alter-nativa

Diskusní téma: J. Heller: Základní kategorie marxistického pojetí společnosti

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

J. Heller: Základní kategorie marxistického pojetí společnosti

21.08.2014 16:23

Projedeme si slovníček základních kategorií – pojmů marxistického pojetí společnosti, přičemž se opřeme o graf, který jste obdrželi. Obrázek tyto pojmy zachycuje staticky a lineárně, pochopitelně je to velké zkreslení, ale pro začátečníka může i toto lineární zobrazení pomoci, zvláště když oficiální ideologie má tendenci obraz společnosti a její vnitřní strukturace co nejvíce zamlžit, znejistit, relativizovat, Stále si musíte připomínat, že pod jednotlivými pojmy se skrývají procesy, zákonitosti tendence rodící se z mnohosti aktivit lidí jako jednotlivců i skupin, aktivit vzájemně se křížících a prolínajících, rušících se i se násobících, jsou to jakoby jednotlivé mořské proudy v oceánu, zdánlivě neuchopitelné, ale přitom zákonité.

Chtěl bych v této souvislosti připomenout Engelsovu formulaci (neměl jsem čas si ji vyhledat a upřesnit) podle které lidé vědomě sledují různé cíle, tyto cíle se vzájemně kříží, nakonec z toho vzniká něco, co vlastně nikdo jako jednotlivec nechtěl.

Tak především základní kategorie: společenské bytí a společenské vědomí.

Společenské bytí si můžeme definovat jako souhrn materiálních podmínek života společnosti.  Můžeme přitom rozlišit určité přírodní determinanty a složky bytí společnosti a determinanty a složky ryze společenské, rodící se ze součinnosti člověka s přírodou.

Pokud jde o přírodní stránky společenského bytí  - můžeme hovořit o podmínkách biologických a geografických (ale tohle staré označení už neodpovídá, ve spolupráci s ekology by se tato pojmologie měla doplnit a novelizovat – jde prostě o to, jak se člověk a systémy, které si vytváří, otloukají o svébytnost systémů přírodních (vzduch, voda, počasí, půda, zvířectvo, rostlinstvo, atd.). V dávno minulých dobách byl člověk na těchto systémech do značné míry závislý, determinace byla spíše jednosměrná (např. závislost lidských civilizací na klimatu, úrodnosti půdy, vláze, množství živočichů v blízkosti apod.). Dnes se dostáváme do opačné dimenze, kdy lidská civilizace má ve vztahu k přírodě obrovské živelné ničivé účinky, čímž si likviduje půdu pod nohama. Jde tedy ne už o atakování přírody, ale o dosažení umění žít v souladu se specifickou logikou přírodních systémů, využívat právě autonomie přírodních procesů umožňujících uspokojovat nejen základní biologicky dané potřeby (čerstvý vzduch, čistá voda, snesitelné klima), ale i již společensky vypěstované potřeby (estetický vzhled krajiny, kontakt se zvířaty i rostlinami apod.).

Ale tady už jsme u jednoho významného prvku aktuálnosti marxismu i v současném světě, tváří v tvář rozvíjející se ekologii jako vědě a ekologickým snahám lidstva. Pro marxismus byl vždy podstatný jeden závěr – že totiž přírodní procesy a podmínky působí na člověka jednak přímo (neúroda zabíjela, totéž dnes nečistý vzduch, voda, nemoci apod.), ale jednak přes ryze společenské složky bytí, což je výrobní způsob.

Výrobní způsob si můžeme definovat jako konkrétně historický systém materiálního života lidí v určité historické etapě. Zjednodušeně bychom mohli i říci, že je to souhrn ekonomických podmínek života společnosti. Tento systém materiálního života lidí má vždy dvě základní stránky.... celý text v souboru PDF >>> Heller-Zakladni kategorie marxismu.pdf (194,7 kB)