Re: Fenomén "Koba"
Koba 10.09.2014děkuji za odpověď. Za ty poněkud ostřejší pasáže se nemusíte nijak omlouvat, já také občas utrousím nějakou jízlivou poznámečku.
Myslím, že bude nejlepší, když se vyhneme nebezpečí osobních sporů a celou debatu raději ukončíme.
Závěrem Vás potěším i nepotěším:
Potěším Vás tím, že vyslovuji souhlas s Vašim tvrzením, že dnešní Rusko není Ruskem sovětským a socialistickým.
Nepoteším Vás tím, že ruského prezidenta Putina i nadále hodnotím kladně.
Netvrdil jsem, že máte vůči prezidentu Putinovi nějakou osobní zášť. Ovšem pan Ransdorf určitě a prof.Krejčí možná se také pokládají za marxisty a mají na věc jiný názor. Já nejsem dostatečně kompetentní, abych dokázal posoudit, kdo z Vás si to zanalyzoval z hlediska marxistické metodologie lépe.
Koba k fenoménu Koba, část I.
Koba 08.09.2014Upřímně mě pobavily Vaše nejasně vyslovované náznaky, že jsem snad nějaký najatý diskutér, doplněné historkou z nějakého Vašeho předchozího webového projektu.
Copak Vy snad skutečně věříte, že se Vás nebo Vaší koncepce režim obává do té míry, aby antikomunistickému ústavu nebo BISce stálo za to se Vámi zabývat a někoho si na Vás najímat ?
BTW: Učitelé jsou vesměs pravicoví a často také militantně antikomunističtí. Vzpomeňte si, že i paní Baborovou odrovnal mladý učitel. Konspirační teorie jsou tady zbytečné, tihle lidé to dělají z přesvědčení, s nadšením a zcela zdarma (maximálně s výhledem na nějaké pozdější zužitkování při své profesní nebo politické kariéře).
Co mě ale překvapilo je, že jste mě v podstatě označil na trolla a jaksi zpochybnil oprávněnost mého příspěvku, zaslaného do rubriky "fórum". Mimoto se i podivujete nad tím, že jsem si za základ vzal Váš text.
K tomu mohu jen zopakovat, co jsem v podstatě už napsal panu Hellerovi: Na úvodní straně máte výzvu s nadpisem "Jaký je váš názor ?" a dole je pak napsáno "Sledujte a pište do diskuse" s odkazem na fórum.
Tož jsem to udělal.
Jelikož tři uvedené odstavce jako základ pro diskusi jsou málo, použil jsem Vašeho textu, který jsem chápal jako jakési shrnutí Vaší vize. Tento text byl v té době jediným vhodným materiálem, který jsem na tomto webu našel. Použití Vašeho textu je tedy v podstatě náhodné. Asi existují vhodnější texty, nebyly ale k dispozici na tomto webu.
Nicméně jestli jsem se snad svým počínáním dopustil nějaké nepravosti, hluboce se tímto omlouvám.
Je také pravda, že nemám patřičné vzdělání k podobné diskusi. Nikde jsem ale nanašel nějaký etický kodex nebo něco podobného, co by mi bránilo se i jako laikovi k Vašim prognózám na Vašem webu vyjadřovat.
Rovněž nemáte nikde uvedeno, že povoleny jsou pouze pochvalné reakce.
Takže: pokud nemáte zájem o moje a z podobých pozic vyjadřové názory, pomoc je snadná - umístěte si na web nějaké omezující podmínky pro účast v diskusi. Já sám za sebe Vám mohu slíbit, že se jich budu držet a respektovat Vaše právo spravovat si svůj web podle své libosti.
Popravdě řečeno bych ale čekal spíše uspokojení nad tím, že si Váš text alespoň někdo ráčil přečíst. Celkově Váš přístup nechápu - vyvěsíte si na internet nějaké teze, vyzvete čtenáře k vyjádření názoru a když to někdo udělá, jste zaskočen a máte potřebu si to objasňovat pomocí konspirační hypotézy.
Anonymní vystupování je na internetu zcela běžné, nechápu, jak to může někoho překvapit.
A diskusi jsem Vám nerozvracel. Naopak jsem ji zahájil, pokud si tedy pod pojmem "diskuse" nepředstavujete těch pár v podstatě souhlasných reakcí. Tiše jsem doufal, že se objeví i další, pokud možno kvalifikovanější kritici. Buď by Vaše hypotéza obstála, nebo by byla právem odvržena coby kočičí zlato.
*******
Obávám se, že jste ne vždy přesně reprodukoval smysl mých myšlenek, což je možná způsobeno i délkou předchozí diskuse.
Tak např.vždy jsem psal jen o Vaší vizi (míněno vize pánů Hellera a Neužila), slovo "obecné" jste snad mohl odvodit z mé věty "...neboť můj úmysl byl vystavit kritice Vaši koncepci, nikoli její konkrétní ztvárnění v textu PhDr. Neužila.". Ale jak vidíte, i zde se píše o "Vaši" koncepci (ve výše uvedeném smyslu).
