Opět Anti Koba
Vážený kavkazský orle, musím se smát, jak opakovaně zdůrazňujete, že nemáte čas na diskusi a pak ji věnujete víc času než já sám. Je vidět, že Vám to nedá a musíte s námi křížit zbraně – a to je dobře, já jsem taky takový. Jen kdybyste proboha dokázal strávit argumenty a neopakoval pořád totéž dokola (mluvím o tom, co se týkalo mně – do merita Vaší diskuse s Frantou se nepletu).
Jen technicky – dost dobře nechápu, čím se cítite u Franty dotčen a mne už vůbec ne – já jsem přece nesliboval, že se tu budeme hladit po hlavičkách, po špatných zkušenostech s cenzory manévrujícími šikovně s etickými kodexy já drsnou diskusi nevylučuji a netrestám – vy jste řekl, Franta řekl – jen do něj a nadejte mu to. Já nevylučuji ani diskusi „ad hominem“ – protože mezi tvůrcem a jeho produktem je určitá dialektika. A já jsem už mockrát opakoval, že když proti níka nějak „nálepkuji“ – tak netvrdím, že je zloděj nebo pedofil, já jen pálím na jeho ideologickou pozici, případně se i zamýšlím nad možnými individuálními kořeny této pozice. Osobně kritizuji jen ty lidi, kteří se v diskusi chovají nepoctivě – lžou, vykrucují se nebo si hrají na vědce a jsou to jen grafomani (viz Poláček z DR) – nic z toho Vy nejste. Já dokonce ani nesouhlasím s Frantou ohledně Vašeho případného stalinismu. Přece jsem napsal, že jste jiná kategorie a shrnul jsem to nepřesným pojmem technokrat – což rozvedeno znamená, že se ve Vás zahnízdila spíše buržoasní ideologie než ideologie minulé vládnoucí třídy – ale žádný z nás není úplně monolitní, já např. musím občas dost bojovat s homofobií nebo s obecnou nechutí k cizincům, zvláště když řvou v tramvaji nebo zdržují ve frontě. Takže – ničeho zlého jste se nedopustil, máte svobodu projevu na těchto stránkách, ale ti ostatní také!!!
Ječtě než krátce zareaguji na ty obsahové věci, které jste zase zopakoval, tak něco humorného:
Je to anekdota o kapitánu ruské ponorky, kterou poškodila nechtíc ponorka americká. Kapitán rozhořčeně vystoupil na palubu té americké a volal: Počemu vy razgromili naš korabl? Jelikož mu nikdo nerozuměl, tak se několikrát položil tu otázku: Sprechen Sie deutsch? Parlez vous francaise? atd., až se konečně zeptal anglicky, načež se všem riozzářily oči, žese konečně domluví, ale kapitán zase jen rozčileně zavolal „Počemu vy razgromili naš korabl?“ Zajisté chápete, proč jsem si na tu anekdotu vzpomněl.
V podstatě je spor velmi jednoduchý. Pořád nejste s to pochopit, že se společenská výroba vyvíjela a bude vyvíjet dál a lze z těch dlouhých dějin vytáhnout a aproximovat určitý trend – jak vývoje výrobních sil, tak výrobních vztahů. V obou směrech se projevuje zespolečenštění výroby – sám pracovní proces už dávno není rýpáním se v brázdě jedné rolnické rodiny, ale složitá součinnost mnoha všelijak specializovaných a rozmístěných lidí i výrobních prostředků a část té součinnosti představuje aplikace vědeckých poznatků. Souběžně – ale spíše skokově s tím - probíhá od překonání prvobytně pospolného vlastnictví trend přizpůsobování se forem soukromého vlastnictví tomu společenskému charakteru výrobních sil a pracovního procesu. Soukromé vlastnictví se zdokonalovalo, až v kapitalismu dokázalo, jak ukázal Marx, využívat plně i tělových forem lidské součinnosti a poznávání, jako je věda a organizace. Nicméně – vědecká práce se nestala všeobecně převládající formou pracovní činnosti. Takže nechápu, proč pořád uvádíte tak nicneříkající argumenty, jako že i soustružník se musí připravovat a že stoupají nároky na přípravu pracovní síly různého druhu apod. – to je přece banalita. Ale Vy zřejmě nejste schopen pochopit, kdy dochází k revoluční, kvalitativní změně ve výrobních silách a roli člověka, kterou Marx v Grundrissech předvídal ještě jsa hluboce ponořen v klasické industriální