Vážený pane doktore Neužile,
tato debata, která vznikla na základě textu pana Dr.Hellera mezi mnou a panem Dr.Hellerem, je už příliš dlouhá a asi nastal čas ji ukončit, takže jen stručně.
Je to sice off-topic, ale přesto si myslím, že vykreslovat Baťu jako "typického kapitalistického vykořisťovatelského upíra" mi připadá poněkud nespravedlivé - výsledky jeho podnikatelské činnosti nepochybně vedly k pozvednutí města Zlína, jeho okolí a zajisté i životní úroveně, kariérního vzestupu a uspokojení při prožívání vlastního života u velkého množství lidí.
Tím pochopitelně netvrdím, že to dělal z nějaké lásky k bližnímu - nepochybně sledoval zisk a byl při tom velmi úspěšný.
Co se týká osobní motivace u obou Baťů, tak ani ta možná nebyla jen takto jednorozměrná.
Je např.zajímavé, že jestli tomu rozumín, Vašim "kognitářům" jste ochoten přiznat jako osobní motivaci k práci uspokojení z tvůrčí činnosti, a u podnikatelů typu "otec zakladatel" o něčem podobném zřejmě neuvažujete.
****
Citace:
"A právě proto, že přeměna odlišných hodnot vzniklých v jednotlivých výrobních odvětvích ve stejné výrobní ceny a přetvoření rozdílných mas v těchto produkčních sférách vyprodukovaných nadhodnot ve všeobecnou rovnou masu a míru zisku je rozporný proces, není tento rozporný proces ... možné pojmově teoreticky zobrazit algebraickou metodou, jak se o to pokoušel pan Bortkiewicz a i metoda maticových rovnic vstupů a výstupů výrobních procesů může tento proces pouze ilustrovat, z čehož plyne, že logiku formování a vývojových tendencí společensky průměrné masy a míry zisku může pojmově uchopit pouze materialistická dialektika v roli teorie a metody poznání."
S tvrzením, že něco může "pojmově uchopit pouze materialistická dialektika" nemohu principiálně souhlasit.
Zhodnocovací proces jsme schopni popsat na začátku i na konci čísly a ani jeho předpokládaný průběh nevypadá příliš komplikovaně, takže mi není jasný nějaký principiální důvod, proč by nebylo možno sestavit nějaký matematický model např.pro nějakou zjednodušenou situaci a potom třeba modelovat průběh výroby a oběh hodnot s pomocí počítače.
Maskování případného neúspěchu odkazem na "rozporný dialektický proces" nepředstavuje o nic hodnotnější útěchu než láhev vodky. Kdyby se takto postupovalo při řešení inženýrských problémů, žijeme dodnes ve století páry a možná ani to ne.
Jelikož jsme se takto dostali k tématu Vašeho článku "O jedné zvláštní a podivné ekonomické teorii", rád bych se Vám omluvil za uštěpačnou nekonkrétní poznámku nějakého mého jmenovce nebo fanouška. O probíhající diskusi jsem vůbec nevěděl. Váš text jsem sice zaznamenal, ale jelikož byl dost dlouhý a o dané téma jsem se nezajímal, tak jsem Váš článek nestudoval.
****
Citace:
"Egon Bondy jako marxista – „nikdo o mně neví, že jsem marxist levý“, byl oblíbený Bondyho veršovaný bonmot – a revoluční socialista spojoval vizi o umělé inteligenci jakožto klíčovému momentu společenských výrobních sil budoucnosti lidského rodu právě s revolučním překonáním kapitalismu ..."
Že Bondy jistým způsobem umělou inteligenci spojoval s překonáním kapitalismu máte podle mne pravdu, ale je to podle mne jinak, než si myslíte.
A v tom, že by ji v budoucnosti viděl jen jako jakousi součást výrobních sil se, myslím, mýlíte, a to zásadně, alespoň co se týče jeho názorů, vyslovených ve zmíněném eseji "Juliiny otázky".
Je pochopitelné, že Bondyho názory se v průběhu času nějak vyvíjely, takže je možné, že v různých obdobích svého života zastával odlišné postoje.
"... co vložilo, nebo spíše kdo vložil onu „novou duchovně kulturní kvalitu“ do lidského mozku, když je ona „nová kvalita“ v antagonistickém protikladu s neměnnou lidskou „biologickou podstatou“?"
Novou kvalitou není myšlen nějaký odlišný typ substance. Nová kvalita se objevila postupně jako výsledek samovolného evolučního procesu.
Bondyho esej ve vydání z roku 1993 má zhruba 120 stran a následuje ještě doslov necelých 20 stran. Jesliže jsem tedy hlavní myšlenku shnul do několika vět, mohlo se tak stát jen za cenu zjednodušení a ztráty argumentační síly.
