alter-nativa

Diskusní téma: Anti - Koba

Anti-Koba 3

Josef Heller 28.08.2014
Pane Kobo,
Vy pokračujete, já své řekl a jak vidím, Vy se zase jen opakujete a trochu překrucujete, proti mé argumentaci jste v poodstatě nepředložil nic - jen pořád totéž - dnes je to jinak, než říkáte, že bude zítra,co z mých argumentů se Vám nwehidí, tio buď překroutíte nebo na to nereagujete. Vlastnbí vizi nemáte. Mně to ale nevadí a času mám jako důchodce dost. Dost nechápu, kde se bere Váš podrážděný tón, že bych Vám šlápl na kuří očko?
1) Technická – děkuji za upozornění ohledně Tejklových příspěvků – rozhodně to nebyla cenzura, ale moje nešikovnost, vždycky něco spletu, bohužel je nemám jinde, poprosím Mirka o rekonstrukci, ale on mne asi pošle někam. Je to můj dlouhodobý diskusní partner a pro rozvoj marxistické teorie mi, ač nemarxista, dal víc podnětů než kdokoli druhý. Škoda, že teď před komunálkami nemá moc času.
2) typický příklad překroucení mých formulací – kde jste vzal, že já beru případné zrušení intelektuálního vlastnictví jako konec kapitalismu – uváděl jsem to jen jako příklad trendu jeho rozkladu i aktivit kognitariátu. A zase jste ignoroval moji poznámku, že na ideologii, která v hnutí za zrušení intelektuálního vlastnictví panuje, vůbec nezáleží. Pokolikáté musím opakovat ty historické příklady s účastníky francouzské revoluce nebo s husity? Je to pro Vás tak nepochopitelné?
3) zase překroucení – napsal jsem snad, že Vám přisuzuji nějaký názor na další cestu? Jen jsem argumentoval proti možným alternativám k té mé, když Vy jste přiznal, že žádný názor nemáte. A ten můj výčet alternativ byl samozřejmě jen v rámci marxismu – když někdo nepovažuje vlastnictví za důležité nebo nepracuje s teorií pracovní hodnoty – pak může přijít s lecjakým projektem. Podle mne Mirek jen jasně nechápe rozdíl mezi společenským a kapitalistickým vlastnictvím, ale určitě není ani pro kapitalismus, ani pro protosocialismus, ale on se mnou v tomhle ještě pořádně zbraně nezkřížil. Já se mockrát přiznal, že jeho pojetí nerozumím.
4) Protože jste ty diskuse na DR nesledoval, tak jste toho zase moc nepochopil. Na můj styl redakce nikdy nereagovala. Problém nastal až když mi začal Patočka odmítat zcela neškodné články, možná i pod něčím tlakem. Tak jsem si jen začal uveřejňovat sám těmi spamy, abych vyzkoušel, kam až půjde – jak to skončí jsem věděl. Já nemám tu úctu k redakční politice, kterou máte Vy, už moc let zažívám nejrůznější formy potlačování nepohodlných názorů, a to nejen ze strachu z postihu. Často to byla svévole malicherných tyranů a tyránků. A pokud jde o můj styl -–četl jste Hekrdlův článek v Britských listech na moji podporu? Dost to trefil. A nebyl jediný – bohužel další zvučné jméno uvést nemohu. Ale ta moje arogance a urážení byly dost hrané – jsou lidé, kteří sice plácnou něco povzneseného, ale skutečně věcně diskutovat nechtějí – tak jsem je musel provokovat – a hodně často to vyšlo. Tímhle jsem dostával i ty neurputnější antikomunisty, kteří posílali na ÚV sprosté maily. Poláček je bohužel psychopat, který si hraje vědce a zaplácává tím nějaké trauma. Přitom nediskutuje korektně, neustále bez důkazů podstrkuje své pitomosti jako údajné Marxovy výroky, proto jsem byl na něj tak drsný, ale dal mi možnost přitom vykládat marxismus – a to je jediný účel mého diskutování – i těchto stránek. I když je to jako plivnutí do moře.
Ano, moje riziko je, že zakopnu o kámen – což se mi v oblasti poznávání ještě nestalo (v jiných ano), jenomže jedině tak se lidé dostávají dopředu. Při Vašem postupu lidé léta jen přešlapují na místě, koukají se jen na ty nohy a že je kousek před nimi jáma – netuší, rezignují na možnost změny, ničemu nevěří a panstvo si žije. Ale myslím si – už proto Vaše zachovávání anonymity – že u Vás je to trochu jiné – z Vás cítím odpor zavedené třídy (třeba i té minulé, mizící) proti zásadním změnám, proti představě, že by lidé vzali své věci do vlastních rukou. Odtud ta podrážděnost. Ale moh

Re: Anti-Koba 3

Koba 29.08.2014
Pane Hellere,
ještě Vám naposled odpovím. Já nejsem nijak podrážděný, já jen ještě zdaleka nejsem v důchodu, mám různé povinnosti a diskusím na internetu se mohu věnovat jen v omezené míře.
A bohužel, takhle diskuse se rozrostla více, než jsem původně čekal.
A i Vy sám jste napsal, že to stejně k ničemu nevede (alespoň v něčem se shodneme). Proto jsem se rozhodl to ukončit. Pochopitelně bychom mohli pokračovat pořád dokola, ale závěr by stejně žádný nebyl.

Můj minulý příspěvek proto neberte jako nějakou systematickou odpověď na Váš předchozí text, proto jsem to označil za "nesystematické poznámky".


Ad 2) Jestli jsem Vás pochopil, Vaše koncepce je postavena na dobývání jakéhosi "kognitariátního" zisku, což je v podstatě jen jiný název pro monopolní zisk z titulu intelektuálního vlastnictví.
Takže závěr je jednoduchý (i když pro člověka, který neuznává nic než dialektiku, možná těžko uvěřitelný):
Není intelektuální vlastnictví --> není monopol --> není kognitariátní zisk --> základ Vaší koncepce se hroutí.

I pokud bychom připustili argument, že monopol intelektuálního vlastnictví brzdí inovace a představuje tedy brzdu rozvoje výrobních sil, pak by zrušení nebo nějaká podstatná reforma tohoto monopolu představovala odstranění této bariéry a tedy i možnost revitalizace kapitalismu.
Představovalo by to oslabení firem, které žijí "z minulých zásluh" a různých trollů a naopak by z toho mohli těžit dynamicky se rozvíjející inovátoři, například z Asie, kteří nasbírali zatím jen málo patentů a jsou v současné době v nevýhodě.
Připomínám, že kapitalismus doposud prokazoval neobyčejnou vitalitu a přizpůsobivost.

Na ideologii přece záleží, pane Hellere. Nebo se snad domníváte, že by v Rusku byl budován socialismus i v případě, kdyby bolševici buď vůbec neexistovali nebo by to byla jen nějaké zanedbatelná menšina ?
Pokud na ideologii nezáleží, tak proč se vlastně snažíte šířit svoji vizi ?
Proč svou ideologii šířili Marx s Engelsem ?
Podle Vás má být kognitariát přece tím, kdo má kapitalismu zasadit smrtící úder. Tak by snad mělo záležet na tom, kam až chce zajít a jaké má vlastně cíle.


Ad 3) Napsal jste, cituji "... protože je už dnes celkem konsensus, že to není ani kapitalismus, ani protosocialismus, tak jste mi vlastně dal zapravdu."
Co bylo tedy překrucujícího na mém tvrzení, cituji: "Pokud jste si z toho odnesl závěr "nic než samospráva", je to Váš omyl." ?

A co je iracionálního na námitce, že těch variant může být víc ?
Taková námitka nemá ontologickou ambici, jen konstatuje stav poznání.
Co má, podle Vás, odpovědět vědec, když se ho někdo zeptá, co bylo před velkým třeskem a on neví, protože to věda to zatím nezjistila ?
To má podle Vás odpovědět, že vesmír stvořil Bůh, aby teda jako něco řekl a nebyl "iracionální" ?


Ad 4) Když o někom napíšete, že je psychopat, považuje se to za urážku - a to i v případě, že by psychopatem skutečně byl.
Je dobře, že jste si zřídil vlastní webové stránky. To jste měl udělat už dávno, místo stěžování si na cenzuru. Od převratu uplynulo už 25 let, byl jste mladší a akceschopnější. Co Vám bránilo, zřídit si se spoluvěrci vlastní internetový deník, něco jako Deník referendum nebo Britské listy ?
Jestli chcete šířit svoji knihu v elektronické podobě a jste ochoten ji dokonce poskytovat zdarma, zkuste ji nabídnout prodejcům elektonických knih. Např.Kosmas nabízí na http://www.kosmas.cz/eknihy i knihy zdarma, třeba by byli ochotni Vás tam také zařadit. Legální nabídka elektronických knih není moc velká a třeba budou rádi za každý titul.


Jo a posledně jsem zapomněl na Aristotela.

Připomínám, že jsem reagoval na Vaše tvrzení "Aristotelova logika není dialektická logika, nemohu ji akceptovat".

Podle mého názoru je težko zpochybnitelné tvrzení, že člověk spontánně, jen pomocí svého zdravého rozumu, provádí často úsudky, které jsou obsahem Aristotelovy sylogistiky. Vy, jakožto deduktivní badatel, je pochopitelně provádíte v daleko větší míře, než třeba prodavač ovoce.

Takže vůbec nechápu, co se na tom Vaší nepochybně vzdělané přítelkyni nezdá.
Já pochopitelně vím, že logika od dob Aristotela významně pokročila a její forma se změnila do té míry, že moderní člověk by měl asi problém Aristotelovy formulace vůbec chápat. Ovšem moderní logika tu starověkou nijak nevyvrací (až na nějaký Aristotelův omyl), jen ji vyjadřuje jinými prostředky a dále ji rozvíjí, i kyž přitom pracuje s jinými východisky. (Neklasické logiky nechávám stranou.)

No a jak skutečnost, že logika prošla dalším vývojem, popírá mé úvodní tvrzení ? Odpovím si sám: vůbec nijak.

Pokud byste chtěl například tvrdit, že akceptujete soudobou formální logiku a nemusíte přitom akceptovat logiku Aristotelovu, byl by to stejný nesmysl jako tvrzení, že akceptujete moderní astronomii a nemusíte přitom akceptovat Keplerovy zákony.
Doufám, že tento příklad je náležitě ilustrativní.


Ještě k tomu, co jste napsal posledně: "... já vůbec nevylučuji rozvoj umělé inteligence. Jen si myslím, že v hodně a hodně nedohledné době tohle nebude pro společenské přeměny aktuální."

Podle mne se hluboce mýlíte a Vaše představa o automatické výrobní lince jako o dlouho nepřekročitelném vrcholu technikých možností patří někam do časů, kdy Charles Chaplin točil "Moderní dobu". Vy jste si k tomu přidal jen ty počítačové programy a vývoj léků.

Je pravděpodobné, že pokud v dohledné době nedojde k nějakému kolapsu technické civilizace nebo z nějakých důvodů neustane financovavání příslušných výzkumů, překoná v historicky krátké době umělá inteligence schopnosti člověka. Podle předního odborníka a britského profesora kybernetiky Kevina Warwicka by se tak mohlo stát dokonce už za nějakých 20-30 let.

Další možností, kterou technika nabízí, je možnost propojení člověka se strojem - právě Kevin Warwick si v rámci experimentu nechal do těla implantovat čip, pomocí kterého potom ovládal robotickou paži i jiná zařízení a komunikoval přes internet.
Takže to nejsou jen nějaké fantazie, ty možnosti jsou naprosto reálné a výzkumy skutečně probíhají.
A například i pokroky v biologii a medicíně mohou v relativně krátké době přinést možnost prodlužovat lidský život a tak podobně.
Nebezpečí těchto technologií je jednak to, že mohou přinést nové způsoby monitorování a ovládání lidí a dále mohou umožnit i radikální rozšíření lidských schopností - ovšem pouze pro vybranou elitu. Může tak vzniknout rasa superlidí, kteří budou žít 150 let a díky implantovaným čipům umět z hlavy násobit 20-ti místná čísla, citovat Encyklopedii Britannica nebo ovládat libovolné cizí jazyky.
A samotná umělá inteligence pak pro další osud lidstva může přinést výzvy, které tady ani nebudu zmiňovat.

Přitom některé z těchto možností mohou být realitou i v řádu několika desítek let. Pokud bude současné tempo příslušných výzkumů pokračovat, je prakticky jisté, že o "hodně a hodně nedohlednou dobu" rozhodně nepůjde.

A jak se to všechno projeví na uspořádání společenských vztahů ? Tak to neví asi nikdo a Vaše dedukce založené na představách z 19.století se mohou rozplynout jako pára, která tehdy poháněla lokomotivy a přádelny vlny.


Tak, a tím bych definitivně skončil.

Mimochodem: Váš poslední příspěvek byl nějaký nedokončený.

