Musím se čestně přiznat, že mne trochu hryže svědomí,a to ve vztahu k panu či soudruhu(?) Romanovi. Je jedním z mála diskutérů na těchto stránkách a já mu už v kolikáté replice „Jdu po krku“. Ale jak odolat, když pan Roman předvedl přímo ukázkovou demonstraci stalinského myšlení a totálního nepochopení toho, oč jde lidem jako já? Něco jsem snad už vysvětlil, tak pokračujme v tom antistalinském školení dál.
Pan Roman mne obvinil, že jsem mu přisoudil ve svém konstruktu něco, co neříká a nemyslí. Tedy stalinistické názory. Z kontextu jeho výroků ale vyplývá, že pod pojmem „stalinismus“ zřejmě chápe pouze jakési blíže neupřesněné obhajování a vyzdvihování J.V.Stalina, kterého rozvědky a nepřátelé neprávněně nařkly ze zločinů a snižují jeho zásluhy. Takto my ale stalinismus nechápeme.
Nechci teď opakovat to, co jsem k definici stalinismu napsal v článku „Co je to stalinismus?“,který může čtenář najít hodně hluboko v tomto sloupci článků. Ale alespoň heslovitě: na prvním místě rozhodně nejde o osobnost Stalina a s ním spojené extrémně násilné mocenské projevy ve specifických podmínkách SSSR (např. při kolektivizaci, za války, Katyň, gulagy atd.), ale o politický a ideologický systém, nedílně spojený i s určitým systémem ekonomickým (převážně se státním vlastnictví). Tento systém vlastně nikdy nebyl překonán – ani po XX. sjezdu KSSS, který stalinisté tak nenávidí a dehonestují. Stalinistické jednání a uvažování sice může mít a má i tuto podobu, což je nepodstatné, ale vyznačuje se především následujícími podstatnými znaky:
- deformováním marxistického objevu třídního boje do polohy boje proti konkrétním lidem v roli vykořisťujícího vlastníka či jeho slouhy (viz známé Stalinovo „Je člověk, je problém, není člověk, není problém.)
- diktaturou aparátu a také jejím popíráním v ideologii,
- faktickým vedením třídního boje i proti dělnické třídě a dalším pracujícím, nesprávný přístup k spojencům – rolníkům,
- přehnaným užíváním i ospravedlňováním násilí,
- vyřazením demokracie socialistické i vnitrostranické,
- vytvořením sociální nerovnosti mezi aparátem a pracujícími,
- nesprávnou teorií o zostřování třídního boje za socialismu,
- nacionalismem a šovinismem v národnostní politice, útlakem národů,
- dnes nekritickou obhajobou minulého systém, chápaného jako jediná možná a nutná forma socialismu, odmítáním jeho systémových, objektivních a zákonitých vad,
- faktickým odmítnutím určující role materiálního faktoru, základny vůči nadstavbě, ignorováním role a nematerialistickým chápáním vlastnictví výrobních prostředků,
- neschopností dialektického vidění vazeb ve společnosti, přeceňováním role subjektivního faktoru, politiky, strany, mocenských složek, osobností, přeceňováním nahodilostí vůči zákonitostem, vnějších faktorů vůči vnitřním. .
Podívejme se tedy z tohoto hlediska na názory pana Romana,nakolik se shoduje či neshoduje s výše uvedenou platformou.
Pan Roman především odmítá skutečnost, že by nějaký stalinismus jako politický a ideologický proud, tedy i jako názorová platforma poměrně velké skupiny lidí, existoval.-Je to podle něj „blábol“, protože ti údajní stalinisté jsou jen lidé, kteří lpí na základních myšlenkách marxismu či komunismu. Nicméně je fakt, že tito lidé tvoří velmi homogenní skupinu (buržoasní statistika nám je bohužel neuvádí), ale kdo je realista, tak mou dvacetiletou zkušenost s touto stalinskou stejnorodostí potvrdí. Ale bohužel, dnes už není asi v této zemi mnoho lidí, kteří by si ještě pamatovali znalosti z marxismu a mohli potvrdit, že se stalinisté ve své argumentaci opravdu od klasiků výrazně liší A naopak se skutečně shodují s myšlenkami i jednáním velikého Josifa.
