(Pozn.J.H.- pan Koba zareagoval - viz diskuse k článku S panem Kobou atd., -tak zase volím formu nového článku)
Pane Kobo,
díky,že jste se ozval a tak důkladně. Technicky připomínám, že se může stát, že delší dobu stránky nezkontroluji, můžete si rychlou odpověď přivolat mailem na adresu heller47zavináč seznam.cz – já vím, Vy jste tajnosnubný, ale snad nevěříte tomu, že bych byl schopen si nějak technicky zjišťovat Vaši adresu – na tohle se vykašlete.
Oceňuji, že s Vámi lze logicky diskutovat, i když Vás (z mého hlediska, ostatně jako každého, limituje Vaše ideologie). Bohužel tato dálková komunikace skrývá riziko nepochopení, dezinterpretace textu,pojmu apod.
(Váš text kurzívou, můj normální)
Ale k věci:
U Hegela asi mezi námi nebude problém – já se ohradil spíše proti formulaci, kterou je možné interpretovat tak trochu mechanicky – teze, antiteze,synteze. Moji dobří učitelé v době novotnovské renesance mne před tím varovali a vnukli mi spíše představu nekonečného řetězce antitezí a syntezí. Spor mezi námi může být jen v konkrétní aplikaci. Z toho,co jsem teď napsal, je snad jasné, že nevidím žádnou konečnost syntézy, ale v určité výseči procesu je možné to antitezování i nové integrování sledovat poměrně přesně – a právě tak to je s formami organizovanosti lidských pospolitostí (podotýkám jen, že jeden řetěz jsou formy organizace a druhý formy státu – což v marxismu není organizace, ale usměrńování organizačních forem konec konců ekonomickým zájmem třídy). Tyto dva řetězce jdou paralelně a navzájem se ovlivńují. Ale tím se nezdržujme,
Značná část Vaší další argumentace vyplývá spíše z našeho vzájemného neporozumění. Předpokládám, že je Vám známá marxistická kategorie společensko-ekonomické formace – kdyby ne, najděte si graf někde na dávném začátku toho levého sloupce webu. Marxista by asi dokázal v mém výkladu rozlišit to, když mluvím o ideologii, a to, když mluvím o reálných ekonomických vazbách. Když jsem uvedl druhořadý kapitál (právě díky světové propojenosti existuje kapitál, který nedostává –podle marxistické politické ekonomie – stejný zisk jako ten globální kapitál,globální kapitál mu část zisku formou monopolu na něco – hodně dlouho to bylo na velikost kapitálu,a to asi zůstalo, i když ne v podobě velkých továren – takže druhořadý kapitál opravdu je,stejně jako střední a malý a pak maloburžoasie, kde není žádný zisk atd. – zkrátka marxistická PE monopolního období – velký kus práce udělali i naši političtí ekonomové před normalizací – např., Sládek,Smetana, Ruml, aj.) jako kořen nacionalismu (ale ne jako jediný kořen!!!),myslel jsem ideologii nacionalismu. A ideologie dle marxismu (ale nejen) je camera obscura reálného postavení třídy či skupiny – čili převrácený deformovaný odraz,vyjádření spíše přání skupiny než reality,ale přece jen s vazbou na realitu. Když popisujete závislost tohoto kapitálu na nadnárodním i jeho formách státnosti (EU), máte pravdu, ale berete to staticky. Je to zároveň neustálý boj tohoto kapitálu o větší kost ze stolu těch velkých, o větší vliv na nadnárodní stát,o možnost blokovat neříjemná rozhodnutí apod. No a tady je klausovský nacionalismus ideální, i když je to nesmysl, protože globalizace a nadnárodní státnost se v realitě valí. A národní stát a jeho politické ovládnutí není bez významu, vždyť to přece od listopadu pozorujeme, tu rvačku o zakázky, dotace (i z EU), o daně, poplatky atd. I to „národní vykořisťování“ je často větší než ve velkých nadnárodních podnicích typu Volkswagenu atd.