Re: Re: Anti-Koba 4

Josef Heller 29.08.2014
Anti-Koba 4
Vážený kavkazský orle, už jste několikrát končil diskusi a pořád jaksi nic –ono Vám to nedá – takže si přečtete i tuto moji reakci. I já jsem před odchodem do důchodu (který měl politické konotace vzhledem k mému remcání proti autoritám) neměl čas, nevěděl jsem co je to pracovní doba, víkend nebo dovolená, takže Vás chápu. Ale když mne něco zaujalo, tak jsem tomu všechno obětoval. Pochopitelně jsem neměl ani čas na nějaké opičárny se stránkami či kontaktováním elektronických producentů, ale jsem si naprosto jist, že by to stejně bylo zbytečné. Mně stačily ty problémy kontaktu s vydavatelstvími a distribučními firmami kolem mých a Neužilových knih – Váš svět je nějaký mimo realitu. Já Vás k diskusi nenutím. opakuji, že diskuse má význam jen v tom, že si tříbíme argumentaci a někteří čtenáři se mohou poučit.
Jste mistr v zamotávání jasných problémů. Monopol intelektuálního vlastnictví ve smyslu autorských práv může padnout, ale tím nepadne podřízenost zaměstnance kapitalistovi, pokud se nerozhodne bojovat. Nejde jen o ten kognitariátní zisk, ale o změnu postavení základního typu vykořisťovaného pracovníka v důsledku intelektualizace práce. Nejde jen o kognitariátní zisk, ale o stimulaci kognitáře, aby makal ze všech sil – to je zřejmě něco mimo Vaši rozlišovací schopnost.
Nechápu, proč si myslíte, že by pád současné soustavy autorských práv (která stejně mají firmy) měl revitalizovat kapitalismus. To jste nezdůvodnil. Ano, já neopírám přizpůsobivost kapitalismu, jen prognózuji její meze. Zatím žádný systém nebyl věčný – zdá se, že Vy si velmi intenzivně přejete, aby ten kapitalistický věčný byl – nu, další generace uvidí.
Vaše pojetí vztahu ideologie a reality je velmi svérázné – bolševická ideologie by nebyla k ničemu, kdyby v Rusku nedozrály objektivní podmínky krize kapitalismu (teď se nebavím, proč se tam naplnily). A naopak – dále nejste schopen zareagovat na můj argument, že v dějinách měla různá hnutí různé neadekvátní ideologie a přitom fakticky dělala něco jiného – příklady jsem uvedl. Ideologie může sehrát významnou roli – zvláště v dnešní době – proto se snažím prosazovat tu svou – ale nelze ji přecenit, konec konců je druhotná. Není s to stvořit objektivní podmínky. I ta ideologie klasiků marxismu, která opravdu byla ideologií dělnické třídy, nemohla překročit rámec objektivních podmínek, byla zdeformována do podoby ideologie té jediné v daných podmínkách možné hegemonní třídy – řídícího aparátu, a proto je dnes zahnána do ilegality, ale to se s tlakem objektivních podmínek změní. Kognitariát si své cíle konec konců, v dlouhodobé perspektivě, nemůže neuvědomit, jenomže už může být pozdě. Mně vlastně jenom štve to, že by moje (nejen) ideologie mohla pomoci, ale ještě to nejde. Ale nezáleží na tom, kdo s ní nakonec přijde.
Vy jste opravdu mistr překrucovač – v minulém vstupu jsem se Vám – zřejmě marně – jak říkal Burian „při vašem vzdělání“ – snažil vysvětlit, že mé alternativy byly stavěny z půdy marxismu – v jiném světonázoru by jich mohlo být víc – a Vy jste přece výslovně tvrdil, že se snažíte myslet marxisticky – a při tomto zúžení jste nebyl schopen nabídnout žádnou alternativu k těm mým- nevyjádřil jste se např. na obranu kapitalismu či protosocialismu – a pak už zbývá opravdu jen samospráva – takže jste ji nedokázal zpochybnit. Námitka, že variant může být víc, když nemáte ani potuchy jakých, je vlastně legrační – není ničím podložená a především není schopna čelit mé argumentaci. Ano, jistě – teoreticky mohou existovat i dvanáctihlavé saně nebo upíři –jenomže jaksi pro to není důkaz.
Já si opravdu nelámu hlavu s nějakými vymyšlenými pravidly – když si myslím, že je a někdo psychopat, tak to řeknu a pokusím se to zdůvodnit. Nejsem pokrytec.
To se zřízením stránek a nějakým podle Vás snadným šířením mé teorie jsem už vysvětlil. Neměl jsem ani čas, ani peníze, ani spoluvěrce, kteří by se mohli vykašlat na rodiny a bojovat a navíc jsem se snažil ovlivnit jedinou sílu, která v té době měl antikapitalistické ambice – KSČM. Rád přiznám, že to nemělo význam. Ale nespal jsem a nehrabal prachy. Mimochodem Kosmas už jednou distribuci mé knihy odmítl.
Necítím se být kvalifikován na debatu o Aristotelovi, plně věřím mé kolegyni, která logiku studovala na špičkovém pracovišti – leningradské universitě – už po r.1989 a říká, že Vy prostě neznáte posuny ve formální logice – bohužel nemá čas si to s Vámi vyříkat a mne to nezajímá. I na své úrovni vidím, že Vaše pojetí toho „vyloučeného třetího“ je nesmysl. Dialektika je vlastně – ano i ne a něco je určující. např. vztah ekonomiky a politiky. Aristotelova logika opravdu není dialektická logika – to potvrdí i nemarxisté. Aristotelovy poznatky nejsou srovnatelné s Keplerovými zákony, jsou úctyhodné, ale dobově omezené.

Vaše snaha interpretovat mé představy o výrobních silách mne vždycky znovu překvapí tím, jak vůbec nemáte potuchy o tom, jaká je moje představa. Co je to za nesmysl o automatické lince? Já přece zdůrazňují vědeckou výrobu, tvořivost, ke které automatizace jen vytváří předpoklady, šetří čas i pracovní síly apod. Máte Vy vůbec potuchy o tom, co je vědecká výroba? Na co jste odborník?
Zase jste zřejmě nepochopil to, že já vůbec nevylučuji, že rozvoj umělé inteligence předstihne vývoj lidstva a nějak se projeví ve společenském uspořádání. Ale to není moje parketa, já nevím, já se pohybuji v těch rámcích, ve kterých se lidstvo zatím pohybovalo a bojuji jen s omezeními v tomto rámci. Momentálně máme jiné starosti. Řekl jsem snad něco, z čeho můžete vyvodit, že dynamiku výrobních sil a poznání považuji za fantazii? To Vy se urputně bráníte jakémukoli uznání možných změn. Problémy superlidí já nejsem s to řešit, jen předpokládám, že lidstvo stihne se zbavit zátěže vykořisťovatelské společnosti – o nic víc mi nejde.
Moje dedukce se týkají jen vývoje lidského druhu jak dnes existuje a Vy jste nedokázal předložit žádný podstatný argument, který by tyto dedukce narušil. Pokud nepřekrucujete má tvrzení, tak pořád jen opakujete – když něco není teď, tak to už nemůže být. Mně by jen zajímalo, jak jste se dostal k této pozici, s kterou třídou máte co společného – protože Vaše pozice je bez debaty buržoasní ideologií – to není kritika či nálepka – jen konstatování. Ale děkuji za zajímavou diskusi.


Závěrečná poznámka

Koba 28.08.2014
Pane Hellere, už je to celé moc dlouhé a jistě se shodneme, že to k ničemu nevede, takže to ukončíme.
Moje a jistě i Vaše časové možnosti jsou limitované a když jsem tuto diskusi otevřel, tak jsem vůbec netušil, kam až se to dostane.

Dovolím si proto závěrem už jen pár nesystematických poznámek:

1) Nejprve technická: při kopírování diskuse Vám někde zmizely příspěvky pana Tejkla. Myslím, že by bylo vhodné je někde připojit, neboť byly fundované a k věci a také by bylo vůči panu Tejklovi nefér ho nějak zcenzurovat.

2) Případné zrušení nebo reforma institutu "duševního vlastnictví" nemusí v žádném případě znamenat nějaký konec kapitalismu - je to jen konec nebo omezení jednoho typu monopolu. Nic více.
Konec kapitalismu není ani cílem převážné většiny těch lidí, kteří se v tomto angažují. Opakuji - a můžete si to dohledat např.na webu Free Software Foundation, kde visí různé materiály k filosofii této organizace - ideologickým východiskem je liberalismus.

3) Když jsem Vám odpověděl na Vaši závěrečnou otázku, tak jsem Vám ani nepotvrdil nějaký brzký zánik kapitalismu ani nemožnost návratu nějakých forem socialismu, které už tady byly, třeba v nějaké pozměněné formě. Stejně tak není vyloučen nějaký způsob dobývání renty nebo něco v tom smyslu, co navrhuje pan Tejkl. Pokud jste si z toho odnesl závěr "nic než samospráva", je to Váš omyl.

4) Deník referendum nesleduji, jen jsem se v podstatě náhodně dostal na ty Vaše diskuse s panem Poláčkem a občas jsem se pak podíval, co se tam děje. Nezlobte se, ale za vyloučení z diskusí si můžete sám, neboť jste soustavně porušoval jejich etický kodex především urážením oponentů a občas také spamováním. A nezapomeňte, že na uveřejnění článku není žádný právní nárok - je věcí vydavatele, co zveřejní a co ne. Vy také nejste povinen zveřejnit na tomto svém webu všechno, co Vám kdo zašle.

5) Nezapomeňte, že kdo se nedívá pod nohy, zpravidla zakopne.

Re: Závěrečná poznámka

Koba 28.08.2014
Omlouvám se, je to moje nepozornost. Omylem jsem zařadil příspěvek na nesprávné místo.

Nepříliš stručná reakce

Koba 27.08.2014
Pane Hellere, ještě Vám odpovím, i když už asi nastal čas debatu pomalu ukončit - sám píšete, že opakuji stále totéž, i když jsem v posledním příspěvku položil další argumenty. Já se přiznám, že i já mám pocit, že se opakujete - no ono asi každá debata mezi lidmi s odlišným pohledem na nějaký problém a s jiným způsobem uvažování nakonec vyústí do slepé uličky dvou paralelních monologů.

S věcí to nesouvisí, ale jen tak na okraj: Aristotelovu logiku akceptovat musíte, i když možná neuvědoměle. Jinak byste ani např.z premis "Všichni lidé jsou smrtelní" a "Pepa je člověk" nedokázal odvodit závěr "Pepa je smrtelný". Aristotelovu logiku používáte v podstatě pokaždé, když něco vyvozujete pomocí "zdravého rozumu". V těchto případech by Vám byla dialektika, s prominutím, na prd...

Jistě pochopíte, že by není účelné texty příliš natahovat a nemohu tedy rozebírat každou Vaši větu. Úplně ke všemu se prostě vyjadřovat nemohu. Není třeba za tím hledat nějaké kličkování a sofistiky.

Ovšem v souvislosti s Vaší odpovědí se nám tu vynořil určitý další rozpor: Vy i pan Neužil za jakýsi prototyp "kognitáře" považujete programátora a když jsem Vám namítl, že většina programátorů nic neobjevuje ani nevynalézá, tak jste napsal, že to "není ještě ten pravý kognitariát".
No pokud má být kognitariát jen nějaký geniální supervědec, tak jak velké procento obyvatelstva si myslíte, že by bylo schopno takovou práci dělat ? Tak jako převážná většina lidí nikdy nebude hrát na housle jako Paganini ani kdyby se pos..li, tak ani z většiny lidí nikdy nebudou geniální fyzikové jako Einstein. S tím nic nenaděláte.
Potom by ovšem tenhle Váš "pravý kognitariát" byla de facto intelektuální elita a to je o důvod více pochybovat o jejich zájmu na socialismu.

No a teď k tomu zisku:
Už v mém prvním příspěvku je uvedeno, cituji: "To by snad bylo možné jen v případě monopolu (např.se někdy píše o přirozeném monopolu na trhu operačních systémů). Ovšem nezdá se, že by monopol byl nějak principiálně svázán zrovna se znalostní ekonomikou."
Neboli sám připouštím, že firma může mít mimořádný zisk z důvodu monopolu, ovšem tvrdím, že monopol není specifika znalostní ekonomiky.

Pokud Vy pod pojmem "kognitariátní zisk" rozumíte pouhý monopolní zisk z důvodu tzv.intelektuálního vlastnictví, pak proti tomu naprosto nic nemám.
Nezdálo se mi jen jeho zdůvodnění v textu pana Neužila, kdy jsem jej (připouštím můj možný omyl) považoval za důsledek jakési zvláštní schopnosti kognitariátu produkovat jakousi extra nadhodnotu. Pokud za tím není nic jiného, než schopnost produkovat zboží, které je předmětem monopolu, pak jsme si to vyjasnili a z má strany už žádná námitka.

Snad bych si jen dovolil podotknout, že proti tomuto monopolu nejsou jen nějací levicoví radikálové, nýbrž i důslední liberálové, a to jak leví, tak praví. Pokud tomu nevěříte, přesvědčte se zde: http://www.mises.cz/literatura/obzaloba-dusevniho-vlastnictvi-30.aspx . Zkráceně si tu argumentaci můžete přečíst zde: http://www.libinst.cz/clanky-a-komentare/2401-novy-pohled-na-dusevni-vlastnictvi/

A patrně víte, že proti tomuto monopolu aktivně vystupuje i část "kognitariátu" a považují ho za brzdu inovací. Proto se také pirátské strany těší jisté podpoře právě části počítačových odborníků.
Pokud se Vám zdá tvrzení o intelektuálním vlastnictví jako o brzdě inovací paradoxní, pak zkuste sledovat právě v poslední době hojné patentové a autorskoprávní soudní spory o různé "převratné" vynálezy typu zaoblených rohů u mobilního telefonu nebo způsobu odemykání obrazovky.
A možná jste také něco slyšel o tzv. patentových trollech. To jsou firmy, které skupují různé patenty a jedinou jejich podnikatelskou činností je vymáhat soudně nebo hrozbou soudních sporů "výpalné" od firem, které na rozdíl od nich skutečně něco produkují.
V souvislosti s patenty jako brzdou inovací se také občas uvádí historický příklad parního stroje, kdy velký nárůst jejich výkonu a technické úrovně nastal až po vypršení patentové ochrany.

Jste také nepochybně informován o hnutí open source neboli otevřeného zdrojového kódu, které je dílem části počítačových odborníků a které stojí za operačním systémem GNU/Linux a celou řadou počítačových programů, které můžete získat zcela zdarma, a to včetně zdrojových kódů. Hnutí vychází z liberálních pozic a jeho duchovní otec Richard Stallman o svobodném softwaru říká, že ho máme chápat jako svobodu slova, nikoli jako pivo zdarma.

