Pane doktore Neužile, nemohu na Váš příspěvek odpovědět v celé šíři, neboť moje časové možnosti jsou omezené a nemám v úmyslu se opět zaplést do nějaké rozsáhlejší diskuse.
Upřímně mě pobavily Vaše nejasně vyslovované náznaky, že jsem snad nějaký najatý diskutér, doplněné historkou z nějakého Vašeho předchozího webového projektu.
Copak Vy snad skutečně věříte, že se Vás nebo Vaší koncepce režim obává do té míry, aby antikomunistickému ústavu nebo BISce stálo za to se Vámi zabývat a někoho si na Vás najímat ?
BTW: Učitelé jsou vesměs pravicoví a často také militantně antikomunističtí. Vzpomeňte si, že i paní Baborovou odrovnal mladý učitel. Konspirační teorie jsou tady zbytečné, tihle lidé to dělají z přesvědčení, s nadšením a zcela zdarma (maximálně s výhledem na nějaké pozdější zužitkování při své profesní nebo politické kariéře).
Co mě ale překvapilo je, že jste mě v podstatě označil na trolla a jaksi zpochybnil oprávněnost mého příspěvku, zaslaného do rubriky "fórum". Mimoto se i podivujete nad tím, že jsem si za základ vzal Váš text.
K tomu mohu jen zopakovat, co jsem v podstatě už napsal panu Hellerovi: Na úvodní straně máte výzvu s nadpisem "Jaký je váš názor ?" a dole je pak napsáno "Sledujte a pište do diskuse" s odkazem na fórum.
Tož jsem to udělal.
Jelikož tři uvedené odstavce jako základ pro diskusi jsou málo, použil jsem Vašeho textu, který jsem chápal jako jakési shrnutí Vaší vize. Tento text byl v té době jediným vhodným materiálem, který jsem na tomto webu našel. Použití Vašeho textu je tedy v podstatě náhodné. Asi existují vhodnější texty, nebyly ale k dispozici na tomto webu.
Nicméně jestli jsem se snad svým počínáním dopustil nějaké nepravosti, hluboce se tímto omlouvám.
Je také pravda, že nemám patřičné vzdělání k podobné diskusi. Nikde jsem ale nanašel nějaký etický kodex nebo něco podobného, co by mi bránilo se i jako laikovi k Vašim prognózám na Vašem webu vyjadřovat.
Rovněž nemáte nikde uvedeno, že povoleny jsou pouze pochvalné reakce.
Takže: pokud nemáte zájem o moje a z podobých pozic vyjadřové názory, pomoc je snadná - umístěte si na web nějaké omezující podmínky pro účast v diskusi. Já sám za sebe Vám mohu slíbit, že se jich budu držet a respektovat Vaše právo spravovat si svůj web podle své libosti.
Popravdě řečeno bych ale čekal spíše uspokojení nad tím, že si Váš text alespoň někdo ráčil přečíst. Celkově Váš přístup nechápu - vyvěsíte si na internet nějaké teze, vyzvete čtenáře k vyjádření názoru a když to někdo udělá, jste zaskočen a máte potřebu si to objasňovat pomocí konspirační hypotézy.
Anonymní vystupování je na internetu zcela běžné, nechápu, jak to může někoho překvapit.
A diskusi jsem Vám nerozvracel. Naopak jsem ji zahájil, pokud si tedy pod pojmem "diskuse" nepředstavujete těch pár v podstatě souhlasných reakcí. Tiše jsem doufal, že se objeví i další, pokud možno kvalifikovanější kritici. Buď by Vaše hypotéza obstála, nebo by byla právem odvržena coby kočičí zlato.
*******
Obávám se, že jste ne vždy přesně reprodukoval smysl mých myšlenek, což je možná způsobeno i délkou předchozí diskuse.