*******
Rovněž se nezakládá na pravdě, že bych absolutizoval platnost zásad aristotelovské logiky - odkázal jsem na ni v jednom konkrétním případě a zde je to, podle mne, plně na místě - viz další text. V této souvislosti jsem dále uvedl, že člověk svým "zdravým rozumem" provádí úsudky, které jsou obsahem aristotelovy sylogistiky. Takže opět - žádná absolutizace, jen konstatování v podstatě zjevné skutečnosti.
K Vašemu příkladu:
Elektrony existují v celcích a mají vlnové vlastnosti. Spor to představuje jen v případě, že přenášíme běžné významy našich pojmů do oblastí, kde nemají svá opodstatnění.
Kvantová mechanika ovšem skutečně obětovala uvedený fundament klasické logiky, když amplitudu pravděpodobnosti události (událostí rozumíme nějakou kombinaci počátečních a konečných podmínek) lze získat složením amplitud jednotlivých způsobů, kterými může událost nastat.
Je ovšem namístě si připomenout, že daň za opuštění Aristotela je skutečně krutá:
Dodnes neexistuje nějaká všeobecně akceptovaná shoda na ontologické interpretaci kvantové mechaniky. A některé ty interpretace jsou i poměrně divoké: Např.podle jedné takové interpretace existuje velmi, velmi mnoho (možná dokonce i nekonečně mnoho) paralelních světů, ve kterých se odehrávají alternativní z fyzikálného hlediska uskutečnitelné verze světové historie. To koresponduje na úrovni kvantově-mechanického popisu světa s možnými průběhy vlnové funkce historie našeho vesmíru. Podle wikipedie (viz https://en.wikipedia.org/wiki/Many-worlds_interpretation#Polls ) dokonce v roce 1995 vyslovilo s touto interpretací souhlas 58% ze 72 předních odborníků v dané oblasti.
Čili jak vidíte, hrátky se základy klasické logiky jsou sice možné, ale výsledkem je rozval našich intuitivních představ o světě, které mají svůj prazáklad snad nejen v kultuře samotné, ale do určité míry možná přímo i v samotných strukturách našeho mozku, které formovala biologická evoluce s "pragmatickým" účelem přežití v podmínkách našeho pozemského makro-světa.
Hovořit v případě fyzikálních teorií o "metodologickém využívání zákona jednoty protikladných určení" mi nepřipadá vhodné - vědci prostě něco empiricky zjistili a pokoušeli se to vysvětlit, což v případě fyziky fakticky představuje sestavit matematické rovnice, umožňující úspěšné předpovědi výsledků měření. Z praktického hlediska zde rozhodující roli hraje používání matematického formalismu. Zápisy fyzikálních zákonů formou matematických vztahů nijak nutně nevyžadují nějakou schopnost představovat si cokoli kontrétného například pod postulovanými fyzikálními veličinami.
Nakolik by tito vědci souhlasili s Vaší charakteristikou jejich práce si nettroufám odhadovat, nicméně jsem si v této souvislosti vzpomněl, že fyzikové často nemívají o filosofech valného mínění (viz Sokalova aféra, má i své heslo na wikipedii).
*******
Když jsme u té vědy, na kterou se sám odvoláváte, tak ta své výpovědi o světě ověřuje empirickými daty.
Z tohoto hlediska je myslím naprosto správná a také zásadní moje připomínka, že praxe Vaše předpovědi nepotvrzuje a i přes nezpochybnitelnou existenci nemalého množsví firem s vysokým podílem využívání výsledků výzkumu nepozorujeme nějaké předávání podílů ve firmách pracovníkům vývoje.
Pokud by byla Vaše prognóza správná, měl by být patrný nějaký trend tímto směrem.
Tady si dovolím podotknout, že nestačí nějaký marginální podíl zaměstnanců ve firmě. To by nebyla žádná skutečná samospráva (ve smyslu sám-sebe-spravovat). Jak uvedl pan Tejkl v příspěvku, který byl omylem smazán, takové podíly mohou např.v USA souviset s penzijním pojištěním a vůbec tedy nemají ten smysl, který předpokládá Vaše vize.
Pro marxistu by mělo být jeho druhou přirozeností uznávání praxe jako kritéria pro správnost teorie. Nebo se pletu ?
*******
K Vašemu rozboru předlistopadového socialistického systému jsem se nevyjadřoval, to by bylo na delší diskusi.
*******
Ad Rozpor mezi stlačováním mezd a předáváním podílu ve firmách:
Já jsem četl Váš text i dále, ovšem není mi jasné, jak ten úryvek, který citujete, ten rozpor řeší.
Věc je přece jednoduchá a nemohu pochopit, kde jsou jaké záludnosti, které by to mohly zvrátit:
I podíl ve firmě má přece nějakou cenu, přičemž pro majitele má navíc ještě hodnotu dlouhodobé investice. Dále mu dostatčně velký podíl také zajisťuje kontrolu firmy.
Takže když mu zaměstnanec nestojí za to, aby ho pořádně zaplatil, proč by mu měl dávat podíl ve firmě ?
To přece nedává smysl.
