Pane doktore Hellere,
nejprve bych vyřídil toho Hegela: nemyslím si, že by uvedený argument neodpovídal duchu hegelovské dialektiky. Nezapomínejte, že i když syntéza adekvátně usmiřuje tezi a antitezi, neznamená to, že každá syntéza zastavuje dialektický pohyb. I syntéza se totiž může ukázat nějakým (třeba novým) způsobem jednostranná a vstupuje jako teze do nové fáze dialektického procesu. Můj argument nebyl myšlen tak, že by národní státy představovaly jakýsi absolutní počátek dějin - to samozřejmě ne, měly pouze vstupovat jako teze do hegelovské triády, což nikterak nevylučuje jejich původ jako výsledek syntézy předchozího dialektického vývoje.
Ovšem já osobně nejsem nějaký Hegelův obdivovatel a celý argument jsem napsal hlavně proto, že Vy sám se deklarujete jako dialektik.
****
Buržoasie je sice vniřně strukturovaná a asi bude obecně pravda, že "domácí" kapitál bude patřit spíše k těm slabším, hlavně u zemí typu ČR. Z toho ale nelze mechanicky vyvozovat, že by měl mít tento kapitál zájem na nějakém nacionalismu.
Co se týče Vámi zmiňovaných státních (a veřejných) zakázek, tak tady je nutno vzít na vědomí, že část z nich je spolufinacována Evropskou unií a bez participace těchto fondů by se mnohé z nich patrně buď vůbec nerealizovaly, nebo jen v nějakém omezenějším rozsahu.
Totéž se dá říci o různých dotačních programech, které jsou z politicko-právního hlediska založeny na aplikaci nadnárodní legislativy anebo jsou činěny pod záminkou mezinárodně přijatých závazků.
Jako typické příklady by zde mohla posloužit podpora "obnovitelných" zdrojů energie, což není fakticky nic jiného, než dojení státních a soukromých prostředků pod falešným pláštíkem ekologie. Patří zde pochopitelně i tzv."biopaliva", kterými se za státní dotace przní pohonné hmoty.
Dokážete odpovědět, jaký zájem by podnikatelské kruhy, napojené na podobné aktivity, měly na nějakém oslabování politicko-ekonomických mezinárodních struktur, když jsou často buď přímo napojeny na bruselské penězovody nebo alespoň čerpají z nadnárodních závazků legitimitu pro své podnikatelské aktivity ?
A když je řeč o státních zakázkách, tak se to pochopitelně nedá ani brát tak, že je to jen nějaká doména kapitálových trpaslíků (pokud pomineme obligátní cyklostezky). Např. zakázku na projekt EET získala bez výběrového řízení firma IBM, což jistě není národní kapitálový trpaslík. Národní trpaslík určitě není ani stavitel dálnic STARBAG,a.s.
A dále:
Není žádným tajemstvím (oblíbené téma např. paní doc.Švihlíkové), že tuzemské menší a střední podniky velmi často fungují jako subdodavatelé pro nadnárodní firmy, hlavně z Německa. Když už byla řeč o průmyslu 4.0, tak opět není žádným tajemstvím, že ekonomický úspěch ČR je do značné míry založen na exportu, kde se využívá domácí nízké ceny práce jako komparativní výhody.
Takže opět otázka: Jaký ekonomický zájem by majitelé těchto podniků měli na nějakém oslabování vazeb v rámci EU ? Na oslabování ekonomických vazeb určitě žádný, vždyť by si podřezávali větev, na které sedí.
Čili když to shrnu, tak mi tvrzení "Při pohledu z hlediska vnitřní struktury buržoasní třídy ve světě i u nás se však jako sociální opora nacionalismu a neokonzervatismu jeví skupiny druhořadé outsiderské buržoasie, kterou skutečný globální kapitál nepustil ke globálnímu zisku ..." připadá minimálně problematické, spíše než nějak podložené fakty nebo zdůvodnitelné z hlediska činnosti těchto firem nebo z hlediska jejich zapojení do mezinárdní dělby práce.
