Diskuzní fórum

Vítám Tě, Bohoušku. Jakmile budu krmit stránky, tak tam dám i článek k vyvětlení, obávám se že jen definice ve zkratce to nevysvětlí, ale Tobě snad ano.
Třída řídícího aparátu je tak jako všechno v protosocialismu něco specifického, mezi systémy. Nebyla to třída vykořisťovatelů, ale společenských správců nedokonale zainteresovaných na té společenskosti správy. Podstata jejího postavení není v nějakých spotřebních výhodách, Ty zpočátku ani nebyly, aparát nebyl nějak valně placen.Později se to už u některých skupin měnilo, ale o to nešlo.
Podstata postavení této třídy byla v tom, že po zrušení soukromého vlastnictví a buržoasie byl pořád nutný výkon určitých vlastnických funkcí - disponování s výrobními prostředky a rozhodováním o nasazení živé práce. A v podmínkách staré dělby práce je nemohl bezprostředně vykonávat nikdo jiný, než řídící aparát na mnoha stupních a ve složité struktuře - podniky, obchodní organizace, organizace služeb, atd.Tedy k řídícímu aparátu formálně patřili prostě všichni řídící pracovníci, včetně podřízených pracovníků řídících štábů, které ty vlastnické funkce např. na stupni podniku, plnily jako kolektivy. Tedy příklad - mistři, inženýři vedoucí dílny, plánovači a účetní, ředitelé podniků, vedoucí prodejen, ministerští úředníci, ministři, oddělení stranických orgánů apod.,státní plánovací komise atd. Řídící aparát byl konglomerát jakž takž spolupracujících řídících štábů, u nichž nebylo vždy možné nějak oddělit ekonomicko-vlastnické funkce a funkce politické, ideologické, všeobecně organizační apodˇ. Na rozdíl od neomezené vlastnické suverenity kapitalisty v jednom podniku (akcionářů v monopolu apod.) propojených jen trhem tu šlo o složité slaďování dílčích štábů s omezenou vlastnickou subjektivitou propojených hlavně systémem direktiv, který ovšem byl doplńován nejen nedokonalým a deformovaným trhem, ale i zcela ilegálními mechanismy černého trhu podpultismu, protekce melouchaření apod. Řídící aparát tedy charakterizuje určitá nedokonale suverénní a sladěná vlastnická subjektivita, možnost jistého manévrování kolem společensky optimálního sladění (např. ve formě - aby se splnil plán, naseká se počet kusů něčeho, co, co vlastně nikdo nechce, rozestaví se stavby atd.) A protože to ekonomické slaďování, do kterého se v+tšina pracujících neměla šanci nějak zapojit, zejména v těch nejvyšších patrech,bylo nedokonalé, nepřesné, suverenita řídících štábů byla omezená, tak to musela doplňovat nedemokratická politika s odpovídající ideologií, de facto vypoušt+jící leccos z marxismu a parazitující na něm.V tomto systému pak narůstal prostor pro subjektivismus a odtrhování se politické a mocenské elity. Tohle zatím musí stačit. K zkratkovitému postižení se hodí parafráze na Marxovo varování před hrubým komunismem v ekonomicko-filosofických rukopisech. V pojetí hrubého komunismu se podle Marxe vlastnictví ze stavu výlučného manželství se soukromým vlastníkem dostává do pozice všeobecné prostituce se společností.A my to můžeme po zkušenostech z protosocialismu doplnit takto: Jenže v té prostituci byli manželskému loži blíže jedni mnohem více než druzí a někteří - dělnická třída - vůbec ne.
Ještě jinak dobovým humorem lidu: Dělnická třída žere, chlastá a souloží prostřednictvím svýcvh představitelů.

Vážení - na soukromý mail mi napsal kamarád Petr, který četl diskusi a zná dlouhodoběji moje názory, leč nesouhlasí. Bojí se, abych mu nevynadal, že to projevuje v diskusi na mých stránkách, což je blbost a já to i mou odpovědí přetiskuji.
"Pepo, díky za poslaný odkaz na nové stránky! Prohlédl jsem si je. Znáš můj názor na Tebou používaný pojem protosocialismus. Socialismus jsme vyhlásili. Nové pojmenovávání socialismu (1917 - 1991 v SSSR. 1948 - 1989 v Československu, 1949 - dodnes v Číně) by nás zbavilo příslušnosti k hnutí, zahájeného Říjnovou revolucí. Lenin tam (pravděpodobně) vyhlásil: "Teď začneme budovat socialistický pořádek." (John Reed, Deset dnů, které otřásly světem).