Navíc loajalitu zaměstnance si za to stejně koupit nemůže. Ten si jistě bude vědom své kvalifikace a ceny pro zaměstnavatele a přirozeně bude chtít i tomu odpovídající životní úroveň. Myslíte si, že manželka takového zaměstnance se místo dovolené na Malorce spokojí s tím, že její manžel je členem družstva ?
Nepochopil jsem, jak tuto zcela triviální úvahu zpochybňují Vaše myšlenky o malíři, kterému nelze vyvlastnit jeho schopnost tvořit obrazy. Mně to připadá jen jako nesouvisející mlžení.
Ostatně, podívejte se sám, jakým způsobem vedete argumentaci v té pasáži, kterou jsem, podle Vás, neráčil dočíst:
"Můžeme-li tedy souhlasit s názorem, že pro kognitariární kapitál je vlastnická spoluúčast zaměstnanců účelnou formou sociálně ekonomického připoutání ..." --> Do východiska pro své následující úvahy sám podsouváte souhlas právě s tím, s čím já nesouhlasím.
O kousek dále píšete: "Zdá se být zřejmé, že sociálně ekonomicky nejkvalitnější způsob ...". --> Proč je to zřejmé už se ale laskavý čtenář nedozví.
"... že je vůbec nebudou připravovat o zmíněné „úrodné pole“ pro výrobu kognitariárního zisku ..." --> Jak někoho o cosi připravím tím, že mu zaplatím za práci odpovídající mzdu ?
Atd.
Ale připouštím, že se může jednat o nějaké důkazy v duchu nějaké dialektické post-aristotelovské logiky, které nejsem s to ve své omezenosti pochopit.
Dále: "... si vůbec neuvědomuje, že by kapitál mohl klidně stlačovat mzdu kognitariárních dělníků na úroveň hodnoty a ceny nekvalifikované pracovní síly, a přitom zároveň rozvíjet nejrůznější formy jejich zapojování do struktur vlastnické spoluúčasti zaměstnanců ..."
Ale já přece vím, že by to kapitál mohl dělat, stejně tak, jako by mohl třeba nasytit hladovějící černoušky v Africe. Já jen nevidím nějaký přesvědčivý důvod, proč by to ten nenažraný a po zisku lačnící kapitál asi tak dělal.
Takže zpět od scholastických spekulací ke zdravému rozumu:
I malíř potřebuje peníze na jídlo, bydlení, materiál a jiné statky. Nemusíte mu dávat vlastnický podíl v galerii, aby namaloval obraz.
Koba k fenoménu Koba, část II.
Koba 08.09.2014Ad kognitariátní zisk:
Ano, Váš příklad s Mozartem a Salierim mi připadá vyumělkovaný, a co je důležitější, promyšlený do důsledků hovoří, podle mého názoru, spíše proti Vám.
1) Geniální osobnosti typu Mozarta představují vzácné výjimky a argumentovat ve prospěch nějaké teze krajními a ojedinělými případy považuji za nepřesvědčivé.
2) Váš příklad z oblasti umění příliš akcentuje úlohu jednotlivce. V umění jsou snad nějaké skoky možné, ale věda a technika staví, alespoň podle mne, v daleko větší míře na již kumulovaných poznatcích. Připomenu známý Newtonův výrok "Jestliže jsem viděl dále než ostatní, bylo to proto, že jsem stál na ramenou velikánů.".
Nebylo by zde tedy na místě roli jednotlivců nějak přeceňovat, přinejmenším v současné fázi "masového" rozvoje vědy.
Abych uvedl i nějaký ten příklad: Své práce v oblasti neeuklidovké geometrie publikovali nezávisle na sobě a jen s tříletým odstupem Lobačevskij (1826) a Bolyai (1829). Už o 30 let dříve dospěl k neeuklidovské geometrii také Carl Friedrich Gauss, který své výsledky tenkrát ovšem nepublikoval.
V 19.století už byl zkrátka objev neeuklidovské geometrie na spadnutí. Bylo jen otázkou času, kdy a jak se tak stane.
Do jisté míry podobný vývoj můžeme sledovat i u jiných přelomových objevů jako je např.evoluční teorie nebo speciální teorie relativity.
3) Přidržím se Vašeho příkladu s Mozartem a Salierim. Nevyznám se v hudbě, takže nez nároku na přesnost: Když se podívám na wikipedii, tak tam zjistím, že Salieri složil 37 oper a Mozart "jen" 22. Ostatní žánry nejsem jako hudební nevzdělanec s to posuzovat, ale asi by to dopadlo nějak podobně.
Takže i když vezmu v úvahu, že Salieri se dožil vyššího věku a komponoval déle, rozhodně nelze hovořit ve vztahu k rozsahu díla o nějakém cestování v čase a nekonečnech.
Pochopitelně můžeme vyslovit tvrzení, že Mozartovy práce představují kvalitativně vyšší úroveň a jsou nadčasové. Jenže podnikatele zajímá zisk tady a teď, recepce jeho produktů za 200 let je mu volná.