Já jsem ovšem ukazoval ten závažnější kořen nacionalismu – plynoucí ze současného (neříkám věčného) hledání cesty zintenzivnění kapitalistického vykořisťování, kdy se soustředění na detail zdá být výhodnější než široký záběr klasického extenzivního vykořisťování zajišťovaného USA či EU nebo velkým Ruskem či Čínou. Já upozorňoval na to, že by vlna nacionalismu ukazovala jednak na možnost jistého vzájemného respektu a dělení kořisti mezi státními nástroji různých globálně kapitalistických skupin,což zatím odmítala ta klasická skupina spojená s USA (neříkám americká!!! Kdybychom znali velké akcionáře,asi bychom se hodně divili,co by tam bylo neanglických jmen, a to nemluvím o managementu)
/Mimochodem – jedna obecná poznámka – národní kapitál už dnes neexistuje, protože není ani uzavřený národní trh, neřku-li vazby mezi právem vlastnit a příslušností k etniku či alespoň státu určitého národa. Skutečný národní kapitál, zejména v méně vyvinutých zemích, býval v jisté době dokonce progresivní silou a i dělnické a komunistické hnutí hledalo určité formy spojenectví s ním – hlavně v třetím světě – Egypt, Indonésie, Irák, Syrie atd./
Dokážete odpovědět, jaký zájem by podnikatelské kruhy, napojené na podobné aktivity, měly na nějakém oslabování politicko-ekonomických mezinárodních struktur, když jsou často buď přímo napojeny na bruselské penězovody nebo alespoň čerpají z nadnárodních závazků legitimitu pro své podnikatelské aktivity ?- viz výše – jde o větší kost a větší politická role může trochu pomoci)
A když je řeč o státních zakázkách, tak se to pochopitelně nedá ani brát tak, že je to jen nějaká doména kapitálových trpaslíků (pokud pomineme obligátní cyklostezky). Např. zakázku na projekt EET získala bez výběrového řízení firma IBM, což jistě není národní kapitálový trpaslík. Národní trpaslík určitě není ani stavitel dálnic STARBAG,a.s. – samozřejmě, že i obří firma nepohrdne kostičkou z kapes daňových poplatníků malého státu a tvrdě o ní bojuje
A dále:
Není žádným tajemstvím (oblíbené téma např. paní doc.Švihlíkové), že tuzemské menší a střední podniky velmi často fungují jako subdodavatelé pro nadnárodní firmy, hlavně z Německa. Když už byla řeč o průmyslu 4.0, tak opět není žádným tajemstvím, že ekonomický úspěch ČR je do značné míry založen na exportu, kde se využívá domácí nízké ceny práce jako komparativní výhody.
Takže opět otázka: Jaký ekonomický zájem by majitelé těchto podniků měli na nějakém oslabování vazeb v rámci EU ? Na oslabování ekonomických vazeb určitě žádný, vždyť by si podřezávali větev, na které sedí.- Já jsem ale nemluvil o takovéto prvoplánově omezené realizaci zájmu v oblasti ideologie, nevztahoval jsem to jen na EU,ale na nadnárodní státnost obecně – takovýmto skupinám se nemusí líbit ta konkrétní podoba státnosti a mohou pošilhávat po patronaci Ameriky či Ruska nebo jen, jak jsem napsal výše, chtějí větší podíl na rozhodování – to už je o konkrétní ekonomice. Já jsem ale psal především o obratu v mainstreamové linii kapitálu jako takového,zejména globálního, čemuž mohou i nemusí přisluhovat ti pseudonárodní lupiči a paraziti.
Čili když to shrnu, tak mi tvrzení "Při pohledu z hlediska vnitřní struktury buržoasní třídy ve světě i u nás se však jako sociální opora nacionalismu a neokonzervatismu jeví skupiny druhořadé outsiderské buržoasie, kterou skutečný globální kapitál nepustil ke globálnímu zisku ..." připadá minimálně problematické, spíše než nějak podložené fakty nebo zdůvodnitelné z hlediska činnosti těchto firem nebo z hlediska jejich zapojení do mezinárdní dělby práce.