Raději říkej na vědecké úrovni: "Mysleli jsme to dobře, ale nepovedlo se. Není to poprvé, ani naposledy."
Petře, já ti nic nechci vymlouvat. Z mého hlediska Tvoje uvažování není zargumentované - já ty pojmy neházím libovolně. Na základě celoživotního rozboru minulého systému Marxovou metodou,zejména politické ekonomie, jsem došel k závěru, že systém, který byl, nebyl socialismem dle předpokladů klasiků - zejména kvůli nedostatečné společenskosti vlastnictví (státní vlastnictví realizované řídícím aparátem) a existenci nové vládnoucí třídy - řídícího aparátu (proč je to třída, jsem doložil). Takže proto nemohu použít pojmu socialismus - byl to krok sice dopředu, ale zároveň stranou a neměl šanci trvale existovat - měl něco z obou systémů, nikoli ovšem ve směsici, ale v syntéze - byla to zcelůs specifická boční společensko-ekonomická formac. Proto se mi na pojem protosocialismus pro ni zdá nejuvhodnější. ŤZe si to neuvědomovali Lenin a další účastníci revolučního hnutí a výstavby systému - to nic neznamená. Účastníci francouzské revolouce taky netušili, že nebudují společnost volnosti, rovnosti a bratrství, ale jenom kapitalismus s novou nerovností. Adamité za husitství si taky mysleli že budují království boží na zemi.
Přiznání, že to nebyl skutečný socialismus, ale jen taková boční a v zásadě slepá varianta, nás nezbavuje ničeho, žádné příslušnosti k hnutí - pořád zůstává stejný cíl, stejné rozpory vedoucí nevyhnutelně k zániku kapitalismu, jenom lépevíme, jak to udělat. A naopak nám toto přiznání usnadňuje boj s antikoimunismem, který z nedostatků a kreachu protosocialismu vyvozuje, že je špatná celá idea překonání kapitalismu.
Takže i ta moje logika vede k tomu tvému - přiznáváme se, že to ještě nebylo ono, že jsme ujeli do strany a museli jsme se vrátit a teď už to uděláme líp. Co je na tom špatného? (Já přece neříkám, že protosocialismus byl špatný ve všem - dějiny si tu prostě musely něco vyzkoušet a lidé se přitom lecčemu naučili - stejně tak tomu bylo, když po pádu prvobytně pospolné společnosti si dějinx zkoušelyx různé formy soukromého vlastnictví a jako nosná se ukázal jenom kapitalismus. Dějiny nejsou pořímka, ale tok, ktrerý se často rozděluje na vedlejší i slepá ramena a pak zase třeba slévá atd. To je tak těžké pochopit? Proč tak nesmyslně lpíte na tom, co jsme ve své blbosti tu a tam vyhlásili - viz Chruščov - ještě tato generace bude žít v komunismu.
A proč jsi mi tuhle připomínku nevznesl na tom foru? Aby se lidé poučili!. Já ji tam asi přenesu, ale Tvoje jméno neuvedu.

Vážení,
zajímalo by mě, co soudíte o současném vývoji v Kurdistánu? Podle tohoto článku zde totiž dochází k čemusi, co lze jistě nazvat přinejmenším pohybem k široké demokracii a samosprávě, dotažené až do nejvyšších pater společenského řízení.

https://roarmag.org/2014/08/pkk-kurdish-struggle-autonomy/

Omlouvám se za citaci i odkaz na článek v angličtině, leč doufám, že jazyk zde nebude tvořit nepřekonatelnou bariéru. A co že to má být ten demokratický konfederalismus?:

'For Öcalan [PKK founder and leader], democratic confederalism means a “democratic, ecological, gender-liberated society,” or simply “democracy without the state.” He explicitly contrasts “capitalist modernity” with “democratic modernity,” wherein the formers’ “three basic elements: capitalism, the nation-state, and industrialism” are replaced with a “democratic nation, communal economy, and ecological industry.” This entails “three projects: one for the democratic republic, one for democratic-confederalism and one for democratic autonomy.”'

Jsem rád, že jste se zapojil, ale bohužel Vás zklamu. Sice leccos sleduji i mimo své zaměření, např. islamismus, znám dějiny, ale expert na tyto konkrétní společnosti nejsem. Abych se mohl vyjádřit k Vaší otázce, potřeboval bych informaci o ekonomice, vlastnické a třídní struktuře či politickém rozvrstvení. Vím, že Strana kurdských pracujících je označována za marxistickou, ale to je dnes velmi gumový termín. V té dlouholeté válečné atmosféře, při uvažování přírodních podmínek a čím se tam v hornatém terénu lidé živí (asi pastevectví atd.) - tak by tu mohly být podmínky pro určité družstevnictví,samosprávnost, demokracii apod. A pak je tu ropa a otázka, kdo těžbu spravuje, což by mohlo založit podklad pro určitou demokracii. Ale taky by to mohl být jen dočasný stav - něco jako válečný komunismus po revoluci v Rusku s jistou diktaturou nejsilnější vojenské složky. Vím, že došlo k dohodě různých politických stran s různou mezinárodní orientací. Spekuluje se o vlivu USA, o vazbách na chalifát pod. Ta anglická formulace nasvědčuje úvahám o jisté formě organizace se silným akcentem přímé demokracie a omezením zprostředkovacích aparátů i tlaků lobby, tady bych viděl nějaký rozdíl od klasické buržoasní demokracie. Ale je to spekulace, ne vědomost. Takže když o tom nic nevím, nemohu se pokoušet o seriózní odpověď. Zkusím se poptat u kamarádů. Omlouvám se.

