technických znalostí, případně Vám někdo pomůže.
Pane Hellere, jen drobná poznámka: argumentem typu "námi prognózovaná etapa ještě nenastala" můžete obhajovat cokoli, třeba i zavedení komunismu vesmírnou flotilou mimozemšťanů.
Domnívám se, že nějaké předávání podniků kognitariátu není možno pozorovat teď ani v minulosti. Pochopitelně připouštím, že může občas existovat nějaká výjimka, jako třeba ta, o které se zmiňujete, nebo že třeba někdy v 19.století došlo občas k nějakému vyzdvihnutí schopného jedince (mimochodem, bývalo to často spojeno s přiženěním se do rodiny podnikatele).
Co se týče např.oboru informačních technologií, tak nevím o nějaké mezinárodní firmě, vlastněné z podstatné části širším kolektivem zaměstnanců. Při nejlepší vůli se mi nevybaví ani nějaká česká softwarová nebo hardwarová firma, která by měla formu družstva, i když služebně s firmami z tohoto oboru občas přicházím do styku a také nám do firmy stále někdo zasílá nějaké nabídky služeb výpočetní techniky.
Co se týče akcií pro manažary, tak to ano, k tomu skutečně dochází, ale to přece není kognitariát. A navíc kariérní vzestup jednotlivce i s případným jeho vstupem do firmy není zrovna to, co by se dalo považovat za zaměstnaneckou samosprávu.
Myslím si, že moje srovnání Mondragonu s projekty utopických socialistů jste asi nepochopil. Nešlo mi tam o to, zda Mondragon může fungovat nebo ne, šlo o to, že motivací k založení nebyl žádný materiální zájem. Motivací byl křesťanský humanismus, t.j. ideje a navíc bez třídního boje. Už chápete ten odkaz na Masaryka a už si vzpomínáte, jak musel Marx postavit Hegela z hlavy na nohy ?
No a podobně je to s tou "historickou výtkou", které, jak píšete, jste neporozumněl. Šlo mi o to, že nově vznikající způsob výroby se nemohl v rámci feudalismu rozvíjet a nemohla se ani realizovat nově vznikající třída buržoasie.
Neboli - směrem ke zrušení feudalismu působily silné materiální zájmy a tlak rozvíjejícíh se výrobních sil.
I kdybychom tedy uznali, že znalostní ekonomika představuje opět nějakou podobnou kvalitativní změnu způsobu výroby, tak mě zajímalo, jaké zábrany existují v kapitalismu pro znalostní ekonomiku, aby to analogicky generovalo nějaký materiální zájem a tlak na překonání kapitalismu.
A připouštím, že máte do jisté míry pravdu a že jsem se určité části Vaší argumentace skutečně náležitě nevěnoval.
Mám pro to ovšem omluvu: snažil jsem se vést argumenatci z marxistického hlediska, alepoň jak to já chápu, t.j.z hlediska priority základny nad nadstavbou a z hlediska hledání rozporů mezi výrobními silami a výrobními vztahy.
A Vy, který se považujete za marxistu starého ražení, mi tady místo podobného přístupu předkládáte, s prominutím, neomarxistickou psychoanalytickou břečku a stále opakujete svůj argument o připoutání dělníka ke stroji, jako kdyby to byl ten pravý důvod, proč feudalismus padl.
Pane Hellere, Vy mi něco povídejte o uhýbání podstatě přes nepodstatnou jevovou formu.
To se na mne, prosím, nezlobte, ale Vaše tvrzení o v podstatě existenciálním mindráku, kterým, podle Vás, bude kognitariát trpět tak silně, až svrhne kapitalismus, snad ani nemůžete myslet vážně. To bych čekal maximálně tak u Vašich oblíbenců Žižeka a Lacana.
Jistě, že člověk ke své spokojenosti potřebuje i nějaký ten pocit smyslu a tak podobně. A máte pravdu, že vědec skutečně nejsem. Ale nevzpomínám si, že bych někde četl, že by pracovníci vývoje v kapitalistických firmách nějak trpěli problémy tohoto druhu.
Nevím, jestli se to dá přímo formulovat ve tvaru "nejrevolučnější jsou ti nejbídnější", ale fakt je, že v poslední době se různé socialistické pokusy dějí v latinské americe, kde ta životní úroveň není zrovna nejvyšší. Obyvatelstvo západních zemí s relativně vysokou životní úrovní je v podstatě pravicové.
Nemusí se Vám to sice líbit, ale zdá se, že praxe tu výše uvedenou formulku přibližně potvrzuje, i když výjimek v obou směrech by určitě bylo možno najít nemálo.
****
No a závěrem, abyste mi netvrdil, že jsem utekl před otázkou, před kterou, podle Vás, utekou všichni oponenti samosprávy, Vám na tu Vaši otázku odpovím. I když si nejsem jist, zda Vás moje odpověď uspokojí.
Tak tedy, moje odpověď je jednoduchá: Nevím !
Pan Neužil ve svém textu i Vy při různých příležitostech se často zaklínáte vědou. Jenže vědec si musí občas přiznat i to, že něco neví.