výrobě založené skutečně a nepochybně (popíráte to jen Vy) na připoutání značné části pracovníků ke stroji, které jim svou logikou a svým tempem udávají tempo jejich. Kdo tohle odmítá, tak snad nikdy nenarazil na nějakou knihu o dějinách techniky, práce, výroby apod. a nebo neviděl lidi u pásu. Zlom přinesla až VTR, kterou snad nemusím technicky přibližovat), ale jejíž podstatou je, že naprostou většinu nutných pracovníků přehazuje postupně od těch strojů do sféry přípravy a kontroly výroby – k tom,u je literatura jako hrom, včetně všeobecně uznávaného Richty. Vy tento trend prostě odmítáte a pořád se chytáte za nějaké dočasné mezistupně, jako je třeba dvouoborová specializace vynucená nejistotou za kapitalismu – přestože světová literatura zděšeně poukazuje na to, jak VTR činí zbytečnými velmi kvalifikované bankovní úředníky a dokonce i neurochirurgy. Obsluha stroje se mění ve vědce. A to,co se Vámzdá být příkladem opaku, jsou jn
A tomuto procesu se snaží přizpůsobit kapitalistické soukromé vlastnictví, které sice zatím drželo rekord ve stimulaci vědy a techniky, ovšem jen, pokud to umožňovalo vyšší míru zisku (/tedy vyšší míru vykořisťování – nadhodnota/ hodnota pracovní síly – takže nám je samozřejmě jasné, že kapitalista nejedná podle toho, aby zaměstnal ty nejkvalifikovanější – když mu větší zisk přinesou nekvalifikovaní, tak investuje tam – nevím proč to uvádíte jako argument, vtip je v tom, že dnes ten největší zisk přinášejí právě ti nejkvalifikovanější). Ale sama tato podstata logiky kapitálu se zároveň jako protisměrná tendence projevovala v omezování toho rozvoje aplikace vědy a nové humánnější techniky – laciná práce lidí ve třetím světě nenutila zavádět různé patenty, ví se, že ropné společnosti suší v šuplíkách patenty a práva na výrobu energie nikoli z ropy atd. Poměrně malé množství vědců si kapitalista do jisté doby mohl dovolit naprůměrně zaplatit – ale jen proto, že i ta jejich pracovní síla měla větší schopnost tvořit nadhodnotu než u lopatěnků či soustružníků – nic navíc jim nedal, nanejvýše se u nich nepokoušel svými fígly tu hodnotu pracovní síly stlačovat. No a tato dělnická elita taky snáze podléhala iluzi, že jsou něco jiného než ostatní dělníci a přejímala buržoasní ideologie různého druhu, včetně technokratismu. Sledujeme-li tuto dlouhodobou logiku vývoje a vnímáme-li různé projevy toho, jak se kapitál víc a víc dostává do úzkých, jak spíše spekuluje než vyrábí, jak plodí nezaměstnanost a dokonce i těch kvalifikovaných, jak této situace využívá i k snižování mezd těch vědců samotných a máme-li k dispozici potvrzující se teorii klesající míry zisku při klasických formách investování do složitějších strojů, pak snad není tak nesmyslná naše prognóza toho, co bude kapitál dělat, až už se mu nebude vyplácet vykořisťování jednoduché práce nebo její vybavování složitějšími stroji. Pořád opakujete argument – proč by měl kapitál investovat zrovna do vědy, vždyť přece jde vždycky tam, kde je větší zisk – a ignorujete , že Vám už pokolikáté vysvětlujeme, že dle naší prognózy bude za nějakou dobu právě ta investice do vědy a lidského faktoru nést největší zisk a projeví se určitým dalším posunem v té míře zisku – proti tomu jste dosud neuvedl jediný argument. Takže se základním protipólem kapitalisty stane právě ten vědec, tvořivý kognitář a vědecká práce je něco jiného než obsluha stroje – přináší jiné potřeby a jinou motivaci pracovníka, navíc se ten pracovnínk nedá jen tak nahradit. Spory a tahanice kolem intelektuálního vlastnictví, hackerování, pirátství apod. ukazují jasně, že ani tyhle právní kličky nedokážou dostatečně spoutat kognitáře, když se rozjede a jejich zánik bude asi předcházet zániku samotného kapitalismu. Neustále kladete otázku, prč by kognitář chtěl mít podíl na