Když bude tedy chtít hypotetický podnikatel-majitel divadla najmout hudebního skladatele, může pro něj Salieri představovat daleko zajímavější volbu. Tento pilný mraveneček mu zajistí pravidelný přísun oper na dobově atraktivní témata a uzpůsobených vkusu dobového diváka. Geniální inovátor by ho také mohl svou nespolehlivostí, divácky nepochopenými kreacemi a skandalózními náměty zruinovat.
Jo, je to tak, i Mickey Mouse může zvítězit nad Shakespearem.
4) Jednotlivé profese a kvalifikace nejsou volně zaměnitelné, takže hovořit v souvislosti s kvalifikací o nějakých násobcích jednoduché práce je možné pouze hovoříme-li o abstraktní práci. To je ovšem, jak známo, spekulativní veličina bez chuti a bez zápachu, kterou nelze vážit ani měřit. Takže nikdo ani neví, jestli platí, že 1 jeřábník = 2 frézaři nebo zda je to přesně naopak ... anebo nějak úplně jinak.
Reálný podnikatel se ovšem těžko může pohybovat v těchto nebeských sférách, dostupných pouze silnými dalekohledy, a to ještě umístěnými ve věžích ze slonoviny.
Kvalifikace sama o sobě je k ničemu, pokud se nenajde vhodný podnikatelský záměr, který by ji dokázal nějak zužitkovat. A při sestavování podnikatelských záměrů a obchodních modelů se podnikatelé nejspíš orientují podle naprosto jiných kritérií, než snahou zaměstnat co nejkvalifikovanější pracovníky, protože by jim, čistě spekulativně, mohli přinést největší nadhodnotu.
Z tohoto hlediska mi Vaše hypotéza o kognitariátním zisku jakožto akcelerátoru budoucího vzestupu kognitariátu nepřipadá moc dobře podložená.
Chtělo by to nějaká reálná čísla. Pro vědce a marxistu jako jste Vy by to měl být požadavek naprosto oprávněný.
A jak už jsem napsal panu Hellerovi, budoucí vývoj se také docela dobře může ubírat směrem, který Vám dokonale zamíchá kartama: mohou to být právě "tvůrčí" profese, které budou nahrazovány umělou inteligencí a naopak některé manuální práce budou dále z různých důvodů zůstávat doménou lidí.
*******
Ad "Hodnototvorný potenciál užitné hodnoty pracovní síly kognitivního proletariátu...":
Vy se domníváte, že mnou jako příklad uváděný soustružník se nemusí na svou profesi nějak připravovat, že se postupem času nezdokonaluje a že při tom nemusí vynakládat žádné své úsilí ?
I soustružník přece musí ovládat celou řadu intelektuálních dovedností, musí rozumět technickým výkresům a umět si odvodit postup opracování polotovaru do finálního produktu. Nedomníváte se, že i v jeho případě se v určité míře do "hodnototvorného potenciálu užitné hodnoty pracovní síly ... vlévá činnost celých generací" jeho předchůdců, kteří umožnili svou prací dosažení stávající technické úrovně výroby ?
Nakonec i vrátný, aby vůbec mohl sedět v kukani, se musí seznámit s určitými reáliemi svého působiště a bez nějaké jeho aktivní účasti by to sotva bylo možné. A pochopitelně i ten vrátný je vlastníkem těch svých dovedností, které jsou uloženy do synaptických spojení v jeho mozku.
Takže co - produkuje i zaměstnanec firmy, poskytující strážní službu, kognitariátní zisk, byť třeba hodně malý ? Je i soustružník nositelem "fixního kapitálu bezprostředního výrobního procesu" ?
Neexistuje přece v tomto směru nějaká fixní hranice mezi profesemi.
Je vskutku kuriózní, že dialektický potírač aristotelovské logiky při klasifikaci profesí najednou striktně obhajuje dichotomii tvůrčí / netvůrčí.
Pane doktore, dovoluji si připojit odkaz na článek, kde jsou anketní odpovědi lidí, kteří pracují v oboru informačních technologií a vystudovali jiný obor: https://www.zdrojak.cz/redakce/jak-se-dari-v-it-lidem-se-vzdelanim-z-jinych-oboru/
Jen tak pro pobavení krátce ocituji:
"Daniel Tlach (Danaketh): Jsem vystudovaný kuchař, nyní PHP programátor a správce sítí."
"Ladislav Vondráček (Lawondyss): Vystudoval jsem vlastně dva obory. Nejprve učňovského kuchaře a poté maturitního strojaře na strojní průmyslovce. Dnes se živím programováním weblikací v PHP. Především tedy udržováním komerčeního IS Easyport."
Domníváte se, že pro tyto lidi platí Vaše autoritativně vyslovené tvrzení "Chce-li si například počítačový programátor osvojit tvořivou schopnost produkovat softwarové zboží, musí si skutečně přivlastnit zapojením do všeobecné produktivní síly lidské součinnosti svou lidskou neboli společenskou podstatu, a tak překonat klasické soukromé vlastnictví výrobních prostředků a věcných podmínek společenského výrobního procesu, jež je příčinou i důsledkem všech forem odcizení práce." ?