Je to možná překvapivé, ale i na otevřeném kódu lze vybudovat business.
Např.firma Red Hat, která produkuje stejnojmennou distribuci GNU/Linuxu, má pobočku v Brně a nedávno proběhla tiskem zpráva, že otevírá v Brně další budovu a bude rozšiřovat vývojové centrum o 350 zaměstnanců.

Co myslíte, pane Hellere, produkují zaměstnanci této firmy také "kognitariátní" zisk, když zdrojové kódy jejich hlavního produktu (linuxové distribuce RedHat) jsou k dispozici a je z nich možno naprosto legálně udělat distribuci odvozenou a tu pak poskytovat podle libosti zdarma dále, což se také skutečně děje ? Hovořit v tomto případě o nějakém monopolu by asi bylo dost problematické.

No a nabízí se také otázka, zda máte pravdu, když píšete, že "...ve skutečné znalostní ekonomice bude tento druh monopolu tím hlavním a převládajícím.".

Co když to bude právě Váš oblíbený počítačový kognitariát, který se proti intelektuálnímu vlastnictví (z liberálních pozic) vzbouří a vynutí si jeho zrušení nebo alepoň omezení ?
Přečtěte si třeba tento článek o mladém vědci, který byl obviněn z nelegálního stahování vědeckých článků a spáchal sebevraždu: http://technet.idnes.cz/aaron-schwarz-0dr-/sw_internet.aspx?c=A130114_152733_sw_internet_mla .

Mohl byste mi, prosím, objasnit, co by případný zánik ochrany intelektuálního vlastnictví udělal s Vaší vizí ?


Pikettyho jsem nečetl, pouze nějaké recenze. Ale co jsem vyrozuměl je, že kniha obsahuje hodně empirického materiálu a už jen tím je zřejmě velmi přínosná.

A nezlobte se, pane Hellere, ale Vaše tvrzení o nemožnosti publikovat nemohu akceptovat. To mohlo platit v minulosti, ale internet je tady už dost dlouho a stejně tak možnost distribuovat obsah v elektronické formě. Pokud chcete mířit na mladou generaci, tak ta už stejně papírové noviny skoro nečte a na internetu můžete agitovat a přesvědčovat až do alelujá a to zcela zdarma. Omezuje Vás jen čas, který jste ochoten tomu věnovat.
O elektronických čtečkách jste jistě slyšel a knihu v elektronické podobě si můžete rovněž zdarma vydat samizdatem v podstatě i bez technických znalostí, případně Vám někdo pomůže.

Pane Hellere, jen drobná poznámka: argumentem typu "námi prognózovaná etapa ještě nenastala" můžete obhajovat cokoli, třeba i zavedení komunismu vesmírnou flotilou mimozemšťanů.

Domnívám se, že nějaké předávání podniků kognitariátu není možno pozorovat teď ani v minulosti. Pochopitelně připouštím, že může občas existovat nějaká výjimka, jako třeba ta, o které se zmiňujete, nebo že třeba někdy v 19.století došlo občas k nějakému vyzdvihnutí schopného jedince (mimochodem, bývalo to často spojeno s přiženěním se do rodiny podnikatele).
Co se týče např.oboru informačních technologií, tak nevím o nějaké mezinárodní firmě, vlastněné z podstatné části širším kolektivem zaměstnanců. Při nejlepší vůli se mi nevybaví ani nějaká česká softwarová nebo hardwarová firma, která by měla formu družstva, i když služebně s firmami z tohoto oboru občas přicházím do styku a také nám do firmy stále někdo zasílá nějaké nabídky služeb výpočetní techniky.

Co se týče akcií pro manažary, tak to ano, k tomu skutečně dochází, ale to přece není kognitariát. A navíc kariérní vzestup jednotlivce i s případným jeho vstupem do firmy není zrovna to, co by se dalo považovat za zaměstnaneckou samosprávu.


Myslím si, že moje srovnání Mondragonu s projekty utopických socialistů jste asi nepochopil. Nešlo mi tam o to, zda Mondragon může fungovat nebo ne, šlo o to, že motivací k založení nebyl žádný materiální zájem. Motivací byl křesťanský humanismus, t.j. ideje a navíc bez třídního boje. Už chápete ten odkaz na Masaryka a už si vzpomínáte, jak musel Marx postavit Hegela z hlavy na nohy ?

No a podobně je to s tou "historickou výtkou", které, jak píšete, jste neporozumněl. Šlo mi o to, že nově vznikající způsob výroby se nemohl v rámci feudalismu rozvíjet a nemohla se ani realizovat nově vznikající třída buržoasie.
Neboli - směrem ke zrušení feudalismu působily silné materiální zájmy a tlak rozvíjejícíh se výrobních sil.

I kdybychom tedy uznali, že znalostní ekonomika představuje opět nějakou podobnou kvalitativní změnu způsobu výroby, tak mě zajímalo, jaké zábrany existují v kapitalismu pro znalostní ekonomiku, aby to analogicky generovalo nějaký materiální zájem a tlak na překonání kapitalismu.

A připouštím, že máte do jisté míry pravdu a že jsem se určité části Vaší argumentace skutečně náležitě nevěnoval.

Mám pro to ovšem omluvu: snažil jsem se vést argumenatci z marxistického hlediska, alepoň jak to já chápu, t.j.z hlediska priority základny nad nadstavbou a z hlediska hledání rozporů mezi výrobními silami a výrobními vztahy.

A Vy, který se považujete za marxistu starého ražení, mi tady místo podobného přístupu předkládáte, s prominutím, neomarxistickou psychoanalytickou břečku a stále opakujete svůj argument o připoutání dělníka ke stroji, jako kdyby to byl ten pravý důvod, proč feudalismus padl.
Pane Hellere, Vy mi něco povídejte o uhýbání podstatě přes nepodstatnou jevovou formu.

To se na mne, prosím, nezlobte, ale Vaše tvrzení o v podstatě existenciálním mindráku, kterým, podle Vás, bude kognitariát trpět tak silně, až svrhne kapitalismus, snad ani nemůžete myslet vážně. To bych čekal maximálně tak u Vašich oblíbenců Žižeka a Lacana.

Jistě, že člověk ke své spokojenosti potřebuje i nějaký ten pocit smyslu a tak podobně. A máte pravdu, že vědec skutečně nejsem. Ale nevzpomínám si, že bych někde četl, že by pracovníci vývoje v kapitalistických firmách nějak trpěli problémy tohoto druhu.


Nevím, jestli se to dá přímo formulovat ve tvaru "nejrevolučnější jsou ti nejbídnější", ale fakt je, že v poslední době se různé socialistické pokusy dějí v latinské americe, kde ta životní úroveň není zrovna nejvyšší. Obyvatelstvo západních zemí s relativně vysokou životní úrovní je v podstatě pravicové.
Nemusí se Vám to sice líbit, ale zdá se, že praxe tu výše uvedenou formulku přibližně potvrzuje, i když výjimek v obou směrech by určitě bylo možno najít nemálo.


****

No a závěrem, abyste mi netvrdil, že jsem utekl před otázkou, před kterou, podle Vás, utekou všichni oponenti samosprávy, Vám na tu Vaši otázku odpovím. I když si nejsem jist, zda Vás moje odpověď uspokojí.

Tak tedy, moje odpověď je jednoduchá: Nevím !

Pan Neužil ve svém textu i Vy při různých příležitostech se často zaklínáte vědou. Jenže vědec si musí občas přiznat i to, že něco neví.

Váš přístup "Když ne samospráva, tak co tedy ?" mi připadá, je-li to myšleno jako argument, jako čiré zoufalství a připomíná mi přístup obhájců náboženství, kterému se anglicky říká "God of the gaps" neboli česky "Bůh mezer". Když věda dosud něco neobjasnila, tak to znamená, že za tím dozajista stojí Bůh. Vědci nevědí, co bylo před velkým třeskem ? No jasně, vesmír stvořil Bůh !


A předpovědi budoucnosti mají tu vlastnost, že povětšinou nevycházejí.

Tak např.na nějaké výstavě jsem viděl pohlednici z roku 1900, kde byla vyobrazena Praha v roce 2000 s nebem plným balónů a řiditelných vzducholodí.
A kdo by si v 70-tých letech pomyslel, že programem Apollo skončily na příštích minimálně 40 let kosmické lety s lidskou posádkou na jiná kosmická tělesa ? A důvod ? Jedná se o velmi nákladné projekty a nebyla ochota do nich investovat.

Stejně tak se např.nemusí vyplnit ani Vaše prognóza o kognitariátu a zániku manuálních profesí. Nakonec všechno může dopadnout nějak zcela jinak.

Vy rád používáte příměr s drožkářem a automobily, ale co když jste tím drožkářem právě Vy, když ve svých prognózách pracujete s rozdělením profesí na manuální a duševní či netvůrčí a tvůrčí a jaksi nevysloveně předpokládáte, že ty tzv."tvůrčí" činnosti mohou být pouze doménou lidí a ty "netvůrčí" budou nahrazeny stroji ?

Tak např.většina lidí by asi neměla problém označit hru šachového velmistra za "tvůrčí" činnost. No a vidíte - v roce 1997 počítač Deep Blue porazil úřadujícího mistra světa v šachu. Lidská tvořivost v této oblasti dostala na frak.

Nebo jiný příklad: vím, že neumíte anglicky, ale přesto uvedu odkaz na zprávičku BBC ( http://www.bbc.com/news/technology-26614051 ), kde se píše o počítačovém programu, který automaticky generuje novinářské zprávy o zemětřeseních. Jedná se o příklad tzv. "robo-žurnalistiky".
Na http://www.sciencedaily.com/releases/2014/03/140314164137.htm se píše o výzkumu, jak lidé vnímají tyto automaticky generované články. Respondenti sice považovali počítačem generované články za popisné a nudné, ale současně za objektivní a důvěryhodné. Celkově měli respondenti problém rozhodnout, které články psal člověk a které počítač.

A příklad poslední - Vaši oblíbení programátoři. V dřevních dobách prvních počítačů museli první programátoři vytvářet strojový kód ručně - byla to mimořádně časově i jinak náročná práce, naprogramovat tímto způsobem účetní aplikaci by snad ani nešlo.
Pak byly vytvořeny první kompilátory - programy, která převádějí pro člověka srozumitelné skupiny znaků na počítačové instrukce.
Možná to nevypadá moc zajímavě, ale byl to symbolický přelom: počítače začaly "programovat" počítače.
Nejprve se jednalo jen o překlad symbolicky zapsaných instrukcí (i to byl ovšem obrovský nárůst produktivity). Později vznikly plnohodnotné programovací jazyky. Jako první byl FORTRAN, a to byl skutečně ten zásadní skok, který teprve umožnil hromadné nasazení počítačů.
A pokrok se nezastavil ani dnes: Na vytvoření grafického uživatelského rozhraní (GUI) programu bylo ještě před 20 lety nutno napsat i několik set řádků zdrojového kódu. Dnes existují vývojové nástroje, kde to dokáže naklikat myší i cvičená opice.
Naklikat myší si můžete i webovou stránku a o HTML kódu nemusíte vědět naprosto nic.

Takže kam směřuji ?

Co když svět za nějakých 50-100 let bude vypadat tak, že nejen novinové zprávy, ale třeba i detektivky budou "psát" počítače, že profese filmových herců zaniknou, protože počítačová grafika bude tak dokonalá, že filmy budou "točit" počítače, že operovat a diagnostikovat v nemocnicích budou roboti, že profese počítačových programátorů až na relativně velmi malý počet špičkových specialistů zanikne a že umělá inteligence bude postupně překonávat schopnosti i těch nejlepších vědců ?
A na druhé straně Vám možná hajzlík dále přijde opravit člověk-instalatér a plyšoví medvědi se budou dál vyrábět v robotárně v Bangladéši, protože by se prostě nikomu nevyplatilo projektovat výrobní linku na plyšové medvědy, když je na světe tolik lidí, kteří to budou ochotně dělat 12 hodin denně za misku rýže.


No a závěrem Vás trošku pozlobím a uvedu dva malé argumenty ve prospěch "stalinistů":

- Nedávno jsem si listoval v Anti-Dühringu a Engels tam píše něco v tom smyslu, že výrobu bude organizovat a plánovat celá společnost. Jestli na tom trváte, mohu to dohledat a ocitovat přesně. Ale znalec jako Vy jistě dobře ví, že to tam skutečně je. A nejen v Anti-Dühringu...

- Nemyslíte, že stejného argumentu jako Vy se vzmachy a poklesy počínajícího kapitalismu by se mohl chopit i nějaký zarytý stalinista a argumentovat stejně, t.j. že v SSSR to sice nevyšlo, ale příště to už možná vyjde ?

