Vážená s. Klontzo - Jaklová
Už jsem Tě jednou atakoval nevyžádaným mailem a musím uznat, že jsi mi snad jako jediná z Tvého názorového proudu v KSČM (pracovní název „stalinismus“,odborně „ideologie a politika vládnoucí třidy řídícího aparátu protosocialismu“) slušně odpověděla ( i když do diskuse jsi se nepustila – s uvedením obvyklého důvodu – není čas). Ten tedy já naopak mám vzhledem k chorobám i tomu, že moje odborná práce není pro dnešní partokracii KSČM (zčásti oportunně pragmatickou, zčásti stalinisticko-nacionalisticko-putinovskou) nijak potřebná, ba je nežádoucí.Takže jsem se po shlédnutí přenosu ze sjezdu zlovolně rozhodl Tebe a některé další „dloubnout“ a jiné „poučit“. I když je to totálně na nic.
Jen krátce mé celkové hodnocení sjezdu. Je to další významný krok na cestě od skutečného marxismu a marxistického projektu komunistické formace a hlavně – od zájmů nejpokrokovějších složek dělnické třídy směrem k hnědnoucímu stalinismu kombinovanému s totálním pragmatismem. Nejpozoruhodnější na sjezdu je to, že pod vlivem společenského i vnitrostranického filipovského marasmu a při naprosté neznalosti (faktickém nepřijímání) skutečného marxismu (ti, kdo se k marxismu hlásí,buď ho neznají vůbec-mladí – a nebo si ho zaměńují za ideologii minulé vládnoucí třídy, jejíž střípky a dogmata v nich pevně zakořenily) nejen profesionální politikáři (z řad okresních baronů a poslanců),ale i naprosto poctiví lidé uvěřili nesmyslu. Uvěřili, že když se budou více stalinizovat, dosáhnou upevnění postavení strany ( včetně zisku některých zastávaných prebend) a lid za nimi houfně vyrazí do poslední bitvy s kapitalismem za obnovení nezměněného předlistopadového socialismu a při té příležitosti vyženou všechny cizáky s výjimkou dočasně umístěných vojsk „Velikoj socialističeskoj Rosiji“ v čele s carem Vladimírem Vissarionovičem podporovaným velkou pravoslavnou církví a komunistickou stranou Ruska. Podávám to ironicky, ale takový zmatek mají mnozí v hlavě a přidávají se k nim mladí, kteří zatím jen nesměle vyjadřují názor, že je načase odhodit nepotřebné věci minulosti –překonaný marxismus, třídní pohled, komunismus, socialismus (tohle na sjezdu zaznělo v mírnější podobě mimo jiné od takové mladší delegátky odněkud z Moravy). Takže se můžeme lecčeho dočkat- jako předzvěst beru fakt, že ve svorné jednotě Marty a členů návrhové komise (která jinak projevila totální neznalost marxismu a neschopnost pochopit důležitost jiné než navrhované formulace bodu o migrantech – totiž faktu, že viníkem krize byl a je nadnárodní kapitál – tvůrcům dokumentu i komisi stačilo vágní konstatování o jakýchsi „agresorech“ –tuto svou omezenost a nekompetentnost komise projevila vícekráte) vypadla z dokumentu zcela neškodná,ale závažná věta o tom, že jsme se poučili z chyb (pro její zachování hlasovalo jen 80 delegátů) atd. Ale vlastně je dobře, že tam ta věta není, protože v realitě jsme se,jak sama Marta ukazuje, skutečně nepoučili a při první příležitosti bychom je zopakovali. Komu není rady…..atd.
Vy se ovšem domníváte, že Vaše body poučení jsou. Uznávám, že stalinisté všeobecně vystupovali na sjezdu vcelku dobře – mohli využít nedostatků oportunismu Filipa a spol. v kombinaci s dopady objektivní krize a strachu lidí z nich. Už proto působila tato vystoupení neotřele, vyvolávala dojem poctivého zápalu řečníka - tím nechci tvrdit, že ostatní tímto zápalem neplanuli – ale zápal nenahradí pravdivé poznání, hloupost překryje jen dočasně. Vaše vystoupení bylo možná ze stalinistů nejlepší, nejvíce se dotýkalo emocí, Váš zápal vypadal opravdu přirozeně a k tomu ještě jste působila dojmem, že to máte i v hlavě a proto jste skálopevná.Lidé takové osobnosti potřebují.