Pane doktore, ve skutečnosti je to takhle: například programovací jazyk PHP je znám svou strmou učební křivkou. Když si koupíte za 200 Kč knihu "PHP okamžitě", za pár dnů splácáte při troše snahy jednoduchou webovou aplikaci. Naučit se slušně vařit je podstatně složitější. Jiná věc je, jestli by Vás s takovou kvalifikací někdo zaměstnal.
*******
Ad proletář coby přívěšek stroje:
Opět opakujete tezi o dělníku, připoutanému ke stroji...
Právě v této situaci jsem panu Hellerovi uvedl, že je to on, kdo zaměňuje podstatu s jevovou formou.
Když pominu fakt, že s tím připoutáním to není tak hrozné (Tak např.u výrobních dělníků se velmi často používá úkolová mzda. To by jaksi nedávalo smysl, kdyby nemohli svým úsilím ovlivnit výsledek a neměli tak při své činnosti i jakousi volnost.), pak to "připoutání" je jen vedlejší a v podstatě bezvýznamnou stránkou nějakého výrobního způsobu.
Feudalismus také nepadl v důsledku "připoutání" dělníka, tak proč by měla nějaká eventuální změna této nepodstatné skutečnosti vést k pádu kapitalismu ?
Pokud má platit nějaká analogie mezi pádem feudalismu a kapitalismu a uznali bychom znalostní ekonomiku jako nový výrobní způsob, pak by se tu měl začít rýsovat nějaký konflikt mezi výrobními silami a výrobními vztahy.
Proto jsem chtěl od pana Hellera slyšet, jakým způsobem kapitalismus znalostní ekonomiku podvazuje a jak by takový rozpor měly řešit samosprávné podniky. Uspokojivou odpověď jsem sice nedostal, ale nutno ocenit, ža pan dr.Heller poctivě přiznal, že kapitalismus znalostní ekonomiku naopak stimuloval.
*******
Ad Snowden:
Nejsem podrobněji seznámen s politickými názory pana Snowdena, ale pokud vím, důvodem jeho vzpoury nebyly nějaké sociální otázky nebo touha po členství v družstvu. Důvodem byly konkrétní postupy silových složek USA.
Přiznejme si otevřeně, že podobné důvody k protestu by mohl pan Snowden nalézt i v praxi bývalých socialistických států.
A podobné důvody k protestu by mu pravděpodobně poskytl i Váš samosprávný socialismus, pokud by se uskutečnil. I ten by měl totiž s největší pravděpodobností své vnitřní a vnější nepřátele a musel by se s nimi nějakým způsobem potýkat. Kázáním dobra by se to asi moc nedařilo.
*******
Ad Ukrajina:
1) Shodneme se, že Ukrajina je "proxy war" mezi USA a Ruskem.
2) V roce 1940 bylo Německo fašistická diktatura, připravená vést agresivní války a likvidovat lidi dle rasového a politického klíče. "Fandit" ve válce Francii by, podle mne, bylo namístě, v podstatě bez ohledu na to, zda nějaký SSSR existuje nebo ne. Analogicky: USA je mnohem agresivnější velmoc (Jugoslávie, Irák, Afgánistán, Libye, Sýrie, ...) než Rusko. Rusko ani nemá globální ambice ve smyslu "ovládat celý svět".
Rusko je navíc potřebné pro vyvažující roli v nově se rodícím multipolárním světě.
Z toho mi vychází závěr, že je žádoucí oslabení USA a posílení Ruska. "Fandím" proto Rusku.
3) Ruský prezident Putin má velmi obtížnou roli a musí brát ohled na dlouhodobé ruské zájmy. Ano, oligarchové v Rusku jsou realita, i ty musí brát v potaz. Různí komentátoři píší, že NATO (hlavně USA) se snaží vmanévrovat Rusko do války na Ukrajině. Obsazení Donbasu a Lugansku ruskou armádou by mohlo mít za následek další protiruské sankce, možná i zablokování ruského majetku a účtů v bankách, vybudování základny NATO na Ukrajině, atd.
Ani spojenci Ruska jako Bělorusko nebo Kazachstán nemusí vnímat ruský zásah na Ukrajině s velkým pochopením - minimálně proto, že sami mají na svém území ruskou menšinu a i v jejich zemích je tedy potenciál pro iredentu.
Takže jak vidíte, ruský prezident je okolnostmi nucen velmi složitě manévrovat v obtížené a chaotické situaci. Na svých bedrech nese, na rozdíl od diváků jako jsme my, obrovskou zopovědnost. U vědomí toho, že já bych na místě prezidenta Putina pohořel jako papír, si netroufám vyslovovat nějakou kritiku na jeho adresu. A to i přesto, že Doněcku a Lugansku upřímně držím palce.
4) Ruský prezident Putin zemi zkonsolidoval po chaosu ožraly Jelcina. Že sehrál pozitivní roli, je podle mne očividné. Já ho hodnotím kladně.
