Vzhledem k jisté profesní deformaci způsobené dlouholetým výzkumem v oblasti fyziologckých adaptací člověka (ač nejsem lékařka) je pro mě oblast ekonomie a sociologie poněkud odtažitá a moralizování mi nevyhovuje. Problematice fyziologických adaptací člověka se pro mě nejvíce blíží psychologie, neurofyziologie, případně psychiatrie.

Problém „homo sapiens“ se mě hluboce dotýká a při pohledu (přiznávám, že velmi, velmi neúplném) na současné výledky zkoumání člověka postrádám seriozní pokus o syntetický pohled. Nelze jej nahradit žádným sebepodrobnějším zkoumáním biochemických procesů života, lidského genomu, lidského mozku (které zahajuje velký současný americký i evropský projekt) ani sebedokonalejší analýzou ekonomických a sociálních zákonitostí společenských systémů.