(Mimochodem, pokud jsem u Vás vyvolal dojem, že jsem cynik, který ničemu nevěří a pro nic se nenadchne, tak to je omyl. Od dětských let jsem zapálen pro socialismus a marxismus, jsem z komunistické rodiny - od r.1968 jsem ovšem nejprve tušil a pak si vědecky potvrdil, že daný model socialismem dle klasiků není a lidé to ze mne cítili a věřili mi.Ovšem s lety a zkušenostmi převládal kritický rozum a ten mi dnes velí nevěřit citům či jejich předstírání – mohla byste mne oklamat Vy, ale nikdy ne papaláš Skála. Když mně věda ukáže, že dva a tři je 5, nedokážu se zapálit pro myšlenku že je to 6, i když ji hlásá schopný rétor, můj šéf nebo hezká ženská, jako jste Vy – jen Vás musím politovat-škoda mozkové kapacity – u Skály,Horáka,Hrůzy,Bulky z Klatov, a řady stalinistů-staříků už o ztrátu nejde)
Ale k Vaším bodům – na první pohled bych měl vlastně s povrchní stránkou bodů souhlasit, ale – povětšině ukazují naprosté ignorování reality v dohledné době a neschopnost jít do hloubky a vidět skutečnou a vesměs obtížnější cestu.
Tak si držte klobouk, pojedeme z kopce (jen se omlouvám – nemám k dispozici přesný písemný zápis jen své narychlo načrtnuté poznámky při poslechu přenosu a ruce už nejsou tak obratné, jak bývaly):
1) bod kolem ideologického oddělení. Ten nejhloupější. Ideologie je odraz reality z pozic zájmů třídy, v našem případě neprivilegovaných.
Poznámka: Pojem „neprivilegovaní“ jsem začal dávat do materiálů (Grebeníčkových aj.) já a byl stalinistům vždy trnem v oku, přestože je přesně definován dle marxismu – zahrnuje všechny vykořisťované přímo – v produktivním zaměstnaneckém vztahu/Teorie o nadhodnotě/ i v neproduktivním, plus nepřímo vykořisťované, přes trh, maloburžoasii,která nerealizuje nadhodnotu díky konkurenci levněji vyrábějících kapitalistů hlavně monopolů, dnes je tam ostatně možno počítat i spodní část buržoasie, které nerealizuje plný zisk, ale jen kousek, který ji ponechá globální kapitál. A posléze pojem zahrnuje i dle Marxe neproduktivní pracovníky placené z důchodu kapitalisty nebo přerozdělením důchodů a mezd přes daně státu, obcím, příspěvky členů organizací apod. Samozřejmě jsou tam zahrnuty i ty složky pracujících mas, které se ještě nejsou schopny živit i ty, které už jen žijí z důchodu, nezaměstnaní, handicapovaní atd. Dělnická třída (dnes měnící se v kognitariát) je jádrem neprivilegovaných. Jejich podstatnou část tvoří vykořisťovaní námezdní pracovníci vyplácení z peněz jako kapitálu (ne důchodu). Celková masa neprivilegovaných je ale ještě širší – jde o celý svazek potenciálních spojenců dělnické třídy. (Pokud tohle neznáte z klasiků, přečtěte si kapitoly o kapitalismu z naší knížky,kde jsou odkazy na klasiky. Neměl jsem nikdy možnost tohle stalinistům vysvětlit, nikdy se mnou nediskutovali).
Podle Lenina sice tato ideologie prýští z celé třídy i spojeneckých vrstev, ale v učesané, vědecké podobě ji vytváří a šíří intelektuálové, kteří se k třídě přimkli (i z jiné třídy – viz klasikové).Před listopadem byla některé pracoviště pojmenována jako ideologická, byli ideologičtí tajemníci,výuka ideologie apod., ale byla to velká iluze. Napříč veškerými duševními pracovišti i jinými odvozenějšími se vedl ideologický boj – nejen s buržoasní ideologií, ale boj mezi oficiální ideologií vládnoucího řídícího aparátu, který se celý proces pokoušel sevřít do svých dogmat, příkazů a zákazů, a dost živelně vznikající ideologií DT a neprivilegovaných (ti o tom ovšem nevěděli odmítali oficiální a baštili buržoasní – to je zločin minulé elity jejímž platným členem byl Skála, škatulkově – jako člen aparátu a učitel marxismu-i já a jiní z nás, kteří jsme ovšem vytvářeli tu ideologii neprivilegovaných). Ten boj probíhal i v hlavách jednotlivců, dokonce i takových, kteří jako já od počátku jádro oficiální ideologie odmítali, bohužel ve strachu o zaměstnání se všelijak maskovali a dělali kompromisy, neříkali věci na plnou hubu – (týká se to i mne,ale já jsem si alespoň potajmu bádal a svá kacířstva hlásal mezi posluchače – a přesto jsem nebyl postižen, blbá elita to nezachytila).
