Diskuzní fórum

Vzhledem k jisté profesní deformaci způsobené dlouholetým výzkumem v oblasti fyziologckých adaptací člověka (ač nejsem lékařka) je pro mě oblast ekonomie a sociologie poněkud odtažitá a moralizování mi nevyhovuje. Problematice fyziologických adaptací člověka se pro mě nejvíce blíží psychologie, neurofyziologie, případně psychiatrie.

Problém „homo sapiens“ se mě hluboce dotýká a při pohledu (přiznávám, že velmi, velmi neúplném) na současné výledky zkoumání člověka postrádám seriozní pokus o syntetický pohled. Nelze jej nahradit žádným sebepodrobnějším zkoumáním biochemických procesů života, lidského genomu, lidského mozku (které zahajuje velký současný americký i evropský projekt) ani sebedokonalejší analýzou ekonomických a sociálních zákonitostí společenských systémů.

Ano, beru to jako profesní deformaci, ale souhlasit nemohu. V podstatě zastáváte jednu podobu naturalismu. Mluvíte o človšku, ale chápete ho primárně jako biologickou bytost, analyzujete biologickou formu hmoty. A i tady zjednošujete - mezi společenskými faktory a biologickými (jsem laik, mohu dělat chyby v názvosloví - ale neurofyziolgické procesy. mohou být ovlivněny např. společensky vyvolaným stresem, ne? Ale zkrátka - člověk je primárně bytost společenská dirigovanáspolečenskými zákonitostmi, především ekonomickými. Neříkám, že není nutný syntetický pohled, ale to společensko-ekonomické je prvotní a určující pro jednání lidí a ty biologické faktory ovlivňují zřejmě jen schopnost různých jedinců adaotovat se dle tlaku společenských procesů (příklad - Evropan zvyklý na mírné podnebí a souvislou pracovní dobu v továrně se asi nebude lehko adaptovat na tropické podnebí, které přímo nutí k siestě a naopak člověk z tropů můžemíz problé,y osm hodinsouvisle pracovat atd,. - opakuji - jsem laik. tAKŽE ZNOVU SHRNUJI - ČLOVĚK JE PRIMÁRNĚ SPOLEČENSKÁ BYTOST A JEHO JEDNÁNÍ I VĚDOMÍ FORMUJÉ PRIMÍÁRNĚ SPOLEČENSKÉ PROCESY.

Soudím, že při úvahách o přednosti – či dokonce nutnosti – syntetického postupu při pokusu o ucelené systemizování vědeckých poznatků o člověku není příliš smysluplné dělit procesy jeho existence na primární a sekundární. Proces není nic trvalého: co se v jednom okamžiku jeví jako primární, může být následujícím na pozici sekundárního.

U vědomí této ošklivé vlastnosti procesů lidské existence se pak člověk v diskusích snáze vyhne nálepkování spoludiskutujících, že právě teď se jeví jako makoví nebo takoví. Řekněme, že jednou mají právo na označení moralizující, podruhé si zaslouží nálepku naturalizující.

Dodatek: Nemíním zpochybňovat poznatek, že ČLOVĚK JE PRIMÁRNĚ SPOLEČENSKÁ BYTOST.

Domnívám se však, že jeho jednání i vědomí formují společenské procesy v nerozlučné jednotě s procesy, jež zajišťují jeho biologickou a psychickou existenci.

Kdepak, nemáte pravdu. -před chvíli jsme napsal odpověď ale technika zaúřadovala a odpově´d se nezobrazila. Už to asi tak netrefím. Pospíchám, vezmu to stručněji.
Asi jsem dost nezdůraznil, že všechno co píšu je z pozic marxismu a tedy i filosofického materialismu. Víte, že se materialistaa idealista nemohou vzájemně přesvědčit. Ale jinak - naturalismus není nálepka ale legitimní, širokým konsenzem přijímaný termín pro určité zppůsoby uvažování - a ten jste projevila,což vás ale nedehonestuje. Naturalista akcentuje přírodní faktory, třeba jen tak polovičatě jako Vy - že odmítá nějakou hierarchii ve vzájemném působení různých faktorů. Marxista jako nejdůslednější materialista a zároveń dialektik, takovouto hierarchii uznává a hledá.A to konec konců v té ekonomice, ale při uznání vzájemného působení. Na daném stavu poznání převládá u marxistů názor, že člověk se řídí prioritně společenskými zákony, ty mu předepsiují role, a ty přírodní ho jen více či méně uzpůsobují pro akceptování a výkon těchto rolí (např. člověk vyrostlý ve střední evropě je s to osm hodin pracovat, jižní národy potřebují siestu). Někteří jednotlivci mají "pervné nervy" pro snášení společenskx vyvlaných stresů, jiní ne apod.
A k termínu nálepka - nemám ho rád, s oblibou ho užívají stalinisti v KSČM - všemožně propagují Stalina a když zavedu zdůvodněný termín pro stalinismus, jakožto ideologii a politiku minulé vládnoucí třídy řídícího aparátu, tak se strašně zlobí a křičí o nálepkování. A přitom mne "nálepkují" jako revizionistu a ještě hůře bez nejmenšího zdůvodnění.Takže označení určitého projeveného názoru zdůvodněným termínem není ani nálepkování (jen strukturace problému, jako když třídím zvířecí rody a čeledě) a nemá co dělat s morálkou - týká se to jen určité společenské role daného individua. Takto to dělali všichni klasikové a ostře. Ale mravní integritu jednotlivců nezpochybńovali, ta je prostě nezajímala.
Já neodmítám komplexcní pohled, ale ne eklektické stavění vedle sebe - marxista analyzuje spojitosti, zákony, logiku (na rozdíl od pozitivismu či postmoderny)

Slovní spojení "nekapitalistická varianta společnosti" je hluboce nemarxistické - protosocialismus se považoval za první etapu historického procesu vedoucího ke komunismu - samozřejmě mylně ... Varianta je něco jiného ...

Mirku, vítám Tě, jsi první diskutér na tomto foru. Ale jsi vedle - já vyznávám víceliniové pojetí dějin. Např. když se rozpadal první řád, kterým prošly všechny lidské pospolitosti, rozvětvil se dějiný tok na několik proudů - několi dějinných pokusů o soukromé vlastnuctví - Marx rozlišuje v Grundrissech (II,Formy předcházející kapitaloistickou výrobu): 1.asijský výrobní způsob, 2. antické otrokářství, 3.evropský feudalismus,3.prostou zbožní výrobu jako doplňkový faktor u řady ostatních,4.společenství cechovního typu,5.kapitalismus a ten jediný byl nosný a pohltil všechny ostatní varianty, pokud se udržely do jeho vzniku. A z kapitalismu - z jeho rozporů - vyrůstají nekapitalistické varianty - protosocialismus byla slepá varianta, nosný bude až samosprávný socialismus, ale nikde není psáno,že nemůže vzniknout retardační varianta - s návratem a nebo i se zničením lidstva. Takže tak.