Pan Koba sice dost obratně využil začátek prvního dílu Marxova Kapitálu (jediného, který hněvivý, vousatý Maur, vydal sám ve vlasdtní redakci), aby ukázal, že Marx je z hlediska pracovní teorie hodnoty substancionalista - a že se proto Heller s Neužilem jaksi zpronevěřují tomuto Marxovu pojetí.

Ale stejné věty, které na počátku prvního dílu Kapitálu nebo "Ke kritice politické ekonomie" z roku 1859 hovoří o práci "obsažené" ve výrobku atd nemusí vůbec znamenat to, co si po Koba myslí.

Je dost míst v Kapitálu v širokém slova smyslu (tedy dílko "Ke kritice politické ekonomie", tři díly samotného Kapitálu v užším slova smyslu, plus tři knihy historie ekonomického myšlení nazvané "Teorie o nadhodnotě"), ze kterých
vyplývá jasně, že hodnota zboží NENÍ dána "pracovní substancí" ztělesněnou v příslušném výrobku.

.... Hodnota konkrétního výrobku není dána množstvím nové a přenesené práce, která byla SKUTEČNĚ vynaložena na vyrobení onoho konkrétního výrobku (a k jeho výrobě potřebných výrobních prostředků), ale množstvím práce, které je v každém okamžiku, kdy se po hodnotě zboží aktuálně ptáme, zapotřebí, aby někde vznikl (v daném okamžiku) další exemplář tohoto zboží ...

Já do vašich diskusí zasahovat moc nechci - jsem sice přívrženec objektivní teorie hodnoty, ale nikoli pracovní teorie hodnoty, kdybych pracoval s hodnotou jako kladným fenoménem, tak by byla založena na výrobní době jako svébytném fenoménu a nikoli na MNOŽSTVÍ práce měřené pracovní dobou. Hodnota zboží by se pak skládala z NOVÉ hodnoty dané výrobní dobou potřebnou k výrobě daného zboží a z hodnoty přenesené - a to z těch potenciálů, kapacit, výrobních prostředků, (ať už vnějších jako stroje, tak vnitřních jako v lidech osvojené společenské znalostní dědictví, tedy lidský kapitál), které bylo nutno lidskou produkcí vytvořit.

Protože je ale moje teorie hodnoty reprodukční a má záporný (dluhový) charakter (produkce je umořování hodnoty), je celá tato moje konstrukce obrácená z "kladna" do "záporna", "nadhodnota" je "srážka z hodnoty" atd. ... jak už jsem to tady někde sám psal a Pepík Heller - vcelku poctivě, pokud dovedu posoudit - komentoval a interpretoval jako jinou - než svou vlastní - koncepci ...

Když tak nad tím přemýšlím, tak bych se ani tak moc od marxistického pojetí nelišil - kdyby mě Marx tolik nepodráždil nerozlišujícím a kategorii dále nečlenícím tvrzením, že hodnota vzniká prací jako "spotřebou pracovní síly" (I. díl Kapitálu na začátku o pracovní síle) ... Takový nesmysl neměl vypadnout z člověka, který si tolik cenil společenského znalostního dědictví (jehož určité množství je vůbec podmínkou, aby vůbec vznikal nadprodukt a které se samozřejmě užitím nespotřebovává) a jehož Rukopisy Grundrisse ukazovaly, že měl už v druhé polovině 50. let 19. století celkem jasno ... i o té budoucnosti civilizace ...