Váš přístup "Když ne samospráva, tak co tedy ?" mi připadá, je-li to myšleno jako argument, jako čiré zoufalství a připomíná mi přístup obhájců náboženství, kterému se anglicky říká "God of the gaps" neboli česky "Bůh mezer". Když věda dosud něco neobjasnila, tak to znamená, že za tím dozajista stojí Bůh. Vědci nevědí, co bylo před velkým třeskem ? No jasně, vesmír stvořil Bůh !
A předpovědi budoucnosti mají tu vlastnost, že povětšinou nevycházejí.
Tak např.na nějaké výstavě jsem viděl pohlednici z roku 1900, kde byla vyobrazena Praha v roce 2000 s nebem plným balónů a řiditelných vzducholodí.
A kdo by si v 70-tých letech pomyslel, že programem Apollo skončily na příštích minimálně 40 let kosmické lety s lidskou posádkou na jiná kosmická tělesa ? A důvod ? Jedná se o velmi nákladné projekty a nebyla ochota do nich investovat.
Stejně tak se např.nemusí vyplnit ani Vaše prognóza o kognitariátu a zániku manuálních profesí. Nakonec všechno může dopadnout nějak zcela jinak.
Vy rád používáte příměr s drožkářem a automobily, ale co když jste tím drožkářem právě Vy, když ve svých prognózách pracujete s rozdělením profesí na manuální a duševní či netvůrčí a tvůrčí a jaksi nevysloveně předpokládáte, že ty tzv."tvůrčí" činnosti mohou být pouze doménou lidí a ty "netvůrčí" budou nahrazeny stroji ?
Tak např.většina lidí by asi neměla problém označit hru šachového velmistra za "tvůrčí" činnost. No a vidíte - v roce 1997 počítač Deep Blue porazil úřadujícího mistra světa v šachu. Lidská tvořivost v této oblasti dostala na frak.
Nebo jiný příklad: vím, že neumíte anglicky, ale přesto uvedu odkaz na zprávičku BBC ( https://www.bbc.com/news/technology-26614051 ), kde se píše o počítačovém programu, který automaticky generuje novinářské zprávy o zemětřeseních. Jedná se o příklad tzv. "robo-žurnalistiky".
Na https://www.sciencedaily.com/releases/2014/03/140314164137.htm se píše o výzkumu, jak lidé vnímají tyto automaticky generované články. Respondenti sice považovali počítačem generované články za popisné a nudné, ale současně za objektivní a důvěryhodné. Celkově měli respondenti problém rozhodnout, které články psal člověk a které počítač.
A příklad poslední - Vaši oblíbení programátoři. V dřevních dobách prvních počítačů museli první programátoři vytvářet strojový kód ručně - byla to mimořádně časově i jinak náročná práce, naprogramovat tímto způsobem účetní aplikaci by snad ani nešlo.
Pak byly vytvořeny první kompilátory - programy, která převádějí pro člověka srozumitelné skupiny znaků na počítačové instrukce.
Možná to nevypadá moc zajímavě, ale byl to symbolický přelom: počítače začaly "programovat" počítače.
Nejprve se jednalo jen o překlad symbolicky zapsaných instrukcí (i to byl ovšem obrovský nárůst produktivity). Později vznikly plnohodnotné programovací jazyky. Jako první byl FORTRAN, a to byl skutečně ten zásadní skok, který teprve umožnil hromadné nasazení počítačů.
A pokrok se nezastavil ani dnes: Na vytvoření grafického uživatelského rozhraní (GUI) programu bylo ještě před 20 lety nutno napsat i několik set řádků zdrojového kódu. Dnes existují vývojové nástroje, kde to dokáže naklikat myší i cvičená opice.
Naklikat myší si můžete i webovou stránku a o HTML kódu nemusíte vědět naprosto nic.
Takže kam směřuji ?
Co když svět za nějakých 50-100 let bude vypadat tak, že nejen novinové zprávy, ale třeba i detektivky budou "psát" počítače, že profese filmových herců zaniknou, protože počítačová grafika bude tak dokonalá, že filmy budou "točit" počítače, že operovat a diagnostikovat v nemocnicích budou roboti, že profese počítačových programátorů až na relativně velmi malý počet špičkových specialistů zanikne a že umělá inteligence bude postupně překonávat schopnosti i těch nejlepších vědců ?
A na druhé straně Vám možná hajzlík dále přijde opravit člověk-instalatér a plyšoví medvědi se budou dál vyrábět v robotárně v Bangladéši, protože by se prostě nikomu nevyplatilo projektovat výrobní linku na plyšové medvědy, když je na světe tolik lidí, kteří to budou ochotně dělat 12 hodin denně za misku rýže.
No a závěrem Vás trošku pozlobím a uvedu dva malé argumenty ve prospěch "stalinistů":
- Nedávno jsem si listoval v Anti-Dühringu a Engels tam píše něco v tom smyslu, že výrobu bude organizovat a plánovat celá společnost. Jestli na tom trváte, mohu to dohledat a ocitovat přesně. Ale znalec jako Vy jistě dobře ví, že to tam skutečně je. A nejen v Anti-Dühringu...
- Nemyslíte, že stejného argumentu jako Vy se vzmachy a poklesy počínajícího kapitalismu by se mohl chopit i nějaký zarytý stalinista a argumentovat stejně, t.j. že v SSSR to sice nevyšlo, ale příště to už možná vyjde ?