Vážený pane doktore Hellere,
přečetl jsem si Váš text a musím připomenout, že můj příspěvek do fóra se týkal zcela konkrétní části knihy "Bojíte se socialismu", kde jsem se zaměřil na kritiku pasáže, která měla demonstrovat vznik "kognitárního zisku".
Co jsem napsal je tedy nutno posuzovat v kontextu této pasáže. Smyslem mého textu nebyly obecné úvahy o hodnototvornosti různých faktorů výrobního procesu.
Jesliže se v pasáži knihy píše, že "...kapitál provede tuto investiční operaci jenom tehdy, pokud mu kvalifikovanější pracovní síla, do níž investoval 2v variabilního kapitálu, přinese minimálně stejnou míru nadhodnoty..." tak tvrdím, že to není pravda.
A to proto, že mohou existovat takové relace mezi veličinami m,v,c,x a y, kdy se míra nadhodnoty sníží a míra zisku zvýší (x a y jsou koeficienty, po investici se m zvýší na xm a y na yv).
Je zřejmé, že takový stav by pro "kapitál" byl výhodný, proto je správné tvrzení, že při hypotetické investici do kvalifikace se "kapitál" bude orientovat podle předpokládané míry zisku, nikoli podle míry nadhodnoty.
Ten závěr je podle mne zcela jasný a myslím, že ho uznal i pan PhDr.Neužil, takže popravdě řečeno moc nechápu, proč jste se k tomu vrátil.
Připomenu jen to, co jsem napsal už ve svém "dovysvětlení" - a sice, že důkaz je čistě věcí matematického formalismu a nijak nezávisí na zastávané makroekonomické teorii nebo na názorech na hodnototvornost věcných faktorů výroby.
Možná by mohlo někoho napadnout, že se jedná celkem vzato o drobnou nepřesnost a že tedy jsem se na to zaměřil jen proto, abych prostřednictvím prkotiny napadal celou koncepci kognitárního zisku.
Tak to ovšem není. Právě tahle "drobnost" má totiž za následek to, že pokud se budeme orientovat podle míry nadhodnoty, tak bude-li "investice do kvalifikace" výhodná (podle míry nadhodnoty), kognitární zisk v určité výši vznikne pokaždé a zákonitě.
To budí podle mne mylný dojem, že kognitární zisk je jakýsi tichý průvodce každé "výhodné" "investice do kvalifikce".
Vzhledem k textu knihy je třeba také posuzovat moje ostatní výhrady.
Takže pokud jste ocitoval z mého textu pasáž
"... Nyní se vrátím k Vaší formální demonstraci. Vy pro tyto účely předpokládáte, že se v ukazateli m/(c+v) parametr "c" nemění. To je ovšem, podle mne, neobhajitelný předpoklad ! ..."
a ptáte se, kde jsem to vzal, tak odpověď je už v samotné ocitované pasáži.
Vzal jsem to z formální demonstrace vzniku kognitárního zisku v diskutované knize. Tam se pracuje s tím, že při zvýšení kvalifikace se mění pouze veličiny "m" a "v".
Tohle by nemělo být předmětem sporu, viz citace z knihy (str.73):
"...Všechny naše úvahy vycházejí z předpokladu, že u kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly se vždy jedná o stejný objem námezdní pracovní síly – z toho důvodu vždy uvažujeme stejný celkový objem investovaného konstantního kapitálu rovný c."
Tedy znovu připomínám, že se jednalo o kritiku konkrétních pasáží a příkladů v knize "Bojíte se socialismu" (v tomto případě šlo o předpoklad, že stejný objem námezdní pracovní síly znamená také stejný objem konstatního kapitálu).
Pochopitelně některá tvrzení mohou mít obecnější přesah, ale o to více je nutno pečlivě sledovat kontext.
****
Čili moje hlavní výhrada k tomuto Vašemu článku je ta, že tak říkajíc střílíte vedle - o teorii hodnoty v mém diskusním příspěvku vůbec nebyla řeč, to by byla úplně jiná diskuse.
Například v pasáži, kterou jste ocitoval, vůbec nešlo o teorii hodnoty:
"Podnikateli by mělo být jedno, jestli vynaloží náklady na pytle cementu nebo na zaměstnance. Jaký by tedy měl být důvod, aby ho zajímal ukazatel m/v místo ukazatele m/(c+v) ?"
Pane doktore, podnikatel musí pochopitelně zaplatit i ten cement, takže ho nemůže při posuzování svých podnikatelských záměrů ignorovat. To je věc zdravého rozumu a není to nic proti marxistické teorii hodnoty.
V daném kontextu šlo o to, že po "investici do kvalifikace" by se hodnoty veličin "m" a "v" měly změnit a otázka byla, zda se má podnikatel při posuzování výhodnosti takové změny orientovat podle poměru m/v nebo m/(v+c).
V knize bylo uvedeno m/v, podle mne to byla chyba a správně je m/(v+c).