Proto jsem také psal o schematickém posuzování zájmů, měl jsem na mysli nějaké schematické asociace typu národní kapitál --> národní trh --> nacionalismus.
Nebo umíte nějak podrobněji vyložit, jakým způsobem by druhořadý kapitál z nacionalismu profitoval ?
****
Obávám se, že jste si partie rozhovoru s Jiřím Malým o dopravních nákladech nějak špatně vyložil, takže se je pokusím objasnit:
Mějme nějaký výrobek. Při jeho produkci je zapotřebí určité množství pracovní síly. Řekněme, že výrobek chceme prodávat třeba v Německu. Pokud bychom výrobek v Německu také vyráběli, za pracovní sílu by bylo nutno zaplatit cenu, odpovídající ceně na německém trhu práce. Alternativně můžeme výrobek produkovat třeba v Číně. Tam je cena pracovní síly sice nižší, ale výrobek bude nutno do Německa dopravit, takže sice zaplatíme méně za práci, ale zaplatíme podstatně více za dopravu. Zda se výroba v Číně přesto vyplatí záleží na rozdílu ceny na pracovním trhu v Německu a v Číně a na množství pracovní síly, potřebné k produkci výrobku - jde o to, zda úspora za práci převáží nad vyššími dopravními náklady.
Pokud se zavedením automatizace při výrobě sníží potřeba pracovní síly k produkci výrobku, může se stát, že i když se předtím vyplácela výroba v Číně, nyní to bude naopak, protože v cenové kalkulaci výrobku se sníží podíl ceny pracovní síly a relatitvně stoupne podíl dopravních nákladů. Komparativní výhoda výroby v Číně, spočívající v nízké ceně pracovní síly, nebude už tak významná a nedokáže vyvážit nutné dopravní náklady.
Právě tohle měl na mysli pan Malý, když řekl, že "najednou dopravní náklady budou důležité". Budou důležité proto, protože se sníží potřeba pracovní síly a tedy méně důležitá bude i její cena. Tento faktor může způsobit, že přesun výroby do zahraničí (offshoring) se nadále může přestat vyplácet.
O tomto hovořil pan Malý, ale důvodů pro deglobalizaci je více. Mezi další patří např.zvýšení podílu služeb na celkové ekonomické aktivitě nebo vzrůst výrobních nákladů v zemích, které jsou pro offshoring cílové. Jak tedy vidíte, důvody pro deglobalizaci nejsou nějak ideologické, není za tím nic jiného, než ekonomická kalkulace - tak, jako se v minulosti vyplácelo (a dnes ještě asi většinou vyplácí) přesouvat výrobu do zemí s levnou pracovní silou, tak pokrok v automatizaci výroby a vzestup životní úrovně a tedy i nákladů práce v rozvíjejících se zemích by měl způsobit, že už se to vyplácet nebude. Dalším faktorem je růst podílu ekonomiky služeb. Jak tedy vidíte, k deglobalizaci by měla vést Vaše oblíbená "logika zisku". A nemělo by se jednat o nějaký zdánlivý jev, ale o reálný důsledek technologických a jiných změn.
Vy jste si možná neuvědomil, že pan Malý hovoří o produkci hmotných statků, jinak si Vaše poznámky k jeho textu nedovedu vysvětlit. Hmotné statky jsou a budou pro člověka pochopitelně prvořadé, vědeckých poznatků nebo kulturních statků se nikdo nenají. Nakonec smyslem ekonomicky zajímavého výzkumu a vývoje je z velké části právě kvalitativní a kvantitativní vylepšování materiálních podmínek lidské existence.
Samozřejmě obchod se softwarovými licencemi, patenty a jinými tak zvaně "nehmotnými" produkty bude růst, pohybu těchto produktů ale nějak principiálně hraniční závora nebrání, rozhodně ne takovým způsobem, jako u dovozu hovězího masa.