5) Na Ukrajině proběhl násilný státní převrat ("barevná revoluce"). V tomto okamžiku se z tamní ústavy stál cár papíru. Z hlediska ústavnosti proto nelze posuzovat ani referendum na Krymu. Považuji za věrohodné, že většina obyvatel si přála připojení k Rusku (bylo tam i několik pozorovatelů z ČR). Když byl Krym připojován k Ukrajině, lidí se na názor nikdo neptal. Navíc se tak stalo v rámci jednoho státu, takže na tom až tak moc nezáleželo.
A v situaci, kdy funkci soudce i kata fakticky převzalo "mezinárodní společenství" (NATO v čele s USA) se ten, kdo by chtěl důsledně jednat podle "mezinárodního práva", ocitá ve zjevné nevýhodě a existenčním ohrožení. Slabým nic jiného nezbývá, silnější se snaží hájit své zájmy. Vyčítejte to těm, kteří tento stav nastolili.
6) Jak je z předchozích poznámek patrné, nehodnotím jednotlivé aktéry krize na Ukrajině primárně z hlediska jejich vztahu k ideologiím.
*******
Závěrem bych dodal, že já naprosto nejsem nějaký nepřítel družstevnictví.
Budu asi souhlasit, že družstva mohou představovat nějakou "humanističtější" formu podnikání a velmi rád uvidím, když se bude tato vlastnická forma rozšiřovat a vzkvétat.
Na rozdíl od Vás si ale nemyslím, že družstva mohou povalit kapitalismus a ve Vaši "kognitariátní" podobě už vůbec ne.
Možná bych ještě připojil, že Vaše snaha přesvědčovat KSČM v sobě obsahuje i jakýsi lehký paradox:
Podle Vaší hypotézy to přece mají být sami kapitalisté, kteří začnou ve své lačnosti po zisku předávat kognitariátu podíly ve svých firmách. No a buržoasie je přece vládnoucí třída a ovládá politiku. Kdyby tedy pociťovala nějakou potřebu legislativní nebo státní podpory v tomto směru, nepochybně si ji dokáže také prosadit. A nebude k tomu používat KSČM, ale strany, hájící otevřeně její zájmy.
Re: Koba k fenoménu Koba, část II.
Josef Heller 10.09.2014Vážený kavkazský orle, musím se smát, jak opakovaně zdůrazňujete, že nemáte čas na diskusi a pak ji věnujete víc času než já sám. Je vidět, že Vám to nedá a musíte s námi křížit zbraně – a to je dobře, já jsem taky takový. Jen kdybyste proboha dokázal strávit argumenty a neopakoval pořád totéž dokola (mluvím o tom, co se týkalo mně – do merita Vaší diskuse s Frantou se nepletu).
Jen technicky – dost dobře nechápu, čím se cítite u Franty dotčen a mne už vůbec ne – já jsem přece nesliboval, že se tu budeme hladit po hlavičkách, po špatných zkušenostech s cenzory manévrujícími šikovně s etickými kodexy já drsnou diskusi nevylučuji a netrestám – vy jste řekl, Franta řekl – jen do něj a nadejte mu to. Já nevylučuji ani diskusi „ad hominem“ – protože mezi tvůrcem a jeho produktem je určitá dialektika. A já jsem už mockrát opakoval, že když proti níka nějak „nálepkuji“ – tak netvrdím, že je zloděj nebo pedofil, já jen pálím na jeho ideologickou pozici, případně se i zamýšlím nad možnými individuálními kořeny této pozice. Osobně kritizuji jen ty lidi, kteří se v diskusi chovají nepoctivě – lžou, vykrucují se nebo si hrají na vědce a jsou to jen grafomani (viz Poláček z DR) – nic z toho Vy nejste. Já dokonce ani nesouhlasím s Frantou ohledně Vašeho případného stalinismu. Přece jsem napsal, že jste jiná kategorie a shrnul jsem to nepřesným pojmem technokrat – což rozvedeno znamená, že se ve Vás zahnízdila spíše buržoasní ideologie než ideologie minulé vládnoucí třídy – ale žádný z nás není úplně monolitní, já např. musím občas dost bojovat s homofobií nebo s obecnou nechutí k cizincům, zvláště když řvou v tramvaji nebo zdržují ve frontě. Takže – ničeho zlého jste se nedopustil, máte svobodu projevu na těchto stránkách, ale ti ostatní také!!!
Ječtě než krátce zareaguji na ty obsahové věci, které jste zase zopakoval, tak něco humorného:
Je to anekdota o kapitánu ruské ponorky, kterou poškodila nechtíc ponorka americká. Kapitán rozhořčeně vystoupil na palubu té americké a volal: Počemu vy razgromili naš korabl? Jelikož mu nikdo nerozuměl, tak se několikrát položil tu otázku: Sprechen Sie deutsch? Parlez vous francaise? atd., až se konečně zeptal anglicky, načež se všem riozzářily oči, žese konečně domluví, ale kapitán zase jen rozčileně zavolal „Počemu vy razgromili naš korabl?“ Zajisté chápete, proč jsem si na tu anekdotu vzpomněl.