Tak např.vždy jsem psal jen o Vaší vizi (míněno vize pánů Hellera a Neužila), slovo "obecné" jste snad mohl odvodit z mé věty "...neboť můj úmysl byl vystavit kritice Vaši koncepci, nikoli její konkrétní ztvárnění v textu PhDr. Neužila.". Ale jak vidíte, i zde se píše o "Vaši" koncepci (ve výše uvedeném smyslu).
*******
Rovněž se nezakládá na pravdě, že bych absolutizoval platnost zásad aristotelovské logiky - odkázal jsem na ni v jednom konkrétním případě a zde je to, podle mne, plně na místě - viz další text. V této souvislosti jsem dále uvedl, že člověk svým "zdravým rozumem" provádí úsudky, které jsou obsahem aristotelovy sylogistiky. Takže opět - žádná absolutizace, jen konstatování v podstatě zjevné skutečnosti.
K Vašemu příkladu:
Elektrony existují v celcích a mají vlnové vlastnosti. Spor to představuje jen v případě, že přenášíme běžné významy našich pojmů do oblastí, kde nemají svá opodstatnění.
Kvantová mechanika ovšem skutečně obětovala uvedený fundament klasické logiky, když amplitudu pravděpodobnosti události (událostí rozumíme nějakou kombinaci počátečních a konečných podmínek) lze získat složením amplitud jednotlivých způsobů, kterými může událost nastat.
Je ovšem namístě si připomenout, že daň za opuštění Aristotela je skutečně krutá:
Dodnes neexistuje nějaká všeobecně akceptovaná shoda na ontologické interpretaci kvantové mechaniky. A některé ty interpretace jsou i poměrně divoké: Např.podle jedné takové interpretace existuje velmi, velmi mnoho (možná dokonce i nekonečně mnoho) paralelních světů, ve kterých se odehrávají alternativní z fyzikálného hlediska uskutečnitelné verze světové historie. To koresponduje na úrovni kvantově-mechanického popisu světa s možnými průběhy vlnové funkce historie našeho vesmíru. Podle wikipedie (viz https://en.wikipedia.org/wiki/Many-worlds_interpretation#Polls ) dokonce v roce 1995 vyslovilo s touto interpretací souhlas 58% ze 72 předních odborníků v dané oblasti.
Čili jak vidíte, hrátky se základy klasické logiky jsou sice možné, ale výsledkem je rozval našich intuitivních představ o světě, které mají svůj prazáklad snad nejen v kultuře samotné, ale do určité míry možná přímo i v samotných strukturách našeho mozku, které formovala biologická evoluce s "pragmatickým" účelem přežití v podmínkách našeho pozemského makro-světa.
Hovořit v případě fyzikálních teorií o "metodologickém využívání zákona jednoty protikladných určení" mi nepřipadá vhodné - vědci prostě něco empiricky zjistili a pokoušeli se to vysvětlit, což v případě fyziky fakticky představuje sestavit matematické rovnice, umožňující úspěšné předpovědi výsledků měření. Z praktického hlediska zde rozhodující roli hraje používání matematického formalismu. Zápisy fyzikálních zákonů formou matematických vztahů nijak nutně nevyžadují nějakou schopnost představovat si cokoli kontrétného například pod postulovanými fyzikálními veličinami.
Nakolik by tito vědci souhlasili s Vaší charakteristikou jejich práce si nettroufám odhadovat, nicméně jsem si v této souvislosti vzpomněl, že fyzikové často nemívají o filosofech valného mínění (viz Sokalova aféra, má i své heslo na wikipedii).
*******
Když jsme u té vědy, na kterou se sám odvoláváte, tak ta své výpovědi o světě ověřuje empirickými daty.
Z tohoto hlediska je myslím naprosto správná a také zásadní moje připomínka, že praxe Vaše předpovědi nepotvrzuje a i přes nezpochybnitelnou existenci nemalého množsví firem s vysokým podílem využívání výsledků výzkumu nepozorujeme nějaké předávání podílů ve firmách pracovníkům vývoje.
Pokud by byla Vaše prognóza správná, měl by být patrný nějaký trend tímto směrem.
