alter-nativa

Diskusní téma: Josef Heller - Opět pan Koba aneb Nekonečný příběh pokračuje.

Teorie hodnoty je, když ...

Koba 24.06.2015
Pane doktore Hellere,

já jsem Vám psal, že o teorii hodnoty nemám v úmyslu vést spor a jestliže jsem se k ní přesto vyjádřil, reagoval jsem jen na Vaši žádost.
Také mám dojem, že diskuse nemá smysl, i když Vám ještě odpovím.

****

Citace:
"Vaše tvrzení, že kapitalista kouká jen na rozdíl mezi náklady a výnosy (což je jako subjektivní pocit kapitalisty správné) ovšem neznamená, že tímto jednáním nejde po povrchu, po jevových formách, že nepodléhá fetišismu, iluzím, ideologii a odráží podstatu věci – objektivní hodnotu."

Asi jste můj text nějak nesprávně pochopil. Já jsem nepsal, že kapitalistův přístup odráží jakousi podstatu. Kapitalista neusiluje o postihování podstat, kapitalista usiluje o zisk.
Proto MUSÍ sledovat naprosto pragmaticky všechny výnosy a náklady. Tohle je prostý fakt, který vyplývá ze samotného smyslu a podstaty podnikání a na teorii hodnoty nezávisí.

Podnikatel-marxista musí postupovat úplně stejně. Nebo si myslíte, že byste jako podnikatel uspěl, kdybyste při plánování svého podnikání nepočítal s konstantním kapitálem ? S takovým přístupem byste brzy buď skončil v údivu nad tím, že máte na účtu v bance nulu, nebo u soudu, protože byste neplatil faktury.

****

Citace:
"Kapitalista jsa zaslepen tím vámi vychvalovaným pragmatickým přístupem dle Vašeho oblíbeného „zdravého rozumu“ nechápe, že tu nadhodnotu dostává jen podle toho, kolik si podřídí lidí , je to jakási dotace z práce dělníků na jednoho dělníka ..."

Nesmysl - kapitalista dostane přibližně nějakou všeobecnou míru zisku nebo třeba i monopolní zisk a nezáleží na tom, kolik na jednotku výnosu potřebuje zaměstnanců.
Je-li správná pracovní teorie hodnoty, pak to, co píšete, platí pro ekonomiku jako celek, nikoli pro jednotlivého kapitalistu. Nemohu se zbavit dojmu, že si tento naprosto zásadní rozdíl neuvědomujete.

****

Citace:
"Zcela mimo linii sporu mezi námi jde Váš příklad s bublinou té „inteligentní“ ekonomiky ..."

Příklad Vám měl ukázat, že investoři nebo podnikatelé nemohou pustit ze zřetele kritérium ziskovosti a orientovat se podle obecných doporučení o perspektivách určitých oborů.
Stejně tak by asi zkrachoval podnikatel, který by se řídil podle "podstat" nebo podle Vašich obecných rad o výhodnosti "investic do kvalifikace". "Investovat do kvalifikace" může pouze v případě, že to dokáže spojit s nějakým reálně ziskovým podnikatelským záměrem.

****

Citace:
"Nevím, proč mi proti mým prognózám budoucího vývoje pořád zdůrazňujete, že kapitalista se musí rozhodovat podle toho, co je tady a teď – to je přece banalita, o tom je zbytečné mluvit, mně je to zcela jasné – já taky nevolám po tom, aby se tady a teď choval jinak. Jenomže do budoucna prognózuji, že ho měnící se podmínky prostě donutí jednak jinak. Nanejvýše proti Vám podle toho, co jsem kde pochytil, tvrdím, že část kapitalistů se jinak chová už teď – např. to masové nasazení vědy je zcela nesporné."

Asi nechápete, že kapitalista, který "nasazuje vědu" nejedná "nějak jinak" - chová se v principu úplně stejně, jako prodejce hamburgerů. Má svůj podnikatelský plán a snaží se dosáhnout maximálního zisku - jen podniká v jiném, možná perspektivnějším, oboru a asi při tom zaměstnává kvalifikovanější pracovníky.

