Pane Petrásku, vítám Vás, omlouvám se za potíže, ještě nejsme úplně hotovi.Nejsem profesor, nejraději bych měl tykání a Pepu. Ale k věci: Ano - v podstatě máte pravdu, já bych to zformuloval tak, že svoboda, jak ji líčí liberálové, v realitě neexistuje, protože objektivní limity (zejména ekonomické) člověka zásadně determinují a ať chce či nechce ho nutí přijmout určitou třídní roli (hlavně vlastník - nevlastník, tyhle karty jsou rozdány před Vaším narozením a jejich základy byly položeny při tzv. původní akumulaci kapitálu při rozkladu feudalismu. Podle klasiků tedy svobodné individuum jako takové neexistuje - jsme v prehistorii lidstva a jsme ještě pouze průměrná třídní individua. Existují jen příjemnější či méně příjemné třídní role (nejen třídní, ale to sem teď nepleťme, ty třídní jsou hlavní). Takže Marx už v ranných pracích upozornil, že ty řeči o svobodném individuu se týkají jen individua buržoasního - vlastníka, který má obecně větší prostor pro svůj rozvoj a může do správy společnosti mluvit daleko více než nevlastník (což dnes u nás můžeme zcela jasně pozorovat).Marx ovšem uznává, že i buržoa je svou rolí lidsky deformován, ani on není svobodný a dělnická třída má osvobodit i jeho!!! (a ne zavřít do gulagu - to už byl stalinismus). Takže - nevlastnící či málovlastnící individuum vybavené jen buržoasií povolenými politickými svobodami a právy a podle liberalismu omezené jen trhem vůbec svobodné není, je zotročené, připravované o nadhodnotu, nucené prodávat pracovní sílu a svou existencí závislé na uskutečnění tohoto prodeje -což má dopady do všech sfér společnosti - politiky, práva, morálky, ideologie atd. Je to tedy liberální -buržoasní lež, i když - i marxismus říká - zaplať pánbůh i za ty buržoasní politické svobody, mohlo by to být horší. Ale jinak - Marx píše - i v té nejdemokratičtější buržoasní demokraciii mohou ve volbách vykořis´tovaní a ovládaní jen jednou za čas rozhodnout, kdo z jejich utlačovatelů a vykořisťovatelů je bude potlačovat.
Kolektivismus v Marxově pojetí - jak jste to správně charakterizoval - člověka osvobozuje, ne omezuje. Jednak při kolektivní spolupráci a spoluvlastnění se zvyšuje už sama produktiovita práce a možnost, aby měl člověk hmotné zdroje i to nejdůležitější - čas pro svůj rozvoj, jednak jsou si lidé opravdu rovni a i ta formální práva mohou skutečně využívat. Prvky samosprávy v rámci kapitalismu,. které navrhujeme, jsou k tomu ovšem jenom prvním krokem a i za samosprávného socialismu ještě bude člověk hodně tím třídním individuem nebo taky ekonomickou odrůdou (Engels) - k překonání musí padnout i stará společenská dělba práce a rozdělení lidí na objektivně limitované odrůdy typu - profesor - přidavač.- obě deformované.