Z Bortkiewiczových rovnic vysvítá, že když [(c1 + c2 + c3) = C], [(v1 + v2 + v3) = V] a [(s1 + s2 + s3) = S], plyne z toho, že [p1 = S/(C + V)], a tedy [S = (C + V)p1]. Současně je z nich také zjevné, že když pro modifikační koeficienty x a y platí, že (x ≠ y), (x ≠ 1) a (y ≠ 1), vysvítá i z cenového vyjádření hodnotových rovnic ekonomické rovnováhy v systému prosté reprodukce, že [(c1x + c2x + c3x) = Cx], [(v1y + v2y + v3y) = Vy] a [(s1z + s2z + s3z) = Sz], z čehož plyne, že [p2 = Sz/(Cx + Vy)], a tedy i [Sz = (Cx + Vy)p2]. (Ono p2 je vlastně symbolické označení pro všeobecnou rovnou míru zisku, kterou Bortkiewicz označuje symbolem p).
Bortkiewicz předpokládá, že (Cx ≠ C) a (Vy ≠ V), a tudíž i [(Cx + Vy) ≠ (C + V], takže platí, že, [(Cx + Vy) > (C + V)] nebo [(Cx + Vy) < (C + V)]. Zároveň ale Bortkiewicz předpokládá, že (S = Sz), čili, že [(Cx + Vy)p2 = (C + V)p1], z čehož vyplývá, že {p2 = [(C + V)/(Cx + Vy)]p1}. (Symbol „/“ znamená samozřejmě „děleno“, „lomeno“ – jedná se o tak zvané „lomítko“).
Ukažme si vše na Bortkiewiczově příkladě, v němž v hodnotovém složení tří základních výrobních odvětví prosté ekonomické reprodukce nalézáme (225c1 + 100c2 + 50c3 = 375C), (90v1 + 120v2 + 90v3 = 300V) a (60s1 + 80s2 + 60s3 = 200S). Je zjevné, že [(375C + 300V = 675)  (p1 = S/(C + V) = 200/675 = 40/135 = 8/27)]. (Symbol „“ znamená „z toho plyne“). Předpokládejme, že (x = 32/25) a (y = 16/15), z čehož Bortkiewicz odvozuje cenový protipól těchto hodnotových položek: [(288c1x + 128c2x + 64c3x = 480Cx) a (96v1y + 128v2y + 96v3y = 320Vy)  (Cx + Vy = 800)]. Je zřejmé, že pokud [675(8/27) = 800p2], jelikož (S = Sz), pak {p2 = [(675/800)8/27] = 200/800 = 1/4}, z čehož nám pak pro rovnice jednotlivých produkčních sfér vychází, že (96s1z1 + 64s2z2 + 40s3z3 = 200Sz). Názorně vidíme, že kvadratická rovnice druhého stupně pro výpočet všeobecné rovné míry zisku, kterou Bortkiewiczova algebraická metoda tak složitě zkonstruovala, se ukazuje být naprosto zbytečná!