****

Citace:
"Mluvím o nastupující etapě, kdy jistě budou nadále působit c + v, ale pro produkci m bude daleko významnější faktor V – faktor C žádný přírůstek na zisku nenese, jen je základem určitého způsobu vykořisťování práce, na kterou, podle jejího výkonu,dostává podle dohody kapitalista dotace (nadhodnotu)."

Symbol (c + v) představuje celkové náklady (kapitál). I pokud by platila pracovní teorie hodnoty a pracovníci byli vysoce kvalifikovaní, z této skutečnosti samé nijak neplyne, že např.v celkových nákladech (c + v) nemůže být v nějakém číselném vyjádření "c" podstatně vyšší než "v".
U automatické továrny s jen malým počtem zaměstnanců to bude platit velmi pravděpodobně. Jak to bude za celou ekonomiku je otázka, ale platí-li Marxova prognóza o klesající míře zisku a současně míra nadhodnoty poroste nebo se alespoň nesníží pod určitou mez, musí se také zvyšovat relativní váha konstantního kapitálu.

****

Citace:
"Uvedl jste příklad neúspěchu Fagoru ... jistě, taky čekám krizi v tomto způsobu hospodaření, protože aby mohl prosperovat, potřeboval by dnes už další partnery a nebo silnou politickou oporu v levici a levicovém státě či mezinárodním hnutí. ..."

Jistě, s politickou podporou může prosperovat všechno, třeba i příštipkář může úspěšně vzdorovat Baťovi.

**** A závěrem k Vaši oblíbené teorii hodnoty :

Citace:
"Vy jste se hrdě pochlubil, že nepodléháte pojetím, které vidí hodnotu jako hmotnou substanci vloženou do výrobku a stejně hrdě citujete Marxe – že jde o množství společensky nutné práce. Tohle je nejjasnější doklad toho, že nevíte, o čem je řeč. V čem by se asi tato formulace, kterou přijímáte, odlišovala od těch substančních pojetí?Jen tím, že to množství vložené substance není neomezené, ale regulované tím, co společnost považuje za nutnou míru práce?"

No já mám spíše dojem, že cosi nechápete Vy. Ta formulace se od substančního pojetí přece odlišuje v tom, že do výrobku žádná substance vložena není.
Při této formulaci přece vůbec nezáleží na tom, jak výrobek vznikl a kolik práce na něj bylo použito. Hodnota je určena potřebným množstvím práce na zhotovení stejného výrobku za nějakých průměrných podmínek v okamžiku jeho oceňování.
Fakticky je to tedy stav výrobních sil ve zvoleném čase, který určuje hodnotu výrobku, nikoli výrobek samotný nebo nějaká substance, která by v něm byla obsažena. Hodnotu výrobku určuje vůči výrobku vnější činitel.
Opravdu nechápu, jak jste mohl vznést připomínku, kterou jste vznesl.

Pochopitelně hodnota nějak závisí na práci, jinak by to nebyla pracovní teorie hodnoty.

Citace:
"... že buď odmítáte nebo nepovažujete za důležitou či prokázanou marxistickou teorii hodnoty jakožto určité společenské dohody o tom, kolik bude muset za výrobní komponenty i pracovní sílu vydat kapitalista, o co víc musí za týž předmět vydat dělník ..."
"... Při neustálém upřesňování té mezitřídní dohody o hodnotě, ve kterém má významnou roli trh, ale taky třídní boj, zejména ekonomický a politický (ten víc, protože nastavuje základy pravidel a fixuje je mocí) má to hledisko společenské nutnosti práce – tedy společensky uznaného základu ceny – podřadnou roli. Týká se poměru hodnot (a odvozeně cen) jednotlivých výrobků či činností. Ale tomu vlastně předchází celospolečenské nastavení pravidla, že vždycky, za jakýchkoli okolností, musí mít třída nevlastníků horší podmínky ..."

A proč je to tedy "pracovní" teorie hodnoty, když hledisko společensky nutné práce má jen podřadnou roli ?
Pokud se má teorie hodnoty honosit přívlastkem "pracovní", měla by se hodnota také od vynaloženého množství práce nějak odvíjet a v tom také musí spočívat její podstata, po které se tak rád pídíte.