Po prostějovském sjezdu, když jsem nastoupil na oddělení odborného zázemí, jsme sice neměli ideologické oddělení, protože pojem byl u lidí mimo zdiskreditován stalinisty, ale mohu Vás ujistit, že jsme ideologii tvořili a šířili – v přetížení, operativou, pár bláznů, za málo peněz a s obětováním osobního života a pod neustálou palbou stalinistů z jedné strany (tedy přežilé ideologie minulé vládnoucí třídy) a antikomunistů ze strany druhé, s jen nepatrnou možností publikovat,a to dokonce i ve straně, kde nás držela po krkem ustrašená vrstva profesionálních funkcionářů obávajících se konfliktu se stalinisty.
Trochu jsme tzv. stalinisty blokovali a sem tam něco protlačili i do dokumentů, ale za celou tu dobu se nám nepodařilo podstatné prvky námi pro třídu vytvořené ideologie vyjadřující její zájmy prosadit jako oficiální a jasné stanovisko strany- až se papalášům zalíbilo v pragmatismu a vůbec nějakou potřebu ideologie jakožto strategie do budoucna popřeli a odmítli,pořád s odvoláním na neúmorné stalinisty, ve jménu idiotského hesla jednoty strany. Cožpak může být jednota plus a minus? Kyseliny a hydroxidu? Těch, kteří chtějí na východ, i těch, kteří neméně urputně chtějí na západ? Už Lenin řekl na tom dělícím sjezdu soc.dem (bolševici, menševici) – Abychom se mohli sjednotit (v současné aplikaci – např. na boji proti nadnárodnímu kapitálu či proti asociální politice vlády), musíme se rozdělit – tj. říci – my chceme pro socialismus státní vlastnictví a my zase samosprávné.My vidíme minulý socialismus jako jediný možný, my ho vidíme jako jen protosocialismus, jednu vedlejší dlouhodobě neudržitelnou, i když v toku historie nutnou a užitečnou variantu. Chceme skutečný,tj.samosprávný socialismus. Taková jednota by měla smysl, každý by věděl co chce, lidi mimo stranu by si mohli vybrat.
Dosavadní rozpačité a nejasné vyjadřování kombinující dvě ideologie zblblo jak veřejnost, tak členy samotné. Proto vznikl dojem, že nemáme žádnou ideologii.
Tohle se odrazilo i v procesech mediálních, v šíření propagandy,v organizování vzdělávání. O to jsme se také snažili, taky jsme organizovali celostátní školení a byla kvalitní, jenomže jsme sami nemohli objíždět okresy a ty nám nedokázaly zajistit plnou a celoroční účast – lidé odpadávali, jak jim naskakovaly povinnosti.
A mimochodem – Vy stalinisté jste nikdy neuznávali existenci dvou ideologií mezi členy a sympatizanty strany (teď neuvažuji nezanedbatelný vliv třetí –tj. buržoasní, třeba i ve formě neomarxismu).Ta naše byla pro Vás jen nějakým subjektivistickým výplodem, popř. zradou, revizionismem apod. Takže jste soustavně zasklívali naše zdůrazňování faktu, že největší problém vzdělávání členů je v tom, podle jaké ideologie mají být vzděláváni a na jaké bazi se mají napsat učební texty (to bychom dokázali levou rukou).
Každý rok jsme vyhodnocovali připomínky okresů k vzdělávání,bylo to stejné a pořád horší – staří už nechtěli a nemohli, lidé v produktivním věku neměli čas a nechtěli, okresy nebyly s to vybrat pár jedinců na výběrové formy – školení po internetu atd. (i to jsme zkusili,ale zase se to rozuteklo). Mimochodem se nám to nedaří ani na našem obvodě, kde není stalinské vedení, lidé nás znají a mají k nám důvěru, umíme lektořit, přivádíme osobnosti atd. V rámci mé (tedy Dolejšovy) kompetence na ÚV KSČM byla rok co rok v srpnu připravovány pro jednání VV ÚV analytické materiály a návrhy usnesení k politickému vzdělávání i s propracováním témat a forem, někdy nám byly povoleny i návrhy studijních textů (které jste pak stejně bojkotovali). Ale okresní šéfové ta usnesení ani neznali, natož aby se pokusili ho alespoň trošku naplnit, třeba jen nám získat dva či tři mladší lidi z okresu. To se Vám to pak kritizovalo.