V podstatě je spor velmi jednoduchý. Pořád nejste s to pochopit, že se společenská výroba vyvíjela a bude vyvíjet dál a lze z těch dlouhých dějin vytáhnout a aproximovat určitý trend – jak vývoje výrobních sil, tak výrobních vztahů. V obou směrech se projevuje zespolečenštění výroby – sám pracovní proces už dávno není rýpáním se v brázdě jedné rolnické rodiny, ale složitá součinnost mnoha všelijak specializovaných a rozmístěných lidí i výrobních prostředků a část té součinnosti představuje aplikace vědeckých poznatků. Souběžně – ale spíše skokově s tím - probíhá od překonání prvobytně pospolného vlastnictví trend přizpůsobování se forem soukromého vlastnictví tomu společenskému charakteru výrobních sil a pracovního procesu. Soukromé vlastnictví se zdokonalovalo, až v kapitalismu dokázalo, jak ukázal Marx, využívat plně i tělových forem lidské součinnosti a poznávání, jako je věda a organizace. Nicméně – vědecká práce se nestala všeobecně převládající formou pracovní činnosti. Takže nechápu, proč pořád uvádíte tak nicneříkající argumenty, jako že i soustružník se musí připravovat a že stoupají nároky na přípravu pracovní síly různého druhu apod. – to je přece banalita. Ale Vy zřejmě nejste schopen pochopit, kdy dochází k revoluční, kvalitativní změně ve výrobních silách a roli člověka, kterou Marx v Grundrissech předvídal ještě jsa hluboce ponořen v klasické industriální výrobě založené skutečně a nepochybně (popíráte to jen Vy) na připoutání značné části pracovníků ke stroji, které jim svou logikou a svým tempem udávají tempo jejich. Kdo tohle odmítá, tak snad nikdy nenarazil na nějakou knihu o dějinách techniky, práce, výroby apod. a nebo neviděl lidi u pásu. Zlom přinesla až VTR, kterou snad nemusím technicky přibližovat), ale jejíž podstatou je, že naprostou většinu nutných pracovníků přehazuje postupně od těch strojů do sféry přípravy a kontroly výroby – k tom,u je literatura jako hrom, včetně všeobecně uznávaného Richty. Vy tento trend prostě odmítáte a pořád se chytáte za nějaké dočasné mezistupně, jako je třeba dvouoborová specializace vynucená nejistotou za kapitalismu – přestože světová literatura zděšeně poukazuje na to, jak VTR činí zbytečnými velmi kvalifikované bankovní úředníky a dokonce i neurochirurgy. Obsluha stroje se mění ve vědce. A to,co se Vámzdá být příkladem opaku, jsou jn
A tomuto procesu se snaží přizpůsobit kapitalistické soukromé vlastnictví, které sice zatím drželo rekord ve stimulaci vědy a techniky, ovšem jen, pokud to umožňovalo vyšší míru zisku (/tedy vyšší míru vykořisťování – nadhodnota/ hodnota pracovní síly – takže nám je samozřejmě jasné, že kapitalista nejedná podle toho, aby zaměstnal ty nejkvalifikovanější – když mu větší zisk přinesou nekvalifikovaní, tak investuje tam – nevím proč to uvádíte jako argument, vtip je v tom, že dnes ten největší zisk přinášejí právě ti nejkvalifikovanější). Ale sama tato podstata logiky kapitálu se zároveň jako protisměrná tendence projevovala v omezování toho rozvoje aplikace vědy a nové humánnější techniky – laciná práce lidí ve třetím světě nenutila zavádět různé patenty, ví se, že ropné společnosti suší v šuplíkách patenty a práva na výrobu energie nikoli z ropy atd. Poměrně malé množství vědců si kapitalista do jisté doby mohl dovolit naprůměrně zaplatit – ale jen proto, že i ta jejich pracovní síla měla větší schopnost tvořit nadhodnotu než u lopatěnků či soustružníků – nic navíc jim nedal, nanejvýše se u nich nepokoušel svými fígly tu hodnotu pracovní síly stlačovat. No a tato dělnická elita taky snáze podléhala iluzi, že jsou něco jiného než ostatní dělníci a přejímala buržoasní ideologie různého druhu, včetně technokratismu. Sledujeme-li tuto dlouhodobou logiku vývoje a vnímáme-li různé projevy toho, jak se kapitál víc a víc dostává do úzkých, jak spíše spekuluje než vyrábí, jak plodí nezaměstnanost a dokonce i těch kvalifikovaných, jak této situace využívá i k snižování mezd těch vědců samotných a máme-li k dispozici potvrzující se teorii klesající míry zisku při klasických formách investování do složitějších strojů, pak snad není tak nesmyslná naše prognóza toho, co bude kapitál dělat, až už se mu nebude vyplácet vykořisťování jednoduché práce nebo její vybavování složitějšími stroji. Pořád opakujete argument – proč by měl kapitál investovat zrovna do vědy, vždyť přece jde vždycky tam, kde je větší zisk – a ignorujete , že Vám už pokolikáté vysvětlujeme, že dle naší prognózy bude za nějakou dobu právě