Anti-Koba 2

Josef Heller 28.08.2014
Pane Kobo, v jednom s Vámi souhlasím – naše diskuse, jak to u lidí odlišné ideologické orientace bývá, opravdu smysl nemá, snad jen v tom, že si oba brousíme logiku a vyjasňujeme pojetí. Ale tam, kde se kříží dvě ideologie a zásadní metodologie zkoumání se dva stejně zavilí nositelé těchto ideologií nemohou vzájemně přesvědčit a jen sama společenská praxe – a to dlouhodobá – může rozsoudit, kdo je spojen s reakční ideologií a kdo s progresivní. Naše uvažování se tedy vůbec neprotíná – dovoluji si tvrdit, že já Vaši logiku chápu, mockrát jsem se s jejími různými variantami potkal, ale Vy o té mojí nemáte ani potuchy. No ukažme si to na konkretech – bohužel délka Vaší argumentace, která se pořád točí ve stejném omezeném okruhu nepochopení, bude pro případné jiné čtenáře vyčerpávající, ale pro mne je to dobrá zábava. Vy se opakujete a tudíž i moje argumentace se musí opakovat a být dlouhá. Ale konec konců jsou to moje stránky a kdo nechce, nemusí na ně vstupovat.
Pokud jde o Aristotelovu logiku – akceptovat ji nemusím. Moje kamarádka,PhD., filosofka se zaměřením na logiku, se nad Vaší argumentací upřímně zasmála a konstatovala ,že zřejmě neznáte ani oficiální úroveň v oblasti současné logiky, kterou já bych nazval formální logikou. Pokouším se jí přimět k tomu, aby Vám to řekla sama, ale nemá čas.
Ze své úrovně znalostí mohu jen konstatovat, že sice máte pravdu, že jde o logiku, kterou se většinou řídí tzv. běžné vědomí neboli zdravý selský rozum. Ale Engels sice tento zdravý rozum ocenil – pokud zůstává za pecí – ale zároveň ho znectil, jestliže vyjde z místnosti a pokouší se orientovat ve složitých podstatách společenských vztahů. Lenin k tomu dodal, že toto běžné vědomí se automaticky spojuje s ideologií vládnoucí a vlastnící třídy, která je dnes nesporně reakční a nemá zájem vypovídat pravdu o světě.
Pokud jde o Váš styl argumentace – jistě nemusíte reagovat na každou moji větu, ale Vy děláte něco jiného – když reagujete, tak se zaměříte na něco nepodstatného, případně moji argumentaci překroutíte, a tím u tohoto běžného vědomí vytvoříte dojem, že jsem vedle i v těch podstatách, kterým Vy se vyhnete –ale prosím – nic proti tomu, v lásce a ve válce je všechno dovoleno.
Už po druhé opakuji, že já i Franta nepovažujeme za kognitáře to, co vy – dnešního rutinního programátora. Znovu opakuji, že my se, na rozdíl od Vás, nedíváme pod nohy, ale do budoucnosti. A vidíme tam masový přesun pracujících (nemusí to být početně) k tvořivé vědecké práci. Z toho vycházíme. Na rozdíl od Vás.
Proč geniální supervědec – tvořivý vědec bude prostě masový standard,což ale nevylučuje, že jeho spojenci ve společnosti budou např. pracovníci služeb, sociální pracovníci, umělci profesně tvořiví jinak apod. Jako to kdysi byli rolníci. Právě ten posun průměrné úrovně Vy, zdá se, nejste prostě schopen akceptovat – ale právě takto se společenská výroba posouvala – od lovců k zemědělcům a řemeslníkům, pak k továrním dělníkům atd. Přečtěte si Čapkův apokryf o pračlověku Janečkovi. Ve vašem podvědomí je přesvědčení technokrata,že on je něco výjimečného, nadstandardního a že ho ti ostatní nikdy nemohou dohonit – a la profesor Hoschl. Tak jako byli lepší a horší soustružníci, budou i lepší a horší vědci, ale to nic nezmění nic na masovosti kognitariátní výroby a třídy kognitářů.
Naprosto odhalující Vaše ledví je ta Vaše věta o intelektuální elitě, která přece nemůže mít zájem na socialismu. A tady je ten obrovský rozdíl mezi námi – já nestrukturuji společnost podle výrobně silového, technického, profesního hlediska, ale podle vlastnického postavení – a tato intelektuální elita bude mít stejné vlastnické postavení, jako kdysi soustružník, jenom bude lépe vybavena k obraně.Vy ovšem máte v hlavě, že vyšší intelektuální úroveň se automaticky spojuje s tím typem myšlení a hodnot, které bylo v dějinách charakteristická pro vlastnické a mocenské elity. A proto se Vás ptám – jste obeznámen s marxistickým zdůvodněním zájmu proletariátu (tedy i kognitariátu) na zásadním přetvoření společnosti nebo ne? Když ne, rád Vám to vysvětlím.
Nevím, proč se pořád točíte na tom monopolu – já jsem přece jasně přijal Vaše tvrzení, že monopol není svázán se znalostní ekonomikou, jen dodávám, že monopol mimořádných znalostí vycucaných ze zaměstnance bude čím dále tím více tím hlavním monopolem. Kognitariát skutečně bude mít tu zvláštní schopnost produkovat mimořádnou nadhodnotu, což je snad i v empirické rovině nesporné.
Ano, i liberálové jsou slovně proti monopolu, ale to jsou stejné ideologické kecy, jako když protosocialistická elita žvanila o všelidovém vlastnictví. Přitom reálný monopol vyplývající z diferenciace vlastnických pozic lidí, zejména kapitalistů navzájem,. tu je a prosazuje se.
Vaším dalším obsáhlým pasážím o intelektuálním vlastnictví vůbec nerozumím. Byl jsem to přece já, který argumentoval tím, jak kapitalistický monopol překáží rozvoji kognitariátní výroby a jak se kognitariát brání – třeba odporem proti intelektuálnímu vlastnictví – z Vašich zmatených řečí mám pocit, že se mne pokoušíte zařadit mezi obhájce těch zastaralých forem. Mně ale naopak jde o jejich co nejrychlejší rozbourání. Patentoví trolové jsou názorným příkladem té zastaralosti vlastnických vztahů. Boj proti této zastaralosti – to je třídní boj kognitariátu. Ideologické tahanice kolem mne nezajímají.
Na Vaši otázku odpovídám ano – kognitariátní zisk je v podmínkách kapitalistického vlastnictví dán bez ohledu na přístupnost nějakých mechanismů. Monopol spočívá jen v tom, že při prodeji pracovní síly se musí kognitář smířit s tím, že zisk z jeho práce patří kapitalistovi, ale za měnících se podmínek ho ten kapitalista není s to donutit k tomu poskytnutí výlučného práva na zisk.
Setrvávám na svém tvrzení – dnes ho není možné prokázat- že kognitariátní zisk bude hlavní formou zisku ve znalostní a tím i v celé ekonomice. –Co jiného by tím mělo být? renta z úrodné půdy?
Vy opravdu asi mé stanovisko nechápete a obracíte – ten mladý obviněný vědec – no to je přece prototyp mého kognitariátního revolucionáře!!!!
Zánik intelektuálního vlastnictví je podmínka realizace mé vize – ztráta možnosti kapitalisty reálně si podřizovat kognitáře, ztráta smyslu vykořisťování.
Obdivuji Vaše iluze o možnosti publikovat na internetu – a kdo to asi bude číst, když to bude rozesílat neznámý člověk bez reklamy ve sdělovacích prostředcích? Cožpak mne Patočka na DR necenzuroval a později nevyloučil z diskuse? Cožpak mne Kotrba neblokuje na DR – totéž se děje na komunistických Hano – co myslíte, že by mi řekli v Politické ekonomii, kdybych tam chtěl hájit Marxovu teorii pracovní hodnoty? Kde to žijete? V internetových diskusích jsem dostatečně poznal ten zájem čtenářů, zejména mladých – jakákoli složitější problematika s pojmy, o kterých jim ve škole tvrdili, že je to nesmysl, je okamžitě odradí a nediskutují (pochopitelně nečtou). Mám za sebou řadu let takových diskusí – patrně na rozdíl od Vás. Svou knihu v elektronické verzi zdarma nabízím, jak mohu – občas ji někdo chce, ale žádná odezva – je to moc pracné a není čas. (Na těchto stránkách se možnost stažení této knihy brzy objeví)
Máte pravdu, že argumentem „tato etapa ještě nenastala“ lze obhajovat cokoli, ale jeho odmítnutím zase můžete odmítnout cokoli a Vy jste neuvedl jediný důvod proti reálnosti trendu, který prognózuji – Vaše argumentace je v podstatě jen – dnes to není. Moji logiku prognózy jste nenarušil vůbec ničím.
Nevím, proč pořád opakujete, že dnes se podíly na vlastnictví kognitariátu nepředávají – já to přece netrvrdím. Ale ono to tak úplně není – Ezopy byly budovány na tomto principu, v Argentině ti zaměstnanci převzali podniky bez ohledu na zákony, v Itálii Svaz družstev podporuje podobný proces u zanikajících firem – to už opakuji po druhé či po třetí – Vy to nevnímáte. Nevím, jaký smysl má Vaše tvrzení, že Mondragon vznikl z nějaké křesťanské specifiky, – v materialistické pojetí není nijak podstatně důležité, jakou ideologií si to lidé okecávají, podstatný důvod je, že chtějí hájit své materiální zájmy. Vytvoření Mondragonu byl třídní boj – nevím, co si pod tímto pojmem představujete Vy – gulagy? barikády?Znovu – už asi po třetí opakuji, že není důležité, co si mysleli architekti francouzské či anglické revoluce, táborští adamité atd. U Mondragonu je důležité, že vydržel.
Znovu opakuji, že mne nezajímá, jestli víte o sofwareové firmě vlastněné zaměstnanci- ta firma mého zemřelého přítele Voláčka to neměla na papíře, ale fungovala tak – a já mu věřím. Byl to zavilý antikomunista.
Akcie pro manažery do toho nepleťte – to je jen dělba mezi kapitalisty. Řídící pracovníci mezi kognitariát nepatří, jsou to poddůstojníci a důstojníci kapitálu (Marx). Podmínky kariérního vzestupu zaměstnance mezi vykořisťovatele nejsou důležité – není to masový proces. Nevím, proč tohle všechno uvádíte – já to přece všechno jasně vymezil. Není to zase Vaše sofistika – vyvolat pro běžné vědomí pocit, že já říkám to, co říkáte Vy? To dobře znám i od stalinistů v KSČM.
Moje argumenty z historie vznikání kapitalismu ve feudalismu jste zřejmě nepochopil Vy. Jistě, že se feudalismus svou podstatou bránil prvkům kapitalismu, ale neubránil – já jen uváděl příklady, že ve Florencii to ještě nevyšlo, ale později v Anglii a Nizozemí už ano. Buržoasie měla potenci, kterou prosadila. Stejně tak se prosadí kognitariát. Když tohle řeknu, není to totéž jako logika toho dnešnho stalinisty v KSČM. Ten říká – není pravda, že měl protosocialismus systémové chyby, on byl jen vystaven velkému tlaku, byla nějaká zvláštní historická situace, byly subjektivní chyby a zrádci, že ten systém padl není pravda – podívejte se na Čínu, Kubu, Vietnam, Venezuelu, KLDR, ti, co říkají, že Čína je kapitalistická, Kba jí brzy bude, totéž Vietnam, v KLDR ožil asijský výrobní způsob,ve Venezuele to padne, protože se tam jen pokusili o už přežilý a zdiskreditovaný protosocialismu, - to jsu jen zrádci, co to tvrdí atd. A samozřejmě že tu působí materiální zájmy – sama logika vlastnictví, která jednu třídu nutí jít jinou cestou. Já ale respektuji poučení z dějin, analyzuji, jaká je dlouhodobá logika těchto dějin, důkladně jsem zanalyzoval celý protosocialistický systém a jeho meze a o těch vyjmenovaných zemích se shoduji i se západní levicí, o nutnosti zániku kapitalismu snad nepochybujete ani Vy – takže oprávněně mohu položit tu otázku – když ne kapitalismus ani protosocialismus, tak co? A námitka – vždyť těch variant může být víc- je naprosto iracionální, to už je lepší víra v boží království nebo v Marťanskou interplanetární pomoc. Každá změna dopředu (tu dozadu neprognózuji, ale nevylučuji) vychází z toho, co je – tak tomu bylo i u klasiků.
Zase znovu opakujete ten mnou již důkladně zodpovězený dotaz o zábranách kapitalismu pro znalostní ekonomiku – čemu nerozumíte – naopak, kapitalismus ze všech řádů nejvíce motivoval znalostní ekonomiku –nejvíce v době sociálního státu a státně monopolního kapitalismu, ale já Vám popsal ty dobově omezené protisměrné tendence – možnost využívat laciné a nechráněné jednoduché pracovní síly – četl jste to vůbec?
Oceňuji Vaši snahu myslet a argumentovat marxisticky – ale bohužel to nezvládáte, jako u toho TGM je Vám logika marxismu nedostupná (to není nedostatečným IQ, ale ideologickým zajetím buržoasií a v jejím rámci technokracií)
Kdepak jsem uhnul od podstaty k jevu? Uveďte příklad. Asi máme různé názory na to, co je podstata a jev. Běžné vědomí, navíc nasycené buržoasní ideologií, se k podstatě nemůže dopracovat – ale argumentujte příklady.
No hned ta další Vaše argumentace – mluvím snad o nějakém existenciálním mindráku kognitariátu? Mluvím o objektivní ekonomické logice formující vědomí a aktivitu kognitariátu, při níž se profesní funkce a z ní plynoucí motivace dostává do rozporu s logikou kapitalistického vlastnictví – Vy nerozeznáte vědomí od bytí? Stejně jako jste nepoznal, že Žižek a Lacan nejsou moji oblíbenci?
Vy snad pracujete v nějaké kapitalistické firmě jako špičkový vědec – že ze sebe činíte autoritu v posuzování? A kromě toho – nemluvím o rutině současnosti a silně pochybuji, že něco víte o náladách zaměstnanců třeba v tom Silicon Valley.
O vývoji v Latinské Americe píše v rubrice Články venezuelský manažer Vargas – přečtěte si to. To, že je západní obyvatelstvo pravicové, není vůbec žádný argument – viz Lenin – Co dělat? Vědomí – v bezprostřední době – nemusí být shodné s ekonomickým postavením. Podívejte se, jak těžce se dělníci výrazně po listopadu volící ODS loučí s tímto svým omylem. Dějinná praxe dokazuje, že chudoba neovlivnila tok dějin nijak podstatně – ani otroci, ani nevolníci systém nezměnili, ale naopak relativně slušně si žijící buržoasie či později dělnictvo a většinou ne v době nějaké vyslovené ekonomicko-sociální krize.
Jsem rád, že jste neutekl před tou nejzásadnější otázkou – sám alternativu nevidíte, ale tu jedinou ještě nezdiskreditovanou odmítáte, to je pro lidi ovlivněné ideologií reakční třídy či více tříd charakteristické, ( i když k těm třídám nepatří).
S tím Bohem máte jen částečně pravdu – moje formulace možných variant stála právě na předpokladu že za vším nestojí Bůh, ale vlastnictví – ptal jsem se na to, na jakou hlavní formu vlastnictví sázíte a protože je už dnes celkem konsensus, že to není ani kapitalismus, ani protosocialismus, tak jste mi vlastně dal zapravdu. A předpovědi budoucnosti většinou vycházejí jsou –li zaměřeny na dlouhodobou budoucnost – i když vždycky jinak, než ti jejich tvůrci představují – ani já nečekám, že to bude přesně podle naší linky – ale trend předpovědí táhnoucích se dějinami se naplňuje – všechny utopie vždycky mluvily o překonání soukromého vlastnictví a staré dělby práce – a co jiného se z dnešní reality rýsuje? Odklady a občasné kličkování dějinného toku na věci nic nezmění – trend je jasný od Marxových dob.
S tím vývojem dělby práce – neprobíhá snad velmi výrazně proces odbourávání jednoduché práce –a to i duševní –bankovní úředníci atd.? O tom přece píše kde kdo – já to četl k knize německých autorů někdy před 15 lety? Je zajímavé, jak reakční ideologie zabraňuje i ve vidění celkem jasných praktickch věcí, které bere i to běžné vědomí.
Samozřejmě se ta tvůrčí kvalita lidského vědomí vyvíjí a já vůbec nevylučuji rozvoj umělé inteligence. Jen si myslím, že v hodně a hodně nedohledné době tohle nebude pro společenské přeměny aktuální. Takže rostoucí nároky na kognitariát moji koncepci v ničem neruší – jde o to, nakolik narušují logiku vlastnických vztahů a vyzbrojují nevlastníky k odporu. Jen mi potrvrzujete vizi, že technický pokrok se bude více a více dostávat do rozporu s logikou vlastnictví a ten rozpor se bude řešit přes ekonomický zájem nevlastníků-kognitářů – nevím, proč uvádíte Ty Vaše technické vize, já mám stejné představy. Samozřejmě tvůrčí práce může být i ta řemeslná a samozřejmě – to jsem přece Vám psal – že rozdíly na planetě budou celý proces zpomalovat.
S tím podílem celé společnosti na řízení a plánování – vždyť to je přece ta moje vize a mohu uvést mnohem více citací – jen je třeba vidět rozdílné tempo podílu všech lidí na vlastnickém rozhodování a na rozhodování technicko-odborném – v socialistické fázi rozhodně nemizí nutnost využívat odborníků na řízení – ale už tam musí být podíl na vlastnickém rozhodování všech, který nebyl za minulého systému.
Ještě k tomu stainistovi – on se tvrdohlavě chce vracet k překonanému v domnění, že jiný socialismus není možný, dějinný proces vidí jako jednosměrnou lineární přímku Já tvrdím, že , že ten minulý protosocialismus byla jen boční větev toku zespolečenštění výroby a emancipaci člověka ( i když byla dost užitečná) a že podruhé musíme jít jinou cestou samosprávného socialismu. Na tomhle Vašem argumentu je nejlépe vidět, že vůbec nerozumíte tomu, kdo Vám oponuje a dobýváte se do otevřených dveří. Za Vaší logikou je jen urputná obrana něčeho, co ani sám nejste schopen definovat, jenom pořád opakujete, že to ještě nebylo, a proto to být nemůže a přitom nevidíte ani zárodky, které reálně jsou. Zkrátka ideologie reakční třídy – asi spíše té protosocialistické – Vás má pevně ve své moci.
Ale nic ve zlém, nutíte mne tříbit si argumentaci a tím pomáháte pokroku – jenom zkuste zase nějakou jinou argumentaci, tohle už je nuda.
Záznamy: 1 - 7 ze 7