Čili jak vidíte, pan Malý svá tvrzení nějak konzistentně zdůvodnil, což už se ale moc nedá říci např.o Vašem tvrzení, že "volný pohyb kapitálu nic neohrozí a z něj vyplývá i migrace pracovní síly".
Jak konkrétně z pohybu kapitálu vyplývá migrace pracovní síly ? (Předpokládám, že nehovoříme o migraci venkovského obyvatelstva do měst nebo o stěhování jen nějakých jednotlivců.) Vždyť kapitál se často přesouvá právě proto, aby využil rozdíl v ceně pracovní síly v různých oblastech světa, čímž fakticky využívá toho, že je pohyblivější než pracovní síla. A tahle motivace se netýká jen nějaké nekvalifikované práce - i u nás technologické firmy zřizují svá vývojová centra.
Pracovní síla se přesouvala hlavně tehdy, když jí bylo v nějaké lokalitě zapotřebí, jako např. když po druhé světové válce v Německu nedostatek pracovních sil vedl k dovozu gastarbeiterů z Turecka nebo když přistěhovalci ze severní Afriky saturovali ve Francii poptávku po nekvalifikované levné práci, často vykonávané na černo.
No ale jestli budeme předpokládat, že někdy v nepříliš vzdálené budoucnosti poptávka po pracovní síle významně poklesne, tak proč by měl pohyb kapitálu nějak významně způsobovat pohyb pracovní síly ?
A k tomu můžeme připočíst i jiné vlivy možností diskutovaných nových technologií. Vy sám jste napsal, že po sítích se budou pohybovat "poznatky". Když se tedy budou pohybovat poznatky, tak už se nebudou muset tak moc pohybovat inženýři, nemyslíte ?
Např.americká firma Red Hat má v Brně své největší vývojové centrum na světě a zaměstnává tam přes 800 lidí. No a kolik z těch zaměstnanců asi kdy bylo na služební cestě v USA ?
Právě nové technologie umožňují vzdáleně provádět i činnosti, u kterých bychom to asi dříve ani nečekali, jako jsou třeba chirurgické zákroky pomocí dálkově řízeného speciálního robota.
Jak tedy vidíme, rozvoj technologií by měl potřebu a ekonomickou výhodnost převážení zboží i lidí spíše snižovat. Pochopitelně je otázka, zda už se tyto vlivy nějak začínají projevovat, případně o jak vzdálenou budoucnost se jedná. Tím samozřejmě není řečeno, že lidé by neměli být nějak "propojeni" - to budou (a jsou už dnes), ale prostřednictvím internetu. Nemusí se kvůli tomu někam stěhovat ani někam cestovat, stačí sedět na zadku a ťukat do mobilu.
****
Jak píšete, ke změnám státních útvarů pochopitelně docházet může. Důvody mohou být různé, kromě etnických asi i rozdílná ekonomická výkonnost některých regionů. Nezdá se mi, že by to bylo nějak principiálně v rozporu s předpokládanou deglobalizací. Spíše naopak, když si uvědomíme, že u kandidátů na změny lze typicky očekávat spíše štěpení států než nějaké jejich spojování.
****
Moc nechápu, jak jste přišel na to, že se "naplňuje prognostická vize Marxe a Engelse z Německé ideologie, kde charakterizuje komunistický typ přivlastňování dělníky – vlastnictví bude podřízeno všem a masa výrobních nástrojů každému individuu."
Nic takového nejen že nepozorujeme, ale navíc zrovna tohle mi připadá spíše jen jako taková hezká proklamace bez reálného obsahu. Jak víme z období socialismu, při reálném uskutečnění se vlastnictví nutně naředí takovým způsobem, že jednotlivec nijak nepocíťuje, že by něco vlastnil.
Pochopitelně hypoteticky opětovný vznik socialismu vyloučit nelze, takže změny mohou skutečně probíhat za jiných vlastnických poměrů. Ale přiznejme si, že zatím to nevypadá, že by k něčemu podobnému mohlo v dohledné době dojít.