Pan Roman se ovšem explicitně k myšlenkám marxismu nehlásí. Ale přesto soudí, že oni jsou marxisté a já blábolím. Zná pan Roman klasiky (včetně Lenina)? Mohl by uvést konkrétní citací –ovšem nikoli vytrženou z kontextu - z díla klasiků, že jde u mne i u jiných antistalinských teoretiků jen o blábol? Nikoli, on odmítá tančit na tomhle parketu, stalinismus prostě neexistuje a basta.Věřte nebo nevěřte.
Následuje pravý klenot stalinské ptydepe (který jsem, si již vyslechl mnohokrát, vždy ve spojení s názory výše uvedené platformy. Podle pana Romana je de facto blábolem z dílny nepřítele i teorie o existenci třídy řídícího aparátu protosocialismu. S první nedokonalou podobou této myšlenky ale nepřišla CIA,ale revolucionář, který vedl dobytí Zimního paláce, Lev Trockij a podpořil ji dlouholetý člen vedení Jugoslávské komunistické strany a člen velení Titovy partyzánské armády Milovan Djilas a kdysi polský komunista Isaac Deutscher. Myšlenka o existenci nové komunistické šlechty nejednou zaznívala v minulém systému z úst řady komunistů, dělníků i dalších sympatizantů protosocialismu. StB a STASI o tom jistě shromáždily dokumenty. Inu byli to všichni zřejmě zrádci, případně jimi zmanipulované nevinné oběti, a já s Neužilem jdeme v jejich stopách.
Pak Roman proti teorii řídícího aparátu jako faktické vládnoucí TŘÍDY(!!!!) protosocialismu má následující argument: „Jestli byli v politbyru nějací zrádci, kariéristé, agenti (vzpomeňte na vraždu Kirova), tak to přece neznamená, že ten hlavní, správný směr, lze označit za nějaký "-ismus" a pak ho zpochybňovat. Vždyť tím přesně plníte cíle zahraniční rozvědky,“.
Nechme prozatím stranou otázku, zda naopak neplní cíle zahraniční rozvědky snažící se zastavit socialismus ten, kdo existenci třídy aparátu (podotýkám, nikdy jsme na rozdíl od trockistů netvrdili, že třídy vykořisťovatelské nebo nějak parazitní, ,ale jen třídy nového nepředvídaného typu, s nedostatečně společenskými zájmy,třídy nedokonale společenských správců!!!) popírá a brání tak možnosti vytvořit lepší socialismus,za plné účasti neprivilegovaných,bez vad minulosti!!!
Zajímavější je však způsob uvažování pana Romana o tom, kdo může být třídou – pouhá skupina zrádců a kariéristů v politbyru!!!!! Pic kozu do vozu – tohle je to lpění na marxistických myšlenkách,?:Určení třídy z politických, morálních a právních charakteristik?Kam zmizel materialismus a hlavní kriterium třídní příslušnosti v oblasti vlastnických vztahů? Viděl pan Roman někdy Leninovu definici tříd?Pochopil ji? Co vůbec z marxismu pochopil? Lze brát vážně jeho argumentaci v jiných otázkách? Kdo tedy vlastně nahrává západním rozvědkám?
Pan Roman nám tedy, ať už sdílí či nesdílí stalinistické názory, potvrdil, že to,na čem údajně lpějí stalinisté, nejsou myšlenky marxismu a komunismu a že on sám je naprosto nezpůsobilým soudcem.
Z tohoto hlediska se jako velmi nepřesvědčivé jeví i jeho odmítnutí našeho konstatování, že stalinismus není marxismus. Stalin prý nebyl blbec a neměl nic proti pravdě,praxi a ověřitelným faktům. Blbec jistě nebyl, to nebyl ani Churchill, a de facto ani Hitler, není jím aní Brzezinsky,.Soros či jiní tvůrci politiky a ideologie globální buržoasie A to má být záruka pochopení marxismu a správného postupu oproti naším „blábolům“? Na tomto webu jsou články, kde ventiluji svůj šok z míry nepochopení (nikoli nepřijetí, odmítání) marxismu u TGM. S jeho znalostmi a údajným porozuměním marxismu bych ho musel i při největší toleranci v kursu marxismu vyhodit hned od první zkoušky – a to by nebyla nespravedlivá perzekuce. A co platila ověřená pravda u J.V.Stalina? O tom by mohla vyprávět řada významných vědců,např.v oboru kybernetika („buržoasní pavěda“), biologie apod., gen Tuchačevskij jako autor té formy organizace a využití tanků, ve které mohl mít SSSR prvenství a kterou pak pracně zaváděl až v ohni boje, po velkých ztrátách. Leccos by mohli povídat i popravení či nespravedlivě perzekuovaní, jejichž ověřené pravdy Stalin nejprve zadupal do země a jejich autory znectil,zavřel či popravil a pak je realizoval jako své objevy.