ta investice do vědy a lidského faktoru nést největší zisk a projeví se určitým dalším posunem v té míře zisku – proti tomu jste dosud neuvedl jediný argument. Takže se základním protipólem kapitalisty stane právě ten vědec, tvořivý kognitář a vědecká práce je něco jiného než obsluha stroje – přináší jiné potřeby a jinou motivaci pracovníka, navíc se ten pracovnínk nedá jen tak nahradit. Spory a tahanice kolem intelektuálního vlastnictví, hackerování, pirátství apod. ukazují jasně, že ani tyhle právní kličky nedokážou dostatečně spoutat kognitáře, když se rozjede a jejich zánik bude asi předcházet zániku samotného kapitalismu. Neustále kladete otázku, prč by kognitář chtěl mít podíl na vlastnictví nebo proč by mu ho měl kapitalista dávat a zase úplně jako dyslektik ignorujete naše opakované odpovědi: Kognitář bude potřebovat volné ruce pro svou zespolečenštěnou práci, což mu může dát jen podíl na vlastnictví a kapitalista zase bude vidět, že klasickými metodami nedokáže toho kognitáře motivovat k tomu, aby překračoval stávající meze a otevíral nové tajné komnaty přinášející taky velký zisk. Co je na tom tak strašlivě nepochopitelného? A samozřejmě máme na mysli nikoli jen nějaké akcie atd., ale přímou každodenní možnost kognitáře podílet se na vlastnickém rozhodování – jinak to zabalí a půjde své zvláštní zboží prodat tam, kde tím spoluvlastníkem bude – nejprve třeba k jinému kapitalistovi a později do samosprávného podniku. Nežádám, abyste tento názor přijal za vlastní, ale snad byste alespoň mohl pochopit tu logiku a podle toho volit argumenty. Ale Vy pořád jen někde kličkujete u nějakých jednotlivých příkladů,, právních kliček a absolutizace a zvěčňování toho, co je teď. V podstatě proti naší argumentaci máte jen ten Vámi stokrát omletý argument – že to dnešní praxe nepotvrzuje (přičemž se snažíte nevidět i to zatím málo, kde to praxe potvrzujete). Chcete to mít hned. Ale Marx VTR prognózoval v polovině 19. století a závažné posuny potvrzující jeho prognózu se objevily někdy na konci 60 let století dvacátého. Globalismus Marx s Engelsem prorokovali v Manifestu v r.1848. A jistě se klasikové potkávali se spoustou lidí, kteří argumentovali tím, čím vy – zvěčňováním statu quo. A Franta proti Vám operuje s všeobecnou prací v podobě vědy, ke které vývoj směřuje, což Vy samozřejmě nechápete. Obzvláště ubohoučké jsou argumenty typu „tohle ale reálný podnikatel nepotřebuje apod.“ Přesně tak argumentovali Jakešové a Bil´aci, když jim vědci analyzovali zásadní nedostatky socialismu a případně se pokoušeli o hledání dlouhodobé reformní strategie. Mockrát jsem slyšel od těch nižších papalášů – Soudruzi, to je všechno hezké, ale to je jen teorie (tedy podle jejich přesvědčení něco zbytečného, nepravdivého) –my teď musíme plnit plán (popř. připravit sjezd, atd.), takže si nemůžeme dovolit fantazírovat a musíme pracovat tak, jak dosud – čili vyvolávat stejné nedostatky, stejný bordel. Jen nic neměnit. Stáhněme rolety a dělejme, že náš vlak jede dál. A na závěr – nemluvte o tom, co neznáte –např. o abstraktní práci. Přečtěte si – když ne klasiky – tak alespoň náš článek na této odborné rubrice o teorii pracovní hodnoty)
Ale nejpůvabnější je Vaše s prominutím "ševcovská logika" o KSČM a buržoasních stranách. Ano,samozřejmě, že to buržoasii dojde, budou to její strany, které budou prosazovat určité kroky usnadňující nástup samosoprávy - vždyť to přece byl Reagan, za kterého byly ESSOPy (nevím, jak je ten název správně). Jenomže jste jaksi nezvážil, že my nespoléháme na automatické poznání buržoasie. Taková adaptace na nové podmínky, třeba jen v rámci jednoho systému, není pro vládnoucí třídu nikdy jednoduchá, různé části třídy jsou více či méně konzervativní,perou se apod. A snad vždy v dějinách k tomu byly taky dokopány odporem vykořisťovaných (otrocká povstání, nevolnická povstání, buržoasní revoluce v rámci feudalismu, dělnické vzpoury a stávky atd.) Tam kde za to ovládaní pořádně vzali, šlo to rychleji a s hnití nemělo tak srtrašné následky. Např. v Německu - co muselo uplynout, než Bismarck pochopil zájem své třídy a zavedl pojištění požadované sociálními demokraty,které chtěl zničit a nešlo to. A proto bylo (už snad ani není) naším minimálním cílem využít maximálně toho, co má jistou antikapitalistickou potenci - což byla jedině KSČM. Dnes už je to asi jiné a pro tu samosprávu budou asi víc dělat jiné síly, těžko předvídatelné. Zdá se mi, že zatím nejblíže k tomu mají anarchisti, ale je to bída.