Ano, Švermova univerzita a něco v Brně existují – ale proč? Protože se o to stalinisté z daných regionů velmi aktivně snažili, protože to je založeno na jednoduchém stalinismu a protože tam tahají lidi, kterým slibují kariéru – ale i tak se to prý rozutíkává a nechci ani pomyslet, jaké nesmysly (z hlediska marxismu) tak mladým lejou do hlavy. Jednoho našeho mladého tak popletli, že jen uctíval Rusko a k ničemu ho nebylo možné použít – a líný byl i v práci, kterou jsme mu sehnali.
Takže to shrnu – nebylo ideologické oddělení, ale byla neúnavně prováděná ideologická práce, kterou jste spolu s pragmatiky mařili a zmařili.Uznávám porážku a v další pozitivní roli strany do budoucna už příliš nevěřím, ale z boje proti kapitalismu a za samosprávný socialismus neutíkám a tu drtivou většinu poctivých členů strany neopouštím. S Vaší ideologií není možné získat masy a být avantgardou, vývoj půjde jinudy a ve straně zvítězí sociáldemokratizace, budete se divit.
Poznámka –dlouhá léta jsme odráželi snahy pražských stalinistů, Havlíčka aj. o vytvoření ideologického oddělení. Ne že by nám záleželo na názvu, ale to byla jen zástěrka, jak obejít „dolejšovce“ a změnit ideologickou orientaci víc po stalinsku. Zejména já jim byl trnem v oku, a to jsem nikdy nebyl sociáldemokratizátor a jen málokdo zná marxismus jako já /a např. Miroslav Formánek, František Neužil (To se nevytahuji, je to fakt). Dnes bude zasloužilý stalinista RSDr.Horák,CSc.dokonce vedoucím ideologického oddělení. Bravo,jen tak dál. Zvláště nestranická mládež už se jistě těší na jeho rétoriku o pochybenosti XX.sjezdu
Takže Váš první bod je mimo. Jen jste místo jedné ideologie prosadili tu horší a nemáte o nic příznivější podmínky pro její šíření, než jsme měli my – momentálně jste trochu ovlivnili tápající lidi ve straně!!!!! (jenom),veřejnost na Vás bude kašlat,úspěch budou mít jen pragmaticky jednající zastupitelé atd., ale ti všichni se přizpůsobí systému a někam odplynou, přinejlepším budete trade-unionistickou stranou jako menševici.
On je tu totiž jeden zásadní problém, díky němuž se nechytá ani naše ideologie – není třídní subjekt, který by byl naladěn na antikapitalistickou notu –naši či Vaši. Starý proletariát mizí a přeměňuje se, nový kognitariát se zejména u nás teprve rodí, příp. je dirigováno buržoasní ideologií – lze ho přirovnat k dělníkům rozbíjejícím stroje. Teď je ještě brzy.Kdybyste nezablokovali tuhle stranu, mohla sehrát alespoň roli ukazatele.
2. Z předchozího vyplývá i iluzornost tohoto bodu – práce s mládeží.
Co se vyhlášením tohoto bodu bez dalšího doplnění změní?
To funkcionáři a členové KSČM předtím nevěděli? Jistě jsou mezi našimi lidmi i lenoši a neschopní,ale v tom problém není. Jistě se každý slušný předseda OV či ZO, potažmo učitel –člen či sympatizant atd. nějak snažil mládež ovlivnit. Něco se i povedlo – např. naše neúnavná tajemnice s. Hadáčková na OV KSČM Pha 10 má kolem sebe už léta skupinu „mláďat“, která pomáhá při akcích (ples,oslavy, konference, atd.), ale do strany nechtějí a o nějakou ideologii se nezajímají,mají jen takové obecné sociální sympatie.