U "pracovní" teorie hodnoty nemůže být hodnota výrobku nějaká "dohoda mezi třídami". "Dohodou" by mohla být maximálně cena pracovní síly nebo nadhodnota.

Teorie hodnoty má v první řadě vysvětlit poměry, podle kterých se za sebe směňují různé druhy výrobků a měla by principiálně platit v různých ekonomických formacích, nejen v kapitalismu. Měla by platit i v nějaké společnosti rovnoprávných výrobců, např.při směňování produktů mezi nějakými domorodými kmeny.

Tvrdit, že jí musí předcházet jakási celospolečenská dohoda mezi třídami je kategoriální chyba - mělo by to být přesně naopak: zákon hodnoty by měl být ten základ, který by měl svým působením umožňovat na určitém stupni rozvoje výrobních sil vznik kapitalistického vykořisťování, pro kapitalismus typického vztahu mezi vlastníky a nevlastníky výrobních prostředků a různého typu přerozdělování vytvořených hodnot.

Citace:
"... Týká se poměru hodnot (a odvozeně cen) jednotlivých výrobků či činností. ..."

Copak Vy vážně nechápete, že tohle není nic podružného, že právě naopak, tohle je u teorie hodnoty fundamentální záležitost, protože samotným !!PŘEDMĚTEM!! teorie hodnoty je právě vysvětlení těch poměrů, podle kterých se za sebe směňují různé produkty ???

Předmětem teorie hodnoty není vysvětlit vykořisťování, vykořisťování může být maximálně s pomocí teorie hodnoty vysvětlováno.
Já jsem doslova v šoku, jak zaměňujete předmět teorie hodnoty, pletete asi nějak dohromady hodnotu s nadhodnotu a stavíte na hlavu hierarchii ve společnosti fungujících zákonitostí.

Podívějte se sám, co je to teorie hodnoty:

Wikipedie (anglická, české heslo chybí https://en.wikipedia.org/wiki/Theory_of_value_(economics) ) :
"Theory of value is a generic term which encompasses all the theories within economics that attempt to explain the exchange value or price of goods and services."
Překlad: "Teorie hodnoty je obecný termín, který zahrnuje všechny teorie v rámci ekonomické vědy, pokoušející se vysvětlit směnnou hodnotu nebo cenu zboží a služeb."

Nebo http://www.mises.cz/clanky/uskali-nakladove-teorie-hodnoty-349.aspx :
"Účelem ekonomické teorie hodnoty – ať už nákladové, pracovní či subjektivní – je vysvětlit ceny různých statků a služeb v tržní ekonomice, tj. vysvětlit jejich „tržní hodnotu“."

Takže jestliže je množství společenské práce určující pro poměr hodnot produktů, což jste sám napsal, je to právě ta podstata, protože účelem teorie hodnoty je právě vysvětlení tohoto poměru.

****

Citace:
"Souhlasím, že Vám můj výklad připadá zvláštní a odlišný od oficiálního a zažitého, vždyť to taky je cesta nová nikoli ve vztahu k Marxovu myšlení, ale k deformování jeho myšlenek různými autory, celým mainstreamem za protosocialismu."

Zvláštní je slabé slovo.
Já nejsem expert a nemohu rozhodovat o tom, jaký výklad Marxe je správný. Jen Vám mohu napsat, že "předlistopadový" výklad mi připadá daleko smysluplnější. Mně sice můžete odpovědět, že tomu nerozumím, ale takhle to chápali a asi dodnes chápou i lidé, kteří zajisté nebyli žádní blbci a kteří Marxe nejspíš četli také.