Proto jsem také psal o schematickém posuzování zájmů, měl jsem na mysli nějaké schematické asociace typu národní kapitál --> národní trh --> nacionalismus. No to základní schema bylo i je – samozřejmě existoval opravdu národní kapitál vyrostlý z omezeného národního trhu- záleželo i na tom, zda stát byl národní či multinárodní,jako Rakousko-Uhersko či Rusko- ale i uvnitř těchto kolosů byly autonomní sféry a trhy, na nichž se formoval kapitál pouze národní – (viz český kapitál v Rakousku, slovenský kapitál uvnitř první ČSR, pobaltské kapitály uvnitř Ruska atd.) – a pak tu byla i autonomie politických hnutí, která nejela přesně podle direktiv místních pupkáčů. A nacionalismus tu byl od počátku a modifikoval se až do fašismu a přežil ještě i ten národní trh, ovšem to už měl politické konkurenty.
Nebo umíte nějak podrobněji vyložit, jakým způsobem by druhořadý kapitál z nacionalismu profitoval ? Viz výše.
Obávám se, že jste si partie rozhovoru s Jiřím Malým o dopravních nákladech nějak špatně vyložil, takže se je pokusím objasnit:
Já to pochopil dobře, jenže marxistická představa o technologickém vývoji daleko překračuje tu Vaši opatrnou, poplatnou dnešní době. Já ji ovšem nemohu vyložit odborně technicky, jen obecně. Já už ve shodě s Marxem vidím takový stav výrobních sil, kde cestovat budou jen vědecké poznatky a programy po sítích a všude budou pohotově výkonná a levná automatizovaná zařízení, do kterých se prostě vloží program a ony pojedou. Migrovat budou více méně tvořiví pracovníci zapojující se tu do týmů v Šanghaji, tu do týmu na severním pólu nebo na Marsu. Samozřejmě tvořivost svobodné práce bude mít různé podoby – umělecké ateliéry, zahradní a lesní komplexy,moře apod. – místní umělecko-řemeslné dílny atd. Ale asi vždy jako základ bude řada činností, které takto pokrýt nepůjde a kde prostě bude muset pět lidí se vždy na hodinu denně střídavě jít podívat na fungování tohoto programu – třeba i z domova. Jinak řečeno – bude určitá nutná práce, ovšem s velmi omezenými časovými nároky, kterou Ti tvořiví i ti patologicky netvořiví, bez rozdílu, budou muset pokrýt – tohle jsou ovšem jen možnosti, které vytvoří vývoj technologií a které ovšem vytvoří základ pro určité budoucí nekapitalistické uspořádání. Samozřejmě, já si netroufám nějak přesně prognózovat, jak to bude komplikovat kapitalismus. Moje rámcová představa je, že zisk dožene kapitalisty k investování do takovéto výroby,což ovšem vytvoří i nutnost nově motivovat pracovníky-kognitáře – a to nepůjde jen přes nákup hmotných výrobků a služeb, ale přes uvolnění v oblasti nových potřeb vznikajících u těchto pracovníků – a to bude podíl na samosprávě – takže tak by se mohl – jistě ne bezkonfliktně, ale bez velké války – kapitalismus rozplynout, jako se rozplynul feudalismus v Rakousku,Skandinávii,USA (a v Anglii a Francii taky, i přes ty občanské války, ty to už jen doklepávaly - autonomie politiky) . A samozřejmě tento vývoj technologie i společenských vztahů jistě bude dávat dost prostoru lokální autonomii, ale neobejde se bez celospolečenského, třeba ne už politického,ale stále dostatečně autoritativního řízení. Spojení mezi etniky a organizačními formami v regionech se bude více více uvolňovat, vzhledem k migraci a vedle kvalitní organizace bude spíše jen tuakový místní folklór jak dnes na Rujaně nebo v Bretagni (ale pozor, dnes bezprostředně ten místní politický folklór v podmínkách kapitalismu oživá díky ekonomickým změnám až moc, takže může klidně dojít k přestavbě organizačních forem napříč bývalými národními státy – rozpad Itálie,Belgie,Španělska,Velké Británie,USA o Africe a arabském světě nemluvě – a kdoví jestli ne i v Číně?)
Takže všechna Vaše vysvětlení beru, ale jen jako počáteční etapy určitého trendu, které mne až tolik nezajímají, protože zatím nevidím, co by z nich vyplývalo za změny vlastnické či politické.