Anti - Koba

26.08.2014 12:29

 Je potěšující, že do této rubriky můžeme s ohledem na obsáhlost a náročnost látky zařadit i materiál, který vznikl přímo z diskuse na tomto webu, a to v době, kdy web ještě nebyl zcela provozuschopný, a možnost diskuse nabízelo jen diskusní forum na pravé straně webu. Přitom ta diskuse nebyla planým žvaněním, jakého jsem např. byl mnohokrát svědkem na Deníku Referendum, ale řezala zřejmě bud e řezat dál opravdu do živého, do podstaty celé mé a Neužilovy koncepce samosprávného přechodu od kapitalismu k samosprávnému socialismu. Proto ji tady předkládám komplexní a v chronologické posloupnosti a – jak je na tomto webu zásadou – s možností diskuse.

Vaše vize je nevěrohodná

Koba, 23. 08. 2014


Zde prezentovaný model či prognóza vývoje společnosti směrem k "samosprávnému socialismu" je, podle mého názoru, naprosto nevěrohodný.
Opřu se o text pana Neužila "Kritické pojednání o minulosti a možné budoucnosti socialismu", který se nachází na tomto webu.
Úvahy, které obsahuje, působí příliš vyumělkovaně a křečovitě a celkově to působí dojmem, že samosprávný socialismus není výsledkem nestranné analýzy budoucího historického vývoje, ale předem postavený cíl, který si autor předsevzal nějak "dokázat".
Více či méně přesvědčivě dokazovat lze ovšem cokoli, jak lze zjistit z dějin filosofie, které jsou plné dle "přesvědčivě" podepřených a přesto vzájemně protikladných tvrzení.
Pozastavil bych se třeba u snahy prokázat jakési zvláštní postavení a historickou roli "kognitariátu".
Už úvahy o "kognitariátním" zisku budí podezření.
str. 44: "Hodnototvorný potenciál užitné hodnoty pracovní síly kognitivního proletariátu... nemůže vzniknout bez aktivní účasti jejího nositele v procesu utváření…, zde je i pramen rozdílu mezi společensky nutnými a individuálními výrobními náklady kognitariátního kapitálu, z něhož vzniká dodatečný a mimořádný kognitariátní zisk."
Je "hodnototvorný potenciál užitné hodnoty pracovní síly ... nemůže vzniknout bez aktivní účasti jejího nositele" snad platí ve větší či menší míře pro každého zaměstnance. Nebo si snad myslíte, že pro soustružníka to neplatí?
A pokud si vzpomínám na hodiny politické ekonomie, tak kapitál se může přelévat mezi odvětvími a výsledkem je nějaká průměrná (všeobecná) míra zisku.
Takže: Jak by bylo vůbec možné, aby nějaká skupina činností (např. softwarový průmysl) přinášela dlouhodoběji vyšší míru zisku než jiné činnosti?
To by snad bylo možné jen v případě monopolu (např. se někdy píše o přirozeném monopolu na trhu operačních systémů). Ovšem nezdá se, že by monopol byl nějak principiálně svázán zrovna se znalostní ekonomikou.
Shrnuto a podtrženo: majiteli kapitálu by mělo být v celku jedno, jestli kapitál vloží do řetězce rychlého občerstvení nebo do technologické firmy. Pokud bude nějaký sektor preferovat, budou za tím nejspíš jiné důvody, než nějaký "kognitariátní" zisk.
Velmi pochybné je zdůvodnění vzniku samosprávného spoluvlastnictví v kapitalismu - na str.47 se píše:
"Aby dosáhl reálného podřízení práce kapitálu, musí kognitariátní kapitál připoutat kognitariátní proletariát především sociálně ekonomicky. K tomuto účelu nepostačí, že kognitariátní proletář (například počítačový programátor) má vyšší mzdu a může dosáhnout i vyšších kariérových možností než industriální dělník klasického typu, neboť, kognitariátní kapitál může masovým investováním do „průmyslu“ rozvoje lidských schopností lavírovat mezi odlišnými národními a regionálními stupni vykořisťování a čistě ekonomickými nástroji snižovat hodnotu pracovní síly kognitariátního proletariátu na úroveň mzdy společensky průměrné pracovní síly či dokonce až na úroveň hodnoty a ceny pracovní síly nekvalifikované."
A o kus dále:
"Pro kognitariátní kapitál je nejúčelnější formou vyvlastnění individuálního soukromého vlastnictví takového zvláštního výrobního prostředku, jako je pracovní síla kognitariátních proletářů, sociálně ekonomického připoutání kognitariátního proletariátu, vlastnická spoluúčast zaměstnanců."
Vy nevidíte rozpor? Na jedné straně kapitál může stlačit mzdu "kognitariátu" na úroveň nekvalifikované síly, na druhé straně má pro kapitál tentýž "kognitariát" tak óóóhromnou cenu, že je pro něj výhodné přenechat mu dokonce spoluúčast na firmě!
Zřejmě, pracujete s nějakou logikou, kde neplatí zákon o vyloučení třetího, jinak se to snad ani vysvětlit nedá.
Vaše zdůvodnění vzniku kognitariátního spoluvlastnictví "v lůně kapitalismu" je naprosto nevěrohodné.
A navíc: praxe žádné předávání spoluúčasti nepotvrzuje.
Existují odvětví, kde firmy do výzkumu a vývoje masivně investují - namátkou informační technologie, telekomunikace, farmaceutický a letecký průmysl, pochopitelně výroba zbraní, atd.
Přesto nelze vysledovat naprosto žádné známky toho, že by majitelé těch firem ve své honbě za ziskem předávali podíly ve svých firmách pracovníkům vývoje.
Pochopitelně bychom jistě našli příklady, kdy vybraní zaměstnanci dostanou nějaké akcie svého podniku jako bonus, ale v celkovém součtu je výše podílu takových zaměstnanců marginální. O nějaké samosprávě v pravém smyslu toho slova nemůže být řeč.
Určitě častější a co do objemu významnější jsou akciové opce nebo podíly ve firmách pro členy managementu.
Ještě bych dodal, že výzkum a vývoj není jen nějakou specialitou poslední doby - stačí se podívat, jak se např. v průbehu 19. století měnil vzhled lokomotivy nebo jak vypadala letadla v roce 1910 a o padesát let později.
Vznikala také celá nová průmyslová odvětví, jako např. elektrotechnický průmysl nebo výroba plastických hmot a syntetických vláken. A? Projevovaly se snad někdy nějaké známky toho, že by kapitalisti ve svých firmách zaváděli pro "kognitariát" nějaké samosprávné vlastnictví? A to v těch dobách byli inženýři daleko vzácnější, než dnes.
Pro srovnání: K. Marx byl ještě za svého života svědkem Pařížské komuny a sám se účastnil organizování dělnického hnutí, takže mohl pozorovat v praxi trend, směřující ve prospěch jeho vizí.
Jelikož uznáváte "objektivní pravdu" a praxi jako její kritérium, neměli byste přehlížet fakt, že i přes existenci odvětví s velmi vysokou mírou inovací zde nejsou žádné náznaky směrem k Vámi předpokládanému vývoji.
S výhradami bych mohl pokračovat, ale už tak je to moc dlouhé. Snad jen pár poznámek:
Str. 53: "Dějiny... skýtají obrovské množství důkazů o tom, že od doby vzniku třídních protikladů se špatné lidské vášně, hrabivost a panovačnost stávají pákami historického vývoje, proč by tedy nemohly některé záporné... lidské vlastnosti posloužit formování pokrokové společenské třídy ..."
Především se nabízí otázka, proč by v případě, že by se kapitalismus skutečně nějak vyčerpal, neměly ty záporné lidské vlastnosti působit směrem k jeho přeměně k nějaké na odlišném principu fungující třídní společnosti (např. na nějakém způsobu dobývání renty).

No ale ještě ke kapitalismu a záporným lidským vlastnostem : "Kognitariát" především není nějaká homogenní skupina ve všech směrech stejně schopných lidí.
I kdyby tedy hypoteticky získali nějaký podíl ve firmách, proč by ti z nich, kteří by toho byli schopni, neusilovali o získání většího podílu či dokonce celé firmy na úkor svých ňoumovatějších spoluvlastníků ? Proč by měli mít zájem na socialismu, dokonce na socialismu také pro popeláře, pomocné stavební dělníky a nezaměstnané ?
Jedině snad, že by je pozitivně motivoval humanismus taťuldy Masaryka.
Výrony na adresu ruského prezidenta Putina raději nebudu komentovat. A ano, opravdový „marxista-leninovec“ si musí přát maximální oslabení amerického imperialistického dravce, protože jednak ruský dravec není tak agresivní a nemá potřebu každých pár let vybombardovat nějakou zemi k chaosu, druhá - je to nutná podmínka pro existenci multipolárního světa, který může dát šanci různým alternativám, které se začínají vynořovat např. v Latinské Americe.
Str. 52: "...že právě v tomto momentu spočívá základní důvod, proč bude většina členů komunistické strany vizi samosprávného socialismu zásadně odmítat."
Nemohu mluvit za členy KSČM, ale domnívám se, že se mýlíte. Podle mne za odmítnutím Vaší vize nejsou obavy stalinistů nebo pragmatiků. Myslím si, že důvod je daleko jednodušší: Váš model je nevěrohodný, nedokázali jste přesvědčit...
 

