Jsem dalek toho, abych podceňoval závažnost romské otázky či popíral existenci problému romské nepřizpůsobivosti moderní euroamerické civilizaci. Jsem však rovněž dalek tomu, abych podléhal primitivním antiromským náladám (snad proto, že mám i romské kamarády – ovšem přiznávám, že z těch „přizpůsobivých“, usedlých a pracujících Romů. Co mne však jako vědce hluboce rozhořčí, je pseudovědecké překrucování a falšování, které se tváří objektivně, ale ve skutečnosti lže a štve majoritu proti Romům bez výběru. Tyto škváry občas probíhají na internetu. Dovolte mi, abych jeden takový škvár komentoval a uvedl na pravou míru.
Jde o článek Oldřicha Rambouska nazvaný „Romové nebo Cikáni? Problémů je i tak dost.“, který mi ondyno dorazil do pošty a který, jak jsem později zjistil, byl dokonce publikován na webových stránkách OV KSČM Trutnov a patřičně zneužit pravicí. Sledujme místy až sprostou demagogii autora.
Autor sice začíná objektivisticky otázkami, které ovšem v podtextu obsahují odpověď Romům nepříznivou:
„Můžeme se těšit na lepší zítřky? Lze problémy s Romy řešit? Jak se řešily v minulosti a jak to dopadlo? Jak žijí dnes a jak budou žít zítra? Zastaví se někdy jejich exponenciální rozmnožování? Je jejich chování geneticky podmíněno? Proč jsme označováni za rasisty a xenofoby? Problémy s Romy existují, odjakživa. Nic na ně nepomohlo!“
Autor se formálně snaží najít odpověď na otázky ponorem do romské historie, přičemž je na první pohled patrné, že využívá těch nejzákladnějších zdrojů – učebnicových textů a nadto pěkně redukovaných.
„Nejstarší zmínka o Romech pochází z Byzantské říše (9. – 11. stol.), kde jsou pojmenováni Athinganoi (z tohoto slova je odvozené české slovo Cikán), genetika dokazuje jejich původ v Indii. Jejich počet nebyl více než tisíc osob.“
Při tomto přístupu záměrně ignoruje další doplňující informace v tom textu, ze kterého čerpá. Vynechává především informace o novodobých vědeckých poznatcích, které původ Romů identifikují v dávné předárijské mohendžo-harappské kultuře v povodí Indu přelomu 3. tisíciletí př. n. l. Autorovi se pochopitelně nehodí zmínka o tom, že k této vysoké kultuře patřila výstavná města s pravidelnými ulicemi, domy s koupelnami a záchody, kanalizací a zatím nerozluštěné písmo. Tuto vyspělou civilizaci bohužel, jako častokráte v dějinách, smetl vpád kulturně primitivnějších nájezdníků – Arijů, kteří kulturu původních obyvatel sice převzali, ale původní obyvatele buď povraždili, nebo vytlačili do nepřístupných oblastí, aby tam živořili v primitivních podmínkách. Svou roli ve společnosti zafixovali známým kastovním náboženstvím, kterým si pojistili privilegované činnosti kněžské, vojenské a obchodní a další neprivilegované přenechali odstupňovaně jak svým zřejmě méně ceněným příslušníkům, tak těm ostatním mimo arijskou migraci, na které ve vnucené profesní dělbě (podtrhuji v úzkém okruhu činností vnucených celým pospolitostem – rodům apod.) zbyly činnosti společensky velmi podřadné a nízko hodnocené a, jak se časem ukázalo, uplatnitelné jen velmi omezeně, nutící své nositele kočovat a nakonec pod tlakem bídy odejít z původního území. Mezi vědci je s úctou přijímána hypotéza, že předky, resp. příbuznými předků Romů jsou dnešní Domové, kteréžto etnikum (dnes kastovně spojené s podřadnými činnostmi blízkými tradičním romským činnostem) má ve své tradici státy i vládce. Ať tak či tak, vpád Arijů nakonec změnil předky Romů ve změť příbuzensko - profesních společenství zabývající se kovářstvím, kotlářstvím, košíkařstvím, prací s hlínou a cihlami, ale také různými „pouťovými“ činnostmi, jako je krocení zvěře, hudba a tanec, akrobacie, loutkářství, obchodem s dobytkem, službami rasů, hrobníků, uklízečů apod. Nešlo tedy rozhodně o genetickou méněcennost Romů, ale o společensko-mocensky a nábožensky zafixované určení, které zřejmě přervalo přirozený vývoj od rodových občin ke vzniku vládnoucí třídy a inteligence, srazilo Romy do prvobytně pospolných nediferencovaných příbuzenských občin, nebylo schopné zajistit romské populaci obživu a nakonec je vyhnalo až do Evropy.... celý text v souboru PDF >>> Romove nebo Cikani_1.pdf (137,7 kB)