Pane doktore Neužile,

přečetl jsem si Váš výklad a dovolím si určité připomínky.

Nejprve krátká okrajová poznámka, vzhledem k tématu off-topic: Objev planety Neptun byl především úspěchem (a řekněme i praktickým potvrzením) Newtonovy teorie gravitace. Samotný kopernikův heliocentrický systém neposkytoval žádné vodítko, jak z nepravidelností pohybu planety Uran usuzovat na existenci další planety a jak vypočítat její polohu.

A teď to hlavní:

Vy jste svůj text uvedl odkazem na Kanta, zmínil jste pojem "věci o sobě" a dále s tímto pojmem pracujete způsobem, který, podle mého názoru, není příliš v souladu s Kantovou ideou. Podle mého názoru "věc o sobě" není věc nepoznaná, ale věc nepoznatelná.

Myslím si, že tento můj názor plně podporuje i Engelsovo kategorické odmítnutí věcí o sobě, neboť na něm založil svou argumentaci. Protože jste tuto argumentaci nezmínil, dovolím si Vás v tomto směru doplnit.

Engelsova argumentace je pozoruhodná v tom směru, že je vedena v podstatě z pozitivisticko-pragmatických pozic:

"... Poslední forma tohoto názoru - "věc o sobě". Za prvé tento výrok, že nemůžeme poznat věc o sobě (Hegel, Encyklopedie, §44), vystupuje z vědy do fantasie. Za druhé neobohacuje naše vědecké znalosti, neboť nemůžeme-li se věcmi zabývat, neexistují pro nás. A za třetí je pouhou frází a nikdy se neaplikuje. Abstraktně vzato, zní docela rozumně. Ale dejme tomu, že jej aplikujeme. Co bychom si myslili o zoologovi, který by řekl : 'Zdá se, že pes má 4 nohy, ale nevíme, nemá-li ve skutečnosti 4 miliony nohou nebo vůbec žádné ?'"
"... Ale přírodovědci si dávají dobrý pozor, aby neaplikovali frázi o věci o sobě v přírodovědě; a dovolují si ji aplikovat jen tehdy, když přecházejí do filosofie. Toť nejlepší důkaz, jak málo ji berou vážně a jak malou cenu má sama. Kdyby ji brali vážně, proč by se vůbec mělo něco zkoumat ? Pojata historicky měla by věc určitý smysl : můžeme poznávat jen za podmínek naší epochy a nakolik tyto podmínky stačí."
(Friedrich Engels, Dialektika přírody, Nakladatelství Svoboda, Praha 1952, str.203)

Já Engelsovu argumentaci chápu následovně:

1) "... výrok ... vystupuje z vědy do fantasie." Engels zde, podle mne, v podstatě říká, že "věc o sobě" je plodem spekulativní metafyziky a v podstatě ji tedy z tohoto důvodu označil za blábol.
Nelze v této souvislosti nevzpomenout Humovo "Zkoumání o lidském rozumu":

"... Procházíme-li knihovny, přesvědčeni o těchto principech, jakou spoušť musíme natropit ? Když vezmeme do ruky kterýkoli svazek, například z bohosloví nebo školské metafyziky, položme si otázku: Obsahuje abstraktní úvahy o kvantitě nebo čísle ? Ne. Obsahuje zkušenostní úvahy o faktických okolnostech a jsoucím ? Ne. Budiž tedy předána plameni, neboť nemůže obsahovat nic než sofistiku a klam."
(David Hume, Zkoumání o lidském rozumu, Nakladatelství Svoboda, Praha 1996, str.224)

2) "... nemůžeme-li se věcmi zabývat, neexistují pro nás." Zde, podle mne, Engels pracuje s Occamovou břitvou neboli principem logické úspornosti: Věci o sobě představují zbytečné zmnožování entit, proto je namístě je odmíntnout.

3) Teze o "věcích o sobě" nejsou uplatnitelné v praxi, k tomu není co dodat.

4) "Pojata historicky měla by věc určitý smysl..." Teprve zde Engels připouští kontext, ve kterém by "věci o sobě" dávaly určitý smysl. Z formulace je ovšem zřejmé, že se jedná o použití konceptu v původně nezamýšleném významu.


Domnívám se, že Engelsova argumentace proti věcem o sobě ve svém hlubším významu představuje určtité odmíntutí spekulativní filosofie. Zda a případně do jaké míry to lze vztáhnout také na Vaše hypotézy, to nedokáži posoudit.


Pochopitelně chápu, že skutečnost, že empirická fakta zatím Vaši hypotézu příliš nepodporují, neznamená její vyvrácení. Nicméně si myslím, že určitý indikátor to je. Nakolik závažný, to je věc epistemiologických východisek.


Závěrem ještě přidám drobnou poznámku. Na stejné stránce citované "Dialektiky přírody" lze nalézt toto: "...všechno lidské poznání se vyvíjí v mnohonásobně spletené křivce; a theorie se také navzájem vytlačují i v historických disciplínách (včetně filosofie), z čehož však na př. nikdo neusuzuje, že formální logika je nesmysl."