Je podle Vás hloupý nebo pomýlený např.Doc.Ing.Michael Kroh,CSc., který na Britských listech (http://blisty.cz/art/24179.html) napsal:

"V pracovní teorii hodnoty je její velikost dána množstvím abstraktní, společensky nutné (živé i mrtvé, zvěcnělé) práce potřebné na výrobu výrobku při dané společensky přiměřené (nutné) zručnosti a intenzitě práce. Jde tedy ... o kategorii objektivní a ve vztahu k ceně jde o podstatu. Klíčovou kategorii společensky nutné práce přitom nelze nikdy pominout bez nebezpečí vulgarizace.
...
Správný marxista ... odmítne tvrzení, že "cena je výsledek vyjednávání mezi poptávajícími a nabízejícími subjekty" jako nepřesné a nedostatečné, protože to není jen výsledek vyjednávání, ale toto vyjednávání je -- ať si to vyjednávající subjekty uvědomují nebo neuvědomují -- ovlivněno právě onou společensky nutnou spotřebou živé a zvěcnělé práce na předmět vyjednávání."

Josef Heller: Opět pan Koba aneb Nekonečný příběh pokračuje

22.06.2015 22:48

Pane Kobo – odpovím zase raději článkem – na diskusní vstup k minulému článku by to bylo moc – ta diskuse mne sice baví, momentálně nemám si na čem jiném trénovat mozek, ale jinak si myslím, že je k ničemu. Někdo by to mohl nazvat dialogem hluchých, ale proti tomu bych musel protestovat. Já řeči, logice, pana Koby rozumím dokonale a snažím se ze všech sil mu ukázat její meze, leč marně. V protisměru totiž působí dvě bariéry – bariéra odborného neporozumění daná sociálně fixovanou bariérou mezi běžným a teoretickým vědomím, která provází lidstvo od vzniku dělby práce, a bariérou nechuti porozumět, ideologická bariéra. Jak víme od Lenina, běžné vědomí, tzv. zdravý (ale omezený) selský rozum se vždy nasycuje ideologií nějaké třídy, většinou té vládnoucí.

en upřesňuji, já pana Kobu nenutím, aby přijal moji ideologii – tj. ideologii zkráceně řečeno kognitariátu, jen se mu snažím vysvětlit, že chce-li porozumět mé logice,musel by tu svou alespoň na chvíli opustit (přiznávám se, že i mně to někdy dělá problém) a pokusit se vmyslet do mého způsobu uvažování.  A konec konců mou a páně Kobovu logiku odděluje stále totéž – a kupodivu je to ta teorie hodnoty a její nepochopení u pana Koby (a pak je to páně Kobova neschopnost jít dál za hranice dnešní reality, dnešní – tj. jedné zvláštní – jevové formy). Ale samozřejmě – je tu i prostá neznalost marxismu a jeho zaměňování tím, co jsme se kdysi oba učili a považovali za neotřesitelnou pravdu. Je to  např. páně Kobova charakteristika hodnoty jako množství celospolečensky nutné práce, kterou považuje za jakýsi koncentrát marxistického pojetí (nepopírám, že je to oblíbený citát z Kapitálu – mimochodem – Marxovými formulacemi jsme se zabývali velmi podrobně v stati na tomto webu v druhém sloupci Odborné publikace– Heller,Neužil – Kdo nepochopil Marxovu teorii pracovní hodnoty a nadhodnoty?).

Ale vezměme to popořádku.Říkáte, že Vaše argumentace nezávisí na teorii hodnoty,ale svým textem dokazujete pravý opak. Vaše tvrzení, že kapitalista kouká jen na rozdíl mezi náklady a výnosy (což je jako subjektivní pocit kapitalisty správné) ovšem neznamená, že tímto jednáním nejde po povrchu, po jevových formách, že nepodléhá fetišismu, iluzím, ideologii a odráží podstatu věci – objektivní hodnotu. Bylo by správné jen v případě – který u Vás skutečně je – že buď odmítáte nebo nepovažujete za důležitou či prokázanou marxistickou teorii hodnoty jakožto určité společenské dohody o tom, kolik bude muset za výrobní komponenty i pracovní sílu vydat kapitalista, o co víc musí za týž předmět vydat dělník (příp. o co méně dostane na jeho pořízení za svou práci dělník či jiný zaměstnanec) To nemá co dělat s nějakými objektivními fyzikálními či fyziologickými  charakteristikami – jako se spotřebovanou energií lidskou i přírodní, atd. Ta objektivnost je v objektivnosti zájmů a postavení tříd a skupin, které se „dohodly“ (nemusím opakovat, že v jiné pozici byl vlastník a v jiné nevlastník).                                                                          

