Diskuzní fórum

Jen poznámka i etapu lze nazvat variantou a tato všezahrnující varianta může mít další varianty, resp. podvarianty. Varianta je spíše logicko-metodologickým určením, které může mít vyjádření v obecné i konkrétní etapě vývoje. V tomto bych skutečně nehledala "nemarxistické". A sám pojem "nekapitalistický" nezahrnuje rozpor s marxistickým, protože i marxistický je "nekapitalistický".

Pozn. k ostatním autorům. Pepa Heller mě zná, takže nebudu rozbíječem zdejších diskuzí, pokud se občas připojím. Nevylučuji, že se mnou ale nemusíte souhlasit.

Vedou autory koncepce společenského systému „v němž je svobodný rozvoj každého jednotlivce podmínkou svobodného rozvoje všech“ k jeho označení jakožto komunistickou společensko-ekonomickou formaci historizující reminiscence nebo odborné důvody?

První historický pokus o nekapitalistickou variantu společnosti by možná bylo vhodné nazývat pokusem o postkapitalistickou variantu uspořádání lidského společenstvi.

Jistě paní Špynarová - aj tak možno - já jen, že ten protosocialismus probíhal historicky vedle kapitalismu. K Vaší otázce ohledně komunistické formace - není mi jasné, co myslíte historickými reminscencemi. Klasikové došli hlubokým rozborem celého toku dějin, zejména ekonomiky a zejména forem vlastnictví k závěru, že kapitalismus jako nejdokonalejší forma soukromého vlastnictví výrobních prostředků bude nahrazen dalším stupněm, který ovšem už bude založen na společenském vlastnictví - že je to objektivní trend odvozený od vývoje výrobních sil.(nejde na prvním místě o morálku, ale o ekonomickou logiku). Na tomto základě prognózovali komunistickou společensko-ekonomickou formaci a poprvé v Kritice gothajského programu - na konci 19. století naznačili její předpokládanou vnitřní strukturu - nejprve nižší a pak vyšší fázi. Lenin to zejména ve Státu a revoluci z r.1917 (ze srpna!!!) prohloubil a ty fáze pojmenoval - socialismus a komunismus.

Vzhledem k jisté profesní deformaci způsobené dlouholetým výzkumem v oblasti fyziologckých adaptací člověka (ač nejsem lékařka) je pro mě oblast ekonomie a sociologie poněkud odtažitá a moralizování mi nevyhovuje. Problematice fyziologických adaptací člověka se pro mě nejvíce blíží psychologie, neurofyziologie, případně psychiatrie.

Problém „homo sapiens“ se mě hluboce dotýká a při pohledu (přiznávám, že velmi, velmi neúplném) na současné výledky zkoumání člověka postrádám seriozní pokus o syntetický pohled. Nelze jej nahradit žádným sebepodrobnějším zkoumáním biochemických procesů života, lidského genomu, lidského mozku (které zahajuje velký současný americký i evropský projekt) ani sebedokonalejší analýzou ekonomických a sociálních zákonitostí společenských systémů.

Ano, beru to jako profesní deformaci, ale souhlasit nemohu. V podstatě zastáváte jednu podobu naturalismu. Mluvíte o človšku, ale chápete ho primárně jako biologickou bytost, analyzujete biologickou formu hmoty. A i tady zjednošujete - mezi společenskými faktory a biologickými (jsem laik, mohu dělat chyby v názvosloví - ale neurofyziolgické procesy. mohou být ovlivněny např. společensky vyvolaným stresem, ne? Ale zkrátka - člověk je primárně bytost společenská dirigovanáspolečenskými zákonitostmi, především ekonomickými. Neříkám, že není nutný syntetický pohled, ale to společensko-ekonomické je prvotní a určující pro jednání lidí a ty biologické faktory ovlivňují zřejmě jen schopnost různých jedinců adaotovat se dle tlaku společenských procesů (příklad - Evropan zvyklý na mírné podnebí a souvislou pracovní dobu v továrně se asi nebude lehko adaptovat na tropické podnebí, které přímo nutí k siestě a naopak člověk z tropů můžemíz problé,y osm hodinsouvisle pracovat atd,. - opakuji - jsem laik. tAKŽE ZNOVU SHRNUJI - ČLOVĚK JE PRIMÁRNĚ SPOLEČENSKÁ BYTOST A JEHO JEDNÁNÍ I VĚDOMÍ FORMUJÉ PRIMÍÁRNĚ SPOLEČENSKÉ PROCESY.