Tady si dovolím podotknout, že nestačí nějaký marginální podíl zaměstnanců ve firmě. To by nebyla žádná skutečná samospráva (ve smyslu sám-sebe-spravovat). Jak uvedl pan Tejkl v příspěvku, který byl omylem smazán, takové podíly mohou např.v USA souviset s penzijním pojištěním a vůbec tedy nemají ten smysl, který předpokládá Vaše vize.
Pro marxistu by mělo být jeho druhou přirozeností uznávání praxe jako kritéria pro správnost teorie. Nebo se pletu ?
*******
K Vašemu rozboru předlistopadového socialistického systému jsem se nevyjadřoval, to by bylo na delší diskusi.
*******
Ad Rozpor mezi stlačováním mezd a předáváním podílu ve firmách:
Já jsem četl Váš text i dále, ovšem není mi jasné, jak ten úryvek, který citujete, ten rozpor řeší.
Věc je přece jednoduchá a nemohu pochopit, kde jsou jaké záludnosti, které by to mohly zvrátit:
I podíl ve firmě má přece nějakou cenu, přičemž pro majitele má navíc ještě hodnotu dlouhodobé investice. Dále mu dostatčně velký podíl také zajisťuje kontrolu firmy.
Takže když mu zaměstnanec nestojí za to, aby ho pořádně zaplatil, proč by mu měl dávat podíl ve firmě ?
To přece nedává smysl.
Navíc loajalitu zaměstnance si za to stejně koupit nemůže. Ten si jistě bude vědom své kvalifikace a ceny pro zaměstnavatele a přirozeně bude chtít i tomu odpovídající životní úroveň. Myslíte si, že manželka takového zaměstnance se místo dovolené na Malorce spokojí s tím, že její manžel je členem družstva ?
Nepochopil jsem, jak tuto zcela triviální úvahu zpochybňují Vaše myšlenky o malíři, kterému nelze vyvlastnit jeho schopnost tvořit obrazy. Mně to připadá jen jako nesouvisející mlžení.
Ostatně, podívejte se sám, jakým způsobem vedete argumentaci v té pasáži, kterou jsem, podle Vás, neráčil dočíst:
"Můžeme-li tedy souhlasit s názorem, že pro kognitariární kapitál je vlastnická spoluúčast zaměstnanců účelnou formou sociálně ekonomického připoutání ..." --> Do východiska pro své následující úvahy sám podsouváte souhlas právě s tím, s čím já nesouhlasím.
O kousek dále píšete: "Zdá se být zřejmé, že sociálně ekonomicky nejkvalitnější způsob ...". --> Proč je to zřejmé už se ale laskavý čtenář nedozví.
"... že je vůbec nebudou připravovat o zmíněné „úrodné pole“ pro výrobu kognitariárního zisku ..." --> Jak někoho o cosi připravím tím, že mu zaplatím za práci odpovídající mzdu ?
Atd.
Ale připouštím, že se může jednat o nějaké důkazy v duchu nějaké dialektické post-aristotelovské logiky, které nejsem s to ve své omezenosti pochopit.
Dále: "... si vůbec neuvědomuje, že by kapitál mohl klidně stlačovat mzdu kognitariárních dělníků na úroveň hodnoty a ceny nekvalifikované pracovní síly, a přitom zároveň rozvíjet nejrůznější formy jejich zapojování do struktur vlastnické spoluúčasti zaměstnanců ..."
Ale já přece vím, že by to kapitál mohl dělat, stejně tak, jako by mohl třeba nasytit hladovějící černoušky v Africe. Já jen nevidím nějaký přesvědčivý důvod, proč by to ten nenažraný a po zisku lačnící kapitál asi tak dělal.
Takže zpět od scholastických spekulací ke zdravému rozumu:
I malíř potřebuje peníze na jídlo, bydlení, materiál a jiné statky. Nemusíte mu dávat vlastnický podíl v galerii, aby namaloval obraz.