Ne,ne, nejde o inteligenci a vzdělání, ale o to, zda stalinští politici v duchu omezených zájmů své třídy měli či neměli (tedy rozhodně neměli ) zájem na skutečnou práci s marxistickou metodologií.,tak jako jej dnes v podstatě nemají vedoucí funkcionáři KSČM, kteří opakují staré Bernsteinovo oportunistické heslo „Cíl je mi ničím, hnutí" – tj. atmosféra vhodná pro politikaření nad malými zájmíčky a kšeftíčky s funkcemi -" je mi vším." U řídícího aparátu protosocialismu a jeho představitelů v politice tedy nešlo o vykořisťování a spotřební privilegia či hloupost a nemorálnost. Šlo jen o jistou objektivně aktivní roli při realizaci vlastnictví výrobních prostředků, o jistou možnost manévrovat kolem společenských zájmů,nedostatečnou zainteresovanost na formování společensky optimálního souladu zájmů, nesoulad se zájmy pracujících. Ne náhodou řada příslušníků řídícího aparátu přešla ekonomicko-sociálně do řad buržoasie,a to bez větších problémů (Dlouhý,Klaus,Babiš, Kalousek a především Gorbačov, a řada bývalých stalinských pseudomarxistů, kteří dnes rozvíjí reakční klerikálně.nacionalisticko-stalinskou ideologii globálně kapitalistického Ruska.,) Oni totiž byli již svou rolí v protosocialismu nejlépe připraveni na roli soukromého vlastníka a vykořisťovatele.
Pan Roman vlastně potvrzuje mou tezi o nevalném vztahu stalinistů k marxismu i další větou,kde považuje za zcela postačující ocenění Stalina, že si nedělal iluze o lidech, miloval svou zemi a vyhnal z ní fašisty. Když pomineme fakt, že fašisty nevyhnal a svou zemi nemiloval sám, ale s mnoha dalšími, kteří na rozdíl od něj té zemi a celému táboru nezpůsobili zdaleka tolik škod na životech cenných lidí svými –přinejlepším – omyly, vyplývá z Romanovy argumentace jasný závěr:
Bez marxismu je možné se pohodlně obejít,teorie není důležitá, Tak kde je to lpění na marxistických myšlenkách?
Nicméně po této replice pana Romana se nám už ukazuje, že jsem ho svým přiřazením ke stalinistickému proudu opravdu neoprávněně poškodil, že jsem se tzv. ukvapil. Když jsem ho zařadil mezi stalinisty, tak jsem sice správně postihl vysoký stupeň jeho shody se stalinismem, ale neuvedl, že se od stalinistů přece jen liší – a to tím,že nepředstírá své marxistické, protosocialistické zaměření, že mu vlastně socialismus,resp. komunismus, nechybí. Rozhodně není komunista,což dokazuje konstatováním, že se diví, proč se KSČM – podle něj pasivní, senilní, oportunistická sebranka - vůbec ještě nazývá komunistickou (uznal by jen Skálu, Ransdorfa a Filipa).Já, podle pana Romana člověk uvízlý v síti rozvědek, bych si rozhodně nedovolil označit jako sebranku ty stále ještě tisíce členů KSČM,.mezi nimiž je ještě pořád dost lidí nesenilních a chytrých i obětavých,.kde i řada z těch, které zkrušil věk a nemoci dokázala udržet a obhájit myšlenku sociálně spravedlivé společnosti a přinést tomu dosti obětí a kde i to, že podlehli stalinismu, není tak dalece jejich vina,protože je tam zatlačila neobjektivní a lživá dehonestace všeho pokrokového, co táhne lidstvo dopředu a na čem se po celý život podíleli, aniž si tzv. „nahrabali“. O to je těžší boj se stalinismem šířeným aktivními politiky a ideology, kteří měli co ztratit, minimálně svou mocenskou aroganci a nadřazenost, nemohou na to zapomenout a táhnou stranu zpět a do izolace.. Na rozdíl od pana Romana bych jím vybrané výjimky označil jinak – předsedu Filipa jako hlavního představitele toho bezbřehého pragmatismu a nevýrazné drobečkové politiky rezignující na strategický cíl, místopředsedu Skálu jako aktivního představitele pro stranu i socialismus škodlivého stalinského proudu a mého bývalého kamaráda Mílu Ransdorfa jako člověka, který straně a socialismu sice hodně dal, ale nakonec promarnil svůj talent a autoritu na hloupostech. Pan Roman se znovu osvědčil jako špatný znalec a analytik.