Zažil jsem spoustu případů, kdy staří členové musí před svými dětmi a vnuky tajit svou příslušnost, odběr HaNo apod. nebo je dokonce odhánějí z obavy o jejich budoucnost. A kdo z našich má šanci mluvit s mládeží někde mimo rodinu? Já ji měl, měl jsem úspěch, ale znovu už nepřišli. Je obrovská dřina je přimět k diskusi na internetu. Fakticky mají šanci jen někteří pedagogové, příp. trenéři apod. A ti musí být ještě velmi opatrní. A to už nemluvím o tom, že u řady našich členů-seniorů je lepší, když s mladými nemluví, zvláště pokud šíří Vaši ideologii, nekriticky obhajují minulý systém atd. Jistě se to změní, mezi studenty je větší zájem o marxismus (ovšem bohužel spíše o ten neomarxismus, který je k ničemu, k některým se dostává ve Vašem, stalinském balení – to je jednoduché, omezené vědomí ho vstřebá snáze než skutečný )
Ale já neříkám, že máme kapitulovat, jen to, že ve Vašem pojetí to nikam nepovede – to hlavní,co je třeba směrem k veřejnosti a mládeži zejména udělat, je zahodit zbytky stalinismu, pustit otevřeně a jasně charakteristiku minulého systému s důrazem na to, že to nebyl socialismus a s konstatováním, že v něm existovala privilegovaná (nikoli vykořisťovatelská) třída atd. A hlavně – jako cíl dejme samosprávný socialismus a přiložme návrh některých prvních kroků a na to se zaměřme.Ať to bude ze začátku sebeutopičtější apod. někoho to ovlivní a může se to taky šířit do světa, kde jsou pro přijetí příznivější podmínky. Vedle toho můžeme klidně dělat tu sociální a odborářskou práci. Dejme taky pryč staré papaláše typu Skály, zaveďme samosprávu ve straně s rotací kádrů a distancujme se od kšeftařských pragmatiků typu Filipa. Jen tak ožije značka KSČM novým životem, jinak dosáhnete jen zdánlivého a dočasného oživení,bez zájmu veřejnosti. Ani buržoasii momentálně nevadíme. Tu naši umírněnou sociální politiku klidně snesou a když začnete se stalinskou rétorikou – tím lépe, na to jsou připraveni.
3.působit kulturou – fajn myšlenka, ale kde jí vezmete? VNK a senioři kolem? Mám mladé příbuzné v kulturní sféře, jsou stejného názoru jako já, dělají vynikající sociální díla, nepodlehli pražské kavárně, i když žijí uprostřed ní, nenadchli se pro Schwarzenberga a řekli to nahlas, ale o nějakém komunismu nesmí ani pípnout jinak by skončili – bez grantů,vnitřním konfliktem apod. A rozhodně by neměli čas na nějakou angažovanost pro nás. Problém je sehnat nějakou mladou muziku na 1.máje, na plesy. Jak dopadl ten undergroundový organizátor který pozval na akci Jakeše? Jo – kdybychom přestali mít na těle vředy, jako je Miloš nebo Skála, a měli jsme tu naši ideologii –.antikapitalistickou ale i antistalinskou, kritickou k minulosti, byla by to jiná.
4.Odbory – obdobně – kdo za nás může oslovovat dělnické a vůbec zaměstnanecké kolektivy dnes? Poslanci? Ti nejsou bráni, zvláště když nemohou nic prosadit. Členové – zaměstnanci? Ti se třesou o práci, bojí se šéfové tvrdě vládnou, oficiální předáci jsou jací jsou, pouhý boj za úzce stavovské požadavky nevytvoří třídní uvědomění a náš vliv,sem tam sice někdo slyší na zestátnění, ale každý ví jak to vypadá ve státních podnicích a kdo je ovládá. Ale kdybychom zejména v krachujících podnicích přišli s projektem samosprávného vlastnictví, pomoci státu tomuto vlastnictví, vypracovávali projekty záchrany a kontroly manažerů, prosazovali zaměstnanecké rady (a neviděli v nich konkurenci, jako předáci našich legračních miniodborů bez reálného vlivu, kdybychom bojovali na půdě oficiálních odborů, pod heslem samosprávy vytvářeli široké nadstranické hnutí atd. a kdyby to strana viditelně podporovala a měla jako cíl -???
Takto jsme propásli obrovský kapitál v podobě boje za zesamosprávnění se státní podporou v OKD - dávali jsme návrhy Filipovi, seřval nás, že to tam už je a nebylo. Nikdo ani z místních ani z poslanců se nezajímal, neobrátili jsme se o radu a pomoc ke Španělům, k italským odborářům do Argentiny apod. Prý to lid ani nezajímá,což je sice smutná dnešní pravda, ale nikoli omluva pro naší pohodlnost a neschopnost pochopit směr pokroku. .