Vy jste si možná neuvědomil, že pan Malý hovoří o produkci hmotných statků, jinak si Vaše poznámky k jeho textu nedovedu vysvětlit. Hmotné statky jsou a budou pro člověka pochopitelně prvořadé, vědeckých poznatků nebo kulturních statků se nikdo nenají. No a tady se držíte moc při zemi – vědecké poznatky=vědecká práce= nová potřeba=nový člověk – samozřejmě ne hned a ne bez problémů, ale ta nová potřeba je realita. Znal jsem dost lidí, kteří ji měli i při mizerném platu, já taky a vsadím se, že ji máte i Vy.Nakonec smyslem ekonomicky zajímavého výzkumu a vývoje je z velké části právě kvalitativní a kvantitativní vylepšování materiálních podmínek lidské existence. A tady mi zase dáváte za pravdu a jste v rozporu s předchozí větou. Nová podoba,jak si člověk vyrábí potřebné hmotné statky s využitím přírody i své vlastní druhé přírody,je odchod z role obsluhy stroje do role tvůrce vědeckých poznatků, programů,služeb atd. To předvídal Marx už v Grundrissech v19.století a znovu to na světlo vytáhl akademik Richta před osmašedesátým.
Samozřejmě obchod se softwarovými licencemi, patenty a jinými tak zvaně "nehmotnými" produkty bude růst, pohybu těchto produktů ale nějak principiálně hraniční závora nebrání, rozhodně ne takovým způsobem, jako u dovozu hovězího masa. – no a o to jde – nejen nebrání. Ale je úplně zbytečná,stejně jako jiné funkce kdysi národního státu,naopak potřebujete na nadnárodní úrovni likvidovat daňové ráje, regulovat migraci, bojovat proti kriminalitě, která se taky zglobalizovala atd. Překonávání většiny funkcí národního státu, delegace, dialektika celoplanetárních a regionálních orgánů, už bez vazby na etnika.
Čili jak vidíte, pan Malý svá tvrzení nějak konzistentně zdůvodnil, což už se ale moc nedá říci např.o Vašem tvrzení, že "volný pohyb kapitálu nic neohrozí a z něj vyplývá i migrace pracovní síly" .
Jak konkrétně z pohybu kapitálu vyplývá migrace pracovní síly ? (Předpokládám, že nehovoříme o migraci venkovského obyvatelstva do měst nebo o stěhování jen nějakých jednotlivců. – ne to samozejmě ne, i když ve třetím světě taková migrace masově probíhá – např. v Africe či v Asii). Já to vidím v širších souvislostech. Vždyť to historicky byl kapitál svou honbou za ziskem, tedy za snížením ceny pracovní síly, který dovážel dělníky z Indie,Číny, vyvolával přistěhovalectví do USA atd. A zase to byl kapitál v Evropě po druhé světové válce, který prováděl totéž a odstartoval migraci Turků do Německa. Krize kapitalismu na Ukrajině a poptávka našeho kapitálu zvláště po nelegálních pracovních silách stále ještě funguje. Dokud bude potřeba levná práce, kapitál bude podporovat migraci, a to i když už masově probíhá po světě. A navíc -. Kapitál vytvořil napětí sever- jih, čímž dnes probíhá migrace, kterou kapitál zpočátku vítal, ale pak zjistil, že tento druh migrantů využít nemůže a najednou se obrací k nacionalismu a uzavření hranic. Ale to je v Evropě – ve světě ještě probíhají i ty starší formy migrace. No a do budoucna začíná migrace kvalifikovaných /indičtí programátoři do USA,atd. /Hranice jsou podřízeny zájmům kapitálu. Samozřejmě až dosud byl kapitál pohyblivější než pracovní síla – ale co dál? Vždyť kapitál se často přesouvá právě proto, aby využil rozdíl v ceně pracovní síly v různých oblastech světa, čímž fakticky využívá toho, že je pohyblivější než pracovní síla. A tahle motivace se netýká jen nějaké nekvalifikované práce - i u nás technologické firmy zřizují svá vývojová centra. A budou v nich jen Češi? A neodcházejí kvalifikovaní Češi do USA atd.?To není migrace?