Podrobněji k Bondyho myšlence zde: https://egonbondy.info/49-o-bondyho-filosofii/44-rovensky-jan-splin-z-ontologie/O+Bondyho+filosofii
Ukázka z Bondyho eseje zde: https://egonbondy.info/48-ukazky-z-dila/52-egon-bondy-juliiny-otazky/Vlastn%C3%AD+filosofie
V případě Vašeho zájmu o tuto věc si Vás dovoluji upozornit, že Bondyho esej "Juliiny otázky", je součástí 2.dílu Bondyho spisů a je doposud v prodeji (viz např. https://www.kosmas.cz/knihy/135629/filosoficke-dilo-sv.-ii/ ).
Citace:
"A povídačky o tom, že tato údajně „věčná a neměnná biologická podstata člověka“ je ve „stálém sporu s racionalitou, mravností a morálkou, jež se ve vesmíru objevila s člověkem“ a „jako nová kvalita se nemůže na tomto biologickém substrátu dále rozvíjet“ ..."
Já zde nemám v úmyslu Bondyho názory nějak obhajovat, ale ten rozpor tady podle mne skutečně je - vezměte si třeba koncentráky pro zvířata, což jsou živé bytosti, které zajisté cítí bolest.
Humanistická socialistická společnost pro to měla termín "živočišná výroba", který navozuje asociace např.k výrobě koksu.
****
Citace:
"A proto je naprostým nesmyslem tvrzení, že lidský mozek – lépe řečeno, člověk s mozkem – je nějaký biologický či biosociální robot. Právě z toho důvodu, že lidská podstata je historický vývojový souhrn společenských vztahů, je člověk svobodná bytost, z čehož plyne mimo jiné, že i kupříkladu kapitalistický továrník se může rozejít se svou společenskou třídou a zapojit se do revolučního socialistického hnutí."
Pro důsledného materialistu může být "svoboda" jedině v úvozovkách, protože odkud by se, asi tak, vzala ?
Jestliže se mozek v čase T1 nachází ve stavu S1 a v čase T2 ve stavu S2, tak ten přechod je čistě výsledek materiálních procesů, kterými se zabývá na té nejnižší úrovni fyzika
Takto věc vidí soudobá věda a filosofie, která se chce honosit přívlastkem "vědecká", se s tím musí smířit.
Kapitalista se pochopitelně rozejít se svou třídou může, to není v rozporu s přírodními zákony a není to tedy nic proti ničemu.
Společenské vztahy na úrovni jednotlivce nejsou nic jiného než konfigurace neuronové sítě jeho mozku.
I android Dat z Vašeho příkladu se stal součástí přediva společenských vztahů a nezdá se, že by zde byla nějaká principiální překážka, která by bránila artificiálním bytostem vytvářet vlastní síte vzájemných vztahů.
Citace:
"A jen tak mimochodem: i Egon Bondy údajně prohlašuje, že ona „umělá inteligence“ má být plodem činnosti lidského mozku, produktem lidského myšlení, nástrojem zdokonalování lidského poznávacího rozumu."
Že má být "nástrojem zdokonalování lidského poznávacího rozumu" myslím Bondy neprohlašuje, ale i jeho názory se asi nějak vyvíjely, takže to nevylučuji. V kontextu uvedeného eseje by takové prohlášení mohlo dávat smysl např.jako důvod, proč by se člověk umělou inteligencí vůbec začal zabývat.
V každém případě to, že nějaká vyšší vývojová formy hmoty má svůj základ v minulých fázích evolučného procesu není nic neobvyklého, právě naopak - např. člověk a šimpanz mají údajně společných 98.5 % genetické informace, kterou podědili po společných předcích.
Citace:
"... že mistrovství světa šachových počítačů je vlastně soutěží lidských šachových programátorů."
Tohle platí, ale jen do určité míry. Šachové programy, alespoň ty sofistikovanější, zpravidla disponují databází zahájení, možná i koncovek a částečně do nich mohou být zakomponovány i nějaké jiné poznatky o vhodném postupu při vedení šachové partie. Tím vlastně čerpají z vývoje šachové hry, neboli už i takový primitivní systém je schopen navázat na dědictví historie lidského rodu.
Např.koncept neuronové sítě napodobuje způsob práce lidského mozku a potenciálně má vést k učicí se umělé inteligenci. Pro tento koncept je příznačné, že člověk odezvy počítače už přímo neprogramuje a ztrácí kontrolu nad jeho chováním v tom smyslu, že není schopen předvídat jeho jednání.
Současná umělá inteligence ještě nedosahuje úrovně, aby mohla, kromě nějakých specializovaných činností, konkurovat člověku, takže zatím ji možná můžete přirovnávat ke kladivu nebo kalkulačce.
Ale myslet si, že umělá inteligence nemůže být nic jiného než pouhý nástroj a že je zde nějaká principiální nepřekročitelná hranice mezi člověkem a umělou inteligencí, je, podle mne, omyl zcela určitě, a na filosofické rovině je to ústup z materialistických pozic.
****
Lysenko, kybernetika:
Nezapomeňte, že mezi přírodními a společenskými vědami je i určitý tematický průnik. Například genetika a kybernetika mohou poskytnout vhodnou argumentační bázi pro filosofický naturalismus a fyzikalismus a naopak mohou působit jisté nepohodlí filosifickým směrům, více ukotveným v metafyzice.