Diskuzní fórum

Osobně považuji za velmi odvážné, co chce většina. Ale určitě ne nic, co by působilo proti jejich zájmům a potřebám. Navíc - vyjděme z určitého stavu a vývoje společnosti. Zda správně či nikoliv? V případě samosprávného modelu - min. u KS je tu velká zkušenost s protosocialismem... Opakovat totéž se nepodaří s ohledem na objektivnost vývoje- v této fázi to spíše vidím, jako velký díl neochoty KSČM "podnikat" s vizí, která by aspoň změny podněcovala. Obecně, proto shrnu, že v této straně přese všechny individuálně i blahé záěmry přežívá odpor k riziku "podnikání" nikoliv v konkrétním, ale obecném slova smyslu - tedy i myšlenkou. :-)

Právě o to jde. Bez jasného pojmenování a distance od systémových limitů protosocialismu nemohou řeči o poučení a o tom, že to budeme dělat jinak, nikoho oslovi. Pak nelze ani obhajovat pozitiva systému a kritizovat kapitalismus. O tom jsem se snažil přesvědčovat vůdce KSČM na vrcholné i nižší úrovni zhruba 20 let a marně. Oni jsou především limitováni ohledy na část členů, většinou seniorů, kteří uznání systémových vad nikdy nespolknou a pořád se točí kolem úvah o subjektivních chybách, tlaku kapitalismu a zrádcích. Takže propaganda a ideologie strany je taková, aby se vlk nažral a koza zůstala celá - takováto ideologie nemůže otevřít hlavy širším vrstvám nespokojeným s kapitalismem.A navíc brání i konstrukci nového modelu skutečného socialismu -samosprávného. Proto KSČM degeneruje a chybí pořádná levice.

Dobrý den,

jen prosím poznámku, třeba dialektickou (a dokonce i ve shodě fenomenologické)- nikdy se nezačne stejně, i když budete postupovat stejně, přesvědčeněji a budete postupovat dokonce podle návodu.
Otázka je nejen co řežete, ale jak a kdo. Kvantita s kvalitou nejsou v rozporu, ale koexistují - i to je jejich fáze vývoje.

Při operování s textem pana Koby jsem omylem zlikvidoval příspěvky Mirka Tejkla. Rozhodně nešlo o cenzuru, ale o moji malou počítačovou gramotnost. Pokusím se to s Mirkem rekonstruovat, ale on asi nebude mít čas. Zkrátka pořád platí to Leninovo"Učit se, učit se, učit se."

Neomlouvej se, není to žádná cenzura, já to vím že ne, radši místo omluvy tam pověs to, co jsem Ti kdysi poslal a cos, kdysi slíbil, že uděláš ...

Ano, udělám, ale je tu technický problém, ještě vydrž.

Vážení diskutéři, chci jen informovat, že diskuse mezi značkou Koba a mnou byla pro svou délku vyjmuta, technicky shrnuta do obsáhlého článku, který je zařazen na rubrice Odborné články, publikace pod titulem Anti-Koba a kdo chce, může diskutovat u tohoto článku.
Josef Heller

Zdravím Tě, Pepo. Vím, že teď nečteš Referendum, protože Tě štve, že nemůžeš reagovat, ale mohl bys kvůli mně udělat jednou výjimku a přečíst si můj článek:
https://denikreferendum.cz/clanek/18595-od-radu-vlci-smecky-k-bratrstvi
Samozřejmě včetně diskuse pod ním. Aby ses mohl vyjádřit i k ní.
Díky

Evi,poslechl jsem Tě a překopíroval si Tvůj článek i s diskusí, ale musímeto udělat jinak, aby čtenáři v ědělki, o co jde. Ještě chvíli vydrž a pak zařadím Tvůj článek i s diskusí do rubriky Články a a do té diskuse se zapojím.

Vážení diskutéři, moji kamarádi jsou ke mně moc útlocitní a nechtějí jí se svými pochybami vůči mé koncepci na veřejnost, což je zbytečné. Tak zase uvedu dotaz kamaráda Štěpána Steigera, důstojného, leč velmi čilého kmeta, autora řady článků na DR. "Tedy: přemýšlel jsi někdy o tom, že tvoje "recepty" (teorie ) o budoucím předstupni socialismu ("proto-") jsou ryze "evropské"? Byť i multinacionální, přece jenom mi připadají jako prodchnuté zkušeností tzv. vyspělého světa.

Myslíš např. že by se mohly realizovat v mexickém Chiapasu nebo někde v Africe (abych užil extrémní příklady?)"

Přemýšlel i nepřemýšlel. Moje koncepce je obecná teorie, která abstrahuje od zvláštnosti jednotlivých regionů, rozdílné úrovně výrobních sil, kultury, tradic apod. Tak to dělal Marx při své teorii kapitalismu jako takového. Otázkami konkrétní aplikace abstraktního modelu v konkrétních a odlišných podmínkách se zabýval, pokud se zabýval, až v druhé linii. Já se taky necítím být vybaven znalostmi pro takovou konkrétní aplikaci. Já příliš nesdílím ten přístup, který příliš akcentuje tu odlišnost podmínek regionů atd., která vede až k popírání obecných zákonitostí systému,např. k ospravedlňování „zvláštních modelů socialismus“ v KLDR či Číně což je blbost a s oblibou to používají stalinisti. Má-li být zvíře kachna, nemůže mít rohy a kopyta. To pak je ta definice kachny špatná. Ale je možné se přece jen i v obecné rovině zamyslet nad tím, jaké podmínky by pro tu abstraktní koncepci byly nejpříznivější - bez zeměpisného situování.Jedna věc je naprosto jistá - samospráva je vztah, který se plně může rozvinout jen na takové úrovni výrobních sil, která bývá vyjadřována termíny "postindustriální","vědecko technická a informační revoluce" apod. Ne že by byla nemožná už v industriální ekonomice - to dokazují výsledky Slušovic a spol. a Mondragonu. Ale samospráva přece jen chce kognitariát. Takže v tomto smyslu skutečný rozvinutý a komplexní model samosprávného socialismu pro Chiapas vhodný není – a proto taky různé pokusy o nekapitalistickou alternativu v zemích Latinské Ameriky zatím skončily nanejvýše vytvořením něčeho velmi podobného našemu protosocialismu – zbyrokratizované a zkorumpované, nedemokraticky vládnoucí elity a neprivilegovaní, kteří se nejprve strhnou určitými myšlenkami a těží ze sociálního zlepšení a když se objeví problémy a zdroje nejsou, nechají se otrávit a zmanipulovat a systém padne- tak to podle mne dopadne ve Venezuele. Naopak v Argentině se továrny převzaté dělníky po útěku majitelů držely úspěšně – nevím, jak je to teď, ale i tak by to byl úspěch, protože časem je nutné propojení a dotažení samosprávy na celospolečenskou úroveň,a na to ještě hnutí nemá sílu. Ale- zase tyto země jsou vhodné pro zárodečné modely samosprávy ve formě komun, družstev, municipalit apod. –protože tu lidi mají i charakterem výroby k sobě blízko – a o ně se může opírat i levicové politické hnutí. Ale – viz výše – to nestačí – další rozvoj se musí opírat o znalostní výrobu a kognitariát a mít podobu celospolečenské samosprávy. Lze si představit takovouto zemi – třeba Brazilii,kde by se oba ty konce samosprávy spojily pod vedením kognitariátu a s pomocí kognitariátu vyspělých zemí. Ono to ani jinak v globálně propojeném a nerovnoměrně se vyvíjejícím světě možné nebude.