Re: drsná realita
Josef Heller 03.10.2014
Nevím, jestli dobře rozumím, ale budu-li se přísně držet Tvé formulace, tak ji asi rozbiju. Hlavně s tou dělící čarou- ona přece existuje- skála tu je, voda taky, třída, která mne vykořisťuje taky, totéž diktátor, ale s produkty vědomí je to jinak (při materialistickém pohledu) - mohou být hodně ve shodě s reaitiou, ale i málo nebo vůbec ne - rusalky, obři atd.!! A proces vykořisťování není něco ply\noucí ze subjektivního pocitu- tady skutečně, aťr si to lidé uvědomují nebo ne - je každodenní jednání velkých mas lidí. To, že nás to nějak zasahuje, o ničem nevypovídá - jsme sice těžko oddělitelnou součástí světa, ale svět by běžel i bez nás. Poezie je náš hezký subjektivní produkt, který nějak přetváří nezávislou realitu, aby se nám to líbilo (ale něco z té reality má) - takže ano, Kosíl má pravdu. Samozřejmě, náboženství je jednou, nikoli jedinou formou fomou iluze, jistě bohatě strukturoanou - ale srukturované jsou i jinél Jestli je teologie osvobození návratem k huaismu meo postupem dopředu k humanismu - ono jeto asi zase tou třídní stránkou.
Re: Re: drsná realita
Eva Hájková 05.10.2014
Na jedné straně máme produkty vědomí, které neodráží správně realitu (rusalky, vodníci), ale na druhé straně reálně existuje to, co naše vědomí ani neodráží, protože toho zatím není schopné. Ale jednou třeba bude.
Re: Re: Re: drsná realita
Josef Heller 05.10.2014
Ano, plný souhlas, to není nic proti marxismu a jeho pojetí relativnosti pravdy,ale absolutnosti poznání jako procesu. Mně na tom momentálně a prakticky zajímá to, aby to poznání nebylo limitováno zájmy reakčních tříd. Jsem v pokušení říci, že tahle limitovanost je v celé etapě třídní společnosti (včetně protosocialismu) nejvýznamnější, že je daleko významnější než ta takříkajíc "technická" limitovanost plynoucí z úrovně výrobních sil a vědy a nebo i individuálních psychických zábran člověka ze strachu před nepoznanými silami. Tu totiž lidé permanentně překonávali - když bylo potřeba, tak si udělali mikroskop, dalekohled, hromosvod apod., občas tomu bránila pověrčivost či náboženství -ale za tím už byla ideologie.
Re: Re: Re: Re: drsná realita
Eva Hájková 07.10.2014
Pokud si nejnovější vědecké poznatky (stejně jako kvalitní vzdělání) přivlastní jen úzká vrstva obyvatel planety, pak může mít pravdu onen ruský profesor, se kterým jsme četli nedávno rozhovor:
Snadno se ocitneme v podobné situaci jako lidé ve starověkém Egyptě, kde kněží (kteří byli zároveň dobovými vědci) věděli o příčinách zatmění Slunce a Měsíce, ovšem prostému lidu vykládali o zázracích a vůli Bohů. Využívali to k jejich naprostému ovládání, ale drželi tím vlastně v šachu i faraona, který se bez nich neobešel.
Věda sama o sobě není vždy pokroková a může být zneužita. Náboženství nebo víra, pokud se nesnaží suplovat vědu, naopak nemusí být vždy reakční. Vždycky záleží na tom, komu slouží.
Snadno se ocitneme v podobné situaci jako lidé ve starověkém Egyptě, kde kněží (kteří byli zároveň dobovými vědci) věděli o příčinách zatmění Slunce a Měsíce, ovšem prostému lidu vykládali o zázracích a vůli Bohů. Využívali to k jejich naprostému ovládání, ale drželi tím vlastně v šachu i faraona, který se bez nich neobešel.
Věda sama o sobě není vždy pokroková a může být zneužita. Náboženství nebo víra, pokud se nesnaží suplovat vědu, naopak nemusí být vždy reakční. Vždycky záleží na tom, komu slouží.
Re: Re: Re: Re: Re: drsná realita
Eva Hájková 07.10.2014
Chtěla jsem napsat "pokud se zároveň nesnaží potlačovat vědecké poznání".
Re: Re: Re: Re: Re: drsná realita
Michal K 08.10.2014
Nemohu si pomoci, ale ve vaší diskusi naprosto zaměňujete příčiny a následky dvou naprosto různých pojmů - víra a náboženství.
Náboženství, použiji starý pojem, přímo obcuje s vládnoucí ideologii, a pak je jen otázkou jestli jde o ideologii progresivní třídy, či reakce, víra neřeší blízkou realitu, spíše až velmi vzdálenou, často fantasmagorickou ( život po životě atd..) Je tedy naprostý nesmysl tvrdit, že náboženství je zlo, pokud je konkrétně závislé na vládnoucí třídě, a záleží jen na vládnoucí třídě kam půjde..