Vy jste se hrdě pochlubil, že nepodléháte pojetím, které vidí hodnotu jako hmotnou substanci vloženou do výrobku a stejně hrdě citujete Marxe – že jde o množství společensky nutné práce. Tohle je nejjasnější doklad toho, že nevíte, o čem je řeč. V čem by se asi tato formulace, kterou přijímáte, odlišovala od těch substančních pojetí?Jen tím, že to množství vložené substance není neomezené, ale regulované tím, co společnost považuje za nutnou míru práce? Jenže Marx toho v příslušných kapitolách říká daleko víc – viz ten doporučený článek můj a Frantův – věřte, že jsme nad těmito formulacemi proseděli hodně času).

Při neustálém upřesňování té mezitřídní dohody o hodnotě, ve kterém má významnou roli trh, ale taky třídní boj, zejména ekonomický a politický (ten víc, protože nastavuje základy pravidel a fixuje je mocí) má to hledisko společenské nutnosti práce – tedy společensky uznaného základu ceny – podřadnou roli. Týká se poměru hodnot (a odvozeně cen) jednotlivých výrobků či činností. Ale tomu vlastně předchází celospolečenské nastavení pravidla, že vždycky, za jakýchkoli okolností, musí mít třída nevlastníků horší podmínky pro to, aby se dostala ke spotřebním předmětům a vůbec nedostala k výrobním prostředkům než třída vlastníků (pro jednoduchost nechme stranou maloburžoasii – tedy těch velkých vlastníků). Ta první charakteristika, Vámi citovaná, se mění permanentně, ta zásadní ve velkých obdobích a má taky různou podobu v různých formacích. To je ta hranice hodnoty a nadhodnoty v kapitalismu.

Kapitalista jsa zaslepen tím vámi vychvalovaným pragmatickým přístupem dle Vašeho oblíbeného „zdravého rozumu“ nechápe, že tu nadhodnotu dostává jen podle toho, kolik si podřídí lidí , je to jakási dotace z práce dělníků na jednoho dělníka – podle určitých momentálně platných pravidel určujících tu nutnost, to , co se všeobecně uznává. Za věcné činitele dostává kapitalista na trhu  jen ekvivalent umožňující si věc znovu podřídit, obnovit Samozřejmě, když zmáčkne dělníky víc, aby dávali vyšší a výkon ve věcech, POŘÍDÍ SI VĚCÍ – VÝROBNÍCH PROSTŘEDKŮ VÍC, může zapojit další dělníky (i duševní) a dostane                                             víc nadhodnoty. Což si, jak jste sám potvrdil, neuvědomuje a pořád počítá ten zisk z celého kapitálu. Není to moc velká chyba za situace, kdy člověk je jen obsluhuje a ten přírůstek věci je dán jen jeho fyzickými schopnostmi a jen v menší míře vědou a novou organizací.

Krize samozřejmě propukají pořád, právě kvůli té trvalé disproporci prostředků na výrobu nových a nových výrobků u třídy vlastníků a nouze prostředků u nevlastníků. Jestliže však má Marx pravdu s poklesem míry zisku (za něj to nebylo ještě tak zřetelné a já Vám dávám zvýhodňující bod, když přiznávám, že statistiky apod. asi neobsahují správné údaje k přepočítání Marxovy logiky, kapitalisté si všechno upravují a fixlují, např. statiky o třídách.) při starém způsobu investování, tak nastává to období, které Vy si nedovedete představit a pořád ho převádíte na pravidla toho prvního období. A pak může kapitál získat mnohem širší možnosti k vykořisťování nadhodnoty jen nasazením nových nápadů duševních pracovníků, které se nerodí jen tak a motivace k nim musí být mnohem sofistikovanější –v mém zjednodušení – tvořivý charakter práce a široký výběr talentů, nemožnost jejich snadné náhrady pomocí armády nezaměstnaných podíl na řízení a zisku a čím dále tím více – být sám pánem na pracovišti i ve společnosti – jako samosprávný kolektiv. A to už nemluvím o tom, že vykořis´tovaný výrobce získává nové kompetence pro vedení třídního boje netradičními formami (hackeři, rafinované stávky, sabotáže finančních toků, likvidace informačního monopolu vládnoucí třídy atd.). Takže se prostě mění pravidla nerovnoměrného přístupu k bohatství ve společnosti. V první fázi se jistě musí změnit tak, že sice příslušníci tříd se neliší systémovou zábranou – ale něco zůstává za drápky kolektivu i celé společnosti na rezervní fond – no a dál už to nemá smysl žádný. Tohle je marxismus pane Koba – ne to, co jste se učil někde na školení nebo třeba i na VŠP, která byla před normalizací špičkovým výzkumným pracovištěm, ale pak už ne.