Re: Vaše vize je nevěrohodná

Josef Heller 24. 08.2014

No konečně zase nějaký zásadní odpůrce, abych se nenudil. Jen technicky - připomínky k Neužilovi jste měl zařadit za jeho článek, nechci mu lézt do řemesla, ale když to musí být... Nejprve k Vašem příspěvku celkem:
Jádrem Vašeho příspěvku je Vaše subjektivní tvrzení, že koncepce samosprávné cestxy k překonání kapitalismu a samosprávného socialismu je nevěrohodná, tedy - že Vy ji nevěříte. Proti gustu žádný dišputát, já taky nechci, abyste ji věřil, ale abyste vyvrátil moji argumentaci, třeba z pozic jiné metodologie než mám já. Dále Váš příspěvek obsahuje spoustu citací toho, co se Vám nelíbí - je dobře, že mi poněkud upřesňujete způsob Vašeho myšlení, ale argumenty to nejsou. Máte jednu polehčující okolnost- zatím tu ještě nevisí naše podstatná argumentace, takže ji nemůžete znát. Časem bude možnost stáhnout si naše vrcholné "dílo" - knihu Kdopak by se Marxe bál?
A teď k Vašim sporým argumentům
Tak především kognitariát – asi jste zde limitován neznalostí našeho pojetí kognitariátu. My chápeme kognitariát jako novou profesní podobu dělnické třídy – kognitariát nemá v našem pojetí jinou historickou úlohu, než tu historickou roli dělnické třídy, kterou objevil Marx již ve svých raných pracích a která se normálně učila v minulém systému – tedy, že je to jediná třída v historii, která sebe může osvobodit jen osvobozením celé společnosti, zrušením soukromého vlastnictví VP, staré dělby práce, tříd (a tedy i sama sebe). Podotýkám, že Marx necharakterizoval proletariát (dělnickou třídu) profesními znaky (fyzická práce – to bylo deformované stalinské a kádrovácké pojetí), ale komplexním popisem odstínů vlastnického postavení (Teorie o nadhodnotě). Bude k tomu článek, sledujte. Klasiky opravujeme jen s přihlédnutím k tomu, co kolem sebe ještě nemohli vidět, i když to de facto předvídali – tj. k vědecko-technické revoluci, růstu úlohy služeb (to nepředvídali) atd. S touto změnou ve výrobních silách a podobě profesí směrem k intelektualizaci prochází dělnická třída dlouhodobým přezbrojením z fyzicky pracujících na kognitariát – ten má ale stejné vlastnické znaky jako ti soustružníci. (Okrajově – kognitariát netvoří všichni duševní pracovníci – jen ti, kteří mají ty vlastnické znaky – např. námezdně zaměstnaný vědec v kapitalistické tvorbě na výrobu vědeckých poznatků na kšeft je úplně totéž co soustružník – vlastnicky). Ale jeden nový moment tu je. Kdybyste znal Kapitál, tak byste věděl, že Marx popisuje i historický vývoj ke skutečnému proletariátu přes stadium manufakturní výroby. A považuje manufakturního dělníka za ještě ne zcela podřízeného kapitálu, vzhledem k jeho specifické řemeslné činnosti vyžadují nenahraditelnou dovednost – Marx mluví o formálním podřízení práce kapitálu. Reálné podřízení nastává, až když se dělník stává přívěskem stroje a honí ho nejen kapitalistův dráb, ale i sám stroj. Navíc je jeho práce jednoduchá a snadno zaměnitelná. A tady s intelektualizací výroby do podoby vědecké výroby nastává změna – kognitariátní dělník se už zase ocitá na novém historickém stupni dějinné spirality formálně podřízeným – jeho manévrovací prostor vůči kapitálu se zvětšuje. Vymýšlet a tvořit nelze automaticky na rozkaz anebo pod vlivem finanční stimulace, vědecký objev nemůžete dost dobře svázat právními předpisy s kapitalistou a vědce nemůžete taky snadno nahradit. Máte pravdu, že vědci existovali od počátku kapitalismu, ale značně si to zjednodušujete. Zpočátku tu ve výrobě aplikovanou vědu provozovali buď kapitalisté sami, nebo jejich blízcí spolupracovníci a manažeři. Případně kapitalisté nakupovali poznatky a služby od pracovníků státem financovaných institucí, vysokých škol apod. anebo od vědců, jejichž postavení lze přirovnat k soukromému lékaři či architektovi. A i když později přibylo i intelektuálních vykořisťovaných zaměstnanců, na trhu se utvářející cena jejich pracovní síly byla tak vysoká, že se tito lidé necítili být součástí dělnické třídy, neviděli, že jsou vykořisťováni vlastně víc než fyzicky pracující dělník, od kterého se lišili životním stylem, a zbytek už zařídila buržoasní ideologie, která právě do nich lezla nejsnáze. Masové včlenění vědy do výroby a vědců mezi vykořisťované zaměstnance přišlo až s tou VTR. A tady se střetávaly a stále střetávají protichůdné tendence, které Franta zmiňuje a které mu vytýkáte jako logický rozpor – ale ony působí obě. Jedna spočívá v tom, že zmasovění produkce vědeckých pracovních sil, obzvláště levné produkce v třetím světě a také u nás – v rekapitalizovaných zemích, umožňuje kapitalistům stlačovat cenu vědecké pracovní síly obecně, včetně té americké, německé apod. Nevím, zda víte, že třeba v pohádkovém Silicon Valley nahrazují drahé americké vědce laciní vědci z Indie, že ceny pracovní síly počítačových mágů stlačují levní rumunští programátoři, o indických nemluvě a o čínských se ještě moc neví. Takže – až vývoj ještě pokročí a vědecký dělník – kognitář se bude stávat tím základním typem pracovníka – bude na něj působit i tato tendence. Ovšem – ta se vyčerpá a motivaci k třídnímu boji a odporu bude víc a víc vytvářet rozpor mezi logikou vědeckého bádání a úzkými rámci kapitalistických ziskových mechanismů. Ono to už trochu prosvítá v amerických filmech, kde vědci narážejí na omezování rozpočtů, tlak akcionářů apod. Takže až kapitalistům dojde, že mohou nejvíce zvyšovat míru zisku vytloukáním mimořádného zisku z nahraditelného objevu jejich zaměstnance (to je ta kognitariátní renta – tak jako kdysi kapitalista těžil z úrodné půdy nebo z toho, že měl na pozemku vodopád), bude muset sáhnout i po té samosprávné motivaci. Nejsem fachman na ekonomickou realitu dnešního kapitalismu, ale slyšel jsem, že už i tyto prvky by se daly nalézt – svého času např. v Japonsku, o USA nemluvě. On totiž působí ještě jeden faktor, který ale tady nebudu vysvětlovat – viz můj článek o protosocialismu – a to je neefektivnost řídícího aparátu přiživujícího se na vlastnické funkci kapitalisty a snižujícího míru zisku.
Tedy k té 44 str. Neužila, kterou kritizujete – ano hodnototvorný potenciál má každá pracovní síla, na její profesní podobě nezáleží, ale ten hodnototvorný potenciál kognitariátní nenahraditelné síly je mnohem větší, takže míra zisku je pro kapitalistu výhodnější, vzniká mimořádný zisk – když čtete, tak čtěte pozorně!!!
Jinak k té průměrné výrobní ceně – zase Vaše nedokonalá znalost – to se týkalo kapitalismu volné soutěže, dnes jsme hluboko v monopolním kapitalismu, kde nedochází k vyrovnávání na průměru a kde monopoly na základě jakési výhody, kterou vlastní, vytloukají monopolní, vysoce nadprůměrný zisk na úkor menších kapitalistů, veškeré maloburžoasie a hodnoty pracovní síly části zaměstnanců, zejména migrantů apod.
Kdysi byl monopolní zisk svázán hlavně s možností vyrábět masově – a šlo o monopol nízkých výrobních nákladů ve velkovýrobě na rozdíl od draze vyrábějících menších podniků a živností. Samozřejmě tehdy i dnes jde o i o různé monopoly dané vlastnictvím, pokud jde dopravní cesty, možnost parazitovat na státu, atd. V globalizaci přibývají výhody pro globální kapitál plynoucí z rozdílných národních měr vykořisťování a sociálního zabezpečení (levný čínský dělník) atd., my netvrdíme, že monopol ze znalostní ekonomiky dnes převládá, ale sdílíme názor Marxe o tom, že při tradičním vykořisťování s pomocí nového a dokonalejšího konstantního kapitálu klesá míra zisku – dnes to ještě není tak jasné, ale už dnes mnoho západních nemarxistických vědců vyzývá kapitalisty, aby se orientovali na lidský faktor, vzdělání, vědu apod. A z toho my odvozujeme objektivní podmínky pro cestu samosprávy – ovšem zcela samostatným problém je, aby si to vykořisťovaní různých typů i etnik uvědomili, aby jim přitom pomáhalo na samosprávě založené hnutí (nikoli partokracií ovládaná komunistická strana starého typu, jako je dnes KSČM), aby se rozvinul široký politický tlak, případně aby si kognitariát osvojil nové formy třídního boje pomocí ovládání počítačů atd. – v tom jsem laik – ale ti současní hackeři už leccos ukazují.
Takže zase reakce na Vás – ano, samozřejmě – kapitalistovi je jedno, kam vloží kapitál – ale preferuje tu formu, která mu přináší nejvyšší míru zisku – a zdá se, že Vy vůbec nevnímáte ty obrovské převraty ve výrobních silách odrážející se i v tvorbě hodnoty a nadhodnoty – není třeba hledat zvláštní jiné důvody.
Musím se přiznat, že zákon o vyloučení třetího opravdu neznám, u Marxe jsem se o něm nedočetl, a v ostatním jsem venkovský primitiv. Tohle mi zní nějak lacanovsky, což je poněkud v rozporu s Vaší celkovou logikou, která mi spíše připomíná četné argumenty od tzv. stalinistů v KSČM (ostatně i Vaše přezdívka – že by byla vyjádřením sympatií k velkému, leč krvavému Josifovi?), přesněji – mně totiž o Stalina nejde – stoupenců ideologie a politiky minulé vládnoucí třídy protosocialismu – řídícího aparátu. Ale nic ve zlém – to není žádná osobní dehonestace.
Praxe údajně nepotvrzuje naši koncepci – ono to tak docela není – zkušenosti se samosprávou jsou – obligátní Mondragon, Ezopy, ve střední Itálii Svaz družstev tohle organizuje u propadajících firem, továrny převzaté argentinskými dělníky po útěku vlastníků za krize, o našem družstevnictví nemluvě, pro samosprávný model se vyslovil Noah Chomsky, David Schweickart apod. Ale jsem ochoten Vám dát za pravdu, že praxe to opravdu ještě masově nepotvrzuje. Potvrzovala snad praxe kolem roku 1848 teze Manifestu o převzetí moci proletariátem a nastolení jeho diktatury? A jaký dojem asi musel mít Marx z porážky Pařížské komuny? Engels se sice dožil vzestupu sociální demokracie v Německu, ale už musel vidět i prvky degenerace a revizionismu. Nakonec sice protosocialistické revoluce proběhly jinak, ale protosocialismus vznikl a dost dlouho to vydrželo. Takže musíte mít trpělivost.
Takže Váš názor, že naše teorie je přizpůsobena předem stanovenému cíli, který jsme už slyšeli vícekrát, je pouze a výhradně Váš dojem – příp. i dojem jiných lidí – nic proti tomu. Ale kdo naši koncepci zná důkladně a kdo taky zná Marxovu metodu užitou ke zkoumání kapitalismu v Kapitálu, tak ví, že naše logika je budována postupně a v našich životech začala, když jsme poznali, že protosocialismus nebude asi ten pravý socialismus. Rozebrali jsme ho a zjistili, že státní vlastnictví není to pravé ořechové a položili jsme si otázku, kterou teď kladu i Vám: Když ne kapitalismus a když ne protosocialismus založený na státním vlastnictví zprostředkovaném třídou řídícího aparátu, tak co? Malovýroba jistě ne. Tedy jsme se jali zkoumat kapitalismus, přes Grundrisse došli k projektu VTR, no a pak jsme to prostě stavěli dál.
Putina ať Vám odpoví Franta, já ho považuji za schopného politika ruského globálního imperialismu, jako byl kdysi Roosevelt politikem monopolního kapitalismu USA a Churchill totéž v britské verzi. Jeho osobní vlastnosti mne nezajímají. Jsou to z mého hlediska všichni lumpi – ukrajinští, ruští, němečtí či američtí o zvláště ubohé buržoasii české ani nemluvě. Víru v tzv. méně nebezpečný ruský imperialismus odmítám. Není zárukou před světovou válkou. Sdílím leninský názor - přeměnit oboustranně nespravedlivou válku imperialistickou, ve válku proti kapitalismu, především každý proletariát proti své vlastní buržoasii - když ne válku tak alespoň protiválečný tlak mezinárodně solidárního proletariátu. Ovšem - když komunistické strany podléhají nacionálnímu šovinismu, jako kdysi sociálně demokratické před první světovou válkou a široko daleko není žádná internacionalistická protikapitalistická politická síla, tak je to bída. Aha – při prvním čtení jsem přehlédl, že Vy se vlastně k své orientaci veřejně hlásíte – opravdu Kobe – termín marxista-leninovec používají stalinisté v KSČM, takže možná vím, kdo jste, ale to je jedno. Jak vidíte – k Leninovi se hlásíme i my a může to zjistit každý třeba jen z odkazů v našich pracích, ale s Vámi totožní být nechceme.
K Vašim argumentům – proč by kognitariát neměl jít cestou k vlastnímu privilegovanému postavení bez ohledu na zájmy ostatních dělníků a neprivilegovaných? Neliší se ničím od proletariátu, nutí ho stejné objektivní rozpory kapitalismu a nové podmínky ho k tomu nutí jen intenzivněji. A nejde to žádnou opravou soukromého vlastnictví či dělby práce. Prostudujte si Marxe a Lenina., když se k nim hlásíte, to je abeceda. Nebo že byste Vy - marxista leninovec - odmítal historickou roli dělnické třídy - základní Marxův objev?
Kognitariát vlastnicky je homogenní skupina, profesní či odvětvové rozdíly nehrají roli.
K Frantově textu str. 53:
Franta míní, že naše koncepce nepředpokládá předem ideálního člověka, ale prostě člověka, vykořisťovaného pracujícího, který v boji za své sobecké zájmy (musí ovšem pochopit i ty společné celotřídní) osvobozuje celou společnost – jinak to prostě nejde – to je základ Marxe.
Vaše závěrečné konstatování, že nás členové KSČM odmítnou nikoli kvůli vlivu jiných ideologií (proti samosprávě působí jak stalinismus – což je pochopitelné – pohrobci třídy řídícího aparátu si nedovedou představit socialismus bez svého privilegovaného postavení a část členů KSČM jim to baští, tak buržoasní – tam to ani není nutné vysvětlovat). Mimochodem – oni nás všichni členové KSČM neodmítají, většina ani nemá možnost se s naší koncepcí seznámit, protože vedení to nepřipustí, aby nenaštvalo Vás stalinisty.
Co kdybyste si jen tak cvičně pokusil položit otázku:
A nepůsobí to odmítání skutečně ten vliv starých ideologií i lidská setrvačnost u starých lidí, kteří prožili protosocialismus, většinou patřili k nižším vrstvám řídícího aparátu a samosprávu si nedovedou představit?
A není můj (tedy Váš) pocit nepřesvědčivosti naší koncepce způsoben jen tím, že tuto koncepci neznám a že neumím pořádně marxisticky myslet?
Ale jen zase něco (Pavle?) napište – pro případné čtenáře je tato diskuse poučná.

