Ještě jednou si můžeme vše znázornit na prvním a základním příkladu, jejž Bortkiewicz uvádí. Hodnotové složení tří základních výrobních sfér prosté ekonomické reprodukce v něm nabývá tvaru rovnic: [(225c1 + 90v1 + 60s1 = 375] hodnotových jednotek; [(100c2 + 120v2 + 80s2) = 300] hodnotových jednotek; [(50c3 + 90v3 + 60s3) = 200] hodnotových jednotek. Je zjevné, že [(375C + 300V + 200S) = 875)] hodnotových jednotek a vskutku také platí, že [(225c1 + 90v1 + 60s1) = (225c1 + 100c2 + 50c3)]; [(100c2 + 120v2 + 80s2) = (90v1 + 120v2 + 90v3)]; [(50c3 + 90v3 + 60s3) = (60s1 + 80s2 + 60s3)]. Vidíme také, že (f1 = 2/5), (f2 = 6/5), (f3 = 9/5); (g1 = 5/3), (g2 = 3), (g3 = 4). Je také na první pohled zřejmé, že (60s1/90v1 = 80s2/120v2 = 60s3/90v3 = 2/3), leč i to, že [(225c1 + 90v1 + 60s1) ≠ (100c2 + 120v2 + 80s2) ≠ (50c3 + 90v3 + 60s3)]. Bortkiewicz dále píše, že [(σ = 5/4) Þ (p = ¼)]; (y = 16/15) a (x = 32/25), z čehož odvozuje cenové protipóly hodnotových položek prvého příkladu: [(288c1x + 96v1y + 96s1z1z) = 480] hodnotových jednotek; [(128c2x + 128v2y + 64s2z2z) = 320] hodnotových jednotek; [(64c3x + 96v3y + 40s3z3z) = 200] hodnotových jednotek. Je zjevné, že [(480Cx + 320Vy + 200Sz) = 1000] hodnotových jednotek, kdy (Sz = S = 200) hodnotových jednotek. A současně vidíme, že {[96s1z1z/(288c1x + 96v1y)] = [64s2z2z/(128c2x + 128v2y)] = [40s3z3z/(64c3x + 96v3y)] = [200Sz/(480Cx + 320Vy)] = ¼}. Zároveň je zjevné, že [(288c1x + 96v1y + 96s1z1z) = (288c1x + 128c2x + 64c3x)], [(128c2x + 128v2y + 64s2z2z) = (96v1y + 128v2y + 96v3y)], takže (Cx > C) i (Vy > V), avšak jelikož [Sz = S = (60s1 + 80s2 + 60s3)] Þ [(64c3x + 96v3y + 40s3z3z) = (96s1z1z + 64s2z2z + 40s3z3z) = (60s1 + 80s2 + 60s3) = (50c3 + 90v3 + 60s3)], z čehož dále plyne, že (z1 = 96/60), (z2 = 64/80) a (z3 = 40/60) a vskutku tak vidíme, že (z1 ≠ 1), (z2 ≠ 1) a stejně tak ani (z3 ≠ 1): zlomky (z1, z2 i z3), v nichž se zrcadlí přeměna vyrobených nadhodnot na masy zisků „sestrojené“ v souladu s obecnou a „spravedlivou“ mírou zisku, vždy představují reálná čísla, nikoli jakési „chiméry“.
Znovu si připomeňme, že z uvedeného příkladu můžeme vyčíst i další zajímavost: nechť se [s1z1z = p(c1x + v1y)]; [s2z2z = p(c2x + v2y)]; [s3z3z = p(c3x + v3y)], z čehož plyne, že, pokud, jak znovu připomínáme, se (p) rovná stejné míře zisku, která se utváří v rozdílně velkých produkčních sférách, pak [s1z1z/(c1x + v1y) = s2z2z/(c2x + v2y) = s3z3z/(c3x + v3y)]. Z toho pak dále vyplývá, že [s1z1z/s2z2z = (c1x + v1y)/(c2x + v2y)] a [s2z2z/s3z3z = (c2x + v2y)/(c3x + v3y)]. A tak vidíme, že (96/64 = 24/16 = 3/2) a (384/256 = 96/64 = 3/2). V případě, že (64/40 = 8/5), pak i (256/160 = 64/40 = 8/5). (Uvedené číselné hodnoty odpovídají algebraickým formulacím, jak je postupně zmiňujeme). Zároveň vidíme, že (384 : 256 : 160) = (96 : 64 : 40) = (24 : 16 : 10) = (12 : 8 : 5) a obdobně i (96 : 64 : 40) = (12 : 8 : 5) – což znamená, že výrobní náklady v jednotlivých odvětvích jsou ve stejném číselném poměru jako jimi vyprodukované masy nadhodnot. Řečeno jinými slovy: Bortkiewiczův algebraický postup představuje zárodečnou vývojovou formu pojmového modelu „standardního ekonomického systému“, „systému standardně složeného zboží“ Pierra Sraffy, jenž „vyřešil“ transformační problém tím způsobem, že výrobní ceny zcela „emancipoval“ od kategorií pracovní teorie hodnoty.