Diskusní téma: Josef Heller – Globalizace, národy, státy (Odpověď panu Kobovi)
Josef Heller – Globalizace, národy, státy (Odpověď panu Kobovi)
31.12.2016 01:40
( Na článek Prošlý guláš pana Robejška atd. reagoval obsáhlejším diskusním příspěvkem jeden z mála diskutérů na tomto webu. Vzhledem k závažnosti problému panu Kobovi odpovídám zvláštním článkem-J.H.)
Vážený pane Kobo,
děkuji velmi za inspirující příspěvek, i když samozřejmě, z hlediska marxistické metodologie, vidím jeho základní logiku jako chybnou.(O pana Robejška nejde, ten zajímavý není)
Ale nejprve,kde se shodujeme (Z technických důvodů budu Váš text uvádět kurzívou,svůj normálně)
V tom, že konec konců určující pro společenský vývoj je vývoj výrobních sil (nejen technologií). Jenože – až konec konců – v dlouhodobém, statistickém měřítku,při aktivní a zprostředkovatelské roli výrobních (vlastnických) vztahů-té stránky výrobního a vůbec reprodukčního procesu,kde jde o mimoprofesní vztahy mezi lidmi. Takže nikoli moje, ale Vaše analýza je povrchní, protože právě roli výrobních vztahů víceméně ignorujete. Neberete dost v úvahu, že technický i vědecký pokrok nejen produkuje výrobní vztahy a společenskou strukturu, včetně etnické a politické, ale taky do nějakých VV vstupují a mohou být jimi stimulovány či brzděny. A dále – necháváte se příliš unášet jevovou formou výrobních procesů – zdánlivou deglobalizací - a přitom nevidíte, že jde ve skutečnosti o nejúžasnější propojení činností lidí bez ohledu na starou strukturu,o nový vyšší typ zespolečenštění práce a výroby. Naplňuje se prognostická vize Marxe a Engelse z Německé ideologie,kde charakterizuje komunistický typ přivlastňování dělníky – vlastnictví bude podřízeno všem a masa výrobních nástrojů každému individuu.A že se tomuto vývoji nemůže nepřizpůsobit politická a etnická struktura. Podotýkám, že národ v marxistickém pojetí není primárně jazykové, ale především ekonomické společenství – formy etnicity šly dost přesně za formami ekonomiky (Prvobytně pospolná – rod, kmen), otrokářství (polis), asijský výrobní způsob – despotická říše s „multi“ obyvatelstvem, feudalismus – feudální národnost (nepevná státnost, jazyk,území) a konečně na jednotném a uzavřeném trhu národ za kapitalismu, ale i národ za protosocialismu. Jazykové a kulturní volné společenství s mnoha enklávami v jiných regionech prostoupené enklávami jiných společenství – to není národ v dnešním marxistickém pojetí, to je jakási globální národnost směřující k celoplanetární pospolitosti
Ale konkrétněji k Vašemu textu. Napsal jste:
„Při četbě Vašeho článku mě ovšem napadá otázka, zda Vaše analýza není poněkud povrchní a zda není založena v podstatě jen na pouhé mechanické extrapolaci nějakých dosud panujících trendů a na schematickém posuzování údajných zájmů (nacionalismus - tak v tom musí být určitě zájmy druhořadé "národní" buržoasie).
směřování k "nadnárodní státnosti" a nevyhnutelném promísení obyvatelstva planety v multi-kulti koktejlu může být chybné, minimálně pro současnou etapu vývoje.“
Domníváte se snad, že oporou existence národa je odnárodněný globální kapitál cestující dnes sem a zítra tam,kapitál, který nadělá paseku a pak to nechá uklidit národním strukturám, podle potřeby podporuje buď separatisty nebo centralisty apod.? Nebo se domníváte, že buržoasie není vnitřně strukturovaná co do kvality zisku (tedy nadnárodnost umožňuje vysoký monopolní zisk, jehož částí je přerozdělený zisk těch dražších, menších kapitálů nemluvě už o živořící maloburžoasii? Domníváte se, že pro tyhle kapitálové trpaslíky není důležité, kolik urvou státních zakázek atd. – podívejte se jen u nás? A podtrhuji – tato kvalita je už teď!!!