Soudím, že při úvahách o přednosti – či dokonce nutnosti – syntetického postupu při pokusu o ucelené systemizování vědeckých poznatků o člověku není příliš smysluplné dělit procesy jeho existence na primární a sekundární. Proces není nic trvalého: co se v jednom okamžiku jeví jako primární, může být následujícím na pozici sekundárního.

U vědomí této ošklivé vlastnosti procesů lidské existence se pak člověk v diskusích snáze vyhne nálepkování spoludiskutujících, že právě teď se jeví jako makoví nebo takoví. Řekněme, že jednou mají právo na označení moralizující, podruhé si zaslouží nálepku naturalizující.

Dodatek: Nemíním zpochybňovat poznatek, že ČLOVĚK JE PRIMÁRNĚ SPOLEČENSKÁ BYTOST.

Domnívám se však, že jeho jednání i vědomí formují společenské procesy v nerozlučné jednotě s procesy, jež zajišťují jeho biologickou a psychickou existenci.

Kdepak, nemáte pravdu. -před chvíli jsme napsal odpověď ale technika zaúřadovala a odpově´d se nezobrazila. Už to asi tak netrefím. Pospíchám, vezmu to stručněji.
Asi jsem dost nezdůraznil, že všechno co píšu je z pozic marxismu a tedy i filosofického materialismu. Víte, že se materialistaa idealista nemohou vzájemně přesvědčit. Ale jinak - naturalismus není nálepka ale legitimní, širokým konsenzem přijímaný termín pro určité zppůsoby uvažování - a ten jste projevila,což vás ale nedehonestuje. Naturalista akcentuje přírodní faktory, třeba jen tak polovičatě jako Vy - že odmítá nějakou hierarchii ve vzájemném působení různých faktorů. Marxista jako nejdůslednější materialista a zároveń dialektik, takovouto hierarchii uznává a hledá.A to konec konců v té ekonomice, ale při uznání vzájemného působení. Na daném stavu poznání převládá u marxistů názor, že člověk se řídí prioritně společenskými zákony, ty mu předepsiují role, a ty přírodní ho jen více či méně uzpůsobují pro akceptování a výkon těchto rolí (např. člověk vyrostlý ve střední evropě je s to osm hodin pracovat, jižní národy potřebují siestu). Někteří jednotlivci mají "pervné nervy" pro snášení společenskx vyvlaných stresů, jiní ne apod.
A k termínu nálepka - nemám ho rád, s oblibou ho užívají stalinisti v KSČM - všemožně propagují Stalina a když zavedu zdůvodněný termín pro stalinismus, jakožto ideologii a politiku minulé vládnoucí třídy řídícího aparátu, tak se strašně zlobí a křičí o nálepkování. A přitom mne "nálepkují" jako revizionistu a ještě hůře bez nejmenšího zdůvodnění.Takže označení určitého projeveného názoru zdůvodněným termínem není ani nálepkování (jen strukturace problému, jako když třídím zvířecí rody a čeledě) a nemá co dělat s morálkou - týká se to jen určité společenské role daného individua. Takto to dělali všichni klasikové a ostře. Ale mravní integritu jednotlivců nezpochybńovali, ta je prostě nezajímala.
Já neodmítám komplexcní pohled, ale ne eklektické stavění vedle sebe - marxista analyzuje spojitosti, zákony, logiku (na rozdíl od pozitivismu či postmoderny)

Slovní spojení "nekapitalistická varianta společnosti" je hluboce nemarxistické - protosocialismus se považoval za první etapu historického procesu vedoucího ke komunismu - samozřejmě mylně ... Varianta je něco jiného ...

Mirku, vítám Tě, jsi první diskutér na tomto foru. Ale jsi vedle - já vyznávám víceliniové pojetí dějin. Např. když se rozpadal první řád, kterým prošly všechny lidské pospolitosti, rozvětvil se dějiný tok na několik proudů - několi dějinných pokusů o soukromé vlastnuctví - Marx rozlišuje v Grundrissech (II,Formy předcházející kapitaloistickou výrobu): 1.asijský výrobní způsob, 2. antické otrokářství, 3.evropský feudalismus,3.prostou zbožní výrobu jako doplňkový faktor u řady ostatních,4.společenství cechovního typu,5.kapitalismus a ten jediný byl nosný a pohltil všechny ostatní varianty, pokud se udržely do jeho vzniku. A z kapitalismu - z jeho rozporů - vyrůstají nekapitalistické varianty - protosocialismus byla slepá varianta, nosný bude až samosprávný socialismus, ale nikde není psáno,že nemůže vzniknout retardační varianta - s návratem a nebo i se zničením lidstva. Takže tak.