 

Re: Re: Vaše vize je nevěrohodná-.

Koba, 25. 08. 2014

Pane Hellere, děkuji za reakci a úvodem se vyjádřím k Vaší technické poznámce:
Příspěvek jsem zařadil do fóra zcela záměrně, neboť můj úmysl byl vystavit kritice Vaši koncepci, nikoli její konkrétní ztvárnění v textu PhDr. Neužila.
Jistě uznáte, že tři odstavce pod nadpisem "Jaký je Váš názor?" se jako východisko k diskusi nehodí, minimálně proto, že tam uvedená tvrzení nejsou nijak odůvodněna.
Text pana Neužila byl v cca polovině minulého týdne jediný komplexní popis Vaší koncepce, který jsem na webu našel. Měl jsem za to, že tam prezentované názory přestavují v příslušných pasážích jakési její shrnutí a že to lze využít jako základ k diskusi. Pochopitelně připouštím, že to může být můj omyl.
Já samozřejmě chápu, že "kognitariát" je v soukromých podnicích z hlediska svého vlastnického postavení v pozici proletariátu a toto jsem ani nijak nerozporoval, to mi vysvětlovat nemusíte. Mám nicméně za to, že Vaše představy o práci těchto lidí jsou dosti zkreslené - např. převážná většina programátorů naprosto nic nového nevynalézá ani neobjevuje, jejich práce je v podstatě rutina - poměrně přesně vědí, co a jak mají udělat.
A pane Hellere, spletl jste to, psal jsem o průměrném zisku, nikoli o průměrné ceně. Já skutečně nevím, zda firmy, kde "kognitariát" tvoří větší podíl zaměstnanců, dosahují vyšší míry zisku a pokud ano, zda je za tím nějaký "kognitariátní" zisk coby výsledek nějakých specifických schopností těchto zaměstnanců. Např. jejich případný de facto monopol na určité produkty nebo služby není něco, co by bylo nějak specifické zrovna pro znalostní ekonomiku.
Domnívám se, že Vaše tvrzení o kognitariátním zisku nelze prokázat spekulacemi, na to by byla potřeba nějaká empirická data. Všiml jsem si, že tady na webu máte recenzi na nedávnou Pikettyho knihu, o které se píše, že přináší mnoho empirického materiálu. Třeba by se tam něco našlo? Nicméně obávám se, že moji hlavní výhradu (kterou, jak zjišťuji, v podstatě sdílí i pan Tejkl), jste nevyvrátil.
Rozpor, který jsem vytýkal panu Neužilovi, jste příliš neprojasnil: Sám píšete o tom, jak indičtí inženýři v Silicon Valley stlačují cenu pracovní síly. Není tedy jasné, proč by měli dostávat nějaké významné podíly ve firmách. Tvrzení o střetávání protichůdných tendencí mi připadá jako poněkud laciná "dialektická" výmluva.
(Mimochodem, mohl byste nějak doložit své tvrzení o rumunských programátorech, údajně dobývajících svět? Ne, že by to bylo nějak důležité, ale Ve Vašich textech se to objevuje poměrně často a nikde jinde jsem o tom ještě neslyšel.)
Domnívám se, že jste asi správně neporozuměl mé námitce o tom, že praxe Vaši koncepci nepotvrzuje.
Nešlo mi v ní o družstva jako taková (i když i tak by se dalo argumentovat - viz příspěvek pana Tejkla). Šlo mi právě o ty samosprávné podniky kognitariátu, případně o předávání podílu ve firmách příslušníkům kognitariátu "v lůně kapitalismu". Proto také ta historická reminiscence - něco takového se nedělo ani v dobách, kdy byl "kognitariát" hodně vzácný a ten výše uvedený rozpor v podstatě neexistoval.
Tudíž Váš protiargument "obligátním" Mondragonem nebo EZOPem jde úplně mimo mísu a je zřejmě důsledkem nepochopení jádra mé argumentace. Mondragon není ani družstvo kognitariátu a už vůbec nevznikl tím způsobem, že by kapitalističtí vlastníci ve své lačnosti po zisku předali podíly ve firmě zaměstnancům.
À propos: Mondragon založil katolický kněz a jeho pohnutky byly ryze humanistické, nikoli snaha tímto způsobem zbohatnout. Z tohoto hlediska Mondragon spíše připomíná projekty Roberta Owena, které, jak známo, marxisté označují přívlastkem "utopický". Že by Hegel udělal opět stojku? No, Masaryk by z toho byl jistě potěšen, ale co by tomu řekl Marx, to věru netuším.
A když jsme u toho kognitariátu a vzniku samosprávných podniků v lůně kapitalismu:
Existovaly konkrétní a silné důvody, které bránily rozvoji kapitalistického způsobu podnikání "v lůně feudalismu", ať už to byl cechovní systém, nedostatečná mobilita pracovních sil nebo třeba feudální privilegia, která bránila politickým aspiracím nově bohatnoucích podnikatelů.
No a teď mi, prosím, vysvětlete, jakým způsobem kapitalistický systém podvazuje podnikání v oborech pokročilých technologií?
A jakou výhodu by např. softwarové firmě přineslo, kdyby měla právní formu družstva a nebo kdyby akcie vlastnili zaměstnanci? Mě osobně nic nenapadá. U začínajícíh firem by mi to připadalo spíše jako handicap, neboť takové firmy jsou zpravidla postaveny na nějakém konkrétním podnikatelském záměru, reprezentovaném "otcem-zakladatelem" a nepřipadá mi moc účelné, aby do vedení firmy mohl kde kdo kecat.
Čili nějakou analogii co se týče zárodků nové společnosti v lůně té staré mezi manufakturami ve feudalismu a technologickými firmami v kapitalismu při vší snaze nemohu nalézt.

Pane Hellere, v Komunistickém manifestu se píše, že v komunistické revoluci proletáři nemají co ztratit, leda své okovy.
Myslíte si, že je to výstižný popis situace lidí, kterým, pokud by se uskutečnila Vaše prognóza, předala buržoasie podíly ve svých firmách?
Podle mne ne a proto je, myslím, naprosto legitimní můj dotaz, jaký by tihle spoluvlastníci firem měli zájem na zavedení socialismu, navíc socialismu nejen pro sebe, ale i pro "socky" na společenském dně.
Podle mého názoru mělo v případě "klasické" (myšleno převážně manuálně pracující) dělnické třídy tvrzení o tom, že dělnické třída osobobodí celou společnost, svou logiku. Dělnická třída byla v té době nejpočetnější a nacházela se na spodku společenské pyramidy, takže když by byla osvobozena ona, tím spíše by byli "osvobozeni" ti nahoře.
No, ale kognitariát, navíc spoluvlastníci firmy???
Rusko necháme stranou, nicméně Váš postoj nesdílím - v roce 1940 byste také asi neprohlásil, že Francie i Německo jsou imperialistické státy a tedy lumpové jeden jako druhý. Dovolím si připomenout, že v dnešních (25. 8. 2014) Haló novinách má PhDr. Ransdorf článek o prezidentu Putinovi a hodnotí ho velmi dobře.
Snad ještě na okraj - zákon o vyloučení třetího je jedna ze zásad klasické logiky a jejím obsahem je tvrzení, že výrok i jeho negace nemohou být oba nepravdivé. Viz Aristotelova Metafysika 1057a. Nenapadlo mě, že doktor filosofie to nebude vědět.
Nemám v úmyslu dělat si na internetu reklamu, takže když dovolíte, zůstal bych v anonymitě. Nicméně bych Vás nerad nějak mystifikoval, takže Vás ujišťuji, že nejsem nikdo z Vašich známých. Pro Vaši informaci rovněž sděluji, že nejsem a nikdy jsem nebyl členem nějaké politické strany a nikdy jsem také nepublikoval nějaký článek. Tudíž mě zcela určitě nemůžete znát ani nějak zprostředkovaně.
Členové  KSČM, myslím, Vaši koncepci v podstatě znají a mají také možnost se s ní seznámit buď v některé z Vašich knih (bylo jich, tuším, více) nebo v Haló novinách, kde se v průběhu let, pokud si dobře vzpomínám, nějaké články objevily. A pochopitelně také na internetu.
A pane Hellere nezapomínejte, že ti staří členové "nižších vrstev řídicího aparátu" mají, na rozdíl od Vás, praktické zkušenosti z práce s lidmi na podnikové úrovni. No, a jestli samosprávě nevěří, tak možná moc dobře vědí proč.

Ano, Pavel nejste, omlouvám se….

Josef Heller

Vy jste úplně jiná sorta, s opačnou orientací a daleko zdatnější sofista – výborně ovládáte umění, jak se přes nepodstatnou jevovou formu uhnout podstatě. Ale to není výtka. Jen pro lepší porozumění – jsem sice PhDr. ale historických věd, obor historie – politická ekonomie. Byli jsme pokusný obor, logiku jsme neměli, spíše matematiku a statistiku a filosofie jen málo. Když se mrknete na můj životopis, možná budete mít přesnější představu o tom, co znám a co ne, nikdy jsem nic nepředstíral a moje silná stránka je marxismus, na nic jiného jsem čas neměl. Nicméně Aristotelova logika není dialektická logika, nemohu ji akceptovat a stejně i Vaše případné kritiky dialektiky. V tom se lišíme.

Ale vezměme to postupně:

V své odpovědi jsem Vám přece přičetl k dobru, že ještě nemůžete znát naši celou koncepci  - můžete vidět, že už toho dost přibylo, ještě neumím tu obsluhu té nejdůležitější rubriky. Bude tam pak i kniha. Ty tři odstavce na diskusním foru vpravo na webu jsou jen všeobecnou provokací k diskusi.

Je zajímavé, že mi přisuzujete nějakou představu o práci dnešních počítačových aj. odborníků a že ji omezujete zejména na ty „dělníky“ duševní práce. Moje představa je ale jiná a je spíše v souladu s tím, co vím o špičkové vědecké práci – čili – to, co tomuto kriteriu neodpovídá, není ještě ten pravý kognitariát – já nekoukám pod nohy, ale dopředu.

Další vaše sofistika – není důležité, zda jste použil výrazu zisk či cena – kontext byl jasný, pro každého kdo Marxe zná. Pro jistotu shrnu – za volné soutěže se zboží prodává za výrobní cenu – průměrnou, která zahrnuje cenu nákladů a průměrnou procentní ziskovou přirážku (všeobecnou míru zisku k velikosti vynaloženého kapitálu). Přesto souhrn všech výrobních cen odpovídá dle Marxe souhrnu hodnot a nadhodnoty.

Ale té hlavní slabině Vaší argumentace jste se vyhnul - tohle platí za kapitalismu volné soutěže, což už je hluboká minulost a i za dob Marxe to byla jen pracovní abstrakce zhruba odpovídající praxi. Na tomhle bodu je nejlépe vidět rozdíl v  našem uvažování.

Nicméně Vám přiznám body ve Vašem tvrzení, že nemohu svou dedukci podložit empiricky, což snad jasně vyplývá z výše uvedeného životopisu. Ano, naše koncepce je jedna velká hypotéza potvrzovaná jen sem tam nějakým nesporným faktem, což jsem nikdy nepopíral – ale rozhodně odpovídá realitě víc než různé vyumělkované plky Žižků, Lacanů apod.  Mimochodem i buržoasní statistika je dělaná tak, aby se tato metodologie nedala ověřit. Přesto si myslím, že i ta dedukce je funkční – Marxova koncepce VTR v 2. díle Grundrissů se taky neopírala o žádná dobově zjistitelná nezvratná fakta a přesto na ni ještě v 60 letech minulého století udělal kariéru Richta, který k ní v podstatě nic moc nepřidal.

Myslím si, že dosavadní práce velkých firem s vynálezy naši tezi o kognitariátním zisku naprosto potvrzují, což je taky důvodem odporu levicových radikálů k praktikám intelektuálního vlastnictví. Jistě, že monopoly byly v dějinách různé – vždyť jsem Vám v tomto smyslu odpovídal a souhlasil. Podstatné je, že teprve ve skutečné znalostní ekonomice bude tento druh monopolu tím hlavním a převládajícím.