****
Pane doktore, když píšete věty jako
"... Na druhé straně tím však také tato ekonomie dezorientuje i ty, kterým slouží – znepřesňuje strategii buržoů – nedává jasné vědomí toho, co jim zisk skutečně tvoří, a v případě poklesu míry zisku má tendenci řešit to investicemi do konstantního kapitálu, do věcné složky. Tím oslabuje faktor, který jedině vytváří nadhodnotu. – lidský faktor. ..."
nebo
"... ale ani on, ani zřejmě pan Koba nevidí limitovanost dopadu věcné stránky na růst zisku, žije zřejmě v iluzi o jisté nutnost či úměrnosti růstu zisku podle nasazení odlišného (většího?,dražšího?) konstantního kapitálu. ..."
neměl byste zapomínat, že Vámi prognózované automatické továrny nebudou nic jiného než hromada konstantního kapitálu.
Neboli v obecnější rovině, Vámi tak vyzdvihované znalosti, aby byly produktivní, je nutno nějak použít v materiálním světě, a to už se bez konstantního kapitálu asi neobejde.
Bude-li uživatelem znalostí výrobce, který k jejich aplikaci bude potřebovat konstantní kapitál, bude samozřejmě očekávat investicím přiměřený zisk, který také musí dostat, jinak by nevyráběl.
Takže co z toho plyne pro Vaši "ekonomiku znalostí" ?
Já nejsem odborník, ale podle mne nelze celou věc zúžit jen na otázku vývoje nebo výzkumu a do makroekonomických úvah je nutno nějak zahrnout i navazující ekonomické aktivity. Takže když budete uvažovat o poměru mezi konstantním a variabilním kapitálem, nemůžete vytrhnout z ekonomických vazeb např.softwarovou firmu, kde programátorovi stačí k práci notebook a dělat z toho nějaké zobecňující závěry.
****
Je jistě pravda, že budoucí vývoj přinese různé změny, ale neměl jsem dojem, že když se v knize "Bojíte se socialismu" píše o "investici do kvalifikace", tak že by tím bylo myšleno něco, k čemu bude docházet až za 50 let. Takže mi není jasné, proč bych se nemohl pokusit ty myšlenky aplikovat na dnešní realitu.
Vážený pane doktore, když někdo podnikateli nebo investorovi poradí, že by měl "investovat do kvalifikace", tak on si tu radu musí naplnit nějakým zcela konkrétní obsahem a nemůže se spokojit s obecnými tvrzeními o vyšší produktivitě.
Pokud podnikatel nezaměstnává pracovníky s kvalifikací nižší, než jaká je pro pracovní pozice v jeho firmě zapotřebí, nemělo by zvyšování kvalifikace smysl, mohl by očekávat jedině ztrátu v důsledku vyšších mzdových nákladů.
Podnikatel může např.začít používat dokonalejší technologii nebo začít vyrábět něco jiného a možná mu z toho vyplyne i potřeba zaměstnávat kvalifikovanější pracovníky. Uvažovat nejprve o kvalifikaci zaměstnanců a teprve následně o změnách ve výrobě nebo zaměření firmy je nesmysl, to by bylo zapřahání vozu před koně.
Vaše věty "... A co bylo dřív? Slepice nebo vejce? Nechápete, že platí i obrácená vazba – z jiného kvalifikačního prostředí se rodí nové, kvalitativně odlišné pozice? ..." je v kontextu podnikatelského subjektu nesmyslná - firma přece nemůže najmout zaměstnance, jejichž kvalifikaci nedokáže v rámci svého výrobního programu využít, s neurčitým očekáváním, že podnik nějak sami přebudují.
V daném kontextu je zcela jasné, co musí být dříve. Podle mne zaměňujete obecné makroekonomické úvahy o roli kvalifikace s podnikatelskou strategií.
Do mikroekonomického rozhodování na podnikové úrovni lze nějaké předpokládané makroekonomické trendy promítat jen v omezené míře o pokud se jedná o makroekonomické úvahy dlouhodobé v řádu desítek let, tak to lze jen sledovat a případně se snažit reagovat včas.
****
Některé Vaše reakce na můj text jsou problematické z toho důvodu, že podle mne pracují s určitým zmatením pojmů - Vy píšete o vědeckých objevech a jimi podmíněných změnách, ale řeč byla o "investici do kvalifikace", jak se o tom zmiňuje diskutovaná kniha, kde je na příkladu demonstrováno, jak to má přinést nějaký "kognitární zisk".
Aplikace vědy a "investice do kvalifikace" jsou přece dvě rozdílné věci, které spolu mohou nějak volně souviset, ale rozhodně to nelze stavět např.tak, že podnik, který provede B, automaticky získá efekt, který lze očekávat od A. Nebo pokud provede A a je tím nucen provést také B, celou věc prezentovat jako důsledek provedení B.
Podle mne jsou Vaše myšlenky ve věci "investice do kvalifikace" nepřesně formulovány a není mi jasné, kdo a jak by se jimi měl vlastně řídit.
Např.můžete vyslovit makroekonomický předpoklad, že budou-li mít ekonomicky činné osoby v průměru vyšší vzdělání, budou ekonomické subjekty zavádět více technických inovací.
Takové obecné a nekonkrétní tvrzení je ovšem spíše námět pro nějakou státní vzdělávací politiku, než rada pro komerční podnik.
Komerčním firmám můžete např.poradit, aby automatizovaly výrobu nebo investovaly více prostředků do vývoje. Z jejich hlediska to ovšem bude investice do automatizace nebo investice do vývoje, nikoli "investice do kvalifikace", i když důsledkem takové investice bude potřeba kvalifikovanějších zaměstnanců.
Odpověď na otázku "Co bylo dříve ?" je tedy v tomto případě podle mého názoru zcela jasná.