S islámem mám problém, ale málokomu fandím tolik jako Kurdům a jejich komunitě, která je pro mne praporečníkem vývoje k toleranci (v rámci možností) ...

Jen poznámka i etapu lze nazvat variantou a tato všezahrnující varianta může mít další varianty, resp. podvarianty. Varianta je spíše logicko-metodologickým určením, které může mít vyjádření v obecné i konkrétní etapě vývoje. V tomto bych skutečně nehledala "nemarxistické". A sám pojem "nekapitalistický" nezahrnuje rozpor s marxistickým, protože i marxistický je "nekapitalistický".

Pozn. k ostatním autorům. Pepa Heller mě zná, takže nebudu rozbíječem zdejších diskuzí, pokud se občas připojím. Nevylučuji, že se mnou ale nemusíte souhlasit.

Vedou autory koncepce společenského systému „v němž je svobodný rozvoj každého jednotlivce podmínkou svobodného rozvoje všech“ k jeho označení jakožto komunistickou společensko-ekonomickou formaci historizující reminiscence nebo odborné důvody?

První historický pokus o nekapitalistickou variantu společnosti by možná bylo vhodné nazývat pokusem o postkapitalistickou variantu uspořádání lidského společenstvi.

Jistě paní Špynarová - aj tak možno - já jen, že ten protosocialismus probíhal historicky vedle kapitalismu. K Vaší otázce ohledně komunistické formace - není mi jasné, co myslíte historickými reminscencemi. Klasikové došli hlubokým rozborem celého toku dějin, zejména ekonomiky a zejména forem vlastnictví k závěru, že kapitalismus jako nejdokonalejší forma soukromého vlastnictví výrobních prostředků bude nahrazen dalším stupněm, který ovšem už bude založen na společenském vlastnictví - že je to objektivní trend odvozený od vývoje výrobních sil.(nejde na prvním místě o morálku, ale o ekonomickou logiku). Na tomto základě prognózovali komunistickou společensko-ekonomickou formaci a poprvé v Kritice gothajského programu - na konci 19. století naznačili její předpokládanou vnitřní strukturu - nejprve nižší a pak vyšší fázi. Lenin to zejména ve Státu a revoluci z r.1917 (ze srpna!!!) prohloubil a ty fáze pojmenoval - socialismus a komunismus.

Vzhledem k jisté profesní deformaci způsobené dlouholetým výzkumem v oblasti fyziologckých adaptací člověka (ač nejsem lékařka) je pro mě oblast ekonomie a sociologie poněkud odtažitá a moralizování mi nevyhovuje. Problematice fyziologických adaptací člověka se pro mě nejvíce blíží psychologie, neurofyziologie, případně psychiatrie.

Problém „homo sapiens“ se mě hluboce dotýká a při pohledu (přiznávám, že velmi, velmi neúplném) na současné výledky zkoumání člověka postrádám seriozní pokus o syntetický pohled. Nelze jej nahradit žádným sebepodrobnějším zkoumáním biochemických procesů života, lidského genomu, lidského mozku (které zahajuje velký současný americký i evropský projekt) ani sebedokonalejší analýzou ekonomických a sociálních zákonitostí společenských systémů.

Ano, beru to jako profesní deformaci, ale souhlasit nemohu. V podstatě zastáváte jednu podobu naturalismu. Mluvíte o človšku, ale chápete ho primárně jako biologickou bytost, analyzujete biologickou formu hmoty. A i tady zjednošujete - mezi společenskými faktory a biologickými (jsem laik, mohu dělat chyby v názvosloví - ale neurofyziolgické procesy. mohou být ovlivněny např. společensky vyvolaným stresem, ne? Ale zkrátka - člověk je primárně bytost společenská dirigovanáspolečenskými zákonitostmi, především ekonomickými. Neříkám, že není nutný syntetický pohled, ale to společensko-ekonomické je prvotní a určující pro jednání lidí a ty biologické faktory ovlivňují zřejmě jen schopnost různých jedinců adaotovat se dle tlaku společenských procesů (příklad - Evropan zvyklý na mírné podnebí a souvislou pracovní dobu v továrně se asi nebude lehko adaptovat na tropické podnebí, které přímo nutí k siestě a naopak člověk z tropů můžemíz problé,y osm hodinsouvisle pracovat atd,. - opakuji - jsem laik. tAKŽE ZNOVU SHRNUJI - ČLOVĚK JE PRIMÁRNĚ SPOLEČENSKÁ BYTOST A JEHO JEDNÁNÍ I VĚDOMÍ FORMUJÉ PRIMÍÁRNĚ SPOLEČENSKÉ PROCESY.