Ovšem víra je vědomí věru nebezpečné, záleží kam směřuje, a to je možné dobře rozebrat, v rámci té které konkrétní víry. Ostatně víra ve vědu je jedna z druhů víry, neboť záleží na našem uchopení poznání, pokus, omyl..
První je víra, pak náboženství, či námi uchopené poznání, Každý z nás chceme věřit, a je nejen na nás jaké náboženství, či poznání z toho pro nás vznikne. Objevovat Ameriku bez konkrétních pohnutek, a bez víry, že přece jenom tam na západě něco bude, za co mi to stojí riskovat, je zbytečné
Náboženství, použiji starý pojem, přímo obcuje s vládnoucí ideologii, a pak je jen otázkou jestli jde o ideologii progresivní třídy, či reakce, víra neřeší blízkou realitu, spíše až velmi vzdálenou, často fantasmagorickou ( život po životě atd..) Je tedy naprostý nesmysl tvrdit, že náboženství je zlo, pokud je konkrétně závislé na vládnoucí třídě, a záleží jen na vládnoucí třídě kam půjde..
Ovšem víra je vědomí věru nebezpečné, záleží kam směřuje, a to je možné dobře rozebrat, v rámci té které konkrétní víry. Ostatně víra ve vědu je jedna z druhů víry, neboť záleží na našem uchopení poznání, pokus, omyl..
První je víra, pak náboženství, či námi uchopené poznání, Každý z nás chceme věřit, a je nejen na nás jaké náboženství, či poznání z toho pro nás vznikne. Objevovat Ameriku bez konkrétních pohnutek, a bez víry, že přece jenom tam na západě něco bude, za co mi to stojí riskovat, je zbytečné
Re: Re: Re: Re: Re: Re: drsná realita
Eva Hájková 08.10.2014
Nevím, ke komu z diskutujících mluvíte, pane K., protože každý z nás tří je v otázce víry a náboženství někde jinde. Samozřejmě, že pod náboženstvím se rozumí především ideologie, zatímco víra je z jednoho hlediska úplně nejobyčejnější věc (věřím, že zítra vstanu a půjdu do práce), ovšem z jiného hlediska se tím myslí víra v Boha (nebo bohy).
Žižek přišel se zajímavou věcí: Negací náboženské víry je ateismus (on mluví o negativním ateismu). Ale negací ateismu nedostaneme zpět náboženskou víru, takovou, jaká byla před tím. To už není možné vzhledem k tomu, že svět se posunul kupředu. Žižek v tom případě mluví o pozitivním ateismu (o jakési víře - ne-víře), víře bez ústřední postavy Boha.
Žižek přišel se zajímavou věcí: Negací náboženské víry je ateismus (on mluví o negativním ateismu). Ale negací ateismu nedostaneme zpět náboženskou víru, takovou, jaká byla před tím. To už není možné vzhledem k tomu, že svět se posunul kupředu. Žižek v tom případě mluví o pozitivním ateismu (o jakési víře - ne-víře), víře bez ústřední postavy Boha.
víra, náboženství, jazyk
Jan Zmatlík 12.10.2014
Víme vůbec, co rozumíme vírou?
Víra se týká výlučně jedince, podob ně jako myšlení.
Náboženství je fenoménem kolektivním. To neznamená, že je "kolektivní vírou".
Naopak nelze mluvit o náboženství jedince.
V tomto smyslu je i chápání náboženského vyznání jako "soukromé záležitosti" do značné míry iluzorní.
Lze sdílet náboženství, ale v přísném slova smyslu ne víru - s tou je každý sám.
Sdílení se děje v jazyce.
Víra se týká výlučně jedince, podob ně jako myšlení.
Náboženství je fenoménem kolektivním. To neznamená, že je "kolektivní vírou".
Naopak nelze mluvit o náboženství jedince.
V tomto smyslu je i chápání náboženského vyznání jako "soukromé záležitosti" do značné míry iluzorní.
Lze sdílet náboženství, ale v přísném slova smyslu ne víru - s tou je každý sám.
Sdílení se děje v jazyce.
Bělohradský - Právo - Salón
Miroslav Tejkl 12.09.2014
Ledacos v posledních dvou úsecích článku Václava Bělohradského "Příliš střízlivýma očima II." v Salonu Práva ze dne 11. 9. 2014 by mohlo tandem Heller - Neužil zaujmout ...
Náboženství a zlo
Jan Zmatlík 08.09.2014
Náboženství - o tom jsem stále více přesvědčen - je nejmocnějším
nástrojem zla na zemi. Proč? Protože se považuje za koncentraci dobra. Mluvím o monoteismu.
K ilustraci článek Uri Avenriho:
https://blisty.cz/art/74623.html
nástrojem zla na zemi. Proč? Protože se považuje za koncentraci dobra. Mluvím o monoteismu.
K ilustraci článek Uri Avenriho:
https://blisty.cz/art/74623.html
Záznamy: 3351 - 3360 ze 3420