A teď ještě k Vašim menším omylům, protože pochybuji, že byste dokázal si to obecné správně aplikovat.

Nevím, proč mi proti mým prognózám budoucího vývoje pořád zdůrazňujete, že kapitalista se musí rozhodovat podle toho, co je tady a teď – to je přece banalita, o tom je zbytečné mluvit, mně je to zcela jasné – já taky nevolám po tom, aby se tady a teď choval jinak. Jenomže do budoucna prognózuji, že ho měnící se podmínky prostě donutí jednak jinak. Nanejvýše proti Vám podle toho, co jsem kde pochytil, tvrdím, že část kapitalistů se jinak chová už teď – např. to masové nasazení vědy je zcela nesporné.

Uvedl jste příklad neúspěchu Fagoru – ale nějak zapomínáte, že ten Mondragon s nedokonalou samosprávou patří přece jen k nejvýznamnějším španělským výrobním komplexům, ba k nadnárodnímu kapitálu   - jistě, taky čekám krizi v tomto způsobu hospodaření, protože aby mohl prosperovat, potřeboval by dnes už další partnery a nebo silnou politickou oporu v levici a levicovém státě či mezinárodním hnutí. Tady se lišíme – Vy jste skeptik do budoucna, já jsem optimista – hin se hukáže.

Opakuji, že pod úlohou lidského faktoru nerozumím jenom zvyšování kvalifikace, ale samozřejmě takové, které jde ruku v ruce s měnícím se způsobem výroby,

Zcela mimo linii sporu mezi námi jde Váš příklad s bublinou té „inteligentní“ ekonomiky – ty bubliny přece ke kapitalismu nedílně patří, jeto snaha kapitalismu nějak překonat tu bariéru nedostatečného volného kapitálu vznikající z nedostatečné spotřeby znevýhodněných mas. A tato bariéra působí i ve vzdělanostní společnosti – to opravdu je starý, nicméně ne dobrý hokynářský zákon kapitalismu a skončí až s kapitalismem v důsledku změny v postavení člověka ve výrobním procesu.viz výše.

Hodnota přírodních zdrojů – podle Kapitálu přírodní zdroje, které nejsou vtaženy do kapitalistického výrobního procesu a podrobeny lidské práci  nemají hodnotu a tím pádem ani cenu, ale přesto se mohou prodávat za cenu, která je  - dejme tomu za dvacet let – kapitalizovaným ziskem, pokud prostřednictvím lidské práce zvýší  zisk (např. vodopád na pozemku kapitalisty ho nic nestojí, nemá hodnotu z ní vyplývající cenu, ale pokud je využit ve výrobním procesu, ve kterém funguje  ykořis´tovaná práce, umožní kapitalistovi dosáhnout mimořádného zisku a kdyby se prodával, tak by to byl tento mimořádný zisk kapitalizovaný za několik let (snad za dvacet). Totéž půda. Z hlediska výše vyložené koncepce je nevznikání hodnoty přirozené – hodnota je dohoda o nerovnoprávném přístupu k věcem u protichůdných tříd. Vodopád může jen usnadnit vykořisťování a zvýhodnit jednoho kapitalistu. Když mi nevěříte, přečtete si v Kapitálu III/2 kapitoly o mimořádném zisku a pozemkové rentě.