„Ostatně, jako dialektik byste si mohl vzpomenout na Hegelovu triádu, kdy po globalizaci jako antitezi k období národních států by měla následovat syntéza - nějaké propojení zdánlivě protikladných tezí do funkčního celku“.
To není dialektické pojetí, jen mechanické,škatulkové. Národní státy přece přišly po feudální roztříštěnosti,ne? Planetární pospolitost je dialektická jednota vyššího řádu,s větší pestrostí, nespoutanou uzavřenou existencí národních pospolitostí.
„Kromě Hegelem inspirovaného metafyzického argumentu má otázka i další aspekty, a to i relevantní z hlediska samotných základů marxismu.
Domnívám se, že "marxistický analytik" by se měl především zamyslet, zda téměř současně probíhající nástup politických stran s větším akcentem na národní stát, který můžeme pozorovat prakticky ve většině zemí Evropy a v USA, nemá, kromě krachu multi-kulti a blbství vedoucích elit EU a Německa, i nějaké hlubší příčiny. A to tam, kde by je měl marxista (podle mne) hledat především - t.j. ve změnách výrobních technologií.“
(Jen v dialektice s výrobními silami)
„Doporučuji Vaší pozornosti rozhovor Jana Sterna s ekonomem Jiřím Malým s názvem "Eurozóna se zhroutí jako pyramidová hra", který vyšel v Haló novinách dne 23.12.2016 na straně 3.
Dovolím si ocitovat dva, v souvislosti s tématem klíčové, odstavce:
Otázka JS: A není obnovování hranic, když to vezmu intuitivně, tak nějak "protipokrokové" ?
Odpověď JM: O tom, co je pokrokové, rozhodují přeci zejména technologie.
(technologie sama o sobě není kriteriem pokroku!!!)
Rušení hranic bylo pokrokové ve světě globalizované industriální i postindustriální civilizace. Avšak americká společnost Stratford, která se specializuje na vize budoucnosti, nedávno zveřejnila analýzu tvrdící, že jsme již za bodem zlomu a že jsme vstoupili do fáze nové, do fáze deglobalizace. Úzce to souvisí s procesem, jemuž se někdy říká čtvrtá průmyslová revoluce. V jeho důsledku se zkrátí výrobní řetězce a výroba bude ještě méně náročná na pracovní sílu než v současnosti. Tím pádem se sníží potřeba mezinárodní kooperace.
Naopak,klíčem bude pohyb vědeckých poznatků (kde se spustí nějaký lokální aparát, který lze naprogramovat z nadnárodního centra, není důležité – ale obslužná práce mizet bude, to ano, ovšem může to probíhat i ve zcela jiné logice vlastnických vztahů (dle klasiků minimalizace nutné práce a její rozdělení na všechny a svobodná tvořivá práce dle zájmu individua, která se rozhodně nebude uzavírat v hranicích
dnes se na celém světě, vyrábějí a montují se tam, kde je pracovní síla nejlevnější. Nyní to bude jinak. V plně robotizovaných výrobách se bude cena pracovní síly limitně blížit nule“
(prostě tento ukazatel ztratí smysl)
„a najednou dopravní náklady budou důležité –
nebudou, protože putovat budou poznatky po sítích.
„ Kdo bude výrobky příliš vozit, nebude konkurenceschopný“
–naivní představa - jako když se koňský drožkář zeptá majitele auta, kam se zapřáhnou koně.
„Část výrob bude tedy lokalizována, a tím pádem nebude potřeba tolik mezinárodního obchodu „
nebudou potřeba dnešní směšné čachry, obchod je stejně překonávání vlastnických vztahů určitého typu, ty vůbec nemusí být A i v kapitalismu přece vlastníci nejsou nutně spojení s lokalitou, volný pohyb kapitálu nic neohrozí a z něj vyplývá i migrace pracovní síly.