5.Posílení úlohy mezinárodního oddělení ÚV KSČM – to má vytvořit mezinárodní aktivitu?A dovolí to ti, kteří to teď ovládají – Filipové, Maštálkové, Skálové a Jumrové? Od listopadu jsem nezažil, že by byla nějaká stranická diskuse o mezinárodní linii, o tom, zda sebou potáhneme kompromitující manifestační projevy přátelství se skorofeudální despocií v KLDR či Čínou – imperialistickým, kapitalistickým státem ( upřesňuji – můžeme mít široké kontakty i s elitami a přátelství s neprivilegovaným lidem, to ano, ale při jasném vymezení našeho postoje k vládcům a bez účasti na jejich obřadech). Obdobně vztah k evropským KS a Evropské sócialistické straně jako nadnárodnímu svazku některých KS, kde kvůli termínu stalinismus odmítáme členství.
Mám v živé paměti, jak jeden den plenum ÚV KSČM schválilo vstup do vznikající Strany evropské levice v EP (PEL) a dalo v tomto smyslu mandát naší delegaci a jak druhý den to Jumři rozbili kvůli termínu stalinismus a Grebeníček ani nemrkl a dál tam řádil jako černí ruka odpůrce integrace komunistických stran stalinista Hassan Charfo. Dokud nebudeme vidět vnitřní rozpornost komunistického hnutí ,vlivy různých ideologií a nevystoupíme s vlastní koncepcí, bude nás zahraniční oblast jen negativně poznamenávat – a to chce otevřenou diskusi a demokratické rozhodování.Přitom máme čím hnutí oslovit, bohužel jsme s teorií daleko vepředu, dogmatici (jako Řekové, které bezvýhradně uctívají naši stalinisté včetně Tebe) jsou totálně mimo, i když mají lidský potenciál.
6. rovnost ve straně, mzdy poslanců apod. – zní to sympaticky,ale zase je to jen prázdná nereálná výzva, která nerespektuje objektivní zákony. Ty se jistě dají v omezeném měřítku a dočasně prolomit, ale dlouho to nevydrží a pak je to ještě horší. Vždyť právě protosocialismus zašel na to, že nedokázal politickými, ideologickými, morálními, výchovnými apod.opatřeními čelit objektivnímu vlivu staré dělby práce odpovídající úrovni výrobních sil,. která společnost rozrůznila, vytvořila privilegovanou třídu řídícího aparátu, ale nevytvořila u této třídy těsnou vazbu na celospolečenský zájem a nevybavila DT k tomu, aby byla reálným subjektem celospolečenského vlastnictví. Vy stalinisté to nevidíte, protože podle Vaší dogmatiky minulý systém neměl systémové vady a vlastnické rozdíly. Neumíte systém analyzovat metodou Marxova Kapitálu, ani nevíte,co to vůbec je.
Rozdíly ve straně můžete zmenšovat jen reálnými opatřeními – např. tím, že poslanec a funkcionář bude vědět, že ztráta funkce neuvrhne jeho rodinu do bídy, příp. ji nesníží životní úroveň, protože bude mít jisté místo v samosprávném podniku, nebo tak, že zkrátíme pracovní dobu dělníků a neprivilegovaných, aby se mohli více věnovat politické práci a kontrole svých představitelů – dnes na to nemají čas a páni si řádí.Atd.atd. Dnes nenajdete schopného komunistu, který by šel do funkce poslance s tím, že bude dávat přebytek nad dělnickou mzdou,když má jako manažer či odborník o dost víc, a když by pak byl na každé akci nuzným otrhánkem mezi elegány s auty. Kolik manželek by to dovolilo? Tohle přece působí už v komunální politice, při získávání kandidátů do komunálu – to nevíš? (Mimochodem –už jen současný odvod části velmi nadstardního příjmu poslanců či zastupitelů straně podle smlouvy neprobíhá u některých našich poslanců a zastupitelů nijak hladce – mohl bych uvést velmi známá jména). Nelze opakovat chybu z minulosti a vydávat směrnice a výzvy pro ideální lidi,je nutné pracovat s těmi lidmi, jací jsou,na základě poznání systémové logiky.
