Domnívám se, že pan "N-noname" pokládá za "velice podnětný počin k diskuzi o budoucnosti vývoje lidí" právě, pouze a jedině článek váženého soudruha docenta Zdeňka Košťála a má na tento svůj názor plné právo, i když by se o něm dalo s úspěchem pochybovat. Rozhodně však lze souhlasit s jeho názorem, že rozvíjející se lidská materiálně předmětná a sociálně historická praxe vyvrací všechny formy subjektivního i objektivního idealismu i metafyzického řešení základní filosofické otázky - pokud čistě formálně logicky zobecníme jeho tvrzení, že klasická německá (zřejmě především hegelovská) filosofie "selhala" - a dává plně za pravdu dialekticko-materialistickému pojetí zákonitostí společenského vývoje. Škoda jen, že vážený pan "N-noname" nevidí, že myšlenkový obsah těchto dvou vět si poněkud protiřečí, přičemž jde o rozpor formálně logický. Je totiž poněkud komické, že vážený soudruh docent Zdeněk Košťál, jenž sám sebe pasoval do role "pravověrného marxisty-leninovce", se při vysvětlování základních příčin zhroucení vlastnické a mocenské struktury předlistopadového reálně existujícího socialismu uchyluje k teoriím z oblasti spikleneckého pojetí lidských dějin, výkladům o "zradě Gorbačova" a "revizionistické degeneraci komunistického hnutí, jež začala na XX sjezdu KSSS", které představují primitivní, velice hloupou verzi dějinně filosofického subjektivního idealismu.
Ať se nám to líbí nebo - a věřte mi, že mi toto konstatování nedělá žádnou radost -, ale zhroucení reálně existujícího socialismu nebylo ničím jiným než potvrzením zákonitosti objevené marxistickým dialekticko-historickým materialismem, že na určitém stupni vývoje se potřeba dalšího rozvoje výrobních sil dostává do rozporu s charakterem stávajících výrobních vztahů, což bylo způsobeno tím, že ve vlastnické struktuře reálně socialistických výrobních vztahů nehrála reálnou vedoucí úlohu dělnická třída. Právě v tom spočívá i základní myšlenka mého povídání o minulosti a budoucnosti socialismu, které se objevilo na tomto internetovém portálu - v němž jsem, jenom tak mimochodem, zobrazil historickou úlohu Stalina v možná lepším světle, než by si Josef Vissarionovič zasloužil. Je příznačné, že toto moje povídání zcela ignorovala rada CSTS, která má být "mozkovým centrem ÚV KSČM". Příznačná byla také kritická reakce jistého "soudruha Koby", která vyjadřovala neomylný třídní instinkt aktivního nositele stalinsko-neostalinské ideologie ve svérázné kombinaci s buržoazním technokratismem.
Poznámka na okraj: zajímalo by mne, jak by vážený soudruh docent Košťál vysvětlil, že obrozující se černosotněnská šovinistická ideologie, která v dnešním Rusku vyjadřuje vlastnické a mocenské zájmy novoimperialistické lumpenburžoazní oligarchie, zuřivě kritizuje Lenina jako "nepřítele ruského národa a německého agenta", a naopak velebí historickou roli Stalina coby jakéhosi "rudého bolševického cara", jenž se prý jakožto "pravý ruský vlastenec na konci života rozešel s marxismem".