K Pickettymu se časem dostanu (mimochodem mrkněte se do rubriky Překlady, je tam o něm text), ovšem neumím anglicky – další limit mého života v daných podmínkách, ale neodmítám subjektivní odpovědnost – se slovníkem lecos  přeložit dokážu, ale jde to pomalu a na to se mi už krátí život, tak dělám, co umím nejlépe. Kromě toho, co jsem o Pickettym zatím četl a slyšel, mi nedává žádné radostné očekávání -–to je zase jen jeden příklad toho, jak najednou západní veřejnost dělá boha z toho, kdo uloupl trochu toho perníku, kterého je u nás marxistů mnohem a mnohem víc – jenže nám a zejména z této země a zejména chudým nikdo nic neopublikuje a neudělá bombastickou reklamu – naopak, přál bych Vám Ty obtíže při distribuci naší knížky, na kterou jsme vyžebrali prachy od poslanců KSČM, a nejvíc dal normálně zaměstnaný kamarád. A máte velkou iluzi, že členové KSČM naši koncepci znají – už jsem různě popisoval, jak nás blokuje vedení strany, kterým rušíme kruhy. O cenzuře v komunistických HaNo ani nemluvím. A k tomu musíte připočítat lidskou lenost a nedostatek času.

Z mé metodologie vyplývá, že jsem Vám na Váš argument odpověděl dostatečně – skutečně působí obě tendence, ta první snižující cenu intelektuální pracovní síly využívající možnosti globálního kapitálu těžit z odlišné situace ve vyspělých a rozvojových zemích působí teď a do toho, aby kapitál skoncoval s neoliberalismem a šel investovat do lidského kapitálu (což nedoporučují jen marxisté – asi budete znát Radima Valenčíka, ten je do toho úplně zažraný), je bohužel daleko a ta současná vojensko - politická rvačka globálních hráčů to ještě oddálí. Ale to jsem Vám psal – nemohu za to, že pro Vás je dialektika laciná, já na ni stojím, stál na ni Marx a nezlobte se, to je pro mne i pro mnoho jiných lidí větší autorita než třeba Vy nebo Masarykovo odmítání (to teď intenzivně studuji a divím se, jak mohl člověk tak vzdělaný a inteligentní být tak mimo při vysvětlování a kritice marxismu – viz můj článek na rubrice Články).

Bohužel Vám nemohu uvést, kde jsem četl o těch Rumunech – bylo to něco na netu a já jsem neměl čas si to uložit a pak jsem na to zapomněl. Ale s těmi Indy je to snad všude.

Já jsem podstatě Vašich námitek proti kapitalistickému napomáhání samosprávě a jejím požadování kognitariátem  rozuměl, jen jsem to vzal zeširoka, protože jsem Vás považoval za stranického stalinistu a ti odmítají i družstevnictví jako takové. Ale Vy se pořád točíte v kruhu – znovu mohu jen opakovat, že se nekoukám pod nohy, jen aproximuji již existující tendenci daleko do budoucna a už jsem několikrát napsal a i Tejkl s tím pracuje, že námi prognózovaná etapa ještě nenastala. Uvedl jsem argumenty ze současnosti – Japonsko, problémy s řídícím aparátem, které lze empiricky pozorovat zejména v tomto našem mimořádně zmršeném kapitalismu. Třeba jen ty šílené manažerské platy bez vazby na výkonnost. Přečtěte si můj článek na té náročnější rubrice o protosocialismu a jeho řídícím aparátu – leccos v kapitalismu Vám to připomene. Mimochodem – co jiného než motivace spoluvlastnictvím bylo to přibírání manažerů či vynálezců za společníky už v raných etapách kapitalismu?

 Mondragon skutečně není argumentem proti Vašemu odmítání budoucí motivace kognitariátu. Je spíše dokladem možností samosprávy i ve víceméně industriální ekonomice, což mnozí stalinisté ani nevědí – dobrá, na Vás to nesedí. Jak vznikl Mondragon, vím a už jsem to taky víckrát v článcích či ústních vystoupeních uváděl, psal jsem (je to v naší knize) i o rizicích Mondragonu dnes. Sám se sebou jste v rozporu – vidíte Mondragon spíše jako utopii – ale on už hodně dlouho reálně existuje a dokonce překonává krize. Víte jistě jako já, že i Owenovy experimenty se osvědčovaly a jeho samosprávné podniky byly efektivnější než jiné – přirozeně takový ostrůvek v moři dravého kapitalismu nemohl dlouho vydržet, ale už jeho existence a později ještě významnější existence Mondragonu spíše ospravedlňuji moji aproximaci trendu ještě dále do budoucnosti, ne? Takže nevím, co máte na mysli tou Hegelovou stojkou – v marxistické dialektice žádný problém nevzniká. Že by to Masaryk nepochopil, stejně jako Vy, rád věřím.

Vaší historické výtce nerozumím – samozřejmě, že existovaly obecně ty zábrany, o nichž mluvíte, ale v určitých vlnách a zvláštních podmínkách některé země byly – třeba jen dočasně - prolamovány – dějiny to zkoušely a nakonec to prošlo v Nizozemí a Anglii. Netvrdím, že kapitalismus apriori podvazuje podnikání ve vědě, stimuloval ho nejvíce ze všech systémů a více než protosocialismus, byla doba někdy v 50. a 60. letech, kdy to byl přímo boom. Kapitalisty k tomu nutil i existující sociální stát a síla odborů i konkurence protosocialismu. V té době jsme věřili, že třeba absolutní zbídačování bylo jen historicky překonaná dětská nemoc kapitalismu. Jak pořád opakuji, nemohu shromažďovat reprezentativní údaje o vývoji kapitalistické ekonomiky, ale myslím si, že i když samozřejmě podnikání ve vědě pokračuje a dynamicky (i když monopoly leccos utajují, dokud nevytlučou zisk ze stávající podoby výroby a surovin), globalismus a industrializace v třetím světě však před kapitálem otevřely snazší, méně riskantní a krátkodobě možná ziskovější cestu. K tomu vydatně přispěla neoliberální revoluce ve vyspělých zemích a v zkrachovalých socialistických zemích, po které se kapitalismus vrátil k těm dětským nemocem, včetně absolutního zbídačování (nemusím snad konkrétně popisovat). Dokonce přišly i války, destrukce sociálního státu, privatizace veřejných služeb atd. Takže obecně – znalostní ekonomika je pořád ještě spíše třešnička na dortu, což ale jednou skončí a problém motivace skutečného kognitariátu bude hlavní problém.

K té softwareové firmě – před pár lety mi umřel jeden kamarád po netu, majitel takovéto firmy, který ač antikomunista, tam takovou formu zavedl. Nemohl si ji vynachválit, v době krize, oni šli nahoru, lidi ze sebe vydávali maximum. Co vlastně Vy o té vědecké výrobě (ne o té počítačové rutině) víte? Jaké máte vzdělání, profesi? Podtrhuji ne o české rutině!!!! Typuji Vás na klasického technokrata, který se veze na setrvačnosti neradostné reality promítající se i do nespolehlivosti pracovníků – a přesně to jsou ti nižší i zbylí vyšší bývalí manažeři v KSČM, např. bývalý náměstek SPK Václav Věrtelář, který při slově samospráva sahá po revolveru a mne a Neužila pomlouvá, kde může. Tady už nejde ani tak o stalinismus, ale o technokratismus, tisícileté tradice oddělení řídící a řízené práce ve staré společenské dělbě, kterou považovali klasikové za nutnou překonat.

Analogii jsem Vám vysvětlil – v manufaktuře byl dělník jen formálně podřízen kapitálu, nebyl ještě dost připoután ke stroji, a v moderní vědecké výrobě už se z toho připoutání vnějšími mechanismy více a více vymaňuje, nechápu, co na tom vy nechápete a proč mne nutíte opakovat už vyslovený a jasný argument?

Ztracené okovy – ano, já docela věřím, že v Manifestu měli klasikové před očima ten tehdejší proletariát, který toho i opravdu neměl moc co ztratit. Jenomže se jim povedl filosofický nadhled, což studiem jejich podstatných děl (Manifest je jen propagandistický text, i když dobrý) lze potvrdit, ty okovy nechápali jako nízkou životní úroveň, ale jako deformující postavení totálního nevlastníka, ještě navíc připoutaného k nejvíce odcizené formě práce (fyzické, jednoduché, řízené, oddělené od přírody). Z toho vyvodili tu historickou roli – pokud Vám to ani po mém minulém výkladu této role není jasné, je to Váš problém, ale bylo to v každé učebnici. Ano – leccos se změnilo – ale pořád nejde o nízkou životní úroveň. Již v 60. letech 20. století, v polemice s maoismem, bylo odmítnuto, že nejrevolučnější jsou ti nejbídnější – tj. rolníci, a ty okovy ke svržení byly chápány jinak. Západní teorie postindustriální společnosti, společnosti hojnosti apod. se pak snažily dokázat tu nerevolučnost dělnické třídy, což jim usnadnilo to přezbrojování, o kterém jsem psal. Ale já všude a i v polemice s Vámi upozorňuji, že i při slušné životní úrovni může mít kognitariát stejný pocit nesnesitelnosti, bude-li jeho profesní činnost, která není kroucením klikou, ale mobilizuje celou osobnost, blokována omezeným hlediskem zisku vlastníka a tupostí jeho manažera. Připomínal jsem Vám americké filmy – ale kupodivu jste to zase ve své argumentaci pominul. Zdá se, že si berete jen to, co se Vám hodí. Ale nezapomeňte na to podstatné – v dějinách nešlo o možnost vzestupu sem tam nějakého jednotlivce zdola nahoru – ta byla vždy. Dějinné etapy se ale střídaly podle toho, jak se přežívala systémová forma konstituování a reprodukce vládnoucí třídy. Svého času byla pokrokem logika různě vylepšovaných forem soukromého vlastnictví, která dosáhla vrcholu v kapitalismu – žádná další samostatná forma už není možná, chce-li se osvobodit dělnická třída, nemůže jen vystřídat ve vládnutí současné buržoasní vlastníky – protosocialismus ukázal, že se neosvědčuje ani to de facto celotřídní vlastnictví řídícího aparátu. Takže zbývá jen zrušení soukromého vlastnictví (nemluvím o malovýrobě) a tím základ zrušení všech tříd. A protosocialismus potvrdil i prognózu klasiků, že to chce v druhé vlně i překonání staré dělby práce, jinak vládne řídící aparát. No a my víme, že to do jisté míry jde i současně s překonáváním soukromého vlastnictví. To je základ k té motivaci kognitariátu jako celé třídy, která se u jednotlivců může projevovat různě- i ten kognitariát bude na spodku pyramidy vlastnické, ovšem s tou změnou oproti industriálnímu, že bude zároveň okoušet slasti špičkové práce, a to jen zesílí jeho odpor, více než problémy životní úrovně. (A to předpokládáme téměř ideální kapitalismus, kterému nic nenasvědčuje)

Nevím, proč je vám to tak nepochopitelné – budu-li vědec v kolektivu vědců produkujících vědecké poznatky, i když na kšeft kapitalisty, tak se k věci budu jinak vztahovat, když se o tom se stejně znalými lidmi budu průběžně dohadovat a tam, kde bude kapitalistova tradice vadit, ji prostě pominu, než kdyby se mi do logiky práce a bádání pletl nějaký blbý kapitalista či manažer? I když jsem nedělal ve výrobě, měl jsem v životě dost štěstí na tvořivou práci a šéfy, kteří takovýto prostor pro moji iniciativu a rozhodování vytvářeli, a jakékoli občasné tlaky odjinud, které ani oni nemohli ovlivnit, mne vždycky strašně štvaly. Vy jste tohle nezažil? (Podotýkám, že takováto forma spoluúčasti bude probíhat v době, kdy se už prosté ziskové hledisko celospolečensky nebude osvědčovat, jako se nevyplácela práce nevolníků ve srovnání s motivovanými pachtýři třeba v Anglii) Odpoutejte se už konečně od dnešní etapy vývoje.

O rusko-ukrajinském konfliktu píšu v článku na té levé straně webu. Ransdorf býval můj kamarád a politický spojenec, ale úplně podlehl spíše stalinské a rozhodně nacionalisticko-rusofilské psychóze. On k tomu ale měl sklon vždycky. Haló noviny se sice snaží o jakoby nestranné, oboustranně kritické stanovisko, ale staříci v KSČM i někteří mladší nikdy nepřekonají vnitřní přesvědčení, že Rusko je nástupce SSSR a Putin, že je vlastně bývalý rozvědčík, obránce socialismu.

K té omezenosti praktických zkušeností starých členů KSČM z řad řídícího aparátu nejrůznějšího druhu jsem se už vyjádřil, je to praktická zkušenost drožkáře. v době zavádění autotaxi. A bohužel i ta práce s lidmi je ovlivněna jejich minulým postavením, i když mnozí z nich jsou obdivuhodní, mám je rád a dvacet let s nimi žiji, na rozdíl od Vás. O samosprávě nevědí nic, protože ji v byrokratickém systému nepoznali, leda v družstvech – a podívejte se na Čubu a jeho názory. Kromě toho taky znali jen zaměstnance, které systém nedokázal účinnou motivací přesvědčit, že jsou vlastníky a že se jim vyplatí kvalitní a iniciativní práce. Což se asi promítá i ve Vás, jestli jste staršího věku.

Tak – snad jsem odpověděl na všechno. Rád budu polemizovat dál, ale jen za podmínek, že nebudete pořád opakovat totéž  - v té linii – nevěřím, nerozumím, opakuji. Byla by to nuda. Ostatně – já si nemyslím, že jsem bůh a vím všechno – rád si přečtu Vaši alternativu – připomínám, že jsem vám položil tu otázku, před kterou všichni oponenti samosprávy, zprava i zleva, vždycky utečou:

Když ne samospráva, tak jaká hlavní forma vlastnictví (neuvažujme o pluralitě a přechodnosti, něco je vždy hlavní) může být základem společnosti překonávající zjevné historické meze kapitalismu? Nebo si myslíte, že je kapitalismus věčný? Hic Rhodos, hic salta.