Pracovní síla se přesouvala hlavně tehdy, když jí bylo v nějaké lokalitě zapotřebí, jako např. když po druhé světové válce v Německu nedostatek pracovních sil vedl k dovozu gastarbeiterů z Turecka nebo když přistěhovalci ze severní Afriky saturovali ve Francii poptávku po nekvalifikované levné práci, často vykonávané na černo. Viz výše.
No ale jestli budeme předpokládat, že někdy v nepříliš vzdálené budoucnosti poptávka po pracovní síle významně poklesne, tak proč by měl pohyb kapitálu nějak významně způsobovat pohyb pracovní síly ? Tak dnes už odchod kapitálu z některých oblastí, zejména z Afriky, jak vidíme, vyvolal migraci přímo hektickou a to necháváme stranou politickou stránku, kdy pohyb kapitálu nezřídka rozbíjel společenské struktury, vedl k svrhávání nepohodlných režimů, podpoře krvavých náboženství,střetům mezi obyvatelstvem a úpadku organizačních struktur ,což vyvolalo pohyb uprchlíků i těch, kdo šli za lepším. Ale do vzdálenější budoucnosti můžete mít pravdu, že přestane migrace klasická, zbude ta migrace kvalifikovaných a jejich myšlenek po sítích. Ale to už sotva bude kapitál v klasické podobě možná se bude migrovat v rámci samosprávných podniků,
A k tomu můžeme připočíst i jiné vlivy možností diskutovaných nových technologií. Vy sám jste napsal, že po sítích se budou pohybovat "poznatky". Když se tedy budou pohybovat poznatky, tak už se nebudou muset tak moc pohybovat inženýři, nemyslíte ? Viz výše, zase ta Vaše příliš usedlá představa.
Např.americká firma Red Hat má v Brně své největší vývojové centrum na světě a zaměstnává tam přes 800 lidí. No a kolik z těch zaměstnanců asi kdy bylo na služební cestě v USA ? A kolik je tam cizinců? A kolik našich mladých prchlo do ciziny? A to jsme teprve v prehistorii čtvrté revoluce.
Právě nové technologie umožňují vzdáleně provádět i činnosti, u kterých bychom to asi dříve ani nečekali, jako jsou třeba chirurgické zákroky pomocí dálkově řízeného speciálního robota. Jak jste jistě četl výše – právě na to sázím,ale migraci v dohledné době to nevylučuje. A já uvažoval o souvislostech nové ideologické orientace globálního kapitálu teď, v době, kdy se vlastně ještě rozhoduje na jakou cestu zvýšení míry zisku masivně vkročí.
Jak tedy vidíme, rozvoj technologií by měl potřebu a ekonomickou výhodnost převážení zboží i lidí spíše snižovat. Pochopitelně je otázka, zda už se tyto vlivy nějak začínají projevovat, případně o jak vzdálenou budoucnost se jedná. Tím samozřejmě není řečeno, že lidé by neměli být nějak "propojeni" - to budou (a jsou už dnes), ale prostřednictvím internetu. Nemusí se kvůli tomu někam stěhovat ani někam cestovat, stačí sedět na zadku a ťukat do mobilu. No v tom bychom se pro současnou etapu mohli i shodnout, kdyby nebylo nerovnoměrnosti vývoje světa a hladových a frustrovaných mas na jedné jeho části v protikladu k napapané druhé části. A to nemluvím o síle sice nepravdivé, ale krásné africké či arabské představy o novém životě v Evropě
****
Jak píšete, ke změnám státních útvarů pochopitelně docházet může. Důvody mohou být různé, kromě etnických asi i rozdílná ekonomická výkonnost některých regionů. No právě – nafta-Skotsko.Nezdá se mi, že by to bylo nějak principiálně v rozporu s předpokládanou deglobalizací. Spíše naopak, když si uvědomíme, že u kandidátů na změny lze typicky očekávat spíše štěpení států než nějaké jejich spojování. I za stávající situace se kapitalistické uspořádání světa se starými, převážně monoetnickými státy neobešlo bez řady forem nadnárodního spojení (prezident,vlajka,ministerstva a armáda je až to poslední) Nedejme se oklamat krizí EU a eura. Rozbíjí je krize kapitalismu, ne nepotřebnost a zastavení globalizace. Ale i kdyby se rozsypalo, vznikne něco jiného – důležitá je tendence k vyčleńování jak organizačnich, tak politických funkcí, která nadnárodní kapitál potřebuje tak, jako kdysi ten národní potřeboval v národním státě. Dějiny přece tu integraci ukazují jasně – proč by najednou měla přestat probíhat? Byli – Havrani,Bobři,Rybáři a přestali být, byli Čechové,Zličané,Charváti, Pšované atd. a přestali být, a vždycky to způsobila ekonomika,rozšiřující se trh. I když to bude trh poznatků a speciálních služeb, bude to pořád pokračování trendu k vyššímu typu organizace i k vyšší formě etnicity.