V těch moderních formách se nevyznám – v tom se hrabe František Neužil. Ale při mé laické hlouposti kalkuluji takto – jestliže se při provozování elektronických zařízení objeví nějaký nepoznaný jev, který se pozitivně promítne do produkce nějakého výstupu a umožní mimořádný zisk – tak samozřejmě tento zisk patří vlastníkovi, což ale asi časem ztratí smysl.

Souhlasím, že Vám můj výklad připadá zvláštní a odlišný od oficiálního a zažitého, vždyť to taky je cesta nová nikoli ve vztahu k Marxovu myšlení, ale k deformování jeho myšlenek různými autory, celým mainstreamem za protosocialismu.

To, co považujete za vnitřní rozpor mé teorie, je jen Vaše nepochopení.

Tu společensky nutnou práci jsem vysvětlil výše i ona je objektivní ve smyslu momentálně existujících společenských vztahů

Ta dohoda – jinými slovy výrobní vztahy a mechanismus jejich zabezpečování – je podstatou – když ji konstatuji, jsem v rámci své logiky.

Opakuji – Když budete jen citovat tu větu o společensky nutné práci, je to zase jen to substančně energetické pojetí.

Faktor C – protože nechápete tu teorii hodnoty, nechápete ani, jak to myslím s tím C. Mluvím o nastupující etapě, kdy jistě budou nadále působit c + v, ale pro produkci m bude daleko významnější faktor V – faktor C žádný přírůstek na zisku nenese, jen je základem určitého způsobu vykořisťování práce, na kterou, podle jejího výkonu,dostává podle dohody kapitalista dotace (nadhodnotu).

V tomto smyslu je zcela nesmysl Vaše poznámka o konci materiálních potřeb - proč by měly při větší úloze V mizet? Nicméně samozřejmě, že i ty potřeby se budou měnit od konsumace věcí k potřebě činnosti – tvořivé práce a podílu na řízení. Jinak vědecké znalosti nenahradí jídlo, ale jejich podstatně větší aplikace umožní do značné míry automaticky, bez mrzačení člověka starou dělbou, vyrábět toho jídla víc, kvalitnějšího, bez devastace a s mnohem menším nasazením času lidí.

Automatizace neznamená, že stroje vyrábějí zisk – ten zisk vyrábějí lidé – automaty jim k tomu jen vytvářejí podmínky, samy nic nepřídávají – ale máte pravdu, že je to cesta ,která povede ke ztrátě smyslu toho dotování společenské nerovnosti. V kapitalismu opravdu může mít VTR, informatizace apod. katastrofické důsledky, uvědomte si však, že s touto revolucí VS bude taky narůstat rozpor kapitalismu, včetně bublin, a to bude nutit lidi k sebeobraně.Viz náš výklad o kognitariátu.

Přirozeně, že kognitariát bude zdokonalovat C – jenže on taky zmizí rozdíl mezi kognitáři a těmi ostatními a bude to mít charakter tvořivé práce – nám přece nejde o to, abychom ze všech lidí nadělali filosofy, naopak mnoho čřasu zbytečně věnovaného boji s ideologiemi a manipulaci se ušetří a přesune jinam.

Člověk bude daleko bezprostředněji a tvořivěji včleněn do výrobního procesu.

Vaše argumentování dnešním stavem automatizace je právě jen argumentem pro dnešek,kdy se duševní prací zabývá relativně malá menšina _ alespoň pokud jde o tu tvořivou.

Trh za socialismu bude trhem rovnoprávných výrobců – vlastníků a ne trhem, na kterém vládne velký kapitál a pracovní síla nemá šanci. zase jste už až po uši ponořen ve starém.

Moje teorie je jistě nedokonalá, ale nemá problém vysvětlit Vaše námitky – když hovořím o postupném nárůstu nesmyslnosti kapitalistických mechanismů motivování a poměřování, neříkám že to nejde, ale předvídám novou formu, nové mechanismy. Ale když to podle Vás za Františka Josefa nebylo, tak to nemůže být ani v r.  2045, že ano? A kam se tedy poděl císař a jeho rodina? Přečtěte si toho Čapka o pračlověku Janečkovi – to je jako by to bylo o Vás.