7. Zaměstnanci ÚV musí být výhradně členové – taky pěkná hloupost za podmínek, kdy je jen málo lidí ochotných pro stranu pracovat a riskovat, že svým členstvím ohrozí kupříkladu rodinné příslušníky. V těžkých polistopadových dobách jsme nerozlišovali, kdo je či není člen., byli jsme vděční za každou pomoc. Můj přítel nestraník (protože se naštval na stalinisty v KSČM) PhDr.Neužil jako člen CSTS a teoretik – zadarmo!!!- jinak pracuje jako vrátný – udělal pro stranu neskonale víc, než někteří zaměstnanci ÚV-dlouholetí straníci. Naopak- ¨několik takových komunistů jsme jalo zaměstnance tolerovali, i když byli na nic a nedokázali se ani naučit zacházet s počítačem. My ostatní jsme za stejné peníze dělali i za ně.
Jiná věc je výběr dobrých pracovníků – ale v situaci, kdy jste prosytili stranu stalinismem,, nelze se divit, že někteří jsou ochotni pracovat, ale nejsou ochotni spojit své jméno např. s Pepou Skálou či Milošem Jakešem, který nepochopil jak strašně věci škodí svými účastmi na akcích (1.máj,Haló noviny) a na kterého se stoprocentně hodí slova údajně Talleyranda o Bourbonech :“Nic nezapomněli a ničemu se nenaučili.“ Souhlasím ale, že když začala být strana atraktivnější jako zaměstnavatel a kariéra, tak se v ní najednou objevil Pepa Skála, který o ní od listopadu ani nezavadil, i někteří další adepti – většinou neschopní _ řada z nich na základě „kádrové politiky“ předsedy Filipa (bývalý tiskový mluvčí skorofašista, jedna snad generálská dcerka, atd.). Takže zase plácnutí do vody.
9.Žádné agentury – zase dogma, které není všeobecně platné. Ano, jistá paní dnes je parazit,intrikánka a kdoví co ještě a je s podivem, jaké fígle užívali někteří, aby zastřeli její pokračující spojení se stranou (Futurou) proti vůli okresů. Ale v jisté době byla spolupráce s touto M (babičkou Mary) přece jen posunem v naší volební kampani – osobně jsem zažil chvíle koncertování Kociánové či Maxy z její stáje. Spolupráce se solidní agenturou, nákup odborných služeb, není za současné kádrové situace ve straně ničím zavrženíhodným, když to bude probíhat pod demokratickou kontrolou voleného orgánu, komise vytvořené sjezdem či podobně.. Až budeme stranou mladých, čilých, dobrovolně pracujících nadšenců – pak to nebude nutné.
Důstojnost člověka jako programové heslo? – to bylo Ransdorfovo heslo – nic proti tomu, ale lidé dole Vám namítnou, že s důstojností nezaplatíte složenky či nájem a neodvrátíte krach podniku. Raději bych viděl něco na způsob –„nenechte za sebe rozhodovat jiné, vezměte bohatství společnosti do vlastních rukou“ – Zkrátka – směrem k roli aktivního a myslícího vlastníka, ne stalinského plácala a frázisty. Ano, dnes by to asi moc nezabíralo, ale jednou je třeba začít.
Tak tohle jsem stačil zapsat.
Takže analogie, abyste pochopila: Nejste s to rozpoznat u pacienta rakovinu, vnímáte jen její dílčí a povrchní projevy, takže chcete pacienta léčit na zánět močového měchýře, artritidu kolena nebo akné na obličeji – podle toho volíte prostředky, ale nemáte ani koho si poslat do lékárny. Ale hlavně pacienta ukecáváte výčtem toho, jak mu ty vaše neexistující prostředky pomohou a jak vynikající jste lékaři, pečlivě před tím tajíte, případně mu pomlouváte to, co sice ještě není masově vyzkoušeno, ale u čeho je velká pravděpodobnost úspěchu.
Nedělám si iluze že Tě přesvědčím – ideologie reakční třídy spojená s běžným vědomím má velkou sílu. Abych to přece jen nepsal zbytečně, pojímám tento dopis jako veřejný a dám ho na své stránky, případně ještě někam jinam –pro poučení členů a sympatizantů strany, za to jednostranné rozhodnutí se omlouvám.
Na závěr připomínám: Cesta do pekla je často dlážděna dobrými úmysly.!
PhDr.Josef Heller, CSc., člen strany od r.1970, analytikKSČM v důchodu, člen OV KSČM Praha 10