Moc nechápu, jak jste přišel na to, že se "naplňuje prognostická vize Marxe a Engelse z Německé ideologie, kde charakterizuje komunistický typ přivlastňování dělníky – vlastnictví bude podřízeno všem a masa výrobních nástrojů každému individuu."
Nic takového nejen že nepozorujeme, ale navíc zrovna tohle mi připadá spíše jen jako taková hezká proklamace bez reálného obsahu. NAOPAK –je to geniální prognóza uvážíme-li, kdy vznikla. Jak víme z období socialismu, při reálném uskutečnění se vlastnictví nutně naředí takovým způsobem, že jednotlivec nijak nepocíťuje, že by něco vlastnil.
No proto taky padnul, de facto hlavní příčinou byla stará společenská dělba práce, kdy - parafrázuji – bylo vlastnictví podřízeno všem jen formálně, protože reálně o něm rozhodovali řídící a duševní profesionálové (ti ostatní neměli šanci). Mimochodem – Marx má i zajímavé formulace o tom, že v tzv,. hrubém komunismu je to podobně, jako když žena přechází ze stavu výlučného manželství do stavu všeobecné prostituce s pospolitostí. Ale – to už dodávám já – v protosocialismu se to vlastnictví prostituovalo skutečně jen s řídícím aparátem a ti ostatní koukali (Nemluvím o rozdílech ve spotřebě!!!! Ale ve výkonu vlastnických funkcí, které tu spotřebu determinovaly) Ale přece jsme svorně popsali stav, kdy technologie vlastně berou staré dělbě práce a z ní vyplývajícím handicapům většiny občanů půdu pod nohama. Námi popsané technologie už zvláštní ekonomické odrůdy lidí – jen fyzického pracovníka, jen roztržitého profesora, jen manažera atd. nepotřebuje a vlastně vybavuje všechny tak, aby se mohli do kontroly a výkonu vlastnictví zapojit.Nastává čas podřízení masy výrobních nástrojů ztělesněnou ve vědě a sítích každému jednotlivci – to jest bez ohledu na jeho třidní příslušnost i zařazení v dělbě práce..
Pochopitelně hypoteticky opětovný vznik socialismu vyloučit nelze, takže změny mohou skutečně probíhat za jiných vlastnických poměrů. Ale přiznejme si, že zatím to nevypadá, že by k něčemu podobnému mohlo v dohledné době dojít.
To máte pravdu, protože technologické procesy díky kapitalismu dorážejí do profesní struktury pomalu a už dlouhá léta probíhá proces „přezbrojování“ klasického industriálního proletariátu na kognitariát – proto ten stav, ta zvůle kapitálu, hloupost lidí a jejich odmítání nejpravdivější metodologie .- marxismu. Již jsem vícekráte opakoval, že si jako marxista připadám jako remcavý, tajně českobratrský, nevolnícký sedlák v 18.století,kolem kterého bují druhé nevolnictví s Lomikary a protireformace s Koniáši, takže si zoufá nebo jde o marných povstání a nedovede si představit, že se blíží toleranční patent a zrušení nevolnictví. Samosprávný socialismus na obzoru ještě není, ale už teď by - jako tehdy šlechtické manufaktury- mohly vznikat ostrůvky pozitivní deviace – tlak levicových stran na podporu zaměstnaneckého vlastnictví typu Mondragonu.Leč – tato myšlenka je vedení mé strany – KSČM- naprosto cizí.