vlastnictví nebo proč by mu ho měl kapitalista dávat a zase úplně jako dyslektik ignorujete naše opakované odpovědi: Kognitář bude potřebovat volné ruce pro svou zespolečenštěnou práci, což mu může dát jen podíl na vlastnictví a kapitalista zase bude vidět, že klasickými metodami nedokáže toho kognitáře motivovat k tomu, aby překračoval stávající meze a otevíral nové tajné komnaty přinášející taky velký zisk. Co je na tom tak strašlivě nepochopitelného? A samozřejmě máme na mysli nikoli jen nějaké akcie atd., ale přímou každodenní možnost kognitáře podílet se na vlastnickém rozhodování – jinak to zabalí a půjde své zvláštní zboží prodat tam, kde tím spoluvlastníkem bude – nejprve třeba k jinému kapitalistovi a později do samosprávného podniku. Nežádám, abyste tento názor přijal za vlastní, ale snad byste alespoň mohl pochopit tu logiku a podle toho volit argumenty. Ale Vy pořád jen někde kličkujete u nějakých jednotlivých příkladů,, právních kliček a absolutizace a zvěčňování toho, co je teď. V podstatě proti naší argumentaci máte jen ten Vámi stokrát omletý argument – že to dnešní praxe nepotvrzuje (přičemž se snažíte nevidět i to zatím málo, kde to praxe potvrzujete). Chcete to mít hned. Ale Marx VTR prognózoval v polovině 19. století a závažné posuny potvrzující jeho prognózu se objevily někdy na konci 60 let století dvacátého. Globalismus Marx s Engelsem prorokovali v Manifestu v r.1848. A jistě se klasikové potkávali se spoustou lidí, kteří argumentovali tím, čím vy – zvěčňováním statu quo. A Franta proti Vám operuje s všeobecnou prací v podobě vědy, ke které vývoj směřuje, což Vy samozřejmě nechápete. Obzvláště ubohoučké jsou argumenty typu „tohle ale reálný podnikatel nepotřebuje apod.“ Přesně tak argumentovali Jakešové a Bil´aci, když jim vědci analyzovali zásadní nedostatky socialismu a případně se pokoušeli o hledání dlouhodobé reformní strategie. Mockrát jsem slyšel od těch nižších papalášů – Soudruzi, to je všechno hezké, ale to je jen teorie (tedy podle jejich přesvědčení něco zbytečného, nepravdivého) –my teď musíme plnit plán (popř. připravit sjezd, atd.), takže si nemůžeme dovolit fantazírovat a musíme pracovat tak, jak dosud – čili vyvolávat stejné nedostatky, stejný bordel. Jen nic neměnit. Stáhněme rolety a dělejme, že náš vlak jede dál. A na závěr – nemluvte o tom, co neznáte –např. o abstraktní práci. Přečtěte si – když ne klasiky – tak alespoň náš článek na této odborné rubrice o teorii pracovní hodnoty)
Ale nejpůvabnější je Vaše s prominutím "ševcovská logika" o KSČM a buržoasních stranách. Ano,samozřejmě, že to buržoasii dojde, budou to její strany, které budou prosazovat určité kroky usnadňující nástup samosoprávy - vždyť to přece byl Reagan, za kterého byly ESSOPy (nevím, jak je ten název správně). Jenomže jste jaksi nezvážil, že my nespoléháme na automatické poznání buržoasie. Taková adaptace na nové podmínky, třeba jen v rámci jednoho systému, není pro vládnoucí třídu nikdy jednoduchá, různé části třídy jsou více či méně konzervativní,perou se apod. A snad vždy v dějinách k tomu byly taky dokopány odporem vykořisťovaných (otrocká povstání, nevolnická povstání, buržoasní revoluce v rámci feudalismu, dělnické vzpoury a stávky atd.) Tam kde za to ovládaní pořádně vzali, šlo to rychleji a s hnití nemělo tak srtrašné následky. Např. v Německu - co muselo uplynout, než Bismarck pochopil zájem své třídy a zavedl pojištění požadované sociálními demokraty,které chtěl zničit a nešlo to. A proto bylo (už snad ani není) naším minimálním cílem využít maximálně toho, co má jistou antikapitalistickou potenci - což byla jedině KSČM. Dnes už je to asi jiné a pro tu samosprávu budou asi víc dělat jiné síly, těžko předvídatelné. Zdá se mi, že zatím nejblíže k tomu mají anarchisti, ale je to bída.