Vážený pane doktore,

moje argumentace nebyla na teorii hodnoty závislá.

Citace z Vašeho textu:
"... kapitalista žije v iluzi, že zisk je produktem celého kapitálu a taky to počítá podle příslušného vzorce – tj.míry zisku, nikoli podle míry nadhodnoty, což by bylo správnější při postihování podstaty. ..."

Jisté skutečnosti platí všeobecně - např.zisk je (zhruba řečeno) rozdíl mezi výnosy a náklady. Každého, kdo chce zhodnotit prostředky, bude zajímat, kolik vloží a co získá. To je věc zdravého rozumu.

Jestliže takto postupuje i kapitalista, nejsou to žádné iluze nebo fetišismus, je to naprosto pragmatický přístup.

A co se týče role kvalifikace, lidského faktoru, atd., tak podnikatel při vymýšlení životaschopného podnikatelského záměru musí uvažovat v kategoriích reálně dostupných možností "tady a teď", jinak to nedopadne dobře.

Například v roce 2000 praskla tzv.dot-com bublina - spekulativní bublina investic do internetových společností. Několik let trvající vzestup cen akcií firem, podnikajících na internetu, následoval strmým pádem a krachem většiny z nich. Důvod byl prostý: většina těch firem neměla realistický obchodní model, generovala ztrátu a investoři do nich valili peníze, protože byli přesvědčeni, že v internetu je budoucnost. Přežily jen ty firmy, které dokázaly generovat hmatatelný zisk.

Poučení z internetové bubliny je to, že staré dobré hokynářské ekonomické zákony platí i v době internetu a že pronajaté kanceláře plné programátorů a web designérů k úspěchu nestačí, pokud schází jasná představa, jak byť třeba i na první pohled zajímavý nápad zpeněžit.

Tuhle logiku žádné Vámi předvídané procesy nezruší, tou se musí řídit i podniky ve vlastnictví zaměstnanců. Jinak dopadnou jako výrobce elektospotřebičů Fagor, součást Vašeho oblíbeného Mondragonu, který se v nedávné době dostal na pokraj bankrotu a odkoupila ho nadnárodní kapitalistické finanční skupina CNA Group.

****

Pane doktore, já mám o pracovní teorii hodnoty pochyby, minimálně ji považuji za nedokázanou, ale nemám nějakou ambici ji vyvracet - ani na to nemám kvalifikaci.
Marxistickou pracovní teorii hodnoty mi vysvětlovat nemusíte, já chápu, že podle této teorie není hodnota substance vložená do výrobku a že je určena vždy zrovna aktuálním množstvím společensky nutné práce, potřebné k jeho zhotovení.

Když je podle Vás pracovní teorie hodnoty tak dobrá, tak mi vysvětlete, odkud se bere hodnota omezených přírodních zdrojů jako třeba panenská půda nebo abychom byli na výši doby, odkud se vzala hodnota kmitočtů na provoz LTE, za které nedávno telekomunikační operátoři zaplatili několik miliard Kč ?

Pořídil jsem si Vaši publikaci "Kdopak by se Marxe bál ?", ale je poměrně obsáhlá a zatím jsem na to neměl dost času, takže na ni nějak nebudu reagovat.

Jak už jsem naznačil výše, nejsem odborník ani na Marxe ani na makroekonomické teorie, takže nemám v úmyslu s Vámi vést o teorii hodnoty nějaký spor.
Maximálně Vám mohu napsat, že způsob, jakým určité věci vykládáte mi připadá poněkud zvláštní a v určitém nesouladu nejen s tím, co si pamatuji z povinného marxismu z doby svých studií, ale v podstatě i s tím, co někdy sám píšete.

Abyste netrvdil, že jsem nekonkrétní, tak Vy např.s oblibou zdůrazňujete, že hodnota je dohoda.
Podle marxistické pracovní teorie hodnoty (dále jen MPTH) je ale hodnota dána množstvím společensky nutné práce - a to občas píšete i Vy sám.
Množství společensky nutné práce je ovšem objektivní veličina - a to by měla být podstata hodnoty podle této teorie.

Jestliže tedy se v jiných případech soustředíte na podstaty, proč tady najednou píšete o dohodě, což je sice jistým způsobem pravda, ovšem zakrývá to právě tu objektivní podstatu hodnoty dle MPTH (množství společensky nutné práce) ?
Připomínám, že takto chápaná objektivní hodnota je něco jiného, než nějaká substance vložená do výrobku.

****

Citace:
"Takže z našeho hlediska je debata o roli C vcelku zbytečná, protože se týká etapy vývoje VS, která končí."

To jako lidé přestanou mít materiální potřeby a živit se budou těmi vědeckými znalostmi ?

Vždyť přece právě naopak automatizace znamená vytlačování lidí z výrobního procesu a to, co by je mělo nahradit je právě konstantní kapitál. Pokud by skutečně k masové automatizaci došlo, velká část lidí bude uvolněna z pracovního procesu a pro uvolněné pracovníky už tentokrát nebude žádné uplatnění, jako tomu bylo v minulosti při různých změnách výrobní základny.

Nezapomeňte, že přinejmenším z části smyslem práce těch Vašich vysoce kvalifikovaných profesionálů je a bude právě zdokonalování konstantního kapitálu.

****

Citace:
"... O co skutečně jde – že konstantní faktor c se nemění v kvalitě – pořád tu jde jen o reprodukci vynaloženého nákladu na věc, která ovšem byla až dosud základním prostředkem změn ve výkonnosti pracovní síly,což už ale dnes –resp. jako základní tendence do budoucnosti - už takto působit nebude."

Bude působit tak, že pracovní sílu přímo nahradí. Vám to nepřipadá jako změna v kvalitě ? Jestli to podle pracovní teorie hodnoty nelze vyhodnotit jinak než tak, že význam konstantního kapitálu se začíná umenšovat, tak to vypadá dost podivně.

****

Citace:
"A tady se vracím k Vašemu příkladu s automatizovanou továrnou – celý tento výpočet ztrácí smysl, protože nelze nějak zjednodušeně ohodnotit hodnotu a cenu toho tvůrčího procesu (Marx tohle předvídá v Grundrissech II. a hodnota vůbec přestává být funkční )Končí smysl vztahů soukromého vlastnictví. A o tohle mi šlo
Můžete se vyjádřit k tomuto?"

Pane doktore, automatizované provozy existují i dnes, na vývojových odděleních firem i dnes pracují vysoce kvalifikovaní vývojoví a výzkumní pracovníci, i dnes firmy vyrábějí a prodávají technicky pokročilé produkty nebo licence.

A nelze pozorovat nějaké známky toho, že by měl někdo problém tyto produkty ocenit, určit přiměřenou mzdu pro pracovníky vývoje nebo je nějak motivovat k práci.

Pokud zde bude tržní ekonomika (jak Vy předpokládáte), tak základní situace je jasná: někdo chce prodat a někdo chce koupit. Pokud se konkrétní subjekty budou potřebovat mezi sebou dohodnout, tak se nějak dohodnou. Teorie by to měla umět vysvětlit a ne tvrdit, že to nejde.

A jestli má nějaká kontrétní teorie problém něco vysvětlit, tak je to možná známka toho, že je nedokonalá, že zastrarala nebo že je dokonce chybná. Nebo také může být jen špatně aplikována, může se pracovat s nesprávnými předpoklady, atd., atd.