S páně Romanovým ironizováním "blábolu o protosocialismu" a odmítnutím našeho poznatku o tom, že protosocialismus zkrachoval na nedostatečné společenskosti vlastnictví, na to, že nedokázal vtáhnout masy do role hospodáře, spoluvlastníka, jsme se už vyrovnali v minulém článku. Zatím jsme však nezmínili, že při této polemice s marxistickým materialismem opravdu potvrzuje svou nemarxistickou, nekomunistickou orientaci a odhaluje tu svou – naturalistickou, technokratickou (i tu však sdílí s mnohými stalinisty prohlašujícími se za komunisty či dokonce marxisty.) Podle něj nedojel protosocialismus na ekonomicko-vlastnické příčiny, ale na podcenění lidské špatnosti od přirozenosti, lidské povahy a vrozených sklonů. Tedy sbohem ušlechtilý projekte socialismu a komunismu,sbohem poznání vývoje a změn v myšlení a jednání lidí podle měnící se síly člověka ve vztahu k přírodě a tedy podle ekonomických změn. Co na tom, že tuto marxistickou tezi jasně prokazují dějiny, i když je chápeme nestalinsky a připouštíme i možnost bočních a slepých ramen ve vývoji. Pan Roman zřejmě uznává biblické učení o dědičném hříchu, který lze vykoupit jen – ale čím? Panu Romanovi stačí jen systém, kde by byla poctivá odměna za práci (co to je?),trest za zločin a péče o slabé – tohle všechno by ale mohl splnit i kapitalistický sociální stát švédského typu, ale pan Roman zřejmě tíhne k jinému ideálu – k autoritativnímu klerikálně-.nacionalistickému imperialistickému státu cara Vladimíra Putina Velikého s trestem smrti v zákoníku (a asi i s gulagy – ale to je jen moje úvaha).
Já jsem se totiž přece jen podíval na autory panem Romanem doporučované – nacionalistického novináře Prochanova a šéfa nacionalistického motorkářského gangu Noční vlci Zaldostanova a bylo mi vše jasné. Mimochodem oba tito autoři a ruští nacionalisté a rasisté či pravicoví stoupenci euroasijství či pravoslaví mají silné sympatie ke Stalinovi jako de facto prototypu moderního imperiálního vládce. A zase k jednomu mému „blábolu“, který přiměl pana Romana ukončit diskusi – neřešil jsem otázku, který imperialistický kapitalismus, globální kapitalismus, je teď v této etapě nejvíce nebezpečný pro svět – zda americký nebo ruský nebo třeba čínský či muslimský. Já se totiž držím Lenina, který v práci Pod cizí vlajkou již za první světové války došel k názoru, že v epoše imperalismu (v zásadě v ní stále jsme, i když jde o vyšší stadium této epochy,epocha soutěžení kapitalismu a protosocialismu byla jen slabým příslibem a skončila) nelze rozlišovat mezi „národními“ či „regionálními“ druhy imperialismu, které všechny jsou pro svět nebezpečné, všechny se hašteří o zisk a moc a všechny mohou zničit svět. Jejich války jsou oboustranně nespravedlivé a komunisté by je měli odsoudit a pracovat pro internacionální soudržnost,solidaritu neprivilegovaných. Mně zní nejlépe Leninova bolševické heslo „Přeměňte nespravedlivou válku imperialistickou ve válku občanskou, každý proletariát ať si to vyřídí především se svou buržoasií“ (Pravda, nemusí to být válka horká, pokročili jsme,formy třídního boje mohou být zcela nové – viz např. hysterie imperialistických vlád, jejichž tajné plány odhalují odvážní hackeři).
Na závěr se tedy ukazuje, že pan Roman sice opravdu není stalinista v plném slova smyslu, rozhodně však má k němu blíž než my, blábolící produkty manipulace zahraničních rozvědek tvořících dějiny spolu s popy a motorkáři.A k tomu nemusím číst žádnou panem Romanem doporučenou literaturu.