Státy jsou jen slouhové nadnárodního kapitálu – technické problémy vyladění centralizace a decentralizace ještě nezakládají nějaký vzestup národních struktur, navíc logika zisku jde mimo logiky hranic, takže můžeme ty struktury plnící lokální funkce najít třeba v novém seskupení regionů – severní Itálie,jižní Francie, Tyroly (vymýšlím si) celosvětových i Ale pak nebudou tolik potřeba ani smlouvy o volném obchodu, a tím pádem ani organizace typu Evropské unie, které je střeží a garantují.
Nadnárodní státnost nestojí a nepadá s dnešními dílčími ekonomickými operacemi – ale s potřebami nadnárodního kapitálu a v rámci těchto potřeb i s jistými novými celosvětovými organizačními funkcemi.
Tedy úhrnem – lokálnost bezprostředních výrobních aparátů nemění nic na trendu k jednotnému celoplanetárnímu trhu a tedy i k oslabování lokálních řídících funkcí a organizací, ale i etnických pospolitostí. Vlastnických vztahů a cest k vydírání. Jiná věc je bezprostřední taktika konkrétních kapitálových skupin dnes a nacionalistická ideologie, kterou volí – ale to je věc ziskových rozporů – viz moje připomínka, že se kapitál rozhoduje mezi cestou otevřeného mezinárodního loupení na základě války a armád,hlavně té americké, a cestou bezprostředního investování do vědy a kvalifikované pracovní síly ve vyspělých zemích a zpomalení migrace, kterou při svých rvačkách neprozřetelně rozjel.
...
„Otázka JS: Nepovede to nutně k oslabení Evropy v globální geopolitické hře ?
Odpověď JM: Nemyslím si, že Evropa národních států bude slabší než současná Evropská unie. Z toho prostého důvodu, že koncept národního státu se nepřežil, bude potřebný jako organizační princip i po čtvrté průmyslové revoluci, zatímco nadnárodní uskupení spíše ne“.
Naprosto neodůvodněný závěr vzhledem k nepochopení společenské podstaty té čtvrté revoluce. Svět prostě propojený je, především je propojený kapitál a finanční toky a i pouze z organizačních důvodů nějaká forma nadnárodní organizace nutná je. Ale stát je něco víc –je to mocenský nástroj určité třídy, a při dnešní diferenciaci uvnitř buržoasie, především globálního kapitálu (i když se jeho skupiny perou). Slouží k úpravě organizačních funkcí z hlediska zájmu toho nejsilnějšího. A samozřejmě je tu dialektika obecného a zvláštního – při vnitřní diferenciaci planety (přes všechno propojení čtvrtou průmyslovou revolucí) je nutné zájmy kapitálu prosazovat jak celoplanetárně, tak regionálně (což vůbec nemusí být totožné s nějakým etnikem-jazykovém a kulturním společenství – viz hrozící rozpady etnicky monolitní Itálie,etnicky velmi blízké Velké Britanie a dosud relativně ucelené Kanady, Belgie, Španělska, o Balkánu nemluvě atd. Delegace části pravomocí dolů neznamená neexistenci nadnárodního státu - Váha tzv. národního politického celku ve vztahu k vyšším formám státnosti bude stále více připomínat vztah republikové vlády ke krajské vládě dnes u nás nebo federální vlády USA k vládám států tvořících součást federace.
Samozřejmě proces formování nadnárodních státních celků je v podstatě ještě na začátku a vnitřní rozpornost světa,zájmů kapitálu apod. při prohlubující se krizi kapitalismu může klidně některou rodící se formu nadnárodního státu zlikvidovat – např. u EU.,kdy slabost jí ovládajících skupin může vést k rozebrání EU mezi Rusko a USA, i s čínským č islámským pozadím- takže bych se z hlediska šířeji chápaných zájmů české pospolitosti (nejen části buržoasie) moc ze zániku EU neradoval. Zánik národa v marxistickém pojetí to nezastaví,naopak.
Co Vy na to?