Na první pohled je také zřejmé, že {[(64c3x + 96v3y) > (50c3 + 90v3)] Þ [(40s3z3z < 60s3)]}, a proto se též {[40s3z3z/(64c3x + 96v3)] ≠ [60s3/(50c3 + 90v3)]}, z čehož nelze učinit jiný závěr, než že cenová rovnice (64c3x + 96v3y + 40s3z3z) má při téže celkové velikosti odlišnou hodnotovou skladbu než hodnotová rovnice (50c3 + 90v3 + 60s3), a tudíž je otázkou, zda může představovat odpovídající způsob její výrobně cenové modifikace, zvláště když si uvědomíme, že při (z = 1) {[(64c3x + 96v3y + 60s3z) = 220] ≠ [(64c3x + 96v3y + 40s3z3z) = 200]}, má-li pravdu Bortkiewiczův předpoklad, že modifikační cenový koeficient (z) vstupuje zcela samostatně do cenové rovnice třetího odvětví. Bortkiewiczova „zcela správná“ a „dokonale vědecká“ algebraická metoda odtrhává proces tvorby výrobních cen (neboli vlastně utváření kapitalistických společenských výrobních vztahů) od jejich hodnotového substančního, materiálně předmětného základu, přesněji řečeno: chápe tento materiálně předmětný základ naturalisticky a rozumí tak pod kapitálem „samorostoucí nadhodnotu“, samonarůstající peněžní hodnotovou substanci, „peníze, které rodí (plodí) další peníze“, nabývajíce tak zázračnou schopnost samovolného rozmnožování, nerozumí pod hodnotou a nadhodnotou společenský výrobní vztah, a proto ani nepojímá přeměnu hodnot na výrobní ceny jako proces utváření kapitalistických výrobních vztahů, jelikož nebere na zřetel, že v cenové rovnici třetího odvětví musí koeficient (z) doprovázet zlomkový modifikační a distribuční koeficient (z1), aby se uchovala ekonomická rovnováha mezi [(64c3x + 96v3y + 40s3z3z) = 200] a [(96s1z1z + 64s2z2z + 40s3z3z) = 200] v systému jednoduché reprodukce.
Bortkiewicz kritizuje Marxovo řešení problému transformace hodnot na výrobní ceny za to, že nebere v potaz modifikační význam ceny výrobních nákladů, je však otázkou, zda jeho algebraický postup bere dostatečný ohled na přeměnu vytvořených mas nadhodnot na masy zisků formovaných procesem vyrovnávání ziskových měr v rozdílných odvětvích coby klíčová součást struktury výrobních cen. Ať Bortkiewiczova algebraická metoda chce nebo nechce, ale soustava tří cenových rovnic, které odrážejí přeměnu hodnot na výrobní ceny v odlišných produkčních oblastech, zahrnuje za předpokladu, že (z = 1) a (Sz = S) kromě neznámých modifikačních cenových koeficientů (x), (y) a obecné míry zisku (p) též i zlomkové koeficienty (z1, z2 a z3), které ukazují, jak se masy nadhodnot cenově modifikují na masy zisků vyrovnaných podle stejné ziskové míry a jakým způsobem se tak celková masa zisku rozděluje do různých odvětví.
Podle Bortkiewiczova názoru {[Sz/(Cx + Vy)] = p = [s1z/(c1 + v1y)] = [s2z/(c2x + v2y)] = [s3z/(c3x + v3y)]}, a proto je možné cenové protějšky hodnotových rovnic ekonomické rovnováhy, která se utváří mezi odvětvími sestavujícími prostou reprodukci souhrnného společenského výrobního procesu, přepsat do podoby {[(1 + p)(c1x + v1y)] = [(c1x + v1y + s1z) = (c1x + c2x + c3x) = x(c1 + c2 + c3)]}; {[(1 + p)(c2x + v2y)] = [(c2x + v2y + s2z) = (v1y + v2y + v3y) = y(v1 + v2 + v3)]}; {[(1 + p)(c3x + v3y)] = [(c3x + v3y + s3z) = (s1z + s2z + s3z) = z(s1 + s2 + s3)]}. Z čehož plyne, že při (z = 1) (s1z = s); (s2z = s); (s3z = s). (Viz Bortkiewicz, str. 2). Z jeho vlastního příkladu ale vyplývá, že, předpokládáme-li, že (z = 1), pak [(288c1x + 96v1y + 60s1z) ≠ (288c1x + 128c2x + 64c3x)]; [(128c2x + 128v2y + 80s2z) ≠ (96v1y + 128v2y + 96v3y)]; [(64c3x + 96v3y + 60s3z) ≠ (60s1z + 80s2z + 60s3z)], i když [(288c1x + 128c2x + 64c3x) = 480Cx]; [(96v1y + 128v2y + 96v3y) = 320Vy]; [(60s1z + 80s2z + 60s3z) = Sz = S = (60s1 + 80s2 + 60s3) = 200Sz = 200S]. A souhrnnou cenovou rovnici lze napsat ve tvaru (1 + p)(480Cx + 320Vy) = (480Cx + 320Vy + 200Sz), když (p = ¼ = 200/800). Současně je zcela zjevné, že pokud (p = ¼) a (z = 1), pak [p(288c1x + 96v1y) ≠ 60s1z]; [p(128c2x + 128v2y) ≠ 80s2z]; [p(64c3x + 96v3y) ≠ 60s3z], přestože [p(480Cx + 320Vy) = 200Sz = 200S].